Habsburská monarchie po třicetileté válce

Přejít na:navigace, hledání

• v době krále Slunce Ludvíka XIV. řídil politiku střední Evropy Leopold I. Habsburský • císař Svaté říše římské, ale možnosti zasahovat do politiky říšských států omezené • skutečným vládcem především v dědičných zemích v alpských zemích (Rakousko), v zemích Koruny české a části Uher (již nebyla okupována osmanskými Turky) • snaha vybudovat jednotný stát, centrálně řízený vídenským dvorem • • vzorem Ludvík XIV. • obklopuje se dvorskou šlechtou, podpora církve, budování armády, rovněž dospěl k absolutismu • • období vlády bohaté na válečné konflikty • v 2. polovině 17. století - nová expanze osmanských Turků • vojska hlouběji o střední Evropy - jižní Slovensko (pevnost Nové zámky) • • 1683 vojska vedená vezírem Karou Mustafou - před Vídní na pomoc říšské vojsko vedené Karlem Lotrinským a polsko-litevské oddíly v čele s Janem III. Sobieským • spojenci zvítězili - Turci ustupují • v následujících letech osmanská vojska zdrcující porážky - u Temešváru, Bělehradu a Zenty • Habsbuská vojska v čele s Evženem Savojským zatlačila Turky hluboko do Balkánského poloostrova • 1699 - v Karlovicích podepsán mír (Uhry, Sedmihradsko a část Slavonie součástí říše Leopolda I.) • Habsburská (Podunajská) monarchie evropskou velmocí • šlechta těžké smiřování s Habsburky - povstání s Františkem II. Rákoci, 1711 mír v Sátmáru - uznáni Habsburky - respektovat • 18. století - válka o španělské dědictví • • po předčasné smrti Josefa I. na trůn mladší bratr Karel VI. - pouze dcery • 1713 - pragmatická sankce - potvrzení primogenitury, v případě vymření mužské linie na trůn ženská dědička (1740 - Marie Terezie) • •