Střední Evropa

Přejít na:navigace, hledání

e-learning gymnázia Kpt. Jaroše dline" id="Polsko"> Polsko • povrch: Pobaltská nížina, Mazurská jezerní plošina, Pomořanská jezerní plošina, Mazovská nížina, Velkopolská jezerní plošina, Velkopolská nížina, Slezská nížina, Malopolská vrchovina, Karpaty • řeky - Warta (Baltské moře), Wisla (pramení v Polsku), Odra (Baltské moře, limanové ústí) - Gdaňsk, Gdyňa (přístavy) • využívají se pro dopravu, průmysl • • jezera - na severu Pomořanská a Mazurská jezerní plošina (ledovcový původ), využívají se k rybolovu, vodním sportům • podnebí - mírný pás, u Baltského moře oceánské klima • Bělověžský národní park - u hranic s Běloruskem, listnaté lesy • 1920-38 - Polsko sahalo až na území Ukrajiny • zemědělství - sever - půdy - brambory, dobytek • nejlepší půdy spíše na jihu ve Slezské nížině - cukrová řepa, pšenice • Polsko má vyšší zaměstnanost v zemědělství než my, protože dříve za socialismu existovalo soukromé vlastnictví půdy • • nerostné suroviny - dvě oblasti - horní (centrum Wroclav) a dolní Slezsko (centrum Katowice, nejprůmyslovější oblast) • Polsko je závislé na dovozu ropy z Ruska, přes města Plock, Poznaň • horní Slezsko - zasahuje k Ostravě - hnědé a černé uhlí • dolní Slezsko - také naleziště černého uhlí, ale už se netěží • Čenstochova (u Hornoslezské pánve) - poutní místo katolíků, železná ruda - hutníctví • Legnica (horní Slezsko) - olovnatozinečnaté rudy, barevné kovy • síra, soli (Wieliczka) • • průmysl • těžký průmysl - energetika (tepelné elektrárny), centrum těžkého průmyslu je Hornoslezská pánev (hutnický - Katowice, Krakow, strojírenský, chemický - Wroclav) • Turošov - největší tepelná elektrárna • loděnice - Gdansk, Gdyňa, Sczecin • zemědělské stroje • dopravní stroje - Poznaň, strojírenství - Waršava • • textilnictví - Lódž • • Slovensko • rozloha 49000, 5,4mil obyvatel, hustota 108 (menší než evropský průměr) • Povrch • Podunajská nížina, Záhorská nížina (u ČR) - za Malými Karpatami - nejúrodnější • Západopanonská pánev, Východopanonská pánev • Západní Karpaty, Východní Karpaty, Malé Karpaty (Bratislava) - vinná réva • u ČR Bílé Karpaty, Javorníky • Lyský průsmyk - železnice, Jablůnkovský průsmyk - železniční tah - Žilina • na JV sopky • vnitřní Karpaty (žulové), vnější Karpaty (vápenec, pískovec) • v Nízkých Tatrách jsou národní parky • Malá Fatra • Velká Fatra • Slovenské Rudohoří (Slovenský kras - jeskyně, Unesco) • Slovenské Středohoří - sopečného původu • Slánské vrchy • Vihorlat • Bukové vrchy • • Gerlachovský štít - nejvyšší hora - žula, známý svým významným karem • Vodstvo • Poprad, Dunajec, Dunaj - doprava, Váh, Nitra, Hron, Ipel, Hornát, Bodrog • většina povodí Dunaje • povodí Visly – přítoky Poprad, Dunajec (vlévají se do Visly – do Baltského moře) • Dunaj - větví se na ramena • ostrov se používá na zemědělství • doprava • přítoky – Váh, Nitra, Hornád (až v Maďarsku), Hron (pramen Slovenské Rudohoří), Ipel (odvodňuje jih) • • východ Slovenska odvodňuje Bodrog – vzniká soutokem několika vodních toků • Váh - Podtatranská kotlina, Povážské podolí • kotliny – důležité pro zemědělství • jezera ledovcového původu • Podnebí, vegetace • mírný podnebný pás – přechodný • velké rozdíly v mikroklimatu – nížiny největší teplota, nejméně srážek (Podunajská), směrem do výšky teplota klesá a rostou srážky • teplotní inverze = opačné vrstvení tepla, kotliny • lépe zachovaná původní druhová skladba lesů než u nás (více listnatých lesů než u nás) • vysoké procento lesnatosti (3., před ním Švédsko a Finsko) • chráněná území – Malá a velká Fatra (dnes národní parky), Nízké Tatry, Tatry (nár. park), Pieniny (nár. park), Slovenský ráj, Slovenský kras, Poloniny • Obyvatelstvo • 86% Slováci, 11% Maďaři, 2% Romové • 60% katolíci, 10% bez vyznání • východní Slovensko – Rusíni (obyvatelé Podkarpatské Rusy) • vysoká regionální nezaměstnanost – východ Slovenska • Zemědělství • • nížiny - kukuřice, pšenice, ovoce, cukrová řepa (např. Podunajská) • Malé Karpaty – vinná réva • podhorské a horské oblasti – zemědělství se soustřeďuje do kotlin – žito, brambory, chov skotu a ovcí • • Nerostné suroviny • nemají významné suroviny • paliva - černé uhlí se dováží (od nás, z Polska), hnědé uhlí – ale ne moc, Handlová, Nováky (tepelná elektrárna) • ropa, zemní plyn – Záhorská nížina – malé naleziště ropy (2-3%, zbytek z Ruska - ropovod se rozděluje k nám a do Bratislavy) • Slovenské rudohoří – naleziště barevných kovů (už se téměř netěží) • z Ukrajiny dováží železnou rudu • Prešov - kuchyňská sůl (Solivar) • Průmysl • ideální pro spotřební průmysl (až po r. 1989 orientace na spotřební) • z doby socialismu pozůstatky těžkého průmyslu (Pováží - zbrojovka, Martin, Povážská Bystrica) • vodní elektrárny – na řece Váh • tepelné elektrárny – Nováky, Vojany (spaluje plyn z Ruska) • jaderné elektrárny – Jaslovské Bohunice, Mochovce • hutnictví - železárny v Košicích (dovoz železné rudy z Ukrajiny, dovoz uhlí z Ostravy) • hliníkárna Žiar nad Hronom (bauxit z Maďarska) • strojírenský - Žilina, Bratislava – automobily, Komárno – loděnice, Poprad - vagónská, Nižná – elektronika • petrochemie – Bratislava, Hlohovec – farmacie, gumárny – Matador, Púchov • dřevozpracující - Ružomberok (i textilní) • Trenčín, Púchov – textilní • města: Trnava, Nitra – historická, Komárno, Piešťany – lázně, Trenčín, Martin, Povážská Bystrica, Košice, Prešov, Zvolen - historické, Banská Bystrica - historické • Maďarsko • rozloha – 114 036 (větší než ČR) • počet obyvatel – 9,9 mil. • hustota – 110 (menší než ČR, menší než evropský průměr) • hlavní město – Budapešť • Povrch • skoro celý povrch je tvořen nížinami – Panonské pánve - Velká Uherská nížina (=Alföld), Malá Uherská nížina • Bakoňský les • Mátra – nejvyšší pohoří, na S, Kékeš nejvyšší hora • Bukové hory • Meček • Vodstvo • Dunaj – na ní Budapešť • závlaha, splavná – průmysl • přítoky: Rába, Dráva, Ipel - ze Slovenska, kus hranice • Tisa (Tizsa) – pramení v Ukrajině • hlavní význam zavlažování • přítoky: Bodrog, Samoš (Szamoš) – na S, Kriš – stř. část, Maruše – na J • • Podnebí, vegetace • mírný podnebný pás – vnitrozemské klima (v létě tepleji a méně srážek) • nízká lesnatost (spíše listnaté lesy) • nížiny využívány zemědělsky • kácení lesů, pastevectví – PUSTA – Hortobágy (pozůstatek původní stepní vegetace – traviny) • Historie • 1526 – Uherské království – Habsburská monarchie • 1867 – Rakousko-Uhersko • po 2. sv. v. vliv SSSR do r. 1989 • Obyvatelstvo • záporný přirozený přírustek (nízká porodnost) • maďarština – ugrofinský jazyk • 90% Maďarů, 5% Romů, Němci • 1/5 obyvatel žije v Budapešti (2 mil. obyv.) • 5 mil. žije v zahraničí • Zemědělství • orná půda 53% - dobré podmínky, černozemě • cukrová řepa, pšenice, kukuřice, zelenina, ovoce, slunečnice, i tabák • zelenina – paprika, rajčata, cibule • ovoce – víno – Tokajské víno • živočišná výroba – chov prasat, drůbeže a skotu, hlavně pro maso • ŽV a RV jsou víceméně vyrovnané • Nerostné suroviny • málo ner. sur. • ropa, zemní plyn – z velké části dovoz (z Ruska, od Jadranu) • hnědé uhlí – zanedbatelná naleziště • významná ložiska bauxitu (k výrobě hliníku) • Průmysl • převaha tepelných elektráren • jaderná elektrárna Paks • strojírenství – autobusy Ikarus, auta Opel v Budapešti • chemický – léčiva, fotochemie, hnojiva • potravinářský – zpracování masa, ovoce, zeleniny, cukru • města, centra: Miskolc, Györ – strojírenský pr.; Debrecín (Debrecen), Segedín (Szeged) – potravinářský pr.; Ajka, Dunaújváros – hutě • cestovní ruch – termální prameny (vulkanicky aktivní oblast) •