Ptáci

Z 8.B8 wiki

• první předchůdci ptáků se objevili na naší planetě už před 140 miliony lety (druhohory) - prapták archeopteryx
• velikost dnešního holuba, 30dkg
• v sobě spojoval znaky plazů, z nich se vyvinul a znaky dokonalejší skupiny - ptáků
• znaky ptačí
  • přední končetiny přeměněny v křídla
  • zadní končetina opatřena běhákem
  • přítomnost peří
  • chyběl hřeben prsní kosti
  • přítomnost jednoduchých žeber
  • plachtivý let
• znaky plazí
  • prodloužené čelisti, v čelistech jamky a v nich zasazené zuby
  • dlouhý ocas složený z obratlů
  • "těžká kostra" - kosti byly málo pneumatizovány
• ptáků je asi 9000 druhů

Obsah 1 Stavba těla 1.1 Soustava rozmnožovací 1.2 Soustava vylučovací 1.3 Soustava cévní 1.4 Soustava trávící 1.5 Soustava svalová 1.6 Kostra 1.7 Soustava dýchací 1.8 Smyslové orgány 1.9 Soustava nervová 2 Rozdělení 2.1 Běžci 2.2 Letci 2.2.1 Dravci 2.2.2 Sovy 2.2.3 Kukačky 2.3 Brodiví 2.4 Měkkozobí 2.5 Srostloprstí 2.6 Šplhavci 2.7 Papoušci 2.8 Hrabaví 2.9 Kolibříci 2.10 Trubkonosí 2.11 Vrubozobí 2.12 Veslonozí

Stavba těla

• na povrchu těla je peří, které dělíme na
  • obrysové - největší na ocase - rýdovací (ocasní), u některých druhů ptáků je pod obrysovým peřím velmi jemné prachové peří - tepelná izolace
  • hmatové peří - umístěné u kořene zobáku (havranovití) - vibrisy
  • pudrové - u holubů, rozpadá se na prach, který pokrývá povrch těla a chrání ho před promočením
• peří nevyrůstá rovnoměrně po povrhcu těla
  • pernice - peří vyrůstá
  • nažiny - peří nevyrůstá
• výměna peří (pelichání) - dvakrát (jaro a podzim)
• zbarvení peří - příčinou jsou jednak pigmenty (barviva) nebo odraz světla (průchod světelných paprsků)
• nekteré druhy ptáků mají přítomnu mazovou žlázu, ze které zobákem vytlačují maz a ten roztírají po celém peří
• stavba pera (velkého)
  • dutá část - brk
  • osten (plný)
  • prapor (po stranách), bývá asymetrický
• kostra je lehká, vyplněná vzduchem (pneumatizovaná)
  • prsní kost je opatřena mohutným hřebenem, na kterém je soustředěna svalovina těla (létací svaly)

Soustava rozmnožovací

• gonochoristé s často velmi výrazným pohlavní dimorfismem (samci překrásné zbarvení a jsou větší)
• páření (kopulace) ptáků
  • ptáci pouze přikládají kloaky a samec vystřikuje sperma, v pohlavních orgánech samic vydrží sperma 3-5 týdnů
  • samci mají vyvinutý penis (vrubozobí - kačeny) - k jeho erekci nedochází krví, ale mízou (délka u pštrosa 30-40cm)
  • ve vaječníku se tvoří vajíčko (megabuňka)
• nosná plemena slepic snášejí až 300 vajec za rok
• pštrosí vejce je největší (váží 1,5kg, je to 1% hmotnosti pštrosa)
• kolibříci mají nejmenší vejce (0,3g, je to 25% hmotnosti)
• při sedění na hnízdě se střídají samec se samicí (holubi), většinou sedí pouze samice
• z vajíčka se vyvíjí mládě, vyvíjí se v různém stupni vývoje
  • mláďata nidifugní = nekrmivá - kachny, husy, slepice - přichází s prachovým peřím, vidí, slyší, chodí, krmí se sama
  • mláďata nidikolní = krmivá - pěvci, dravci, sovy, holubi - jsou nahá, slepá, hluchá, plně odkázaná na péči rodičů
  • mláďata polokrmivá - tvoří přechod mezi oběma skupinami, líhnou se v prachovém peří, jsou pohyblivá, vidí, slyší, ale rodiče jim přinášejí a porcují potravu (potápky)

Soustava vylučovací

• tvoří ji párové ledviny, které leží v prohlubni pánve podél páteře
• chybí jim močový měchýř a moč je vylučována ve formě koncentrované kyseliny močové, která tvoří na výkalech bílý, rychle schnoucí výkal

Soustava cévní

• stálá tělesná teplota (38-43°C)
• srdce je dokonale rozděleno na síně a komory, levou polovinou srdce protéká pouze krev okysličená (arteriální), pravá pouze krev odkysličená (venózní)
• je zachován pouze pravý oblouk aorty a mohutné srdce
• velikost srdce je 4% těla, u velkých ptáků 6-10%, největší u nejmenších ptáků kolibříků - 20-28%
• s velikostí srdce u ptáků souvisí také jeho tepová frekvence, ta je u ptáků 400-800 tepů za minutu (kolibříci 1000)
• ptáci musí energii šetřit (kolibříci každý večer upadají do stavu letargie - přes noc jejich teplota klesne na 10%, do obdobného stavu upadají i někteří naši ptáci - rorýs v době, kdy jim chybí potrava)

Soustava trávící

• má obdobné části jako předchozí skupiny
• přítomnost volete - rozšířený jícen, v něm se potrava shromažďuje, změkčuje a natravuje
• žaludek má dvě části - žaludek žlaznatý, do kterého vyúsťují trávící šťávy a žaludek svalnatý, který je plný drobných kamínků, které drtí tvrdou potravu
• slepá střeva dvě, v nich žijí bakterie, které zkvašují nestravitelné zbytky
• střevo ústí do kloaky
• někteří ptáci vyvrhují ze svalnatého žaludku nestravitelné zbytky (sovy, dravci, volavky) - kosti, chlupy, peří

Soustava svalová

• tvořena dvěma typy svaloviny
  • červená - bohatě zásobena kyslíkem, spaluje energeticky bohaté sloučeniny - tuky
    • vyznačuje se vytrvalostí a pracuje 5-10x pomaleji než svalovina bílá
    • mají ji kolibříci, převážně ji mají holubi (vytrvalí letci)
  • bílá - spaluje cukry
    • vysoký výkon, krátká výdrž
    • kurovití ptáci
• dva hlavní svaly - velký sval prsní - tlačí křídlo dolů, podkličkový sval - křídlo zvedá

Kostra

• je stavěna tak, aby byla co nejpevnější a co nejlehčí - proto jsou velké kosti pneumazitovány (vyplněny vzduchem)
• lebka ptáků je připojena k nosiči pouze jedním hrbolem, otáčení o 360°
• ptáci mají větší pčet krčních obratlů (labutě - 25)
• druhé jsou hrudní obratle, prvních 3-5 hrudních obratlů + bederní a křížové obratle srůstají všechny dohromady a vytvářejí kůstku - pygostyl
• zadní končetina je opatřena běhákem (kosti zánártní + nártní)
• běhák potom přechází k zakončení čtyřmi prsty (3 dopředu, 1 dozadu), jeden ze 3 prstů může otáčet dozadu - vratiprst

Soustava dýchací

• tvořena plícemi, které jsou u ptáků malé a svojí hřbetní stranou přirostlé k tělu, málo roztažitelné, nestačily by zásobovat tělo kyslíkem
• z plic vybíhají mezi tělní orgány tzv. vzdušné vaky (pár krčních, pár mezikličkových, přední hrudní vaky, zadní hrudní, břišní)
• mají vyvinuto hlasové ústrojí - syrinx - v místě, kde se průdušnice větví ve dvě průdušky

Smyslové orgány

• zrak - ptáci mají v sítnici až osmkrát více smyslových buněk než člověk a 2-3 žluté skvrny
• někteří ptáci vidí i dozadu (sluka lesní vidí pod úhlem 360°, holub - 300°)

Soustava nervová

• centrální nervstvo - mozek je vyvinutější než u plazů
• největší rozvoj zaznamenal velký (koncový) mozek a mozeček
• u mozečku došlo k povrchovému zvrásnění, což souvisí s velkou pohyblivostí ptáků, je centrem složitých pohybů za letu
• relativně největší mozek mají papoušci a krkavcovití, nejmenší kurové, pštrosi a holubi

Rozdělení

Běžci

• jsou největší a zároveň nejtěžší ptáci
• pštros dvouprstý - samec až 156kg, 2,75m, rychlost 40km/h, Afrika, polygamní, nelétá, kosti nejsou pneumatizovány, samice menší, kolem 100kg
• emu hnědý - Austrálie, 30kg
• nandu pampový - Argentina (jižní Amerika)
• kiwi jižní - Nový Zéland, max 4kg
• žijí v polygamii, jsou to ptáci nidifugní (nekrmiví), velmi rychlí
• kasuár přilbový - Austrálie

Letci

Dravci

• velikost těla od 14cm po 1,3m
• hmotnost těla od 28g po 15kg
• hlavní znaky - ptáci nidikolní (krmiví), samice o třetinu větší než samec, ostrý zahnutý zobák, velmi ostré drápy, přítomnost volete, vynikající letci a vynikající zrak (v sítnici 8x větší množství smyslových buněk než my, mají 2-3 žluté skvrny)
• každý pár má svůj hnízdní revír, který si hájí
• všichni dravci jsou chráněni
• kondor andský - největší, mrchožrout
• sup hnědý - 12kg, jižní Evropa, severní Afrika, mrchožrout
• krahujec obecný
• jestřáb lesní - 1kg, 50cm, rozpětí křídel kolem 1m, dovede ulovit i zajíce
• káně lesní - obdobné rozměry jako jestřáb, hlavní potrava hraboši
• sokol stěhovavý - kořisti se zmocňuje při letu, padá jako kámen (300km/h)
• orel skalní - 6kg, rozpětí 2m, potrava srnčata

Sovy

• vesměs noční, masožraví ptáci, jejichž peří je nenápadné, maskovací a měkké
• zahnutý zobák od kořene, ostré špičaté drápy
• bez pohlavního dimorfismu, odlišuje je pouze velikost (samice větší)
• trávící soustava - chybí vole, zbytky potravy vyvrhují 1-2x za den v podobě filcových válečků
• všechny jsou u nás chráněné, některé druhy se stahují k lidským obydlím - synantropní druhy (kalous ušatý, sova pálená)
• menší druhy se mohou živit i bezobratlými (žížaly, ...)
• užitečné - živí se hlodavci
• výr - 4kg, jeho potravu tvoří z poloviny zající, čtvrtina ptáci, zbytek bezobratlí
• zástupci
  • výr velký - až 4kg, 90cm, 150cm
  • kalous ušatý - podobný výru, ale mnohem menší - 40dkg
  • sovice sněžní - výr tundry - klade vajíčka na zem, zalétá k nám v zimě, 2kg, 50cm
  • kulíšek nejmenší - 80g, mohutné drápy, dovede ulovit kořist větší než je on
  • sova pálená - vytváří kolem očí bělavý závoj (masku), hnízdí v dutinách stromů, naše druhá nejběžnější sova
  • puštík obecný - naše nejběžnější sova
  • sýček obecný - 150g

Kukačky

• kukačka obecná - 200g, 30cm, rozpětí křídel 24cm
• stěhovaví ptáci
• zvuky "kukukuku" vydávají jen samci
• samice se páří s větším počtem samců, netvoří páry, nesedí na vajíčkách
• klade 1-25 vajec buď do cizího hnízda, nebo na zem a pak ho dá do cizího hnízda
• prospěšné - požírají chlupaté housenky
• adoptivní rodiče jsou drobní pěvci (červenka, konipas)
• vývoj vajíčka velmi krátký - kolem 12 dnů
• za 4-5 týdnů opouští adoptivní rodiče
• mají vyměnitelnou vnitřní vrstvu žaludku (žerou chlupaté housenky, můžou je)

Brodiví

• ptáci střední až větší velikosti
• mají vyvinutou kostrční žlázu
• ve většině stěhovaví ptáci
• potravu tvoří jak bezobratlí, tak obratlovci
• zástupci
  • čáp bílý - 4kg, 160cm rozpětí, dlouhé nohy
  • čáp černý - do 3kg, čápi tvoří trvalé páry
  • volavka popelavá - má zvláštní uzpůsobení krčních obratlů, krk tvoří výraznou harpunu, šestý obratel krční zvláště uzpůsoben - harpuna, 2kg, rozpětí až 190cm
  • ibis posvátný
  • čáp marabu

Měkkozobí

• název podle měkkého zobáku, pouze jeho špička je tvrdá a rohovitá
• výborní rychlí letci
• bez pohlavního dimorfismu
• krmiví ptáci - nidikolní, samice snáší několikrát za rok po dvou vejcích
• na hnízdě se střídá samec i samice
• holubí mléko - zvláštní kašovitá látka, která se tvoří ve voleti holubů
• původ holubů se odvozuje od divokého holuba skalního, který dosud žije a hnízdí na skaliscích u Středozemního moře
• holub hřivnáč - náš největší holub, 70dkg, synantropní druh
• holub doupňák - 35dkg, stěhovavý, ke hnízdění využívá nory králíků
• hrdlička divoká - stěhovavá, zimovištěm africké savany, velmi plachá
• hrdlička zahradní - synantropní druh, není stěhovavá
• stepokurové
• blboun nejapný (dodo - dronte mauricijský) - vymřel, 25kg

Srostloprstí

• ledňáček říční - 50g, 17cm
• krásná zbarvení
• dlouhý šídlovitý zobák
• vyhrabávají nory (až 1m délka), kde odchovávají mláďata
• nebezpečím zima a zamrzlé vodní toky (chybí potrava)
• hnízdí až 3x za rok, 3-4 vajíčka
• velká hlava a krátký krk

Šplhavci

• datel černý - je vázán na lesy vyššího stáří, vysekává dutiny (až 30 dnů) a klade tam vajíčka, náš největší šplhavec, samička má červenou čepičku
• strakapoud velký - synantropní druh, pohlavní dimorfismus, samec má na temeni červenou čepičku
• žluna zelená - sameček červená čepička
• mají zygodaktylní končetinu - 2. a 3. prst je dopředu, 1. a 4. dozadu
• nidikolní ptáci
• funkční kostrční žláza, krátká a tvrdá ocasní pera (při šplhání pomáhá), ostré drápy

Papoušci

• kakadu růžový - Austrálie
• andulka vlnkovaná - Austrálie
• arara - 1,5kg, Mexiko, Brazílie, žije v párech

Hrabaví

• jsou středně velcí ptáci se silnými prsty a mohutnými tupými drápy
• jejich svalovina je pouze svalovina bílá, vyznačují se prudkým rychlým letem - ale jen velmi krátké vzdálenosti
• chybí jim prachové peří, kostrční žláza, řada druhů jsou druhy chované pro mase či vejce
• leghorn, vlaška koroptví - nosná plemena, až 300 vajec za rok
• kur bankivský - dosud žije divoce v džunglích Indie, z něj všechna dnešní plemena
• mláďata jsou nidifugní - nekrmivá
• zástupci
  • bažant obecný - výrazný pohlavní dimorfismus
  • koroptev polní
  • tetřev hlušec - velmi plachý
  • tetřívek obecný
  • jeřábek lesní
  • křepelka obecná
  • páv korunkatý - pohlavní dimorfismus
  • bělokur horský
• dochází k polygamii - samec se páří s větším počtem samic, samice jen s jedním
• častý pohlavní dimorfismus - samec větší a krásně barevný

Kolibříci

• Amerika
• dlouhý obloukovitě zahlý zobák - aby mohl sát nektar
• mají obrovskou frekvenci křídel
• jsou velmi malí, ale mají velký tělní povrch - spotřebují velké množství energie
• v noci upadají do letargie - tělní teplita z 44°C na 18°C, metabolismus na 10%
• patří mezi nejmenší ptáky, 2g

Trubkonosí

• specializovaná skupina mořských ptáků, kteří se vyznačují plachtivým letem
• název - jejich nozdry vybíhají v jakési trubičky
• albatros stěhovavý - až 22kg, rozpětí až 3,5m
• žijí v monogamii
• kladou jediné vejce - málo plodní

Vrubozobí

• labutě, husy, kachny
• střední až větší velikosti, největší labuť velká - 15kg, 1,3m, rozpětí 2,6m
• jejich společným znakem je rohovitý zobák, na jehož okraji se nacházejí vroubky, kterými pták procezuje vodu
• mají vyvinuté vole, mezi prsty plovací blána, vyvinuta kostrční žláza - mastné, nesmáčivé peří
• kvalitní prachové peří
• samci - vyvinut penis, asi 5cm, jako vrták, vnitřní oplození
• mláďata nidifugní
• husy a kachny se chovají ve velkochovech - pro maso, peří, játra

Veslonozí

• kormorán velký - do 3kg, 1m rozpětí
• pelikán bílý - až 15kg
• terejové (terej modronohý)
• vesměs velcí vodní ptáci, veslovací noha, plovací blána
• mládata nidikolní - krmivá
• pelikání - obrovská spotřeba ryb, až 4kg za den, přistání na vodě
• kormorán - u nás přemnožen