Z 8.B8 wiki
- oikos (řecky) = dům
- namos (řecky) = zákony
- pravidla řízení domu (domácnosti)
- ekomonie - vědní disciplína zkoumající nejobecnější souvislosti hospodářského (ekonomického) života společnosti, zkoumá využití vzácných vstupů k výrobě ekonomických statků a rozdělování vyrobených statků mezi ekonomické subjekty k uspokojování jejich potřeb
- ekonomie (věda) x ekonomika (předmět vědy)
- uspokojování potřeb je motivací (hnací silou) ekonomického života lidské společnosti
- související vědy: matematika, statistika, sociologie, psychologie, právo, ...
- dělení podle přístupu k ekonomickým problémům
- pozitivní (popisná)
- normativní - hodnotí stav ekonomiky a stanovuje pravidla pro její správné fungování
- mikroekonomie - zkoumá individuální chování dílčích subjektů ekonomiky
- makroekonomie - zkoumá globální ekonomické jevy
- ekonomický statek - slouží k uspokojování potřeb - cokoliv, co je užitečné a současně vzácne (zboží, služby, práva apod.)
- ekonomický statek musí být užitečný - uspokojuje nějakou aktuální potřebu, aby člověk (ekonomický subjekt) byl motivován k jeho získání
- ekonomický statek musí být také vzácný - vzhledem k výši jeho potřeby je tohoto statku nedostatečné množství, statek je dostupný pouze při určité námaze, člověk musí být ochoten se pro získání tohoto statku vzdát něčeho jiného - náklady obětované příležitosti
- opakem vzácného statku jsou volné statky (vzduch)
- náklady obětované příležitosti - vzdáváme se jich
- výroba - přeměna ekonomických statků (vstupů) v jiné ekonomické statky (výstupy)
- vstupy
- primární (nejsou výsledkem předchozí výroby)
- sekundární (naopak)
- výrobní faktory:
- práce - činnost vyjadřitelná množstvím odpracovaných hodin při výrobě ekonomického statku nebo službě, odměnou za práci je mzda, ta je závislá na produktivitě a kvalitě odvedené práce
- půda (zemědělská)
- kapitál - soubor statků, které nebyly bezprostředně spotřebovány a slouží k další výrobě
- v tržní ekonomice je kapitál oceňován především penězi
- všechny výrobní faktory jsou vzácnými statky
- služba - zvláštní druh statku, který nemá materiální podobu, služby jsou nehmotné, neskladovatelné, nezkazitelné, sloužík uspokojování potřeb
- cílem ekonomiky je co největší efektivita (produktivita) využití výrobních faktorů - snižování nákladů, dělba práce
- spotřeba - konečné užití statků k uspokojení potřeb (veřejná, soukromá)
- tři základní ekonomické otázky
- co a kolik vyrábět
- jak vyrábět
- pro koho vyrábět
- ekonomické systémy
- zvykový (tradiční) - tradiční ekonomika malých, uzavřených komunit, soběstačnost, primitivní směna
- centrálně plánovaný (příkazový) - SSR a další socialistické státy RVHP - silná role státu, pětiletky
- tržní - koordinována pouze prostřednictvím trhu, mechanismů nabídky a poptávky, konkurence v tržním prostředí zajišťuje maximální efektivitu - kapitalismus 19. století
- smíšený - tržní systém doplněn o regulativní zásahy státu - tzv. hospodářská politika
- ekonomické systémy
- ekonomické sektory
- primární sektor - všechny činnosti, které souvisejí se zemědělstvím nebo hornictvím - nízká přidaná hodnota, převažuje v nevyspělých ekonomikách
- sekundární sektor - zpracovatelský průmysl - výroba, ve vyspělých ekonomikách je podíl sekundárního sektoru vyšší než primárního, tento podíl klesá
- terciární sektor - služby - nejvyšší přidaná hodnota
- kvartérní sektor - vzdělávání a věda
- ekonomické subjekty - každý, kdo se nějakým způsobem podílí na ekonomice
- domácnost (spotřebitelé) - důchod = příjmy domácnosti, jejich cílem je uspokojení potřeb - investice důchodů
- nejpočetnější skupina, vlastníci výrobních faktorů (práce, půda, kapitál), své důchody investují do spotřeby
- firma - subjekt zabývající se výrobou nebo poskytováním služeb, jejich cílem je generování zisku
- stát - v ekonomice působí jako vlastník výrobních faktorů a rovněž jako koordinátor ekonomiky, cílem je dosažení stability, efektivity, spravedlnosti
Dějiny ekonomických teorií
- začínají se vyvíjet na počátku novověku (od 16. století) v souvislosti s přechodem tradiční ekonomiky v ekonomiku tržní - počátek kapitalismu
- merkantilismus - převaha vývozu nad dovozem, národní bohatství spočívá v akumulaci drahých kovů, vychází z praxe, nejde o systematickou teorii
- fyziokratismus - klasická ekonomická teorie
- ekonomika se řídí vlastními zákony, které jsou nezávislé na lidské vůli
- ekonomiku je nejlépe nechat fungovat bez vnějších regulací
- liberalismus - co nejméně zasahovat do chodu ekonomiky
- Adam Smith (1723-1790) - neviditelná ruka trhu
- Robert Malthus (1766-1834) - teorie přebytku - obhajoba tvrdého kapitalismu bez ohledu na sociální důsledky
- utopický socialismus - Robert Owen (1771-1858), Charlesa Fourier (1772-1837), Claude Henri de Saint-Simon (1760-1824)
- snaha o sociálně spravedlivé podnikání, zakládání dělnických komunit
- marxismus - Karl Marx (1818-1883) - vědecký komunismus
- neoklasická ekonomie
- marginalistická revoluce v ekonomii - příklon k mikroekonomii
- teorie konkurence
- keynesovská makroekonomie - John Maynard Keynes (1883-1946)
- 30. léta 20. století - velká hospodářská krize
- tržní systém je vnitřně nestabilní - otázka stability
- teorie efektivní poptávky
- monetarismus - Milton Friedman (1912-2006)
- neoklasická makroekonomie
- role peněz v ekonomice, kriticky navazuje na Keynese
- inflace - ztráta hodnoty peněz
- institucionalismus - ekonomické chování je kulturně podmíněno
- ekonomie je multidisciplinární
Mikroekonomie
- poptávka - množství zboží, které jsou lidé (spotřebitelé) ochotni koupit při určité ceně
- poptávková křivka má klesající průběh
- důchodový efekt - jsou-li důchody spotřebitelů neměnné a trvalé, kupují při nižších cenách větší objemy zboží
- substituční efekt - při zvýšené ceně zboží jednoho druhu přecházejí spotřebitelé na jiný druh zboží jehož cena je příznivější
- faktory ovlivňující množství poptávaného zboží
- změny cen jiného zboží - substitut, komplement
- úroveň důchodů
- změny v preferencích spotřebitelů - móda, reklama
- pohyby poptávkové křivky (poptávka klesá s rostoucí cenou; změna důchodové úrovně, cen jiného zboží, preferencí)
- nabídka - množství zboží, které jsou výrobci dobrovolně ochotni dodat na trh při určité ceně
- průběh křivky je opačný, vzrůstající
- vzájemné působení nabídky a poptávky
- rovnovážná cena čistí trh
- nedostatek zboží tlačí na zvýšení cen
- přebytek vede ke snížení cen
- užitek
- cíl spotřebitele
- prospěch plynoucí z užívání ekonomických statků
- ekonomické statky jsou vzácné
- přístup spotřebitelů k nim je omezen, proto je omezen užitek
- omezení užitku - časové, fyzické, důchodové
- racionální volba spotřebitele při výběru užitku
- mezní užitek - celkový užitek přestává růst od určité dosažené míry užitku
- zisk firmy - účetní zisk - rozdíl mezi příjmy a explicitními náklady
- příjmy - explicitní náklady - účetní zisk
- čistý (ekonomický) ziska - zisk po započítání všech nákladů (i implicitních)
- podnikání
- cílem podnikání je zisk
- činnost podnikatele - zřizují podnik za účelem zisku
- podnikatel nese rizika a je povinen uhradit závazky z eventuelní ztráty
- podnikateli náleží zisk z podnikání
- vklady podnikatele do vlastního podnikání
- kapitál, práce - vlastní výrobní prostředky
- podnikatelský nápad a schopnosti
- podnikateli ve firmě náleží
- smlouvy s dodavateli
- práva z těchto smluv plynoucí
- právo zisku
Struktura trhů
- strukturální znaky trhů - počet firem, velikost firem, povaha výrobku
- základní struktury - dokonalá konkurence, monopol, oligopol, monopolistická konkurence
- dokonalá konkurence
- větší počet firem, menší firmy
- stejnorodý výrobek (např. zemědělské produkty)
- vstup do odvětví je snadný - výrobní postupy lze pořídit snadno
- žádná z firem nedokáže ovlivnit cenu
- cenu určuje poptávka - zisky jsou nízké
- zisky se blíží základům příležitosti
- úplný (čistý) monopol
- na trhu působí jediná dominantní firma
- velká, vstup do odvětví je obtížný
- jedinečný výrobek
- cenu výrobku určuje firma - zisky jsou vysoké
- oligopol - omezený počet firem - veškeré z těchto firem zaujímají významější postavení
- výrobek může být stejnorodý (např. cement), diferencovaný - různorodý (např. boty)
- vstup do odvětví je volný, někdy se mohou vyskytovat bariéry
- monopolistická konkurence - velké množství malých či středních firem
- výrobek je diferencovaný
- rysy monopolizace - věrnost značce
- rysy konkurence - výrobky jsou často blízkými substituty, tlak na inovaci
- zisky nejsou vysoké
- vstup do odvětví je snadný
Efektivnost trhů
- trh plní funkci přenosu informací (cena, vzácnost statků)
- pokud trh přenáší informaci nezkresleně, říkáme, že je efektivní
- zvyšování efektivnosti trhů
- zásah státu jako regulátora
- antimonopolní zákony
- zásah státu do ekonomiky s cílem zvýšit efektivitu trhu
- zobrazují slučování firem, jehož cílem by mělo být získání dominantního postavení na trhu
- slučování firem
- horizontální (dvě stejné) - nejvíce může posilnit monopolní postavení
- vertikální (dodavatel, výrobce)
- konglomerátní (různé)
- zakázané praktiky
- tajná dohoda o omezení obchodu
- cenová diskriminace
Role státu v ekonomice
- regulátor tržního prostředí
- vlastník (částečný nebo úplný) státních podniků
- stát je příjemcem daní, které zpětně přerozděluje - hospodaří se státním rozpočtem
- stát zasahuje do ekonomiky v případě selhání trhu - situace, kdy trh neplní správně a spravedlivě své funkce - přenos informací, podněcování produkce a přerozdělování důchodů
Externality
- selhání trhu - cena neobsahuje správnou informaci o nákladech na pořízení daného statku, cena neinformuje o nákladech příležitosti
- výrobek nebo služba má vedlejší účinky na někoho třetího
- externality
- negativní (škodí)
- pozitivní (užitek)
- stát v případě externalit napravuje mylnou informaci obsaženou v ceně
- poplatky, finanční sankce, pokuty
- nebo naopak - subvence, dotace
Selhání trhu
- veřejné stavby - statky, které nemohou být poskytnuty osobě aniž by zároveň nebyly poskytnuty jiným osobá (stát politicky rozhoduje o tom, které veřejné statky jsou pro něj důležité a bude je hradit)
- ekonomicky veřejné statky zatěžují i osoby, které tyto statky nevyužívají (např. vzdělávání)
- předpokládá se, že využívání veřejných statků částí populace má pozitivní přínos pro celou populaci
- nedostatečná konkurence - konkurenční prostředí se stát může snažit vytvořit, např. investiční pobídky
Kapitál
- kapitálové statky - výrobní prostředky a výrobní vstupy, zásoby surovin i hotových výrobků
- peněžní kapitál - majetek držený v takové podobě, že přináší zisk (nejčastěji v podobě úroku)
Trh kapitálových statků
- peněžní trh, schéma peněžního trhu (bankovní)
- majitel úspor - vkladatel -> banka -> firmy
- úspora -> vklad -> půjčka
- ziskem je úrok
- peněžní trh neobchoduje pouze s penězi, ale také s cennými papíry - oblikace - půjčka firmě za úrok
- akcie - spoluúčastnictví firmy, výnosem - dividenda
- správné fungování kapitálového trhu zvyšuje výkonnost ekonomiky
Firmy a jejich typy
- firma jednoho vlastníka - malá firma, minimum zaměstnanců, podnikatel ručí svým osobním majetkem, je svůj pán, náleží mu celý zisk
- partnerské společnosti - společník se dělí o zisk
- obchodní společnosti
- s ručením omezeným - s.r.o.
- komanditní společnosti
- s.r.o. - dohromady musí mít alespoň 100000Kč (společníci, partneři) na založení - základní jmění, ne osobním majetkem
- akciové společnosti - korporace
- vklad akcionářů - zvyšuje základní jmění (základním jměním se ručí)
- přes akcie lze získat víc peněz než přes s.r.o.)
- akcie nemusí být veřeně obchodovatelné
- odstup akcionáře nemá vliv na chod firmy (jen prodá akcie), narozdíl od partnera
- jiné typy firem
- družstva - za účelem podnikání
- neziskové organizace - ne zcela firmy
- nadace, obecně prospěšné společnosti (o.p.s.) - nemohou generovat zisk - musí být znovu vložen na provoz společnosti
Makroekonomie
- součást ekonomie, která studuje chování národního hospodářství jako celku
- řeší např. otázku výkonnosti národního hospodářství
- makroekonomické ukazatele - úroveň a tempo růstu celkového hospodářského produktu
Hrubý domácí produkt
- HDP, makroekonomický ukazatel
- je celková peněžní hodnota toku statků a služeb vytvořená za dané období (zpravidla za jeden rok) výrobními faktory v národním hospodářství bez ohledu na to, jsou-li vlastněny občany státu nebo cizinci
- metody zjišťování - důchodová, produktová
- produktová metoda
- jsou studovány složky hdp - osobní výdaje na spotřebu, hrubé soukromé domácí investice, vládní výdaje na nákup statků a služeb, hodnota čistého vývozu
- důchodová metoda
- zjišťuje hrubý národní důchod, který se rovná HDP
- mzdy a platy, renty, čisté úroky, zisky, odpisy, nepřímé daně z podnikání
Hospodářský růst
- proces, v němž je zvyšována schopnost národního hospodářství produkovat statky a poskytovat služby
- zdroje hospodářského růstu
- přírůstek pracovní síly
- přírůstek fyzického kapitálu
- zvyšování investic do lidského kapitálu
- technický pokrok
- inovace v řízení a organizaci výroby
- úspory
- hospodářský růst nemusí vždy znamenat nárůst životní úrovně (např. Čína), většinou ovšem vede
- cílem hospodářské politiky státu je hospodářský růst
Hospodářský cyklus
- opakující se nesoulad mezi potenciálním produktem a skutečným produktem národního hospodářství
- graf...
- expanze (konjunktura) - růst
- vrchol
- recese, krize - recese probíhající dvě po sobě následující čtvrtletí
- sedlo
- deprese - zvláště hluboká krize, recese, způsobuje pokres reálného HDP
- nezaměstnanost (cyklická)
- inflace
- trvá 8-12 let
- za příčinu krizí bývá označováno napětí mezi nabídkou a poptávkou, či investování v době nejistoty, dále špatná finanční a úvěrová politika vlád
Peníze a bankovní soustava
- peníze a jejich funkce
- umožňují peněžní směnu
- peněžní směna vede k efektivnímu fungování trhu a také k ekonomickým úsporám
- historický vývoj peněz
- zbožové peníze (dobytek, plátno, drahé kovy)
- drahé kovy, peníze z drahých kovů
- papírové peníze
- bezhotovostní platby
- funkce peněz
- prostředek směny
- zúčtovací jednotka
- míra hodnot
- uchovatel hodnot
- likvidita - na směnu jedněch aktiv za druhé nemusíme vynakládat dodatečné prostředky
- tekutost (zlikvidovat)
- peníze mají nulovou elasticitu substituce (nelze je něčím nahradit)
- v moderních tržních ekonomikách je peněžní oběh založen na neplnohodnotných penězích s nuceným oběhem
- akceptování takových peněz předpokládá důvěru v autoritu státu
- důvěra v peníze - množství peněz v ekonomice je závislé na výkonu ekonomiky a regulačních opatřeních státi - vývoj úrokových sazeb
Bankovní soustava
- centrální banka - Česká Národní Banka
- stanovuje úrokové sazby, limituje měnu
- reguluje a kontroluje činnost komerčních bank
- zabezpečení stability měny
- komerční banky
- operace - aktivní (poskytování úvěru)
- pasivní (přijímání vkladů)
- zprostředkovatelské bankovní rozpětí
- specializované finanční instituce (pojišťovny)
Nezaměstnanost
- dobrovolná
- nedobrovolná - nezaměstnaný aktivně usiluje o získání zaměstnání
- obyvatelstvo - ekonomicky aktivní, neaktivní
- míra nezaměstnanosti - počet nezaměstnaných, kteří aktivně hledají práci
- ekonomicky aktivní obyvatelstvo
- typy nezaměstnanosti
- frikční - krátkodobá nezaměstnanost při střídání zaměstnání
- normální jev, z ekonomického hlediska nepředstavuje problém
- strukturální - vyplývá ze změn ve struktuře národního hospodářství (útlum těžkého průmyslu - Ostravsko 90. léta)
- cyklická - souvisí s hospodářským cyklem, v obdobích recese roste nezaměstnanost
- příčinou nezaměstnanosti je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou práce
- trh se vyznačuje strnulostí a nepružností mezd - nezaměstnanost
Makroekonomická hospodářská stabilizační politika
- selhání trhu - nutnost zásahu státu do ekonomiky
- základní přístupy k hospodářské politice
- keynesiánksá makroekonomie
- J. M. Keynes - vláda se musí snažit o stabilizaci ekonomického prostředí a podporu hospodářského růstu
- snaha o plné využití potenciálu národního hospodářství
- poptávková stimulace
- nákup statků a služeb státem
- podpora soukromých investic (investiční pobídky)
- keynesiánství zdůrazňuje význam rozpočtové politiky - stát musí do ekonomiky investovat racionálně, musí dbát na vyrovnanost rozpočtu a snižování státního dluhu
- neoklasická ekonomie
- tržní prostředí samo směřuje ke stabilitě
- nestabilita je způsobována zásahy státu, proto by měl stát zasahovat do ekonomiky co nejméně
Státní rozpočet
- centralizovaný fond finančních prostředků obhospodařovaný vládními orgány
- má charakter makroekonomického ukazatele i makroekonomického nástroje
- rozpočtování znamená provádění hospodářské politiky
- má charakter bilance - má příjmovou a výdajovou složku
- příjmy vlastního rozpočtu - daně, státní podniky
- daně
- přímé (daně z příjmů a vlastní daň ze mzdy, z nemovitostí)
- nepřímé (připočítávají se k cená statků a služeb)
- daň z přidané hodnoty - DPH (nejvyšší - kouření, pití)
- typy zdanění
- proporcionální
- progresivní - čím víc, tím víc
- regresivní - čím víc vyděláme, tím menší daně
- rovná daň
- míra zdanění
- vyšší míra zdanění, vyšší příjem státu, ale zároveň znamená ochromení ekonomiky - lidé se vyhýbají placení daní
Inflace
- zvyšování celkové cenové hladiny cen všech statků a služeb za delší časové období
- růst cen
- snižování hodnot peněz
- významný destabilizační makroekonomický jev
- zvyšuje nedůvěru v ekonomiku
- znehodnocuje úspory
- opakem inflace je deflace
- míra inflace - byla stanovována v % za rok
- typy inflace (stupně)
- mírná - přirozená v jednotkách %
- pádivá - v desítkách až stovkách %
- hyperinflace
Peněžní a úvěrová politika státu
- monetární politika
- stát může prostřednictvím centrální banky stanovovat úvěrové sazby, čímž ovlivňuje celkové množství peněz v ekonomice
- politika levných peněz - nízké úrokové sazby, stimulace ekonomiky
- politika drahých peněz - vysoké úrokové sazby, zastavení přehřátí konjunktury
- důležité je, aby stát udržoval stabilní prostředí
Důchodová politika státu
- stát se snaží zajistit stabilní úroveň příjmů obyvatelstva a stabilní úroveň cen zboží a služeb
- nástroje
- kontrola vývoje mezd a cen
- daňové regulace mezd a cen
- dobrovolné směrnice o mzdách dohodnuté v rámci tripartity
- tripartita - jednání zástupců státu, odborů a zaměstnavatelů
Mezinárodní obchod
- důvodem existence mezinárodního obchodu je rozdílnost zdrojů a klimatických podmínek mezi jednotlivými zeměmi
- otevřené ekonomiky - to co dováží a vyváží
- otevřenost ekonomiky
- míru otevřenosti chápeme jako podíl vývozu či dovozu na celkovém HDP
- vede k dostupnosti levných statků a služeb - svobodný obchod
- omezení obchodu - cla, dovozní kvóty
- z důvodu ochrany místní výroby
- argument nezletilých odvětví
- bezpečnostní důvody
- ochrana mezd
- ochrana zaměstnanosti
- cla - poplatky z ceny dováženého zboží (%)
- dovozní
kvóty - omezení počtu dováženého zboží
- mimocelní překážky - technické a bezpečnostní normy
Platební bilance
- peněžní hodnota všech ekonomických transakcí mezi danou zemí a ostatními zeměmi
- bilance - dovozy + vývozy
- debetní položky mínus, kreditní položky plus
- čisté vývozy
