Soustava nervová

Přejít na:navigace, hledání

• význam • umožňuje oční kontakt mezi vnějším prostředím a organismem • zajišťuje vzájemnou souhru (koordinaci) mezi jednotlivými orgány a jejich spojení v jednotný celek (organismus) • • části • ústřední nervová soustava (mozek, mícha) • periferní soustava (obvodová), spojuje periferii těla s ústřední nervovou soustavou (nervy mozkomíšní, nervy vegetativní = autonomní - sympatické - vycházejí z míchy krční, hrudní a křížové; parasympatické - vycházejí z mozku a z míchy křížové • • árodečného listu ektodermu) • nejstarší části mozku se nazývají mozkový kmen - ponechává si řízení základních životních funkcí • řídí dýchání, hybnost, metabolismus, srdeční činnost, krevní tlak • umístěn v prodloužené míše, Varolově mostě a ve středním mozku • • • tvořen ze dvou hmot - šedá hmota mozková, která na povrchu mozku tvoří plášť (palium) - 5-7mm a tvoří jej pouze těla nervových buněk (neuronů) - neurocyt = perykaryon a tvořena krátkými výběžky (dendrity) • bílá hmota mozková - tvořena dlouhými výběžky nervových buněk - axony (neurity), mohou být dlouhé až 1,5m (tvoří naše nervy), jsou schopné vést vzruch od jedné buňky ke druhé a nebo vést nervový vzruch z buňky nervové na buňku svalovou • lidský mozek je kryt třemi obaly • tvrdá plena mozková (dura mater) - vyrovnává nerovnosti na vnitřní straně lebeční schránky • pavučnice (arachnoidea) - bez cév - protkána sítí krevních kapilár • omozečnice (pia mater) - protkána sítí krevních kapilár • • mozkomíšní mok - nadlehčuje mozek, cca 150cm³ • tekutina, obsahuje malé množství bílkovin a glukozy • chrání před nárazy • • dutiny v mozku a míše • mozkové komory • lidský mozek (má čtyři mozkové komory) • čtvrtá umístěna v prodloužené míše, z ní vede kanálek (akvadukt) - sylvivův kanálek - prochází středním mozkem a ústí do třetí mozkové komory • třetí umístěna v mezimozku - kanálek do první a druhé mozkové komory • první a druhá umístěna v pravé a levé hemisféře • • neuron • nervová buňka • je základní stavební a funkční jednotkou nervové soustavy (asi 35 miliard neuronů) • stavba - tělo nervové buňky (soma) - opatřeno krátkými výběžky, které se nazývají dendrity, sloužící pro příjem impulsů (vzruchů) od jiných nervových buněk • každý neuron může být spojen asi s 5000 jinými neurony • tělo nervové buňky a krátké výběžky tvoří dohromady šedou hmotu mozkovou • součástí neuronu je jeden dlouhý výběžek - axon - neurit, může být dlouhý 1,5 metru, slouží k vedení vzruchu z jedné nervové buňky do druhé (vždy jednosměrně) • soubory axonů neuritů) se nazývají nervy (může být tvořen několika stovkami až tisíci axonů) • axony jsou vzájemně izolovány dvěma pochvami • vnitřní pochva se nazývá Heylinova (z fosfolipidů, chrání izoluje od okolních nervových buněk) a vnější je pochva Schwannova • každý axon je zakončen presynaptickým knoflíkovitým zakončením • nákres ... (buněčné tělo = soma, axonový výběžek, dendrity, buněčné jádro, axon, presynaptické knoflíkovité zakončení) • lidský mozek představuje pouze 2% hmotnosti těla, ale spotřebovává 20% veškerého kyslíku • nervové buňky mozkové kůry jsou na nedostatek kyslíku velmi citlivé, po pěti minutách bez kyslíku odumírají • buňky mozkového kmene jsou na nepřítomnost kyslíku odolnější (vydrží 20-30 minut) • kůra lidského mozku (5mm) je tvořena 13-15 miliardami neuronů • 1m³ nervové tkáně - 50m axonů, 150m dendritů, 150000 neuronů • • • Vlastnosti nervové soustavy • dráždivost a vodivost - na ni odpovádají nervové buňky - neurony (30-35 miliard) • centrální nervová soustava je oboustranně spojena s obvodem (periferií) • podražděním receptoru nějakým podnětem (tepelným, elektrickým, mechanickým, chemickým) vzniká vzruch (impuls), který se prostřednictvím dostředivých (citlivých - senzitivních - aferetních) vláken vedou do ústředí (míca) • v míše dojde ke zpracování a vyhodnocení podnětu - vyhodnocený je z míchy odeslán prostřednictvím odstředivých nervových vláken k výkonnému orgánu (sval, žláza s vnitřní sekrecí) • dráha, po které se impuls pohybuje, se nazývá reflexní oblouk • nákres a popis reflexního oblouku (receptor, dostředivé vlákno, zadní rohy míšní, mícha, přední rohy míšní, odstředivé vlákno, vmezeřený vlákno) • v určitých částech mozku leží životně důležitá entra (např. Brocovo centrum řeči - ve spodní části čelního laloku velkého mozku) • u praváků leží v levé hemisféře, u leváků v pravé • mezi další centra patří centrum zraku (v týlním laloku velkého mozku), centrum kožní citlivosti, centrum porozumění řeči - spánkový, centrum čtecí - týlní lalok • mozek potřebuje 115 gramů glukozy na den • Prodloužená mícha • leží v přímém pokračování míchy hřbetní, smerem dopředu se rozšiřuje a zanočuje se do hmoty Varolova mostu • oddíl mozku, který vznikl ze zadního (sluchového) laloku mozku • v prodloužené míše je umístěna čtvrtá mozková komora (vyplněna mozkomíšním mokem) • z prodloužené míchy vystupuje sedm párů nervů • prodloužená mícha + Varollův most + střední mozek jsou nejstarší částí lidského mozku - mozkový kmen • nervové buňky mozkového kmene plní tyto životně důležité funkce • podílejí se na čízení srdeční činnosti • spojuje periferii (povrch těla) s vyššími oddíly mozku (mozkovou kůrou) • součástí prodloužené míchy i varolova mozku je tzv. retikulární formace, což jsou nervové buňky síťovitým způsobem pospojovány • význam retikulární formace (mozkového kmenu) • jsou zde uložena životně důležitá centra řídící metabolismus, dýchání, srdeční činnost, krevní tlak • je zde řada center, které řídí obranné reflexy (kašel, kýchání, zvracení) a centrum reflexu polykacího, sacího, proslinění • důležitou převodní (transformní) strukturou (přepojuje vzruch z obvodu těla do mozkové kůry) • je součástí mozkového kmene tzn. patří k nejstarším částem mozku • • • • Střední mozek • je krátký oddíl mozkového kmene, který je uložen mezi varolovým mostem a polokoulemi velkého mozku • horní plocha středního mozku vybíhá v čtverhrbolí - na předních dvou hrbolech končí část vláken zrakového nervu a na dvou zadních končí část vláken zrakového nervu a na dvou zadních končí část vláken sluchového nervu • středem středního mostu prochází úzký kanálek - Sylvivův kanálek a spojuje čtvrtou mozkovou komoru s třetí mozkovou komorou uloženou v mezimozku • dolní část středního mozku je spojena silnými stonky, což jsou svazky nervových vláken, jež spojují střední mozek s polokoulemi velkého mozku • Mezimozek • z čichového laloku • tvořen párovými vejčitými hmotami nervové tkáně (talámy) a nepárovou strukturou (hypotalamus) • na spodině hypotalamu je krátkou stopkou připojena hypofýza (podvěsek mozkový) • ve střední části mezimozku se nachází třetí mozková komora • význam talamu • významným předstupněm mozkové kůry • na jeho nervové buňky se připojují senzitivní (dostředivé) dráhy, které jsou z periferie až do mozkové kůry • důležitým přepojovacím centrem • talamus kontroluje, propouští nebo tlumí dostředivé vzruchy, které přicházejí do centrálního nervového systému z receptorů rozesetých po celém našem těle • je branou našeho vědomí • • hypotalamus • k němu je tenkou stopkou připojen podvěsek mozkový (hypofýza) • funkce endokrinní (produkce hormonů) • řízení autonomních reakcí (řídí činnost autonomních nervů), které ovlivňují hladkou svalovinu ve stěnách různých orgánů (cév, srdeční stěny, dutých orgánů a vývodů žláz) • • • Mozeček • cerebellum • je spojen silnými stonky s koncovým mozkem, mozkovým kmenem • je tvořen dvěma polokoulemi (hemisférami, které jsou spojené svazkem vláken (mozečkový červ) • na povrchu je šedá hmota, bohatě zvrásněná a její součástí jsou Purkyňovy buňky (uskutečňují největší počet spojení ze všech buněk) • kůra mozečku nemá schopnost uchovávat paměťové stopy • do mozečku přicházejí informace • míšními drahami (z míchy) • z vnitřního ucha • • pod šedou hmotou je uložena bílá hmota (na řezu mozečkem vytváří bílá hmota zvláštní stromečkovitou kresbu - strom života) • mozeček zabezpečuje tzv. svalové napětí (tonus) • zabezpečuje vzpřímenou polohu a rovnováhu těla • Koncový mozek • velký mozek, je vyvinut nejmohutněji, shora překrývá všechny ostatní části ze dvou hemisfér, které jsou navzájem spojeny vazníkem mozkovým, který je tvořen z vláken bílé hmoty • na povrchu je plášť neboli palium • plášť je tvořen ze šedé hmoty a je tlustý kolem 5mm • šedá hmota je tvořena z těl nervových buněk a z krátkých výběžků (dendritů) • každá polokle obsahuje jednu dutinu • komory jsou vyplněné mozkomíšním mokem (150mm³) - chrání mozek před nárazy a nadlehčuje mozek • mozková kůra je tvořena 13-15 miliardami nervových buněk • povrch koncového mozku je rozčleněn hlubokými brázdami v laloky • čelní lalok, týlní lalok, spánkový a temenní lalok • je kryt mozkovými obaly • pod šedou hmotou se nachází bílá hmota, která je tvořena axony (neurity) • Limbický systém • vytváří límec (limbus) mozkové tkáně kolem mozkového kmene • prostřednictvím limbického systému se uskutečňuje komplexní instinktivní chování (emoce - strach, hněv, smutek, radost, láska) • limbický systém zajišťuje ukládání paměťových stop a pomáhá dotvářet vrozené prvky chování • Přenos nervového vzruchu a membránový potenciál • na cytoplasmatické membráně živočišné buňky (hlavně nervové a svalové) se vytváří rozdíl elektrického potenciálu mezi nitrem buňky a okolím • rozdíl se nazývá membránový potenciál • hodnota klidového membránového potenciálu je zhruba 70mV • příčinu vzniku potenciálu je • semipermeabilita - výběrová propustnost cytoplasmatické membrány, že membrána propouští některé ionty do nitra buňky a z buňky ven velmi dobře (K+, Cl-) • některé ionty propouští jen částečně (Na+) a některé nepropouští membrána vůbec (COO-, PO4) • nestejná koncentrace iontů na povrchu membrány (+) a uvnitř buňky (-) • • nákres buňky .... důležité • po proběhnutí akčního potenciálu dojde k repolarizaci buňky, tzn. buňku ve velkém opouštějí ionty K+ (do tkáňového moku) • prostřednictvím sodno draselné pumpy jsou ionty K+ z tkáňového moku přečerpány zpět do buňky a Na+ z buňky ven • za spotřeby ATP (sodno draselná pumpa) • Přenos nervového vzruchu z jedné nervové buňky do druhé • úlohou nervové buňky je přijímat - vést a předávat signály ze smyslových orgánů (Meisnerova, Krausova, Rufiniova tělíska, volná nervová zakončení, Vater-pac. tělíska) a vzruchy ze soustavy smysloové (zrakové, sluchové, rovnovážného aparátu, ...) do centrální nervové soustavy (mozku a míchy) a následně po jejich vyhodnocení v mozku pak tyto signály vést ke svalům nebo žlázám s vnitřní sekrecí • jednotlivé neurony jsou spojeny prostřednictvím synapsí (zápojů), spojení: dendrit-dendrit, dendrit-soma(tělo) • vzruch si z těla nervové buňky šíří axonem prostřednictvím akčních potenciálů na konec neuritu • konec neuritu je knoflíkovitě zduřelý • ve zduřenině neuritu se nachází váčky s mediátorem - ty prasknou a vyplní mezeru mezi axonem a jiným neuritem - impuls putuje (akční potenciál doběhne na konec presynaptického neuritu, váčky s mediátorem na jeho konci prasknou a chemická látka - neurotrasmiter zaplní synaptickou štěrbinu - 2mm <> • po proběhnutí akčního potenciálu z jedné nervové buňky na druhou se mediátor rozloží nebo se přečerpá zpět do synaptických váčků • typy neurotrasmiterů • excitační - budivé - patří sem serotonin, acetylocholin, noradrenalin • zvyšují propustnost cytoplasmatické membrány pro ionty Na+, membránový potenciál se zvyšuje • • inhibiční - tlumivé - glycin • zvyšuje propustnost pro K+ a Cl-, membránový potenciál se snižuje • • • Nervová činnost • podmíněné a nepodmíněné reflexy • nervová činnost je soubor funkcí CNS, která umožňuje reagovat organismu na měnící se podmínky vnějšího prostředí • základní funkční jednotkou nervové činnosti je reflex • dráha, po které se reflex pohybuje se nazývá reflexní oblouk, ten má tyto základní části • receptor - přijímá podnět z vnějšího prostředí • exteroreceptory (receptory kůže) • interoreceptory (ve vnitřních orgánech) • proprioreceptory (ve svalech, šlachách, kloubních pouzdrech) • • vzduch se šíří z receptoru senzitivní (citlivou, aferentní) dráhou do CNS • v CNS se vzduch zpracuje, vyhodnotí a z CNS jde odpověď prostřednictvím motorické (odstředivé) k výkonnému orgánu (efektor) • efektorem může být sval nebo žláza s vnitřní sekrecí • • • klasicikace reflexů • nepodmíněné - vrozené • získané - podmíněné • • nepodmíněné • z generace na generaci (sání, polykání, ...), dráždění receptorů vyvolává stejnou odpověď • jejich počet je konečný, nevyhasínající, rodíme se s nimi • k jejich vzniku nejsou potřeba žádné podmínky • centra nepodmíněných reflexů leží v šedé hmotě CNS, mimo šedou hmotu koncového mozku • nejsložitější formou jsou pudy (instinkty) - mateřský, sebezáchovy • • podmíněné • vznikly během dlouhého vývoje působením stále se opakujících vlivů vnějšího a vnitřního prostředí • mohou vznikat i na základě nepodmíněného impulsu, který vychází z vnějšího prostředí (podání potravy - nepodmíněný podnět spojen současně s podmíněným podnětem - rozsvícení světla, zvuk, ...) • studiem podmíněných reflexů se zabýval I. P. Pavlov - 1907 Nobelova cena (psi a sliny) • musí být stále posilovýny - jinak vyhasínají • • první signální soustava • soubor reflexů, které jsou společné jak pro člověka, tak pro zvířata (reflexy podmíněné i nepodmíněné), je starší • umožňuje styk člověka s okolím a reagovat na měnící se podmínky vnějšího a vnitřního prostředí • • druhá signální soustava • typická jen pro člověka • podnětem k vybaven odpovědi je slovo (napsané nebo vyslovené) • slovo (řeč) se stalo signálem, na který je schopen reagovat pouze člověk • • rozdíl ve vyšší nervové činnosti mezi lidmi a zvířaty není ve schopnosti "mluvit", ale v jeho obsahu (slova) - vnitřním významu • mícha hřbetní - nastudovat •