ZSV 1. ročník
Z 8.B8 wiki
Psychologie Psychologie jako věda • společenská věda • 19. století • interdisciplinární charakter, spolupracuje s poznatky přírodních věd • psýché - duše • logos - původně rozum, řád - věda • Předmět psychologie • starověk - duše • Platón - rozum, vůle, žádostivost • Aristoteles - entelechie • • středověk - tělo <-> duše • Tomáš Akvintský • • novověk - 17. století • vědomí • René Descartes - racionalismus (zdroj poznání je rozum) • John Locke - empirismus (zkušenost, metoda introspekce, sebepoznávání) • • nevědomé procesy a stavy - 19. století • prožívání - vnitřní psychické procesy a stavy • chování - vnější projevy člověka • expresivní (odraz prožívání), adaptivní (přizpůsobení) • jednání (záměrné), výraz (mimika, gesta), řeč • • současná psychologie chce porozumět prožívání a chování člověka, předvídat je a pomoci je formovat • Psychologické disciplíny • teoretické - základní • obecná psychologie (vnímání, přemýšlení, pozornost, paměť, učení) • psychologie osobnosti (povaha, temperament, charakter, inteligence, schopnosti) • vývojová psychologie (periodizace vývoje) • sociální psychologie (socializace - začleňování člověka do společnosti) • psychopatologie (duševní poruchy) • • aplikované (praktické, využití psychologie v praxi) • klinická psychologie (problematika chování, psychosomatické nemoci) • soudní (forenzní) psychologie (kriminální chování, delikvence) • psychologie práce (motivace, doba, vztahy) • psychologie sportu (trénink, rozložení, koncentrace) • psychologie dopravy (stresové situace, značení) • pedagogická psychologie (metody učení, vztahy) • psychologie reklamy (podvědomí, nalákání, nasvícení reklamy) • • speciální • zoopsychologie • farmakopsychologie • psycholingvistika (myšlení a řeč) • psychofyzika (problematika vnímání) • • Přístupy k lidské psychice Experimentální psychologie • 1879 - Wilhelm Wundt - vznik psychologie jako samostatná věda, první psychologická laboratoř na univerzitě v Lipsku • dráždění smyslových orgánů - psychická reakce (např. vnímání) • Behaviorismus • chování (stimul -> black box (prožívání) -> reakce) • John Watson - vývoj probíhá tak, že se učímé reagovat na podnět, přeceňují vývoj a vzdělávání • I. P. Pavlov • Kognitivní psychologie • kognice - poznávání • lidská mysl - počítač • prožívání, problematika chování, myšlení • Jean Piaget - vývoj poznávacích schopností u dětí • Hlubinná psychologie • nevědomí, podvědomí • psychoanalýza - Sikmund Freud • analytická psychologie - Carl Gustav Jung • individuální psychologie - Alfred Adler • neopsychoanalýza - Erich Fromm • • Sikmund Freud • narozen v Příboře 1856 v rodině židovského obchodníka, poté se rodina přestěhovala do Vídně, kde vystudoval medicínu a věnoval se psychiatrii • v roce 1939 zemřel v Londýně • musel uprchnout před nacismem • psychoanalýza - nevědomé procesy • psychický determinismus • pudy (sexuální a agresivní) • psychodynamický konflikt (uvnitř každého člověka) • stádia vývoje na základě vývoje pudů • • Teorie osobnosti • id - nevědomé, iraionální (zásobárna pudů) • ego - já - obranné mechanismy, částečně vědomé, částečně nevědomé (přizpůsobuje pudové přání realitě) • potlačování (přeřeknutí, sny), projekce (podle sebe vnímám tebe), identifikace (vzor), racionalizace (rozumové zdůvodnění, obhájení sama před sebou), somatizace (psychický konflikt se přenese na tělesné příznaky - hysterie, motorika), sublimace (skryté pudové přání, vyjádření přání společensky přijatelnou formou) • • superego - svědomí - částečně vědomé/nevědomé • prosazuje aktivitu ega • • Vědomí / nevědomí • vznik psychických onemocnění je podle Freuda dán vytěsněním traumatizujících zážitků z vědomí do nevědomí • psychoterapie psychoanalytická - spočívá ve snaze přinést skryté obsahy nevědomí zpět do vědomí • sny mohou manifestovat skryté obsahy nevědomí • Freud napsal knihu Výklad snů - 1900 • sny jsou pouze v části spánku REM • Carl Gustav Jung • švýcarský psycholog - 1875-1961 • žák Freuda, nejdříve s ním spolupracoval, později vyvíjel vlastní systém • hlubinná psychologie (komplexní) • odmítal striktní dělení psychiky na vědomí a nevědomí, pojímá lidskou psychiku v celistvosti • kritizoval Freudovo zdůrazňování významu sexuality v lidské psychice • individuální vědomí • kolektivní nevědomí - reprezentuje zbytky archaického a prehistorického vývoje člověka • část Psýché předávající společné dědictví lidstva • strukturováno pomocí archetypů (pravzor) - motivy vyskytující se opakovaně v mýtech, pohádkách, snech, fantaziích různých kultur • archetyp Animus a Anima (duše, muž a žena) • archeytické obrazy opačného pohlaví přítomné v každém člověku • mýty o Androgynech - muž+žena • Tirésias • Persona - osoba, archetyp identity, pravzor (jáství, self) • stín - souhrn vlastností z vitálně animální oblasti (pudovosti), nejsou plně uvědomovány • • • rozdělení psychologických typů • extroverze/introverze (otevřenost, uzavřenost) • testovatelnost projektivními testy • • Alfred Adler • individuální psychologie • finalita - konečnost (latinsky finus - konec, cíl) • zaměřenost lidského jednání k nějakému cíli • člověk usiluje o určitou dokonalost • tato snaha většinou ztroskotává - komplex méněcennosti • pozitivní kompenzace komplexu méněcennosti je principem osobního růstu (např. Démosthénes) • • Erich Fromm • 1900 - 1980 • "Mít či být", "Umění milovat" • dialektický humanismus • dialektika - boj protikladů, jednota protikladů • zásadní izolace člověka - člověk jako přírodní bytost byl vyvržen ze svého prostředí, ze svých přirozených souvislostí • vznik potřeb • • dvě roviny potřeb: • potřeby fyziologicko-instinktivní (potřeba nasycení, spánku) • potřeby lidské - lidské druhy zážitků (něžnost, láska, odpovědnost) • • potřeba vztaženosti - potřeba přirozeného kontaktu s prostředím • potřeba transcendence (přesah) - potřeba překročit náš lidský svět (např. směrem k božství), umožňuje člověku kreativitu (tvořivost) • potřeba zakořenění • potřeba identity - být sám sebou • potřeba orientačního rámce • orientace člověka ve světě • produktivní - člověk zdokonaluje sám sebe, je tvůrčí • neproduktivní • receptivní orientace - přijímání "bere a nedává" • vykořisťovatelská orientace - psychicky, duševně zneužívat • křečkovská orientace - nedám, nepůjčím • tržní orientace • v neproduktivních orientacích je člověk proměněn ve věc, život je podřízen vlastnictví, "být" je ovládáno "mít" • • • Transpersonální psychologie • zabývá se mezními stavy vědomí • Stanislav Grof - pokusy s LSD - halucinogenní droga • nahrazeny holotropním dýcháním • • Gestaltismus • gestalt - tvar -> tvarová psychologie • celek (psychiky) je více než pouhá suma částí • změna jedné části ovlivní celek (psychiky) • Viktor Emanuel Frankl • existenciální analýza • lidská existence • kladení otázky po smyslu • logoterapie • logos - rozum, slovo, smysl •
Obecná psychologie Psychické jevy • vnímání • představy • paměť • myšlení • chtění (vůle) • cítění • vědomí • jáství • Vnímání • vjem (počitek) - psychický obraz předmětu existujícího mimo naší mysl a působící v dané chvíli na naše smysly • vnímání je základní kognitivní (poznávací) proces • Kant: 2 nazírací formy - prostor, čas • figura a pozadí • dvě složky: senzorická, syntetická • vnímání je podmíněno kulturně, emocionalitou • Zpracování senzorického materiálu • zákon blízkosti v prostoru • zákon uzavřenosti • zákon podobnosti • zákon plynulého poračování • zákon společného osudu • zákon obeznámenosti • zákon doplnění správného tvaru • Představy • představou rozumíme obraz předmětu, který není přítomen, pokud vůbec existuje • mají vzpomínkový charakter • lze ovládat vůlí, manipulovat • představy: spontánní, navozené vlastním úsilím • halucinace - falešné vjemy o nichž se domníváme, že odpovídají skutečnosti • pseudohalucinace - spontánní představy, dokážeme je odlišit od skutečnosti • mohou se lišit životností • funkce • příprava na budoucí činnost • náhradní uspokojení potřeb • tvoří náš vlastní svět, bez představ není kreativita • • Paměť • vzpomínka - zpřítomnění psychického jevu nebo komplexu psychických jevů z minulosti • paměť • krátkodobá - 5-9 prvků, několik sekund, mžikové zásobníky paměti - smyslové • dlouhodobá - paměť pro fakta, pro dovednosti (procedurální) • pro fakta - pro obecné informace (sémantika - znaky), pro události (epizodická) • • • paměť - mechanická, logická (utřídění poznatků) • stádia paměťového procesu • uložení - vštípení • podržení • vybavení • • Myšlení • vnitřní, psychická manipulace se symboly, představami, vjemy jakéhokoliv druhu • umožňuje analyzovat jevy, účelně jednat, předvídat • způsob poznávání typický pro člověka • způsob zpracovávání informací • funkcí je řešení problému • "cogito" - myslím • kognice- myslet, poznávat • myšlenkové postupy • kategorizace (třídění) - kategorie je třída objektů, které spadají pod jeden pojem • dedukce - vyvozování pravdivých výroků z jiných výroků (např. Aristotelovy sylogismy - úsudky) • indukce - zobecňuje soudy, které se týkají nečeho individuálního, dosahuje pouze pravděpodobnosti • • Myšlení v celku osobnosti • myšlení nelze oddělit od osobnosti toho kdo myslí • subjektivní, svobodné • souvisí s cítěním • subjekt (podnět), objekt (osoba) • těžkomyslnost (špatná nálada), lehkomyslnost • suicidum = sebevražda • poruchy myšlení - neurózy (deprese, úzkosti) • myšlení se drží naučených, zdánlivě osvědčených shémat • neurotik má problém tato schémata změnit • • mentální anorexie, bulimie - neschopnost rozpoznat vlastní chování jako nenormální, patologické • blud - paranoidní blud při psychózách • způsoby myšlení jsou kulturně podmíněny • Cítění • cit je prožitek týkající se subjektivního stavu osoby, která tento prožitek prožívá • "cítím jak mi je" - sdělení citu je obtížné • libost x nelibost - způsob kategorizace • žádoucí jsou libé pocity • citový vztah • emoce - pojem širší než cit • zahrnuje také chování a mimické či fyziologické procesy • • afekt - silná, bouřlivě probíhající krátkodobá emoce • city jsou předmětné • vyjímkou jsou nálady (nejsou příliš intenzivní, ale dlouho trvají), ovlivňují veškeré prožívání • • zacházení s city - spontaneita a sebekontrola v rovnováze zaručuje zdravé nakládání s city • svoboda, upřímnost • nemoci citů - neurózy (úzkost, deprese) • Vůle a pozornost • psychická funkce usnadňující dosažení cíle v obtížné situaci, umožňující dosažení nějakého cíle • charakterizuje ji cílevědomé úsilí • rozhodovací proces - je spjat s vůlí, volné rozhodování • akt odvahy, prožitek svobody • rozhodovací proces by měl být vždy spjat se svobodou • Vědomí • celkový způsob, kterým si uvědomujeme sami sebe a svět, ve kterém žijeme • vědomí jako existenciální prožitek - uvědomujeme si svou vlastní existenci (své bytí) • vědomí jako stav bdělosti • maximální bdělost, střeh • běžná bdělost • ospalost • mělký spánek • hluboký spánek • bezvědomí, kóma • • vědomí ve snu - REM - spánek • lucidní sny - sny, při kterých snící ví, že sní • vědomí v hypnóze, stav hypnózy = "hypnotický spánek" • hypnotizovaný člověk je sugestibilní; posthypnotická sugesce • mění se v souvislosti s meditací nebo náboženskou zkušeností • může být ovlivněno také užíváním drog • Jáství • zpodstatnějé já - Já, substancializované • pojem Já v psychologii, filosofii • Descart - ego cogito, ergo, ego sum • Freud - ego, superego, id • • já - integrující, jednotící složka celé osobnosti • jáství - vědomí já • tělové já a ne-já - prožívaná tělová hranice "je" hranicí našeho já • tělové schéma • psychické já, ne-já -> já jako souhrn myšlenek, citů, přání, které považujeme za své vlastní • kontinuita a integrita já • soudržnost a harmoničnost já • poruchy já - vícenásobná osobnost, depersonalizace •
Psychologie osobnosti • osobnost je souhrn vlastností, procesů, stavů, návyků, postojů, ..., které tvoří celistvou strutkru a dynamiku, individualitu konkrétního člověka • přehled složek osobnosti • tělesné vlastnosti • psychické procesy • psychické stavy • psychické vlastnosti - temperament • zařazení do společnosti • psychické předpoklady (vědomosti, dovednosti) • • Struktura temperamentu • Hippokratés, Gallénos • melancholik ("černá žluč", labilita, introverze) • cholerik ("žluč", labilita, extroverze) • flegmatik ("hlen", stabilita, introverze) • sangvinik ("krev", stabilita, extroverze) • • kretschmerova teorie typů - spojuje charakter s tělesnou strukturou (pyknik, atletik, leptosom) • temperament - soubor převážně vrozených psychických vlastností, které určují dynamiku celého prožívání a chování • Vývojová psychologie • ontogenetický vývoj lidské psychiky • ontogeneze - vznik a vývoj jedince • fylogeneze - vznik a vývoj druhu • Etapy života • prenatální období (nitroděložný vývoj plodu) - 9 měsíců • porod - nejnebezpečnější krok v životě • • rané dětství • novorozenec (1 měsíc) • kojenecký věk - do 1 roku, motorický vývoj, sociální vývoj (vztahy, dítě <-> matka), vznik základní důvěry - součástí nejhlubší vrstvy osobnosti • batole (2. - 3. rok) • • předškolní věk (3 - 6 let) • mladší školní věk (6 - 11 let) • střední a starší školní věk • puberta (12 - 13 let) • adolescence (15 - 18 let) • • dospělost • mladší (20 - 30 let) • střední (30 - 45 let) • pozdní (60 - 65 let) • • stáří (65 a více let) • smrt • Piagetova kognitivní teorie vývoje lidské psychiky • Jean Piaget - "Psychologie dítěte" • kognice - latinsky cognoscene (poznávat) - poznávající inteligence • rozvrhl vývoj lidské psychiky do pěti etap • • etapa senzopotorícké inteligence (od narození do věku 1,5 - 2 let) • rozvoj vnímání a pohybu, rozvoj záměrnéo jednání • dítě chápe vztah mezi vlastním jednáním a efektem tohoto jednání • • etapa symbolického a předpojmového myšlení (do 4 let) • dítě je schopno používat symboly, dokáže si hrát s panenkou jako s živým dítětem • užívá slov jako pojmů, ale pouze v konkrétních situacích (např. tento pes) • • etapa názorného myšlení (4 - 7/8 let) • je schopno užívat pojmové myšlení, ovšem pouze v názorných oblastech, není schopno logického myšlení • užívá slov jako předpojmů • • etapa konkrétních operací (7/8 - 11/12 rok) • myšlení respektuje základní pravidla logiky • zvládají základní myšlenkové operace, ale jen ty vázané na konkrétní situaci • • etapa formálních operací a abstraktního myšlení (od 11/12 let, vrcholí během adolescence) • intelekt dosahuje takové úrovně, že je schopen abstraktních operací • • Erik Erikson • eriksonova psychoanalytická teorie ve vývojové psychologii, navazuje na Freuda • • do 1 roku - téma základní důvěry v život • 1. - 3. rok - téma autonomie (tvorba nových vztahů, formování autonomní osobnosti) • 3. - 6. rok - téma vlastní iniciativy • konflikt vlastní iniciativy s požadavky okolí, vznik pocitu viny, vznik svědomí • • 4. - 12. rok - téma vlastní snaživosti v práci, pozitivní překonání komplexu méněcennosti, vstup do života • 12. - 19. rok - hledání vlastní identity, zvládání nejistoty př hledání životní role • 19. - 25. rok - téma intimity • 25. - 50. rok - téma generativity • 50.+ rok - pozdní dospělost, stáří - téma dosažení a udržení osobní integrity, přijetí vlastního života a zároveň vyrovnání se se smrtí • Vývojové fáze dle Freuda • orální, anální, falická fáze - perigenitální fáze • fáze latence (útlumu) - od nástupu do školy) • genitální fáze - dospělost • • orální fáze - do 1 roku, slast je spojena s přijímáním potravy, slast může však přinášet stimulace úst • anální fáze - 2-4 roky • do centra libidonózního vývoje se dostává anální oblast • libido - souvisí s naplňováním slasti, konfrontace s vnějším světem a jeho požadavky • • falická fáze - 4-6 let • uvědomění si rozdílu mezi pohlavími • privace penisu - "zbavenost" penisu • muži si uvědomují, že jsou majiteli penisu • ženy si uvědomují, že penis nemají - závist penisu -> oidipův komplex (oidipovský), každý lidský jedinec má životní úkol tento komplex překonat • • • fáze latence - útlumu, nástup do školy • fáze genitální - dospívání až dospělost • Schopnosti • psychické vlastnosti osobnosti, které jsou nutné pro úspěšné vykonávání určité činnosti • vlohy - vrozené dispozice k osvojení určitých schopností • stupně schopností - nadání, talent, genialita • oblasti schopností - verbální, prostorová představivost, numerické, paměťové, percepční pohotovost, psychomotorické, umělecké • inteligence - rozsah kognitivních schopností, které nám umožňují řešit konkrétní situace, problémy, učit se • k měření inteligence slouží testy • IQ - inteligenční koeficient (mentální věk / fyzický věk * 100) • méně než 80 - mentální retardace • 80-90 - podprůměrná inteligence • 90-110 - průměr • 110-120 - nadprůměrná inteligence • 130-150 - vyšší inteligence • od 150 - genialita • • • gausova křivka • kretén - chretien - křesťan - "blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je království nebeské" • Motivy a postoje • motivy - pohnutky a příčiny reakcí (jednání) člověka zaměřené na uspokojování potřeb • pořeba - je základem každého motivu • biologické - vrozené • sociokulturní - získané, kulturně podmíněné • • potřeba - uspokojení nedostatku • hodnota - motivací jednání může být i snaha vytvářet hodnoty • další motivy jednání - pudovost, zájem, ambice, cíl, ideál, zvyk • Abraham Maslow • hierarchická struktura potřeb (pyramida) • metapotřeby • ocenění a kompetence, potřeba uznání • potřeba lásky a sounáležitosti • potřeba bezpečí a jistoty • fyziologické potřeby • •
Sociální psychologie • latinsky societas - společnost; sociální - společenský • psychologie vztahů mezi lidmi • interpersonalita • sociometrie - výzkum sociálních vztahů v rámci skupiny dotazníkovou metodou • sociogram • socializace - začleňování do společnosti osvojováním si kulturních návyků • primárním prostředím socializace je rodina • dále pak vrstevnická skupina • resocializace • • sociální percepce - vnímání ostatních lidí v rámcí psychosociálního kontextu, posuzování a zařazování lidí do skupin na základě subjektivního náhledu • Chyby v sociální percepci • haló efekt - posuzujeme člověka na základě nějakého výrazného znaku (detailu) • logická chyba - usouvztažení jevů, které spolu souvisí pouze zdánlivě • vliv sociálního prostředí - přisouzení vlastnosti jednotlivce celé sociální skupině • stereotypy a předsudky • projekce • Komunikace • výměna a předávání informací mezi lidmi • interakce - reagování lidí navzájem • empatie • mezilidská komunikace • interpersonální • skupinová • masová (masmédia) • • typy komunikace podle způsobu: • verbální • neverbální - mimika, gestikulace, haptika, proxemika • • symetrická, asymetrická •
Sociologie • společenská věda, zkoumá sociální život jedinců, skupin a společnosti • societas - společnost • věda o jednání lidí ve společnosti, o struktuře, interakci, předmětem zkoumání je společnost a její struktura • společnost se vyznačuje svoji kulturou, institucemi, organizací a strukturou • sociální struktura - síť vztahů jedinců, pozi, rolí, uspořádání vztahů • sociální skupina - 2-3 a více osob - hrají doplňující roli, vzájemná komunikace, normy, pravidla, vykonávaná činnost • sociální interakce - reagování lidí na sebe navzájem • vznik sociologie v 1. polovině 19. století - August Comt • předmět sociologie • Emile Dürkheim (1858 - 1917) - sociologický realismus, věda o sociologických faktech • Max Weber (1864 - 1920) - sociologický nominalismus, věda o sociálním jednání • • sociální problém - co společnost za problém považuje, týká se více lidí • sociologický problém - týká se sociologie jako vědy, zkoumá, proč něco funguje určitým způsobem, jaké vztahy ve společnosti to způsobují • metody sociologického výzkumu • kvantitativní výzkum - testování pravdivosti hypotéz na velkém vzorku tázaných, metody: rozhovor, dotazník, analýza dokummentů • kvalitativní výzkum - netestuje hypotézy, ale hledá motivy, které vedly někoho k jednání, hledá významy, jež lidé přisuzují nějakým věcem • metody: zúčastněné pozorování, analýza osobních dokumentů, nestandardní rozhovor • • • Dějiny sociologie • začátek 19. století, pod vlivem velké francouzské revoluce • August Comt - sociologie jako věda - dílo Kurz pozitivní fiolosofie • rozdělil sociologii na sociální statiku a dynamiku • • Herbert Spencer (2. polovina 19. století - počátek 20. století) - organicistický směr - společnost je analogií živého organismu • Durkheim - přiblížil přírodním vědám, analýza dělby práce, kvantitativní šetření • Marx + Engels - kapitalismus - problémy • upozorňovali na boje mezi různými sociálními skupinami • společnost není charakterizována spoluprácí, ale konfliktem (třídním bojem) • problém vykořisťování, sociální stratifikace • konflikt majitelů výrobních prostředků a pracujících • vývoj společnosti • prvobytně pospolná společnost - beztřídní • otrokářská společnost • feudeální společnost • kapitalistická společnost • komunistická spoelčnost - beztřídní • • cestou ke komunismu je revoluce • • Max Weber - socíální jednání • porozumět smyslu a významu jednání, sociální realitě • instituce - suma jednání individuálních aktérů (můžeme chápat jako kategorie jednání) • • • 20. století - 3 hlavní směry • funkcionalistický přístup - funkce institucí ve společnosti • konfliktivní přístup • interpretativní přístup - jednání lidí a významy • • Kultura • společnost charakterizuje specifická kultura • kultura = zakotvené osvojené vzorce vnímání a jednání, přetrvává z generace na generaci • vědění + znalosti (kognitivní) • každodenní a vědecká povaha - jak se mám e v životě chovat, co co znamená • normy a hodnoty - označující ideje a standardy, vymezují lidské jednání, motivují lidi, ospravedlňění svého jednání • materiální statky - materiální stránka kultury, artefakty a symboly • jazyk - symbolická komunikace v kultuře, prostředek, jehož prostřednictvím vnímáme svět, dorozumívání s druhými lidmi, umožňuje sdílet svět s druhými • • každá země má jinou kulturu • kultura se mění (znalosti, normy, hodnoty) • instituce a sociální orientace • kultury jsou rozdílné v jednání (postojích, myšlení, názorech) • instituce - návod k jednání • • aby člověk uskutečnil své potřeby • člověk se chová podle kultury ve které žije • sociální organizace - způsob provázání lidí, vymezená pozicemi lidí • proměny kultury • vývoj technologií • akulturace • integrace, asimilace • • Komunikace • přenos významů prostřednictvím symbolů, předpoklad spojení účastníky - společný jazyk, význam gest • sociální komunikace - proces ve kterém se sdělují nebo vyměňují informace, typ sociální interakce • verbální - slovní, neverbální - mimoslovní • primitivní - tváří v tvář, zdroj lidská paměť • tradiční - psané texty • moderní - masová komunikace • jednosměrná, příjemce je anonymní • masmédie - sdělovací prostředky, slouží k přenosu informací velkým skupinám lidí • velký vliv na společnost • televize, rádio, noviny, internet • mají mimořádné postavení v politice • • • • Socializace • proces, ve kterém si dítě osvojuje a poznává normy a hodnoty, probíhá během celého sociálního života člověka • porozumění kultuře společnosti, přijímání prvků této kultury, jejich hodnot a norem • dítě si osvojuje jazyk, vidění světa, názory, postoje, přesvědčení a identitu • identita - vědomí vlastního já • resocializace - přijetí nových norem a hodnot, obvykle spojených s přijetím nových postavení • socializace zajišťuje kontinuitu společenského vývoje, umožňuje předávání duchovních a materiálních hodnot, které vytvořily předchozí generace • zprostředkovatelé socializace • rodina • vrstevnická skupina • masmédia • škola • (církev) • • Sociální deviace • odchylka od pravidel vytvořených společností • sociální patologie - nezdravé, obecně nežádoucí společenské jevy, které jsou pro společnost nebezpečné • vědecká disciplína, která se zaměřuje na analýzu příčin deviantního chování a důvodů jeho existence • rasismus, drogy, prostituce, alkoholismus, kriminalita, promiskuita, šikana, sekty, domácí násilí • Sociální kontrola • konfrontace reálného chování člověka nebo skupiny s kolektivně sdílenými hodnotami a normami • prováděna za pomocí sociálních sankcí • sociální kontrola - vnější, vnitřní • sankce - pozitivní, negativní • sociální konformita - naprosté přizpůsobení se kulturním vzorům dané společnosti, bezproblémová adaptace vůči požadavkům společnosti • inovace - přijímá sociální hodnoty a cíle společnosti, hledá ale alternativní cesty jejich dosažení, "nové cesty", společenská diskuse • ritualismus - lpění na normách, které jsou zbytnělé, např. byrokracie • vzpoura - jedinec odmítá sociální normy a hodnoty, hledá nové, vznik subkultur • různé formy úniku - jedinec ignoruje společenské normy • Sociologické koncepty společnosti • archaická společnost (arche - počátek) • prvotně pospolná společnost, kultury lovců a sběračů • chybí sociální stratifikace • • tradiční společnost - výsledek neolytické revoluce - zemědělství • 3500 př. n. l. - 18/19. století (někde dodnes) • velkou roli hraje náboženství • dělba práce - sociální rozvrstvení ve formě kast nebo stavů, většina lidí pracuje v zemědělství • • moderní společnost - průmyslová revoluce, technika • sekularizace • • postmoderní společnost - filosofie od počátku 20. století, krize modernity • od 70. let 20. století postmoderní filosofie • těžiště ekonomiky se posouvá z průmyslu do služeb, důraz na znalostní a vědomostní kulturu • relativizace hodnot, globalizace • propojování světa, sbližování kultur a ekonomik různých národů a států (prostředkem i Internet) • • Sociální stratifikace • rozvrstvení společnost, různé typy strukturování • podle majetku • podle úrovně vzdělání • podle podílu na moci • • latinsky stratum - vrstva • základem sociální stratifikace je nerovnost • o sociální stratifikaci uvažoval Karl Marx, požíval pojem třída • podle socialistických, případně komunistických teorií je cílem sociálních procesů odstranění nerovnosti, Marxovým cílem byla beztřídní společnost • heslo francouzské revoluce: svoboda, rovnost, bratrství • jiní sociologové tvrdí (např. Max Weber), že nerovnost je neodstranitelná, protože vyplývá z přirozenosti člověka • dalši stratifikační kritéria - pohlaví, rasa, místo bydliště • stratifikace • horizontální - např. podle místa bydliště • vertikální - nerovné rozvrstvení např. podle majetku • • sociální mobilita • intragenerační - mezi generacemi • intergenerační - v rámci generace • • sociální prostupnost • Sociální vztahy a sociální struktura • osou každé společnosti jsou vztahy mezi lidmi, kolem těchto vztahů je organizován sociální život • sociální struktura - síť vztahů jedinců, pozic a rolí a uspořádání vztahů ve společnosti • základem sociální struktury je sociální postavení • • sociální role - soubor očekávaných chování člověka, které odráží jeho postavení ve společnosti • sociálních rolí vykonáváme současně několik (otec + manžel + vedoucí) • • sociální status - hodnota sociálního postavení • starosta x bezdomovec • je spjat s výkonem určité role • výkon určité role může být předstírán, nebo se můžeme s rolí plně identiikovat • • sociální role • individuální, nebo skupinová • nucené, nebo volitelné • krátkodobé, nebo dlouhodobé • •
Obecná psychologie Psychické jevy • vnímání • představy • paměť • myšlení • chtění (vůle) • cítění • vědomí • jáství • Vnímání • vjem (počitek) - psychický obraz předmětu existujícího mimo naší mysl a působící v dané chvíli na naše smysly • vnímání je základní kognitivní (poznávací) proces • Kant: 2 nazírací formy - prostor, čas • figura a pozadí • dvě složky: senzorická, syntetická • vnímání je podmíněno kulturně, emocionalitou • Zpracování senzorického materiálu • zákon blízkosti v prostoru • zákon uzavřenosti • zákon podobnosti • zákon plynulého poračování • zákon společného osudu • zákon obeznámenosti • zákon doplnění správného tvaru • Představy • představou rozumíme obraz předmětu, který není přítomen, pokud vůbec existuje • mají vzpomínkový charakter • lze ovládat vůlí, manipulovat • představy: spontánní, navozené vlastním úsilím • halucinace - falešné vjemy o nichž se domníváme, že odpovídají skutečnosti • pseudohalucinace - spontánní představy, dokážeme je odlišit od skutečnosti • mohou se lišit životností • funkce • příprava na budoucí činnost • náhradní uspokojení potřeb • tvoří náš vlastní svět, bez představ není kreativita • • Paměť • vzpomínka - zpřítomnění psychického jevu nebo komplexu psychických jevů z minulosti • paměť • krátkodobá - 5-9 prvků, několik sekund, mžikové zásobníky paměti - smyslové • dlouhodobá - paměť pro fakta, pro dovednosti (procedurální) • pro fakta - pro obecné informace (sémantika - znaky), pro události (epizodická) • • • paměť - mechanická, logická (utřídění poznatků) • stádia paměťového procesu • uložení - vštípení • podržení • vybavení • • Myšlení • vnitřní, psychická manipulace se symboly, představami, vjemy jakéhokoliv druhu • umožňuje analyzovat jevy, účelně jednat, předvídat • způsob poznávání typický pro člověka • způsob zpracovávání informací • funkcí je řešení problému • "cogito" - myslím • kognice- myslet, poznávat • myšlenkové postupy • kategorizace (třídění) - kategorie je třída objektů, které spadají pod jeden pojem • dedukce - vyvozování pravdivých výroků z jiných výroků (např. Aristotelovy sylogismy - úsudky) • indukce - zobecňuje soudy, které se týkají nečeho individuálního, dosahuje pouze pravděpodobnosti • • Myšlení v celku osobnosti • myšlení nelze oddělit od osobnosti toho kdo myslí • subjektivní, svobodné • souvisí s cítěním • subjekt (podnět), objekt (osoba) • těžkomyslnost (špatná nálada), lehkomyslnost • suicidum = sebevražda • poruchy myšlení - neurózy (deprese, úzkosti) • myšlení se drží naučených, zdánlivě osvědčených shémat • neurotik má problém tato schémata změnit • • mentální anorexie, bulimie - neschopnost rozpoznat vlastní chování jako nenormální, patologické • blud - paranoidní blud při psychózách • způsoby myšlení jsou kulturně podmíněny • Cítění • cit je prožitek týkající se subjektivního stavu osoby, která tento prožitek prožívá • "cítím jak mi je" - sdělení citu je obtížné • libost x nelibost - způsob kategorizace • žádoucí jsou libé pocity • citový vztah • emoce - pojem širší než cit • zahrnuje také chování a mimické či fyziologické procesy • • afekt - silná, bouřlivě probíhající krátkodobá emoce • city jsou předmětné • vyjímkou jsou nálady (nejsou příliš intenzivní, ale dlouho trvají), ovlivňují veškeré prožívání • • zacházení s city - spontaneita a sebekontrola v rovnováze zaručuje zdravé nakládání s city • svoboda, upřímnost • nemoci citů - neurózy (úzkost, deprese) • Vůle a pozornost • psychická funkce usnadňující dosažení cíle v obtížné situaci, umožňující dosažení nějakého cíle • charakterizuje ji cílevědomé úsilí • rozhodovací proces - je spjat s vůlí, volné rozhodování • akt odvahy, prožitek svobody • rozhodovací proces by měl být vždy spjat se svobodou • Vědomí • celkový způsob, kterým si uvědomujeme sami sebe a svět, ve kterém žijeme • vědomí jako existenciální prožitek - uvědomujeme si svou vlastní existenci (své bytí) • vědomí jako stav bdělosti • maximální bdělost, střeh • běžná bdělost • ospalost • mělký spánek • hluboký spánek • bezvědomí, kóma • • vědomí ve snu - REM - spánek • lucidní sny - sny, při kterých snící ví, že sní • vědomí v hypnóze, stav hypnózy = "hypnotický spánek" • hypnotizovaný člověk je sugestibilní; posthypnotická sugesce • mění se v souvislosti s meditací nebo náboženskou zkušeností • může být ovlivněno také užíváním drog • Jáství • zpodstatnějé já - Já, substancializované • pojem Já v psychologii, filosofii • Descart - ego cogito, ergo, ego sum • Freud - ego, superego, id • • já - integrující, jednotící složka celé osobnosti • jáství - vědomí já • tělové já a ne-já - prožívaná tělová hranice "je" hranicí našeho já • tělové schéma • psychické já, ne-já -> já jako souhrn myšlenek, citů, přání, které považujeme za své vlastní • kontinuita a integrita já • soudržnost a harmoničnost já • poruchy já - vícenásobná osobnost, depersonalizace •
Psychologie osobnosti • osobnost je souhrn vlastností, procesů, stavů, návyků, postojů, ..., které tvoří celistvou strutkru a dynamiku, individualitu konkrétního člověka • přehled složek osobnosti • tělesné vlastnosti • psychické procesy • psychické stavy • psychické vlastnosti - temperament • zařazení do společnosti • psychické předpoklady (vědomosti, dovednosti) • • Struktura temperamentu • Hippokratés, Gallénos • melancholik ("černá žluč", labilita, introverze) • cholerik ("žluč", labilita, extroverze) • flegmatik ("hlen", stabilita, introverze) • sangvinik ("krev", stabilita, extroverze) • • kretschmerova teorie typů - spojuje charakter s tělesnou strukturou (pyknik, atletik, leptosom) • temperament - soubor převážně vrozených psychických vlastností, které určují dynamiku celého prožívání a chování • Vývojová psychologie • ontogenetický vývoj lidské psychiky • ontogeneze - vznik a vývoj jedince • fylogeneze - vznik a vývoj druhu • Etapy života • prenatální období (nitroděložný vývoj plodu) - 9 měsíců • porod - nejnebezpečnější krok v životě • • rané dětství • novorozenec (1 měsíc) • kojenecký věk - do 1 roku, motorický vývoj, sociální vývoj (vztahy, dítě <-> matka), vznik základní důvěry - součástí nejhlubší vrstvy osobnosti • batole (2. - 3. rok) • • předškolní věk (3 - 6 let) • mladší školní věk (6 - 11 let) • střední a starší školní věk • puberta (12 - 13 let) • adolescence (15 - 18 let) • • dospělost • mladší (20 - 30 let) • střední (30 - 45 let) • pozdní (60 - 65 let) • • stáří (65 a více let) • smrt • Piagetova kognitivní teorie vývoje lidské psychiky • Jean Piaget - "Psychologie dítěte" • kognice - latinsky cognoscene (poznávat) - poznávající inteligence • rozvrhl vývoj lidské psychiky do pěti etap • • etapa senzopotorícké inteligence (od narození do věku 1,5 - 2 let) • rozvoj vnímání a pohybu, rozvoj záměrnéo jednání • dítě chápe vztah mezi vlastním jednáním a efektem tohoto jednání • • etapa symbolického a předpojmového myšlení (do 4 let) • dítě je schopno používat symboly, dokáže si hrát s panenkou jako s živým dítětem • užívá slov jako pojmů, ale pouze v konkrétních situacích (např. tento pes) • • etapa názorného myšlení (4 - 7/8 let) • je schopno užívat pojmové myšlení, ovšem pouze v názorných oblastech, není schopno logického myšlení • užívá slov jako předpojmů • • etapa konkrétních operací (7/8 - 11/12 rok) • myšlení respektuje základní pravidla logiky • zvládají základní myšlenkové operace, ale jen ty vázané na konkrétní situaci • • etapa formálních operací a abstraktního myšlení (od 11/12 let, vrcholí během adolescence) • intelekt dosahuje takové úrovně, že je schopen abstraktních operací • • Erik Erikson • eriksonova psychoanalytická teorie ve vývojové psychologii, navazuje na Freuda • • do 1 roku - téma základní důvěry v život • 1. - 3. rok - téma autonomie (tvorba nových vztahů, formování autonomní osobnosti) • 3. - 6. rok - téma vlastní iniciativy • konflikt vlastní iniciativy s požadavky okolí, vznik pocitu viny, vznik svědomí • • 4. - 12. rok - téma vlastní snaživosti v práci, pozitivní překonání komplexu méněcennosti, vstup do života • 12. - 19. rok - hledání vlastní identity, zvládání nejistoty př hledání životní role • 19. - 25. rok - téma intimity • 25. - 50. rok - téma generativity • 50.+ rok - pozdní dospělost, stáří - téma dosažení a udržení osobní integrity, přijetí vlastního života a zároveň vyrovnání se se smrtí • Vývojové fáze dle Freuda • orální, anální, falická fáze - perigenitální fáze • fáze latence (útlumu) - od nástupu do školy) • genitální fáze - dospělost • • orální fáze - do 1 roku, slast je spojena s přijímáním potravy, slast může však přinášet stimulace úst • anální fáze - 2-4 roky • do centra libidonózního vývoje se dostává anální oblast • libido - souvisí s naplňováním slasti, konfrontace s vnějším světem a jeho požadavky • • falická fáze - 4-6 let • uvědomění si rozdílu mezi pohlavími • privace penisu - "zbavenost" penisu • muži si uvědomují, že jsou majiteli penisu • ženy si uvědomují, že penis nemají - závist penisu -> oidipův komplex (oidipovský), každý lidský jedinec má životní úkol tento komplex překonat • • • fáze latence - útlumu, nástup do školy • fáze genitální - dospívání až dospělost • Schopnosti • psychické vlastnosti osobnosti, které jsou nutné pro úspěšné vykonávání určité činnosti • vlohy - vrozené dispozice k osvojení určitých schopností • stupně schopností - nadání, talent, genialita • oblasti schopností - verbální, prostorová představivost, numerické, paměťové, percepční pohotovost, psychomotorické, umělecké • inteligence - rozsah kognitivních schopností, které nám umožňují řešit konkrétní situace, problémy, učit se • k měření inteligence slouží testy • IQ - inteligenční koeficient (mentální věk / fyzický věk * 100) • méně než 80 - mentální retardace • 80-90 - podprůměrná inteligence • 90-110 - průměr • 110-120 - nadprůměrná inteligence • 130-150 - vyšší inteligence • od 150 - genialita • • • gausova křivka • kretén - chretien - křesťan - "blahoslavení chudí duchem, neboť jejich je království nebeské" • Motivy a postoje • motivy - pohnutky a příčiny reakcí (jednání) člověka zaměřené na uspokojování potřeb • pořeba - je základem každého motivu • biologické - vrozené • sociokulturní - získané, kulturně podmíněné • • potřeba - uspokojení nedostatku • hodnota - motivací jednání může být i snaha vytvářet hodnoty • další motivy jednání - pudovost, zájem, ambice, cíl, ideál, zvyk • Abraham Maslow • hierarchická struktura potřeb (pyramida) • metapotřeby • ocenění a kompetence, potřeba uznání • potřeba lásky a sounáležitosti • potřeba bezpečí a jistoty • fyziologické potřeby • •
Sociální psychologie • latinsky societas - společnost; sociální - společenský • psychologie vztahů mezi lidmi • interpersonalita • sociometrie - výzkum sociálních vztahů v rámci skupiny dotazníkovou metodou • sociogram • socializace - začleňování do společnosti osvojováním si kulturních návyků • primárním prostředím socializace je rodina • dále pak vrstevnická skupina • resocializace • • sociální percepce - vnímání ostatních lidí v rámcí psychosociálního kontextu, posuzování a zařazování lidí do skupin na základě subjektivního náhledu • Chyby v sociální percepci • haló efekt - posuzujeme člověka na základě nějakého výrazného znaku (detailu) • logická chyba - usouvztažení jevů, které spolu souvisí pouze zdánlivě • vliv sociálního prostředí - přisouzení vlastnosti jednotlivce celé sociální skupině • stereotypy a předsudky • projekce • Komunikace • výměna a předávání informací mezi lidmi • interakce - reagování lidí navzájem • empatie • mezilidská komunikace • interpersonální • skupinová • masová (masmédia) • • typy komunikace podle způsobu: • verbální • neverbální - mimika, gestikulace, haptika, proxemika • • symetrická, asymetrická •
Sociologie • společenská věda, zkoumá sociální život jedinců, skupin a společnosti • societas - společnost • věda o jednání lidí ve společnosti, o struktuře, interakci, předmětem zkoumání je společnost a její struktura • společnost se vyznačuje svoji kulturou, institucemi, organizací a strukturou • sociální struktura - síť vztahů jedinců, pozi, rolí, uspořádání vztahů • sociální skupina - 2-3 a více osob - hrají doplňující roli, vzájemná komunikace, normy, pravidla, vykonávaná činnost • sociální interakce - reagování lidí na sebe navzájem • vznik sociologie v 1. polovině 19. století - August Comt • předmět sociologie • Emile Dürkheim (1858 - 1917) - sociologický realismus, věda o sociologických faktech • Max Weber (1864 - 1920) - sociologický nominalismus, věda o sociálním jednání • • sociální problém - co společnost za problém považuje, týká se více lidí • sociologický problém - týká se sociologie jako vědy, zkoumá, proč něco funguje určitým způsobem, jaké vztahy ve společnosti to způsobují • metody sociologického výzkumu • kvantitativní výzkum - testování pravdivosti hypotéz na velkém vzorku tázaných, metody: rozhovor, dotazník, analýza dokummentů • kvalitativní výzkum - netestuje hypotézy, ale hledá motivy, které vedly někoho k jednání, hledá významy, jež lidé přisuzují nějakým věcem • metody: zúčastněné pozorování, analýza osobních dokumentů, nestandardní rozhovor • • • Dějiny sociologie • začátek 19. století, pod vlivem velké francouzské revoluce • August Comt - sociologie jako věda - dílo Kurz pozitivní fiolosofie • rozdělil sociologii na sociální statiku a dynamiku • • Herbert Spencer (2. polovina 19. století - počátek 20. století) - organicistický směr - společnost je analogií živého organismu • Durkheim - přiblížil přírodním vědám, analýza dělby práce, kvantitativní šetření • Marx + Engels - kapitalismus - problémy • upozorňovali na boje mezi různými sociálními skupinami • společnost není charakterizována spoluprácí, ale konfliktem (třídním bojem) • problém vykořisťování, sociální stratifikace • konflikt majitelů výrobních prostředků a pracujících • vývoj společnosti • prvobytně pospolná společnost - beztřídní • otrokářská společnost • feudeální společnost • kapitalistická společnost • komunistická spoelčnost - beztřídní • • cestou ke komunismu je revoluce • • Max Weber - socíální jednání • porozumět smyslu a významu jednání, sociální realitě • instituce - suma jednání individuálních aktérů (můžeme chápat jako kategorie jednání) • • • 20. století - 3 hlavní směry • funkcionalistický přístup - funkce institucí ve společnosti • konfliktivní přístup • interpretativní přístup - jednání lidí a významy • • Kultura • společnost charakterizuje specifická kultura • kultura = zakotvené osvojené vzorce vnímání a jednání, přetrvává z generace na generaci • vědění + znalosti (kognitivní) • každodenní a vědecká povaha - jak se mám e v životě chovat, co co znamená • normy a hodnoty - označující ideje a standardy, vymezují lidské jednání, motivují lidi, ospravedlňění svého jednání • materiální statky - materiální stránka kultury, artefakty a symboly • jazyk - symbolická komunikace v kultuře, prostředek, jehož prostřednictvím vnímáme svět, dorozumívání s druhými lidmi, umožňuje sdílet svět s druhými • • každá země má jinou kulturu • kultura se mění (znalosti, normy, hodnoty) • instituce a sociální orientace • kultury jsou rozdílné v jednání (postojích, myšlení, názorech) • instituce - návod k jednání • • aby člověk uskutečnil své potřeby • člověk se chová podle kultury ve které žije • sociální organizace - způsob provázání lidí, vymezená pozicemi lidí • proměny kultury • vývoj technologií • akulturace • integrace, asimilace • • Komunikace • přenos významů prostřednictvím symbolů, předpoklad spojení účastníky - společný jazyk, význam gest • sociální komunikace - proces ve kterém se sdělují nebo vyměňují informace, typ sociální interakce • verbální - slovní, neverbální - mimoslovní • primitivní - tváří v tvář, zdroj lidská paměť • tradiční - psané texty • moderní - masová komunikace • jednosměrná, příjemce je anonymní • masmédie - sdělovací prostředky, slouží k přenosu informací velkým skupinám lidí • velký vliv na společnost • televize, rádio, noviny, internet • mají mimořádné postavení v politice • • • • Socializace • proces, ve kterém si dítě osvojuje a poznává normy a hodnoty, probíhá během celého sociálního života člověka • porozumění kultuře společnosti, přijímání prvků této kultury, jejich hodnot a norem • dítě si osvojuje jazyk, vidění světa, názory, postoje, přesvědčení a identitu • identita - vědomí vlastního já • resocializace - přijetí nových norem a hodnot, obvykle spojených s přijetím nových postavení • socializace zajišťuje kontinuitu společenského vývoje, umožňuje předávání duchovních a materiálních hodnot, které vytvořily předchozí generace • zprostředkovatelé socializace • rodina • vrstevnická skupina • masmédia • škola • (církev) • • Sociální deviace • odchylka od pravidel vytvořených společností • sociální patologie - nezdravé, obecně nežádoucí společenské jevy, které jsou pro společnost nebezpečné • vědecká disciplína, která se zaměřuje na analýzu příčin deviantního chování a důvodů jeho existence • rasismus, drogy, prostituce, alkoholismus, kriminalita, promiskuita, šikana, sekty, domácí násilí • Sociální kontrola • konfrontace reálného chování člověka nebo skupiny s kolektivně sdílenými hodnotami a normami • prováděna za pomocí sociálních sankcí • sociální kontrola - vnější, vnitřní • sankce - pozitivní, negativní • sociální konformita - naprosté přizpůsobení se kulturním vzorům dané společnosti, bezproblémová adaptace vůči požadavkům společnosti • inovace - přijímá sociální hodnoty a cíle společnosti, hledá ale alternativní cesty jejich dosažení, "nové cesty", společenská diskuse • ritualismus - lpění na normách, které jsou zbytnělé, např. byrokracie • vzpoura - jedinec odmítá sociální normy a hodnoty, hledá nové, vznik subkultur • různé formy úniku - jedinec ignoruje společenské normy • Sociologické koncepty společnosti • archaická společnost (arche - počátek) • prvotně pospolná společnost, kultury lovců a sběračů • chybí sociální stratifikace • • tradiční společnost - výsledek neolytické revoluce - zemědělství • 3500 př. n. l. - 18/19. století (někde dodnes) • velkou roli hraje náboženství • dělba práce - sociální rozvrstvení ve formě kast nebo stavů, většina lidí pracuje v zemědělství • • moderní společnost - průmyslová revoluce, technika • sekularizace • • postmoderní společnost - filosofie od počátku 20. století, krize modernity • od 70. let 20. století postmoderní filosofie • těžiště ekonomiky se posouvá z průmyslu do služeb, důraz na znalostní a vědomostní kulturu • relativizace hodnot, globalizace • propojování světa, sbližování kultur a ekonomik různých národů a států (prostředkem i Internet) • • Sociální stratifikace • rozvrstvení společnost, různé typy strukturování • podle majetku • podle úrovně vzdělání • podle podílu na moci • • latinsky stratum - vrstva • základem sociální stratifikace je nerovnost • o sociální stratifikaci uvažoval Karl Marx, požíval pojem třída • podle socialistických, případně komunistických teorií je cílem sociálních procesů odstranění nerovnosti, Marxovým cílem byla beztřídní společnost • heslo francouzské revoluce: svoboda, rovnost, bratrství • jiní sociologové tvrdí (např. Max Weber), že nerovnost je neodstranitelná, protože vyplývá z přirozenosti člověka • dalši stratifikační kritéria - pohlaví, rasa, místo bydliště • stratifikace • horizontální - např. podle místa bydliště • vertikální - nerovné rozvrstvení např. podle majetku • • sociální mobilita • intragenerační - mezi generacemi • intergenerační - v rámci generace • • sociální prostupnost • Sociální vztahy a sociální struktura • osou každé společnosti jsou vztahy mezi lidmi, kolem těchto vztahů je organizován sociální život • sociální struktura - síť vztahů jedinců, pozic a rolí a uspořádání vztahů ve společnosti • základem sociální struktury je sociální postavení • • sociální role - soubor očekávaných chování člověka, které odráží jeho postavení ve společnosti • sociálních rolí vykonáváme současně několik (otec + manžel + vedoucí) • • sociální status - hodnota sociálního postavení • starosta x bezdomovec • je spjat s výkonem určité role • výkon určité role může být předstírán, nebo se můžeme s rolí plně identiikovat • • sociální role • individuální, nebo skupinová • nucené, nebo volitelné • krátkodobé, nebo dlouhodobé • •
