Litosféra

Přejít na:navigace, hledání

zemská kůra, plášť, jádro se liší chemickými a fyzikálními vlastnostmi (do hloubky vzrůstá hustota, tlak, hmotnost, teplota)
zemská kůra - tenká (průměrná tloušťka 35km), oddělena od pláště Mohorovičovou plochou nespojitosti
plášť - tři části (svrchní, střední, spodní)
litosféra = svrchní plášt a zemská kůra
pod litosférou je astenosféra - odděluje litosféru od středního pláště (plastická, horniny jsou v nataveném stavu)
zemská kůra
- pevninská - čedič, žula (35 - 75km)
- oceánská - čedič (6 - 8km, mladší)
- liší se mocností, složením, stářím
pevninský šelf - zatopený okraj pevniny (mělká - šelfová moře - Severní, Baltské) - místo, kde vymizí žula
litosféra se skládá z litosférických desek - pohybují se po plastické astenosféře, od sebe jsou odděleny oceánskými hřbety, hlubokomořskými příkopy, mladými pásemnými pohořími
- 8 základních desek
- pohyby: rozbíhají se, sbíhají se, jedná klesá nebo stoupá, kloužou vedle sebe (doprovázeno zemětřesením a sopečnou činností)
- čedič - nová oceánská zemská kůra

Obsah

teorie kontinentálního driftu - Alfred Wegener
prahory - jednotný kontinent - Pangea
prvohory - moře Tethys rozdělilo Pangeu na Gondwanu a Laurasii
štíty (kratogeny) - nejstarší části (jádra) dnešních kontinentů předprvohorního stáří
- stabilní, bez sopečné a zemětřesné činnosti
- nejstarší horniny jsou přímo na zemském povrchu
- baltský, čínský, indický - ložiska nerostných surovin (černé a hnědé uhlí)
platformy (tabule) - navazují na štíty, na starém horninovém základě jsou mladší horniny (vodorovně uloženy)
geosynklinály - protáhlé sníženiny zalité mořem, na středu litosférických desek

podle tvaru terénu - konvexní tvary, konkávní tvary, ploché tvary
podle nadmořské výšky - nížina, vysočina, proláklina (deprese)
- např. Kaspické moře (-28m n. m.), Mrtvé moře (-408m n. m.)
podle relativních výškových rozdílů - rozdíl nejvyššího a nejnižšího bodu
- čtverec 4x4km, libovolně zvolená krajina
- rozdíl do 30m - rovná, placatá - rovina
- do 150m - pahorkatina (např. Středočeská)
- do 300m - vrchovina (např. Českomoravská)
- do 600m - hornatina (např. Hrubý Jeseník)
- nad 600m - velehornatina

prvky - zlato, stříbro, platina, uhlí (tuha, diamant)
nerosty (minerály) - ve všech částech stejné vlastnosti - sůl kamenná (Rakousko, Solná komora, Polsko - Krakow), oxid křemičitý
horniny
- vyvřelé (magmatické) - utuhování magmatu; hlubinné - žula, podpovrchové, nebo povrchové
- usazené (sedimentární) - pískovce, vápence, usazování úlomků hornin, schránky živočichů
- přeměněné (metamorfované)
zemská kůra se skládá z 95% z vyvřelých hornin

eroze - pochody, které rozrušují horniny a vytváří zvětraliny, na zvětrávání má vliv sluneční záření, změny teplot, mráz, vítr, voda, člověk
mechanické (fyzikální) - nemění chemické složení
- ovlivněno slunečním zářením, mrazem, větrem, vodou, ledem
- oblasti chladné a suché - pouště, místa s velkou nadmořskou výškou
chemické - mění se chemické složení - oxidace, redukce
- hlavním činitelem je voda, oblasti teplé a vlhké

procesy
vnitřní - endogenní, původ v zemském nitru (plášti)
- uvolňováním vnitřní energie země se vytvářejí tlaky a tahy
- pevninotvorné a horotvorné pohyby, zemětřesení, sopečná činnost, zvětšují se výškové rozdíly
vnější - mají původ ve slunečním záření a v odstředivé + přitažlivé síle Země
- terén převážně zarovnávají, zmenšují výškové rozdíly
- působí vždy, stále, ale s jinou intenzitou
- svahové procesy, voda (řeky, déšť, jezera, moře), led, mráz, vítr, živé organismy, člověk

sopečná činnost, zemětřesení, pevninotvorné a horotvorné pohyby
reliéf sopečný (vulkanický)
- magma - žhavotekutá křemičitá tavenina v hloubce pod zemským povrchem
- lakolit - těleso, které vznikne utuhnutím magmatu
- batolit
- kupa - sopečné těleso vytvořené vytlačením magmatu (např. Řím, České Středohoří, Doupovské hory)
- efuze - magma se poměrně klidně dostává na zemský povrch, vytváří se lávové proudy a příkrovy
- exploze - výbuchem
- stratovulkán - nejčastejší, sopka kombinuje efuzi a explozi
- kaldera - kráter s obrovským rozměrem, může tam být jezero
- výskyt sopečné činnosti - okolo Tichého oceánu, Kamčatka, Japonské ostrovy, Jáva, Nový Zéland, Filipíny, Aljaška, Aleuty, Kordillery, Andy
- významné činné sopky - Etna, Vesuv, Stromboli, Hekla, Fundžisan, Ključevskaja
zemětřesení - náhlé krátkodobé otřesy zemské kůry, které vznikají uvolněním nahromaděné energie, původ mají v zemském nitru
- epicentrum - místo, kde se uvolní nejvíce energie
- hypocentrum - ohnisko zemětřesení, pod zemským povrchem
- tsunami - obrovská vlna