Paryby, Ryby, Obojživelníci, Plazi
Z 8.B8 wiki
Paryby • mořští živočichové s chrupavčitou kostrou, základem kostry je páteř tvořená z chrupavčitých obratlů (amficelní - vyduté), uprostřed nich je otvůrek pro chordu • mají dva typy ploutví (nepárové - hřbetní, ocasní a řitní; párové - prsní - směr, břišní - rovnováha) • ploutve prsní jsou kloubně spojeny s pletencem lopatkovým a břišní s pletencem pánevním • • tvar těla je vřetenovitý - umožňuje dokonalý pohyb ve vodě • pokožka je kryta šupinami - plakoidní šupiny - složené ze dvou vrstev • vnější - připomínající sklovinu lidských zubů - osteodentin • vnitřní - vitrodentin • • žraloci • vnitřní kostra chrupavčitá • většinou vřetenovitý tvar těla • heterocerkní ocasní ploutev • protažená obličejová část lebky, ústní otvor vespod hlavy (rostrum) • plakoidní šupiny • vnitřní oplození, vejcorodí i živorodí (zpravidla jedno mládě – požírají se) • samci mají pomocný kopulační orgán – pterygopody – přeměněné vnitřní ploutve • přeměnou plakoidních šupin vzniklo v čelistech několik řad zubů - polyfiodontní chrup – mnohokrát vymění za život zuby • pět párů žaberních štěrbin, nemají plynový měchýř • Lorenziniho ampule – vnímání elektrických podnětů • výborné vnímání chemického složení vody • velikost 20cm - 15m • rozmnožování - nízký množství mláďat • živorodí i vejcorodí, vejce bohatá na žloutek • častý vnitřní kanibalismus • „krvavá“ milostná předehra • • zástupci: žralok obrovský, bílý, mako, velrybí, kladivoun, máčka skvrnitá • • rejnoci • typické ploché tělo • srůst párových ploutví tvoří „plachtu“ • zakrnělé hřbetní a ocasové ploutve • žijí u dna • obrana - jedové trny na ocase, statické výboje • zástupci: manta birostris, trnucha divná • • chiméry - ve velkých hloubkách • velké prsní ploutve, dlouhý ocas • tělo nesouvisle pokryto plakoidními šupinami • pouze čtyři žaberní štěrbiny • chybí kloaka • monofiodontní chrup • zřetelný pohlavní dimorfismus • zástupci: chiméra hlavatá • •
Ryby • 30000 druhů, polovina žije ve vodě sladké, polovina ve vodě slané • voda od -2°C (ryba z rodu tilapia) do 44°C (ryba z rodu tlamovci - Afrika) • tvar těla • vřetenovitý - dravé ryby (makrela, pstruh) • hadovitý - úhoř, muréna • jehlovitý - jehla mořská • mořského koníčka - mořský koník • platýzovitý - platýz • vakovitý - mořský ježík • • Stavba těla • hlava, trup, ocas • povrch těla ryb je tvořen pokožkou, mezi pokožkovými buňkami jsou slizové žlázy - produkují sliz, ten zmírnuje tření ryby ve vodě a chrání tělo před choroboplodnými zárodky (bakterie, houby, plísně) • pokožka, škára, příčně pruhované svalstvo • 99% ryb má kostru kostěnou, 1% ryb má kostru chrupavčitou (jeseteři) • základem kostry je páteř složená z obratlů, ty jsou dvouvyduté, amficélní • na povrchu těla jsou párové a nepárové ploutve • ploutve jsou vyztuženy paprsky • kostěné (okoun) • vazivové (kapr) • • na povrchu těla ryb jsou šupiny • ganoidní (skelné) - jeseteři • elastické (pružné) - cykloidní (kapr) • ktenoidní - okoun • • šupiny se překládají přes sebe nebo jedna navazuje na druhou • Tělní soustavy • vylučovací - základem jsou ledviny (opistonefros) • sladkovodní ryby mají velké a dokonale vyvinuté ledviny • mořské ryby mají ledvinu zakrnělou a malou • • rozmnožovací - gonochoristé • kromě ryb které trvale žijí v mořích nebo v řekách jsou ryby migrující a katadromní (kala-dolů, úhoř, řeky->moře), samice žijí v řekách asi deset let • bez pohlavního dimorfismu • samci - sperma, mlíčí - mlíčňáci • samice - jikry - jikrnačka • oplození vnější, probíhá tření ryb • umělý výtěr ryb (je jich málo) • nadprodukce jiker - přežívá jen asi 1% • • dýchací - základem jsou žábra • nejčastěji pět párů žaberních oblouků, které nesou žábra • u kaprů je pátý žaberní oblouk přeměněn v požerákové zuby, které slouží k drcení potravy a její posunutí do dalších oddílů • • nervová - mozek a mícha - mozek se dělí na pět částí: mozek koncový - velký, mezimozek, střední mozek - nejdokonaleji vyvinut, mozeček, prodloužená mícha • z mozku vychází deset párů mozkových nervů • • trávící - dutina ústní (bezzubá nebo se zuby - zachycení potravy a posunutí dál • hltan - jícen - žaludek - střevo • soustava trávící, vylučovací a rozmnožovací ústí do kloaky • • cévní - uzavřená • srdce - jedna síň a jedna komora, srdce ryb je venózní (protéká pouze odkysličená krev) • • smyslová • chuť - buňky dutiny ústní • hmat, čich - tykadla • zrak - základem je komorové oko, které má podobu stavbu jako oko člověka, rybí oko je krátkozraké, akomodace se děje přitahováním nebo oddalovánm čočky od sítnice • nejdůležitějším smyslovým orgánem je postranní čára (od hlavy k ocasu), jemný kanálek vyplněný nervovými buňkami (neuromasty), z nich vycházejí nervová vlákna, postranní čára informuje rybu o všem • • Ekologie a etologie ryb • dělení ryb: sladkovodní, mořské, tažné • rybí pásma • pstruhové - horní toky řek, čistá, studení, prokysilčená voda, kamenité dno • lipanové - mírnější toky • parmové - střední tok (hlubší, pomalejší) • cejnové - dolní tok (pomalý, zabahněný) • • Systém ryb • dvě skupiny • chrupavčité • jeseter velký - asi 3m, 350kg, kaviár • vyza velká - největší sladkovodní ryba, až 9m, kaviár • • kostnaté ryby - 99% • paprskoploutví • okoun říční • sleď obecný (zavináč) - jedna z nejcennějších mořských ryb • sardinka obecná • šprot obecný - vyuzený v oleji • losos obecný - anadromní ryba • pstruh obecný (0,5kg, 50cm) • pstruh americký duhový (4,5kg) • lipan podhorní - široká, vysoká hřbetní ploutev • štika obecná (1m, 10kg) • kapr obecný (1m, 25kg, šupináči, lysci nebo naháči • Jakub Krčín z Jelčam, Štěpánek Netolický • • karas (30cm, 1kg), bez hmatových vousů • plotice obecná (30cm), všechny ploutve červené • střevle potoční (10cm), ukazatel čistoty vod • lín obecný (50cm, 0,5kg) - špinavá zakalená voda, bahnité dno, zakulacené ploutve • cejn velký (70cm, 4kg) - zploštělé, vysoké tělo • hrouzek obecný - studená, čistá voda, nejhornější toky • parma obecná - hmatové vousy • sumec velký - šest hmatových vousů, obrovská tlama • tolstolobik obecný • amur bílý • hořavka duhová - samička má kladélko - do škeble - tam naklade vajíčka (V plášťové dutině) • mřenka mramorovaná - horní toky řek • pískoř pruhovaný - ukazatel čistoty vod • treska obecná • úhoř říční (1,5m, 3kg) • treska obecná (maso - filé) • sardinka • sardel peruánská (20cm) • tuňák • makrela obecná - na výrobu krmných směsí • • ryby nozdravé • latimerie podivná (1,5m, 50kg) - ploutve začínají svalovými násadci, až na jejich vrcholech jsou ploutve • násadce velmi připomínají končetiny suchozemských čtyřnožců • dravé ryby žijící ve větších hloubkách, živorodí • • dodnes vyloveno jen 200 kusů, jedná se o živoucí zkameněliny o nichž se vědci domnívali, že dávno vyhynuly • • ryby dvojdyšné - bahníci - jejich hlavním rysem je úprava dýchací soustavy, mohou dýchat jak žábrami, tak plicními vaky (plicní vaky se tvoří až po dvou měsících života) • plicní vaky jsou vychlípeniny přední části trávící trubice • žijí v řekách, které vysychají • mají vyvinutou tiflosolis - řasa ve střevě, dobře vyvinutá kůra mozku • bahník australský (1,75m, 10kg) • bahník americký - úzké ploutve • západoafriký bahník (90cm) • bahník východoafrický (210cm) • • • •
Obojživelníci • žádná jiná skupina živočichů nevede tak podivuhodný dvojaký způsob života, jako obojživelníci • Charakteristika • • proměnlivá tělesná teplota (poikiloletermní) • v dospělosti mají dva páry končetin, s vyjímkou červorů • holá kůže s velikým množstvím jedových a slizových žláz (udržují stále vlhký povrch těla obojživelníků, což jim usnadňuje příjem vzdušného kyslíku) • jedové žlázy produkují všichni obojživelníci a nejsilnější jed produkují žáby v tropických deštných lesích (pralesnička strašná - vaření kurare) - batrachotoxiny • jed slouží k ochraně před predátory a zároveň chrání povrch těla před infekcí (bakteriemi a houbami) • • • vajíčka obojživelníků jsou nahá (anamniotická) - bez vaječných a zárodečných obalů • obojživelníci jsou obratlovci označujícíc se jako anamnia • metamorfoza - přeměna larvárního stádia v dospělce • larva dýchá žábrami (nejdříve vnějšími, poté vnitřními) a živí se potravou rostlinnou • dospělec dýchá plícemi a živí se dravě • • na naší planetě žije asi 4800 druhů obojživelníků • Soustava dýchací • larvární stádia dýchají žábrami, která jsou nejdříve vnější, poté vnitřní • dospělci dýchají plicními vaky, které jsou primitivní, nedokonalé • nestačí zásobit těla dostatečným množstvím kyslíku - velký vliv hraje kožní dýchání • Rozmnožování • touto fází jsou vždy vázáni na vodu • oplození • vnější - žáby • vnitřní - u mloků a čolků - spermatofor - samička ho nasaje do kloaky - rozpustí se - spermie v semenném váčku, vydrží až 2,5 roku • • z vajíčka, které je obaleno rosolovitým obalem (ochrana před predátory, koncentrace slunečního záření) se vyvíjí larva - pulec, s velkou hlavou, vnějšími žábrami, z počátku bez končetim a s dlouhým, ze stran zploštělým ocáskem • celý vývoj je zakončen metamorfozou • Kostra • základem kostry je páteř, která je složena z obratlů - procélní • mezi obratli je silně redukovaná chorda • obratle - jeden krční, sedm hrudních, jeden křížový, obratle ocasní - srostlé v tyčinku - urostyl • přední končetina má čtyři prsty, zadní pět + plovací blány • Trávící soustava • má obdobné části jako trávící soustavy předchozích skupin • dutina ústní je opatřena vpředu přirostlým vymrštitelným jazykem • v čelistech jsou zuby - stopečkaté - jsou srostlé s čelistí • kromě zubů, které jsou v čelistech mají některé druhy přítomny zuby patrové • Soustava nervová • nepřítomnost mozkové kůry, nejdokonaleji je vyvinut střední mozek • Cévní soustava • základem je srdce, které ma jednu komoru a dvě síně • Zástupci • žáby - obojživelníci bezocasí • ropucha obecná • ropucha zelená • skokan zelený • skokan hnědý • rosnička zelená • kuňka obecná • kuňka žlutobřichá • blatnice skvrnitá • • obojživelníci ocasatí • čolek obecný - má v době páření hřeben od hrudi až po ocas - souvislý • čolek velký - má vysoký hřeben přerušený mezi hřbetem a ocasem • čolek horský - samec má nízký hřeben, krásné zbarvení na břiše • mlok skvrnitý - žlutočerný • axalotl mexický • velemlok čínský - 152cm • velemlok japonský - 120cm • • obojživelníci bez končetin • červoři • •
Plazi • jsou obratlovci, které dělíme na tyto skupiny: krokodýlové, želvy, ještěři, hadi • Charakteristika • živočichové poikilotermní - proměnlivá tělesná teplota • jejich tělo je tvořeno dvěma páry končetin a různě dlouhý ocas • slizové žlázy minimálně nebo vymizely • v kůži se nacházejí rohovité šupiny nebo štítky • došlo k velkému zdokonalení plic a kožní dýchání jen doplněk • jejich vývoj není vázán na vodu • jsou živočichové, které řadíme mezi amniota - jejich vajíčka jsou kryta zárodečnými nebo vaječnými obaly • zárodečné obaly • amnion - je zde ukryt vyvíjející se zárodek • chorion • alantois - přimyká se k chorionu • zárodek sem odkládá odpadní látky • přes alantois priniká vzduch k zárodku • • • vaječné obaly - mohou být pružné (elastické, kožovité) nebo mohou mít tvrdou skořápku • • oplození je vnitřní a u samců je vyvinut pářící pohlavní orgán (jeden nebo dva) - hemipenis - mimo dobu páření je schován v těle • mají vývoj přímý - z vajíčka se vyvíjí embryo - zárodek, který je miniaturou dospělce • samičky mohou být oviparní (vejcorodé), viviparní (živorodé) - embrya jsou napojena na primitivní placentu, ovoviviparní (vejcoživorodé) • velikost - největší - anakonda - 9m, nejmenší - gekonek nejmenší - necelé 3cm • velikost vajíček - nejmenší - gekoni - asi 5mm, největší - anakonda - 12cm • výskyt - všude mimo polární oblasti a nejvyšší horské oblasti • Morfologie a anatomie těla • tvar • želvovitý - měkké tělo uzavřeno v kostěném tvrdém krunýři • karapax - horní část • plastron - dolní část • • ještěrkovitý - tělo protáhlé se dvěma páry končetin a různě dlouhým ocasem • hadovitý - bez končetin, různě dlouhý ocas • • kostra - základem je páteř složená z obratlů • 8 obratlů krčních, 22 bederních a hrudních, 2 křížové, různý počet ocasních • přítomnost žeber a hrudní kosti (bez hadů) • • Soustava dýchací • velké zdokonalení plic • levá plíce hadů je zakrnělá a pravá je protažená v mohutný lalok • kožní dýchání je druhořadé • Soustava cévní • je totožná s cévní soustavou obojživelníků • vyjímku tvoří krokodýli (srdce jako naše - nemísí se krev) • Soustava nervová • zaznamenává velký rozvoj a to především rozvoj velkého (koncového) mozku, umožňuje plazům instikntivní jednání a zdokonalení čichu • stále je ale hlavním řídícím centrem střední mozek • z mozku vystupuje 12 párů mozkových nervů • Soustasva vylučovací • základem je vznik pravých ledvin - metanefros • někteří plazi mají vyvinut močový měchýř (želvy a ještěři), někteří nemají (hadi a krokodýli) • plazi, jakoždo suchozemští živočichové musí šetřit vodou a proto vylučují dusíkaté látky z těla ve formě nerozpustné kyseliny močové - moč je hustá a kašovitá • Soustava trávící • obdobná jako u obojživelníků • dutina ústní - přítomnost zubů (v čelistech) • ústí sem žlázy hlenové a slinné (někdy jsou přeměněny ve žlázy jedové) • někteří plazi mají jazyk jako obojživelníci (chameleon) • těla některých plazů mají schopnost měnit barvy - příčinou je přítomnost chromatoforů (tělísek různých barev) v kůži plazů - různé kombinace a přemisťování • Zástupci • hadi • někteří hadi mohou mít páteř až z 600 obratlů • na obratle se napojují žebra - chybí hrudní kost - jsou volná, dokonalý pohyb • možnost polykat velkou kořist - všechny kosti lebky jsou pružné, tyčinkovité, chybí čelistní kloub (čelisti spojeny pružnými vazy, dolní čelist se dá roztáhnout) • zakrnělá levá plíce (obrovská pravá plíce - vak - rezervoár vzduchu při polykání velké kořisti) • jedovatí - jedová žláza vznikla přeměnou slinné žlázy (složky hadího jedu: neurotoxiny ničí nervové buňky, cytotoxiny rozpouští tkáně, hematotoxiny rozpouštějí červené krvinky) • typy hadích zubů • aglyfní - všechny zuby jsou stejné velikost, hladké, plné a chybí jedová žláza • opistoglyfní • proteroglyfní • solenoglyfní - nejdokonalejší (zmije) • • kobra královská - největší jedovatý had (6m) - Indie, Malajsie, Filipíny • taipan velký - nejjedovatější had (3m), Austrálie • mamba černá - kolem 3m, Afrika • zmije obecná - kolem 85cm, živorodá (3-20 mláďat) • chřestýš skalní - USA, Arizona, polopouštní oblasti • • nejedovatí - kořisti se zmocňují silou • anakonda velká - Amazonie, 9m, 130kg • krajta mřížkovaná - JV Asie - Vietnam, 9m, 60kg • užovka obojková - předstírá mrtvou, 1m • užovka stromová - dokonalý pohyb na stromech • hroznýš královský - Argentina, Mexiko • • • krokodýlové • nejtěžší suchozemští plazi • mají rádi vodu • tělo opatřené dvěma páry končetin a mohutným ocasem • přední končetiny - pět prstů, zadní čtyři prsty a plovací blána • zuby jsou zasazeny do zubních jamek - alveol • zuby tvarově všechny stejné, ale mají různou velikost, dovedou kořist zachytit, rozdrtit, ale nerozporcovat • aligátor severoamerický - Florida, 4m, obdelník - hlava • krokodýl nilský - celá Afrika, 6m • gaviál indický - silně protažené čelisti, 5m, pape ryby, Indie • kajman černý - 5m, ryby • • haterie - živoucí zkameněliny • mají hřeben, který se táhne až k ocasu a je na krku a mezi hrudí a ocasem přerušen • samice jsou vejcorodé, samci nemají hemipenis • kolem 60cm • • želvy • tělo je ukryto v krunýři (karapax, plastron) - tvořeny z kostěných srostlých štítů a na povrchu je evrstva rohoviny - želvovina • nemají zuby, pouze rohovité čelisti • býložravé a dravé formy • kareta obrovská - 150cm - býložravá • kožatka velká - nemá kostěný krunýř, pouze v kůži kostěné destičký, až 5m, 1 tuna, dravá (měkýši, láčkovci) • želva sloní - Galapágy, až 200kg, 130cm, býložravá • želva bahenní - jediný druh želvy ve střední Evropě • želva žlutohnědá • kajmanka dravá - 50cm, kousavá, dravá a žravá • matamata třásnitá - 40cm, obrovitá tlama - podtlak - nasátí potravy • • ještěři • dva páry končetin - pět prstů • poměrně dlouhý ocas (někdy delší než tělo) • ocas bývá snadno ulomitelný - naroste nový - autotomie - chtěné odvržení části ocasu za účelem záchrany života • přítomnost očních víček, zevního zvukovodu • v naprosté většině vejcorodí (kožovité skořápky), živorodost vyjímečné případy • leguán - zelený, mořský, galapážský, 120-150cm • agama límcová - Austrálie, Nová Quinea, kolem hlavy límec (v případě nebezpečí rozevírá) • agama vousatá - Austrálie, 50cm, samečci mají vousy • chameleoni - barvoměnost, ocas je chápavý, v klidu stočený do spirály • dlouhý, vepředu přirostlý vymrštitelný lepkavý jazyk • končetiny chápavé • vidí každým okem zvlášť • • •
Ryby • 30000 druhů, polovina žije ve vodě sladké, polovina ve vodě slané • voda od -2°C (ryba z rodu tilapia) do 44°C (ryba z rodu tlamovci - Afrika) • tvar těla • vřetenovitý - dravé ryby (makrela, pstruh) • hadovitý - úhoř, muréna • jehlovitý - jehla mořská • mořského koníčka - mořský koník • platýzovitý - platýz • vakovitý - mořský ježík • • Stavba těla • hlava, trup, ocas • povrch těla ryb je tvořen pokožkou, mezi pokožkovými buňkami jsou slizové žlázy - produkují sliz, ten zmírnuje tření ryby ve vodě a chrání tělo před choroboplodnými zárodky (bakterie, houby, plísně) • pokožka, škára, příčně pruhované svalstvo • 99% ryb má kostru kostěnou, 1% ryb má kostru chrupavčitou (jeseteři) • základem kostry je páteř složená z obratlů, ty jsou dvouvyduté, amficélní • na povrchu těla jsou párové a nepárové ploutve • ploutve jsou vyztuženy paprsky • kostěné (okoun) • vazivové (kapr) • • na povrchu těla ryb jsou šupiny • ganoidní (skelné) - jeseteři • elastické (pružné) - cykloidní (kapr) • ktenoidní - okoun • • šupiny se překládají přes sebe nebo jedna navazuje na druhou • Tělní soustavy • vylučovací - základem jsou ledviny (opistonefros) • sladkovodní ryby mají velké a dokonale vyvinuté ledviny • mořské ryby mají ledvinu zakrnělou a malou • • rozmnožovací - gonochoristé • kromě ryb které trvale žijí v mořích nebo v řekách jsou ryby migrující a katadromní (kala-dolů, úhoř, řeky->moře), samice žijí v řekách asi deset let • bez pohlavního dimorfismu • samci - sperma, mlíčí - mlíčňáci • samice - jikry - jikrnačka • oplození vnější, probíhá tření ryb • umělý výtěr ryb (je jich málo) • nadprodukce jiker - přežívá jen asi 1% • • dýchací - základem jsou žábra • nejčastěji pět párů žaberních oblouků, které nesou žábra • u kaprů je pátý žaberní oblouk přeměněn v požerákové zuby, které slouží k drcení potravy a její posunutí do dalších oddílů • • nervová - mozek a mícha - mozek se dělí na pět částí: mozek koncový - velký, mezimozek, střední mozek - nejdokonaleji vyvinut, mozeček, prodloužená mícha • z mozku vychází deset párů mozkových nervů • • trávící - dutina ústní (bezzubá nebo se zuby - zachycení potravy a posunutí dál • hltan - jícen - žaludek - střevo • soustava trávící, vylučovací a rozmnožovací ústí do kloaky • • cévní - uzavřená • srdce - jedna síň a jedna komora, srdce ryb je venózní (protéká pouze odkysličená krev) • • smyslová • chuť - buňky dutiny ústní • hmat, čich - tykadla • zrak - základem je komorové oko, které má podobu stavbu jako oko člověka, rybí oko je krátkozraké, akomodace se děje přitahováním nebo oddalovánm čočky od sítnice • nejdůležitějším smyslovým orgánem je postranní čára (od hlavy k ocasu), jemný kanálek vyplněný nervovými buňkami (neuromasty), z nich vycházejí nervová vlákna, postranní čára informuje rybu o všem • • Ekologie a etologie ryb • dělení ryb: sladkovodní, mořské, tažné • rybí pásma • pstruhové - horní toky řek, čistá, studení, prokysilčená voda, kamenité dno • lipanové - mírnější toky • parmové - střední tok (hlubší, pomalejší) • cejnové - dolní tok (pomalý, zabahněný) • • Systém ryb • dvě skupiny • chrupavčité • jeseter velký - asi 3m, 350kg, kaviár • vyza velká - největší sladkovodní ryba, až 9m, kaviár • • kostnaté ryby - 99% • paprskoploutví • okoun říční • sleď obecný (zavináč) - jedna z nejcennějších mořských ryb • sardinka obecná • šprot obecný - vyuzený v oleji • losos obecný - anadromní ryba • pstruh obecný (0,5kg, 50cm) • pstruh americký duhový (4,5kg) • lipan podhorní - široká, vysoká hřbetní ploutev • štika obecná (1m, 10kg) • kapr obecný (1m, 25kg, šupináči, lysci nebo naháči • Jakub Krčín z Jelčam, Štěpánek Netolický • • karas (30cm, 1kg), bez hmatových vousů • plotice obecná (30cm), všechny ploutve červené • střevle potoční (10cm), ukazatel čistoty vod • lín obecný (50cm, 0,5kg) - špinavá zakalená voda, bahnité dno, zakulacené ploutve • cejn velký (70cm, 4kg) - zploštělé, vysoké tělo • hrouzek obecný - studená, čistá voda, nejhornější toky • parma obecná - hmatové vousy • sumec velký - šest hmatových vousů, obrovská tlama • tolstolobik obecný • amur bílý • hořavka duhová - samička má kladélko - do škeble - tam naklade vajíčka (V plášťové dutině) • mřenka mramorovaná - horní toky řek • pískoř pruhovaný - ukazatel čistoty vod • treska obecná • úhoř říční (1,5m, 3kg) • treska obecná (maso - filé) • sardinka • sardel peruánská (20cm) • tuňák • makrela obecná - na výrobu krmných směsí • • ryby nozdravé • latimerie podivná (1,5m, 50kg) - ploutve začínají svalovými násadci, až na jejich vrcholech jsou ploutve • násadce velmi připomínají končetiny suchozemských čtyřnožců • dravé ryby žijící ve větších hloubkách, živorodí • • dodnes vyloveno jen 200 kusů, jedná se o živoucí zkameněliny o nichž se vědci domnívali, že dávno vyhynuly • • ryby dvojdyšné - bahníci - jejich hlavním rysem je úprava dýchací soustavy, mohou dýchat jak žábrami, tak plicními vaky (plicní vaky se tvoří až po dvou měsících života) • plicní vaky jsou vychlípeniny přední části trávící trubice • žijí v řekách, které vysychají • mají vyvinutou tiflosolis - řasa ve střevě, dobře vyvinutá kůra mozku • bahník australský (1,75m, 10kg) • bahník americký - úzké ploutve • západoafriký bahník (90cm) • bahník východoafrický (210cm) • • • •
Obojživelníci • žádná jiná skupina živočichů nevede tak podivuhodný dvojaký způsob života, jako obojživelníci • Charakteristika • • proměnlivá tělesná teplota (poikiloletermní) • v dospělosti mají dva páry končetin, s vyjímkou červorů • holá kůže s velikým množstvím jedových a slizových žláz (udržují stále vlhký povrch těla obojživelníků, což jim usnadňuje příjem vzdušného kyslíku) • jedové žlázy produkují všichni obojživelníci a nejsilnější jed produkují žáby v tropických deštných lesích (pralesnička strašná - vaření kurare) - batrachotoxiny • jed slouží k ochraně před predátory a zároveň chrání povrch těla před infekcí (bakteriemi a houbami) • • • vajíčka obojživelníků jsou nahá (anamniotická) - bez vaječných a zárodečných obalů • obojživelníci jsou obratlovci označujícíc se jako anamnia • metamorfoza - přeměna larvárního stádia v dospělce • larva dýchá žábrami (nejdříve vnějšími, poté vnitřními) a živí se potravou rostlinnou • dospělec dýchá plícemi a živí se dravě • • na naší planetě žije asi 4800 druhů obojživelníků • Soustava dýchací • larvární stádia dýchají žábrami, která jsou nejdříve vnější, poté vnitřní • dospělci dýchají plicními vaky, které jsou primitivní, nedokonalé • nestačí zásobit těla dostatečným množstvím kyslíku - velký vliv hraje kožní dýchání • Rozmnožování • touto fází jsou vždy vázáni na vodu • oplození • vnější - žáby • vnitřní - u mloků a čolků - spermatofor - samička ho nasaje do kloaky - rozpustí se - spermie v semenném váčku, vydrží až 2,5 roku • • z vajíčka, které je obaleno rosolovitým obalem (ochrana před predátory, koncentrace slunečního záření) se vyvíjí larva - pulec, s velkou hlavou, vnějšími žábrami, z počátku bez končetim a s dlouhým, ze stran zploštělým ocáskem • celý vývoj je zakončen metamorfozou • Kostra • základem kostry je páteř, která je složena z obratlů - procélní • mezi obratli je silně redukovaná chorda • obratle - jeden krční, sedm hrudních, jeden křížový, obratle ocasní - srostlé v tyčinku - urostyl • přední končetina má čtyři prsty, zadní pět + plovací blány • Trávící soustava • má obdobné části jako trávící soustavy předchozích skupin • dutina ústní je opatřena vpředu přirostlým vymrštitelným jazykem • v čelistech jsou zuby - stopečkaté - jsou srostlé s čelistí • kromě zubů, které jsou v čelistech mají některé druhy přítomny zuby patrové • Soustava nervová • nepřítomnost mozkové kůry, nejdokonaleji je vyvinut střední mozek • Cévní soustava • základem je srdce, které ma jednu komoru a dvě síně • Zástupci • žáby - obojživelníci bezocasí • ropucha obecná • ropucha zelená • skokan zelený • skokan hnědý • rosnička zelená • kuňka obecná • kuňka žlutobřichá • blatnice skvrnitá • • obojživelníci ocasatí • čolek obecný - má v době páření hřeben od hrudi až po ocas - souvislý • čolek velký - má vysoký hřeben přerušený mezi hřbetem a ocasem • čolek horský - samec má nízký hřeben, krásné zbarvení na břiše • mlok skvrnitý - žlutočerný • axalotl mexický • velemlok čínský - 152cm • velemlok japonský - 120cm • • obojživelníci bez končetin • červoři • •
Plazi • jsou obratlovci, které dělíme na tyto skupiny: krokodýlové, želvy, ještěři, hadi • Charakteristika • živočichové poikilotermní - proměnlivá tělesná teplota • jejich tělo je tvořeno dvěma páry končetin a různě dlouhý ocas • slizové žlázy minimálně nebo vymizely • v kůži se nacházejí rohovité šupiny nebo štítky • došlo k velkému zdokonalení plic a kožní dýchání jen doplněk • jejich vývoj není vázán na vodu • jsou živočichové, které řadíme mezi amniota - jejich vajíčka jsou kryta zárodečnými nebo vaječnými obaly • zárodečné obaly • amnion - je zde ukryt vyvíjející se zárodek • chorion • alantois - přimyká se k chorionu • zárodek sem odkládá odpadní látky • přes alantois priniká vzduch k zárodku • • • vaječné obaly - mohou být pružné (elastické, kožovité) nebo mohou mít tvrdou skořápku • • oplození je vnitřní a u samců je vyvinut pářící pohlavní orgán (jeden nebo dva) - hemipenis - mimo dobu páření je schován v těle • mají vývoj přímý - z vajíčka se vyvíjí embryo - zárodek, který je miniaturou dospělce • samičky mohou být oviparní (vejcorodé), viviparní (živorodé) - embrya jsou napojena na primitivní placentu, ovoviviparní (vejcoživorodé) • velikost - největší - anakonda - 9m, nejmenší - gekonek nejmenší - necelé 3cm • velikost vajíček - nejmenší - gekoni - asi 5mm, největší - anakonda - 12cm • výskyt - všude mimo polární oblasti a nejvyšší horské oblasti • Morfologie a anatomie těla • tvar • želvovitý - měkké tělo uzavřeno v kostěném tvrdém krunýři • karapax - horní část • plastron - dolní část • • ještěrkovitý - tělo protáhlé se dvěma páry končetin a různě dlouhým ocasem • hadovitý - bez končetin, různě dlouhý ocas • • kostra - základem je páteř složená z obratlů • 8 obratlů krčních, 22 bederních a hrudních, 2 křížové, různý počet ocasních • přítomnost žeber a hrudní kosti (bez hadů) • • Soustava dýchací • velké zdokonalení plic • levá plíce hadů je zakrnělá a pravá je protažená v mohutný lalok • kožní dýchání je druhořadé • Soustava cévní • je totožná s cévní soustavou obojživelníků • vyjímku tvoří krokodýli (srdce jako naše - nemísí se krev) • Soustava nervová • zaznamenává velký rozvoj a to především rozvoj velkého (koncového) mozku, umožňuje plazům instikntivní jednání a zdokonalení čichu • stále je ale hlavním řídícím centrem střední mozek • z mozku vystupuje 12 párů mozkových nervů • Soustasva vylučovací • základem je vznik pravých ledvin - metanefros • někteří plazi mají vyvinut močový měchýř (želvy a ještěři), někteří nemají (hadi a krokodýli) • plazi, jakoždo suchozemští živočichové musí šetřit vodou a proto vylučují dusíkaté látky z těla ve formě nerozpustné kyseliny močové - moč je hustá a kašovitá • Soustava trávící • obdobná jako u obojživelníků • dutina ústní - přítomnost zubů (v čelistech) • ústí sem žlázy hlenové a slinné (někdy jsou přeměněny ve žlázy jedové) • někteří plazi mají jazyk jako obojživelníci (chameleon) • těla některých plazů mají schopnost měnit barvy - příčinou je přítomnost chromatoforů (tělísek různých barev) v kůži plazů - různé kombinace a přemisťování • Zástupci • hadi • někteří hadi mohou mít páteř až z 600 obratlů • na obratle se napojují žebra - chybí hrudní kost - jsou volná, dokonalý pohyb • možnost polykat velkou kořist - všechny kosti lebky jsou pružné, tyčinkovité, chybí čelistní kloub (čelisti spojeny pružnými vazy, dolní čelist se dá roztáhnout) • zakrnělá levá plíce (obrovská pravá plíce - vak - rezervoár vzduchu při polykání velké kořisti) • jedovatí - jedová žláza vznikla přeměnou slinné žlázy (složky hadího jedu: neurotoxiny ničí nervové buňky, cytotoxiny rozpouští tkáně, hematotoxiny rozpouštějí červené krvinky) • typy hadích zubů • aglyfní - všechny zuby jsou stejné velikost, hladké, plné a chybí jedová žláza • opistoglyfní • proteroglyfní • solenoglyfní - nejdokonalejší (zmije) • • kobra královská - největší jedovatý had (6m) - Indie, Malajsie, Filipíny • taipan velký - nejjedovatější had (3m), Austrálie • mamba černá - kolem 3m, Afrika • zmije obecná - kolem 85cm, živorodá (3-20 mláďat) • chřestýš skalní - USA, Arizona, polopouštní oblasti • • nejedovatí - kořisti se zmocňují silou • anakonda velká - Amazonie, 9m, 130kg • krajta mřížkovaná - JV Asie - Vietnam, 9m, 60kg • užovka obojková - předstírá mrtvou, 1m • užovka stromová - dokonalý pohyb na stromech • hroznýš královský - Argentina, Mexiko • • • krokodýlové • nejtěžší suchozemští plazi • mají rádi vodu • tělo opatřené dvěma páry končetin a mohutným ocasem • přední končetiny - pět prstů, zadní čtyři prsty a plovací blána • zuby jsou zasazeny do zubních jamek - alveol • zuby tvarově všechny stejné, ale mají různou velikost, dovedou kořist zachytit, rozdrtit, ale nerozporcovat • aligátor severoamerický - Florida, 4m, obdelník - hlava • krokodýl nilský - celá Afrika, 6m • gaviál indický - silně protažené čelisti, 5m, pape ryby, Indie • kajman černý - 5m, ryby • • haterie - živoucí zkameněliny • mají hřeben, který se táhne až k ocasu a je na krku a mezi hrudí a ocasem přerušen • samice jsou vejcorodé, samci nemají hemipenis • kolem 60cm • • želvy • tělo je ukryto v krunýři (karapax, plastron) - tvořeny z kostěných srostlých štítů a na povrchu je evrstva rohoviny - želvovina • nemají zuby, pouze rohovité čelisti • býložravé a dravé formy • kareta obrovská - 150cm - býložravá • kožatka velká - nemá kostěný krunýř, pouze v kůži kostěné destičký, až 5m, 1 tuna, dravá (měkýši, láčkovci) • želva sloní - Galapágy, až 200kg, 130cm, býložravá • želva bahenní - jediný druh želvy ve střední Evropě • želva žlutohnědá • kajmanka dravá - 50cm, kousavá, dravá a žravá • matamata třásnitá - 40cm, obrovitá tlama - podtlak - nasátí potravy • • ještěři • dva páry končetin - pět prstů • poměrně dlouhý ocas (někdy delší než tělo) • ocas bývá snadno ulomitelný - naroste nový - autotomie - chtěné odvržení části ocasu za účelem záchrany života • přítomnost očních víček, zevního zvukovodu • v naprosté většině vejcorodí (kožovité skořápky), živorodost vyjímečné případy • leguán - zelený, mořský, galapážský, 120-150cm • agama límcová - Austrálie, Nová Quinea, kolem hlavy límec (v případě nebezpečí rozevírá) • agama vousatá - Austrálie, 50cm, samečci mají vousy • chameleoni - barvoměnost, ocas je chápavý, v klidu stočený do spirály • dlouhý, vepředu přirostlý vymrštitelný lepkavý jazyk • končetiny chápavé • vidí každým okem zvlášť • • •
