Hmyz

Přejít na:navigace, hledání

• druhově nejbohatší třída, 1 milion druhů, velmi rozmanitá tvarově, velikostně (0,2mm - 30cm) • mezi hmyz patří druhy, kterým je třeba věnovat velkou pozornost z hlediska lékařství (lidské, veterinárního) a z hlediska hospodářského • užitkové (poskytují přímý užitek) - včela medonosná (med, vosk, mateří kašička), bourec morušový (hedvábí) • užitečné - opylovači • škodlivé - saranče, komár, blecha, veš • rozdělení podle vývoje • s proměnou nedokonalou - vajíčko -> larva (instar) -> dospělec (imago) • s proměnou dokonalou - vajíčko -> larva -> kukla -> dospělec; např. motýl • • základní vlastností všech zástupců hmyzu je heteronomně (nestejnocenně) článkované tělo a končetiny • článků • předohruď • nese jeden pár článkovaných končetin • shora je kryta chitinózním štítkem • • středohruď • nese jeden pár končetin • na straně hřbetní nese jeden pár křídel • • zadohruď • dole pár končetin • nahoře pár křídel • • zadeček • v embryonálním (zárodečném) vývoji je článků 12 • na každém článku jsou stigmata (otvůrky), které vedou do vzdušnic • konec zadečku je opatřen buď žahadlem, kladélkem (samičky kobylek), nebo cérky • • • Smyslové orgány hmyzu • orgány sluchové – na holeni prvního páru končetin • orgány zvukové – v podobě vystouplých žilek na prvním páru křídel • Typy křídel a jejich počet • blanokřídlý hmyz – oba páry křídel jsou křídla blanitá (včela medonosná) • první pár křídel je úplně zklerotizován - vyztužen chitinem (slunéčko sedmitečné) • první pár křídel je přeměněn v tzv. krytky (kobylka zelená) • polokrovky – přední část křídla je tuhá (u těla) a druhá polovina je blanitá • u některých zástupců hmyzu může dojít k redukci prvního páru křídel (řasníci) • u některých zástupců chybí druhý pár křídel (je přeměněn v kyvadélka) – mouchy, ovádi • mohou chybět křídla úplně, jako je to u parazitů (blecha, veš) • samičky některých druhů křídla nemají (světlušky) • Hruď • každý hrudní článek nese jeden pár končetin, které jsou článkované a skládají se z kyčle, příkyčlí, stehna, holeně a chodidla (bývá pětičlánkové a zakončené dvěma drápky) • Zadeček • abdomen – má 12 článků (v dospělosti 6-11), v každém má jeden pár stigmat, která jsou uzavíratelná a navazuje na ně dýchací ústrojí hmyzu (vzdušnice) • zadeček u některých druhů bývá označen • cérky (škvor) • žahadlo (vosa, včela) • šavlovité kladélko – samička jím klade vajíčka • • Tělní soustavy • soustava dýchací - tvořena systémem trubic, které prostupují celým tělem hmyzu a dopravují kyslík k jednotlivým buňkám – tyto trubičky se nazývají vzdušnice • soustava cévní - otevřená, krev se volně vylévá do velkých prostorů (sinů) a přímo tak zásobuje jednotlivé buňky živinami, u otevřené soustavy dochází ke smíchání krve a mízy (krvomíza) • soustava vylučovací - tvořená Malpigickými trubicemi (2-200), hromadí se v nich odpadní látky, jejich vyprázdnění se děje do střeva • soustava rozmnožovací - častý pohlavní dimorfismus (dvojtvárnost – samička se liší barvou a velikostí) • samec má rozmnožovací soustavu opatřenou pářícím pohlavním orgánem (aedegus) – oplození je vnitřní a následný vývoj je buď s proměnou nedokonalou nebo dokonalou • po oplození klade samička vajíčka, ze kterých se líhnou larvy (instar, 3 stádia) -> dospělec (imago) - proměna nedokonalá (heterometabolie), např. kobylka zelená • nebo vajíčko -> larva -> kukla -> imago - proměna dokonalá (holometabolie) • rozmnožuje se pohlavně a některé druhy také nepohlavně - partenogeneze (vývoj jedince z neoplozeného vajíčka), pedogeneze (už larva je schopna rozmnožování) - bejlomorky • oviparie - kladení vajíčka, viviparie - živorodost • • Rozdělení hmyzu • bezkřídlí (apterygota) - hmyz, který ztratil křídla primárně • patří sem šupinušky (rybenka domácí), živí se prakticky vším (polyfág), ústní ústrojí kousací, tělo kryté šupinkami • • křídlatí • švábi • šváb obecný - samec má křídla, samička má křídla silně redukovaná, velikost od 2mm do 11cm, skladištní škůdce • šváb americký - červenohnědé barvy, větší než náš, chován pro pokusné účely • vyskytují se v domácnosti, význačný skladištní škůdce (znehodnocuje trusem) • • škvoři • mají protáhlé zploštělé tělo, charakteristická zkrácená křídla, na konci těla mají cérky (samička rovné, sameček do oblouku) - sameček jimi přidržuje samičku při kopulaci • škvor obecný • • všekazi - termiti • obyvatelé tropů, subtropů, staví si velká hnízda - termitiště (z písku, hlíny, dřeva, stmelené slinami) • velikost od 2mm po 2cm, vedou společenský život, celá jejich společnost je rozrůzněna do kast (reproduktivní - okřídlené samice a samci, sterilní - bezkřídlí dělníci a vojáci - podílí se na výživě a ochraně termitiště) • • vážky • samičky kladou vajíčka do živých nebo odumřelých rostlin, do půdy, nebo do vody • z vajíček se líhnou larvy - nymfy, desetkrát se svlékají a za pět let se mění v dospělce; larvy jsou dravé • vážka rudá, vážka ploská, motýlice lesklá, šídlo modré • • kudlanky • protáhlé tělo, mohutná trojúhelníková hlava, loupeživá končetina, nejteplejší oblasti našeho státu (jižní Morava), je chráněná, manželský kanibalismus • • jepice • velikost 1-6cm, dva páry blanitých křídel, "jepičí život" - larva žije ve vodě několik let, dospělec pouze 2 dny • • pošvatky • kladou vajíčka do vody, larvy se až třicetkrát svlékají, po třech letech se mění v dospělce • larvy jsou potravou ryb, jsou ukazatelé kvality vody • • rovnokřídlí • končetiny 3. páru mají mohutná stehna – dobře skáčou, ale špatně létají • mohutné kousací ústní ústrojí, potrava masitá – užitečné • 2mm – 250 mm, dlouhé šavlovité kladélko • vyluzují zvuky – stridulace, zvuky vznikají třením základu 1. páru křídel o sebe – cvrčci a kobylky, sarančata vyluzují zvuky třením zadního páru končetin o žilky 1. páru křídel • zástupci • kobylka zelená, kobylka hnědá (dlouhá tykadla – užitečné, přezimují ve stádiu vajíček nakladených do země, nebo do rostlin) • saranče modrokřídlá, saranče vrzavá (červená křídla), saranče stěhovavá (veliký škůdce zemědělských plodin v tropických a subtropických oblastech, až několik miliard jedinců) • cvrček domácí, polní (kousací ústní ústrojí, živý se bylinnou potravou), krtonožka obecná (přední končetiny lopatovitě rozšířené a přizpůsobené k hrabání v půdě, 3–4cm) • • • všenky – péřovka holubí (okusuje peří holubům), všenka psí • vši - mohou být přenašeči závažných onemocnění (skvrnitý tyfus), ektoparazité, ústní ústrojí bodavě sací, vajíčka jsou hnidy, veš dětská, veš šatní, veš muňka (přenos pohlavním stykem, chlupy kolem genitálií) • třásnokřídlí - třásněnka modřínová (její larvy okusují jehlice modřínu), ústní ústrojí bodavě sací - sání rostinných šťáv z listů, okraje listů jsou třásnivé • stejnokřídlí - dva páry blanitých křídel • mšice, mery, červci • v průběhu léta rozmnožování partenogeneticky (neoplozené vajíčko, živorodé) • nepříjemní ektoparazité rostlin (značné škody na zemědělských rostlinách) • mšice maková - saje šťávy na listech maku a řepě cukrovce • vlnatka krvavá - vytlačuje ze zadečkových článků voskové výpotky (významný ektoparazit ovocných dřevin) • červci - puklice švestková - ektoparazit • • ploštice - mají shora dolů zploštělé tělo • ústní ústrojí bodavě sací (nabodnout a sát, jako fruko) • znakoplavka obecná, splešťule blátivá • vylučují zapáchající látky • jehlanka válcovitá, bruslařka horská, štěnice domácí (ektoparazit člověka, bodavě sací ústní ústrojí, saje v noci, přenašeč infekčních chorob), ruměnice pospolná (vysává šťávy z plodů lip) • • síťokřídlí - velmi užitečný hmyz s blanitými křídly, hustě protkanými žilkami a dlouhými nitkovitými tykadly • ústní ústrojí kousací • • síťokřídlí - velmi užitečný hmyz s blanitými křídly, hustě protkanými žilkami a dlouhými nitkovitými tykadly • ústní ústrojí kousací (papou mšice - biologický boj) • zlatoočka obecná - její larva je velkým konzumentem mšic (až 500 mšic od stádia larvy po imago) • • stejnokřídlí - pokračování • mšice • mají dva páry blanitých křídel, ústní ústrojí bodavě sací (sají šťávy rostlin a přitom mohou přenášet viry - virové choroby) • zimu přečkávají oplozenými vajíčky, z nichž se na jaře líhnou matky zakladatelky - fundatrix • fundatrix jsou živorodé, další generace během léta (2-3) se vyvíjejí z neoplozených vajíček - partenogeneze, na podzim pohlavně - oplozená vajíčka a cyklus se opakuje • mšice zelná - saje především na brukvovitých rostlinách • mšice maková - černá - na mladém maku a malé cukrovce • mšice broskvoňová (polyfág - saje na všech ovocných dřevinách, zemědělských plodinách, zelenině) • • červci • puklice švestková - jsou bezkřídlí a na povrchu svého těla tvoří voskový výpotek (schránku), pod níž klade vajíčka • • křísy • poměrně velcí, jejich larvy žijí v zemi poměrně dlouho • cikáda sedmnáctiletá - žije v americe, larva (nymfa) žije v zemi 17 let, dospělci žijí pár měsíců • u nás cikáda viničná, v Čechách cikáda chlumní • pěnodějka obecná - její larva tvoří slinnými žlázami sekret podobný lidským slinám, který larvu chrání • • mery a molice • 3-6mm • bělavé, ústní ústrojí bodavě sací, sají na okrasných plodinách a plodinách ve sklenících • • • •