Kořen

Přejít na:navigace, hledání

• většinou podzemní nečlánkovaný orgán neomezeného růstu, bez listů a je nepravidelně větvený • pletiva kořene jsou nezelená (chybí chloroplasty) • upevňují rostlinu v půdě, zásobní funkce (řepa cukrovka - cukr), podílejí se na vegetativním rozmnožování (nepohlavní) - jiřiny, orseje, jsou místem syntézy mnoha organických látek, zporestředkovávají symbiózu i parazitismus (jednostranný vztah), nasávají a dopravují roztoky anorganickcýh látek • kořenová čepička - buňky slizovatějí a umožňují snažší pronikání kořene, chrání kořen před poškozením • pásmo prodlužovací - buněk nepřibývá, jen se zvětšuje velikost • pásmo větvení - jsou již vytvořena trvalá pletiva • Přeměny kořene • metamorfózy • dužnaté kořene - rostlina v nich hromadí zásobní látky (čekanka - inulín, mrkev, petržel) • kořenové hlízy - jiřina • příčetivé kořeny - umožňují rostlině se zachytit okolí - břečťan • vzdušné kořeny - epifyty - stromové orchideje • savé kořeny - fylodendron - haustoria • rostliny poloparazitické čerpají jen vodu (jmelí bílé) • rostliny parazitické - čerpají vodu, glukozu, nemají zeleň listovou (kokotice) • symbióza (bříza bílá + kozák březový) • • kořenové hlízy - bulva (cukrovka), dužnatý kořen (mrkev, petržel) • Rozdíl mezi kořeny jednoděložné a dvouděložné rostliny • dvouděložné - kořínek sílí a stává se kořenem hlavním, z něj postupně vyrůstají kořeny postranní. Dohromady tvoří kořenovou soustavu • jednoděložné - kořen hlavní brzy zaniká a jeho funkci přebírají kořeny náhradní - svazčité - vyrůstající ze spodní části stonků (pšenice, ječmen) •