ZSV 2. ročník
Z 8.B8 wiki
Politologie • polis = obec, stát • vědecká disciplína, která se zabývá studiem politiky • patří mezi vědy o člověku (humanitní disciplíny) • jako samostatná disciplína vzniká politologie na přelomu 19. a 20. století v USA, když kořeny politického myšlení najdeme již ve starém Řecku • v širším smyslu je předmětem politologie moc • snaží se být kritickou a objektivní vědou • politologie • normativní (hodnotová) • deskriptivní (popisná) • predikativní (prognostická) • • Okruhy zkoumání politologie • politické teorie • politické instituce (ústava, parlamenty, vlády, soudy) • strany, politické skupiny, veřejné mínění, výzkumy veřejného mínění • mezinárodní vztahy (mezinárodní politika) • vztah politologie k ostatním vědám: • filosofie, sociologie, psychologie, historiografie, ekonomie, právo • • politika - umění řídit obec z pohledu politika • zájem o veřejné věci z pohledu občana • • Z dějin politologie • Platón (427 – 347 př.n.l) „Ústava“ (mimojiné) zde podává svou představu ideálního státu – jeho pojetí státu je založeno na striktní sociální stratifikaci (dělníci, vojáci, filosofové - vládci) • Principem stratifikace je u něj vzdělání (moudrost), je-li někdo moudrý, je dobrým vládcem • totalitní rysy • za nejlepší formu vlády označoval aristokracii nebo monarchii (vláda vrozených, vláda jedince) • Platón působil v době krize athénské polis • • Aristoteles (384 – 322 př.n.l) • vědecký přístup „Poltika“ – odmítá Platónův ideální stát, nezáleží na formě vlády, ale na tom, aby ve státě byla dodržována ústava a zákony • popisuje všechny tehdy známé formy vlády a ústavy • • sv. Tomáš Akvinský (1225-1274) • středověk uvažuje například o legitimitě panovníkovi moci (panovník svou moc odvozoval z moci božské) • politické myšlení je poplatné teologickým úvahám • • Nicolo Machiavelli [Makiaveli] (1469-1527) • „Vladař“ (Il principe) - návod Lorenzu Medicínskému, jak vést úspěšnou politiku • • Machiavelli ospravedlňuje jakékoli vedení politiky („účel světí prostředky“) • Osvícenství • 17. - 18.století • silný rozvoj politického myšlení • Thomas Hobbes (1588-1679), John Locke (1632-1704) – Britský empirismus • autoři teorie společenské smlouvy, vysvětluje vznik státu • válka všech proti všem • kompromis = stát • stát je výtvorem racionálně uvažujících jedinců, kteří se rozhodli hájit svá práva společně - stát jako korporace • • Charles de Montesquieu (1689-1755) - „Duch zákonů“ – vyslovuje se pro zásadu dělení moci – tři složky • zákonodárná moc • výkonná moc • moc soudní • • Jean Jacques Rousseau (1712 – 1778) • „O společenské smlouvě“ • formuluje základy demokracie • Hovoří o nutnosti účasti lidu na vládě • není to bůh, kdo sesílá na panovníka svou moc, ale lid, kdo deleguje moc na své zastupitele • Rousseau ovšem odmítal zastupitelskou demokracii a prosazoval demokracii přímou • • Immanuel Kant (1724 – 1804) • „O věčném míru“ • Etika – kategorický imperativ • jednej tak, aby se tvé chování mohlo stát obecnou normou - zásada použitelná v politice • • 19. století • Karl Marx (1818 – 1883) • společenské procesy (s nimi i politika) jsou definovány konfliktem tříd • • Max Weber (1864 – 1920) • Kapitalismus je produktem protestantské askeze a střídmosti • • Pojem státu • nejstarší státy vznikají v mezopotámii asi 3000 let př. n. l. • dnes existuje okolo 200 samostatných států • „stát“ z lat. „stato“ = status, řád – tento pojem zavádí do politického myšlení v 16. století Machievelli • forma politické organizace lidské společnosti • státní moc je nezávislá, neodvozená od jiné (suverenita, svrchovanost) • své vnitřní i vnější záležitosti si každý stát řeší sám • • Znaky státu • organizace státu • existence státních orgánů spjatá se státním aparátem • • právo • existence závazných podmínek chování a jednání lidí • vymahatelnost práva • • území a obyvatelstvo • státní suverenita • Funkce státu • vnitřní • bezpečnostní • právní – stát dohlíží na dodržování zákonů, které vydal • ekonomická • sociální – stát zajišťuje občany v době nemoci nebo nezaměstnanosti • kultura – péče o věřící lidi, příspěvky na pořádání kulturních akcí • • vnější • zajištění vztahů s ostatními státy • regulace zahraničního obchodu • ochrana území • • Národ • je společenství lidí se společným jazykem, hlásící se ke společným tradicím a zájmům, je integrováno pocitem sounáležitosti (moderní pojetí národa, vzniká v novověku, dominantní je od 19. století) • ve středověku byl národ pojímán místně (např. němečtí i čeští obyvatelé byli "böhmen") • národní stát (např. ČR) - politická jednotka vytvořená jedním národem • vícenárodní stát (Ruská federace) - stát s federativním uspořádáním, nebo s autonomními oblastmi • národní příslušnost vzniká narozením a socializací • státní občanství • plnoprávné členství jedince v danném státním útvaru, v demokratickém státě zaručuje rovnost s ostatními občany • garantuje komplex práv a povinností • • Teorie vzniku státu • teorie smluvní (konsenzuální) - stát je výsledkem dohody, která ruší přirozený stav (válka), přináší prospěch občanům • teorie náboženská - stát má božský původ, moc ve státě je odvozena od moci božské (státy ve středověké Evropě, některé islámské státy) • teorie patriarchální - stát vznikl rozšiřováním velkorodiny (kmene), v čele stojí patriarcha (praotec) • teorie mocenská - stát je uplatňováním moci silnějšího nad slabšími, inspiruje se v biologii, v Darwinismu • teorie násilí - stát vzniká uplatněním násilí, stát je podle této teorie špatný, měl by se odstranit (anarchismus) • Typy a formy státu • formy vlády • demokratická - vláda lidu (demos), zdrojem moci lid • autokratická (nedemokratická) - samovláda, vládce se považuje za zdroj moci "sám o sobě" (autos) • aristokracie • plutokracie - vláda bohatých • oligarchie - vláda privilegovaných magnátů • totalitní diktatura - potlačuje lidská práva, psychický a fyzický teror, cílem je úplná kontrola nad každodenním životem občanů a neomezené řízení společnosti • • typy států - jednotlivé druhy státního zřízení • monarchie - zaručuje dědičnou a doživotní vládu panovníka (monos archos) • absolutní - panovník má neomezenou moc • konstituční - moc panovníka omezena jiným orgánem - parlamentem • • republika (res publica - věc veřejná) • představitelé státu jsou do svých funkcí voleni (jmenováni) na přechodnou dobu • parlamentní (ČR), prezidentská (USA, Francie, Rusko), nebo kancléřská (Velká Británie) • • • Typy států podle územně správní struktury • unitární stát (unitas - jednota) - jednotný stát s jednou vládou, s jedním občanstvím, s jedinými zákony na celém území státu (např. ČR) • federace - složený (spolkový) stát z více zemí (částí, kantonů, ...), např. USA, SRN, ČSFR, Švýcarsko • v jednotlivých částech mohou platit různé zákony, části mají vlastní samosprávu • • konfederace - volné sdružení států spojených smluvně a úzce spolupracujících (např. Commonwealth - Velká Británie a její bývalé kolonie) • Právní stát • v právním státě platí, že vztah mezi občanem a státem je je vymezen právem - existence právního řádu jako důležitého znaku státu • co stát občanovi nezakazuje, to je povolené, státní orgány mohou dělat pouze to, co jim nařizuje (povoluje) zákon • Náš stát • dějiny české státnosti • Velkomoravská říše (9. - 10. století) - raná forma státu • český stát - Přemyslovci (863 - příchod Konstantina a Metoděje) - křesťanství jako jednotící ideologie státu, ale i celé Evropy • 995 - Přemyslovci sjednocují do té doby roztříštěné území české kotliny a připojují Moravu • knížectví; vzniká kult svatého Václava - Václav jako patron české země • • přelom 12. a 13. století - dochází k upevnění panovníkovy moci, Čechy se stávají dědičným královstvím (1212 - Zlatá bula sicilská) • království bylo nejvyšším typem státního celku • • 14. století - Karel IV. - díky karlovu císařskému titulu se Čechy stávají centrem Evropy • Karel právně zcelil české království do útvaru s názvem Země koruny české • • 1458 – Jiří z Poděbrad – první zvolený král • 1526-1918 – Země koruny české jsou součástí Habsburské monarchie • 28. října 1918 – vznik ČSR – Československé republiky – důsledek oslabení a porážky Rakousko-Uherska v první světové válce (1914-1918) • rozpad Rakousko-Uherska, zahraniční akce – T. G. Masaryk, E. Beneš, M. R. Štefánik • 1918 – 1938 – tzv. období první republiky – velké nacionální problémy s německou menšinou • "Československý národ" • parlamentní republika • • 29. září 1938 - Mnichovská dohoda, konec první republiky a začátek tzv. Druhé světové války • "Česko-Slovensko", odstoupení sudet s většinově německým obyvatelstvem • úbytek demokracie, nárůst antisemitismu, závislost na zahraniční politice Německa • 15. března 1939 - německá armáda obsazuje a okupuje Čechy a Moravu - vznik protektorátu Čechy a Morava (Slovenská republika vyhlašuje 14. 3. samostatnost) • zánik české státnosti • protektorát znamenal absolutní pošlapání národních a politických svobod - odboj (domácí a zahraniční) • během války E. Beneš jako hlava zahraničního odboje prosadil oduznání a zneplatnění Mnichovské dohody • • 8. (9.) 5. 1945 - konec války v Evropě, umožňuje plnou obnovu české státnosti • v obnovené republice sílí vliv Sovětského svazu a Komunistické strany • 1946 Komunisté vyhrávají volby • • 25. 2. 1948 - vznik čistě komunistické vlády, konec demokracie • 50. léta - komunistický teror • • 60. léta - uvolnění po Stalinově smrti (Chruščovovská éra) • 1968 - "Pražské jaro" - pokus o reformu komunistického režimu - Alexandr Dubček • 21. 8. 1968 - invaze pěti států Varšavské smlouvy (v čele SSSR), násilné ukončení reforem • • počátek 70. let - normalizace, snaha dogmatických komunistů (v čele s Gustavem Husákem) o ukildnění poměrů - odstranění všech důsledků reforem • "čistky" - na základě tzv. prověrek byli šikanováni občané vyjadřující sympatie k reformám • procesy s disidenty - odpůrci režimu • • 70. - 80. léta - normalizovaná společnost, mravní marasmus, lidé korumpovaní relativním materiálním dostatkem, rezignují na odpor i na duchovní hodnoty • Charta 77 - výjimka • • konec režimu 17. 11. 1989 • obnova parlamentní demokracie • 1992 – rozpad Československa • • 1.1.1993 – vznik České Republiky • •
Ústava • právní akt nejvyšší právní síly, upravující principy určitého státu, organizaci veřejné moci, územní samosprávu a základní práva a svobody občanů • ostatní právní normy z ní vycházejí, jsou jí podřízeny • dva typy - psané (většina států, ČR), nepsané - zvykové (Velká Británie) • ústava je schvalována zákonodárným orgánem (v případě ČR parlamentem), případně přímým hlasováním • flexibilní (pružné) – ústava může být změněna přijetím zákona • rigidní (tuhé)– ústava může být změněna ústavním zákonem nebo referendem • ústavní principy (v demokratických ústavách) - princip dělby moci • zákonodárná moc – legislativa – parlament • výkonná moc – exekutiva – vláda a hlava státu • soudní moc – jurisdikce – soustava soudů • • princip dělby moci zabraňuje autokracii • princip brzd a rovnováh - jednotlivé složky moci se vzájemně vyvažují a omezují • legislativa - vydává zákony, parlamentní kontrola, právo přehlasovat prezidenské veto • exekutiva - vykonává zákony, prezident uděluje milosti • jurisdikce - interpretuje zákony • • legislativa exekutiva jurisdikce
legislativa vydává zákony ústavní soud může zrušit zákon, který je v rozporu s ústavou
exekutiva parlamentní kontrola, možnost přehlasovat prezidentské veto vydává zákony může zrušit nařízení vlády
jurisdikce prezident může udělovat milost a vyhlašovat amnestii interpretuje zákony
Dějiny ústavnosti u nás • 1848 - 1918 - období habsburské monarchie • 1848 - první rakouská ústava, tzv. oktrojovaná (z fr. octroi), ústava nařízená panovníkem, platila krátce • 1867 - tzv. Prosincová ústava, základ rakoursko-uherského vyrovnání • 1873 - Prosincová ústava doplněna tzv. Dubnovou ústavou (platila do roku 1918) • • 1918 - 1992 - československé ústavy • 1993 - současná ústava ČR • Ústava • rozhodujícím právním předpisem v každém státě • má mezi ostatními zákony zvláštní postavení • je normou s nejvyšší právní silou • postihuje jen nejzákladnější společenské vztahy • nová tehdy, jestliže dosavadní již nevyhovuje • "neznalost zákona neomlouvá" • ústavy demokratických států obvykle ustanovují • typ státu • nejvyšší orgány státní moci a správy, jejich složení, pravomoci a vzájemné vztahy • rozdělení státní moci • základní práva a svobody občanů • • ústava ČR může být měněna pouze ústavními zákony • Ústava ČR • začíná preambulí • rozdělena do osmi hlav, které se člení na 113 článků • základní ustanovení • moc zákonodárná • moc výkonná • moc soudní • nejvyšší kontrolní úřad • Česká národní banka (ČNB) • územní samospráva • přechodná a závěrečná ustanovení • • Preambule • upozorňováno na demokratické principy (svobodu a rovnost všech občanů na zásadě občanské společnosti a na důležitosti zachování mezistátních vztahů Evropy) • dále obsahuje prohlášení společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní, kulturní a duchovní bohatství a řídit se všemi osvědčenými principy právního řádu • Základní ustanovení • zde je ČR charakterizována jako svrchovaný, jednotný (unitární) a demokratický stát, ve kterém je lid zdrojem a vykonavatelem státní moci • vykonává je prostřednictví orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní • Moc zákonodárná • parlament - dvě komory • poslanecká sněmovna (200 poslanců, minimální věk 21 let), volena na 4 roky • senát (81 senátorů, minimální věk 40 let), volen na 2 roky, obměňuje se třetina senátorů, zaveden od roku 1996 • • v čele sněmovny je předseda (Miroslav Vlček) • předseda senátu (Přemysl Sobotka) • poslanci a senátoři tvoří kluby podle stranické příslušnosti • do poslanecké sněmovny se volí dle poměrného volebního systému (každý občan volí kandidátku - list s příslušníky strany, pro zvolení nejméně 5% hlasů), strana dostává tolik poslaneckých křesel, kolik dostala hlasů • do senátu se volí dvoukolovým systémem (nad 50% hlasů, pokud se tak nestane, koná se druhé kolo) • poslanecká sněmovna tvoří tzv. výbory • předjednávají zákony, než je projedná sněmovna • mandátový výbor, rozpočtový výbor, petiční výbor, organizační výbor • • Moc výkonná • prezident (nad 40 let), volen na 5 let • volí ho obě komory parlamentu nadpoloviční většinou na společném zasedání • smí být volen maximálně dvakrát (Masaryk výjimka, 3x) • zastupuje stát navenek, vrchním velitelem ozbrojených sil, jmenuje a odvolává členy vlády, jmenuje soudce, rektory vysokých škol, povyšuje generály • dává státní vyznamenání, uděluje milost, nebo amnestii - plošně • může rozpustit poslaneckou sněmovnu • • vláda - vrcholný kolektivní orgán státní moci • v čele předseda nebo premiér (Fischer), místopředsedové a ministři • • Moc soudní • každý občan ČR s vysokoškolským vzděláním může být soudce a je jmenovaný na neomezenou dobu • soudy • okresní • krajské • Vrchní soud ČR • Nejvyšší soud ČR - Brno • Ústavní soud ČR - 15 soudců, Brno, jmenováni na 10 let • řeší, jestli nejsou zákony v rozporu s ústavou • • • Nejvyšší kontrolní úřad • NKU • kontrola hospodářství a státního majetku • Česká národní banka • Praha • dohlíží na stabilitu měny • Územní samospráva • správní celky jsou obce, jejich činnost řídí obecní zastupitelství - volí starostu • vyšším celkem je kraj a ten závisí na počtu obyvatel • Pojmy • volební právo • aktivní - volit - od 18 let • pasivní - být volen - od 21 a 40 let • • hlasování • prostá většina • nadpoloviční většina • • ústavní pořádek - tvořen Ústavou ČR, Listinou základních práv a svobod a zákony přijatými na základě Ústavy •
Lidská práva • práva fyzických osob • právo na život, osobní svobodu a bezpečnost, rovnost lidí, svoboda pohybu, pobytu, projevu svědomí • právo spolčovací, shromažďovací, zákaz mučení, nelidského zacházení, nucených prací • svoboda - můžeme se chovat dle vlastní vůle, svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého člověka • lidská práva - univerzální (platí pro všechny), nezrušitelná a nezcizitelná (nelze je nikomu vzít), nepromlčitelná (nemůžeme o ně přijít tím, že je nevykonáváme), nezadatelná (nemůžeme se jich vzdát) • Všeobecná deklarace lidských práv (přijata 1948) - Mezinárodní den lidských práv (10. prosinec) • Listina základních práv a svobod • složena z preambule a 6 hlav • charakterizuje základní lidská práva a svobody, také politická práva (občan se může zůčastnit politického života) • národnostní právo (národnostních a etnických menšin) - pěstování vlastní kultury • hospodářská, sociální a kulurní práva - práce, stávka, chrání rodinu, právo žen a postižených • právo soudní a právní ochrany (korektnost soudního jednání, právo na obhajobu, presumpce neviny) • • Komise pro lidská práva (Ženeva) - nejvyšší orgán OSN • Evropská komise pro lidská práva, Evropský soud pro lidská práva - přijímají stížnosti na porušování lidských práv • veřejný ochránce práv (ombudsman) • v ČR od roku 2000 • volen poslaneckou sněmovnou na 6 let maximálně 2x, volen z kandidátů prezidentem a senátem • • policie ČR - nevztahuje se na parlament, vládu, prezidenta a soudy •
Politika • společenská činnost, která se zabývá řízením věcí veřejných • politická participace - účast na řízení věcí veřejných • můžeme být voleni • referenda • účast na demonstracích, politických hnutích • • politické strany - je organizovaná, dobrovolná sdružení občanů, které má určité názory • snaží se získat moc - prosadí své cíle • • vedle stran existují různé spolky, hnutí, ale nejsou organizované • politická strana je financovaná od sponzorů, státu a od samotných členů • vznik strany • nechá se registrovat na ministerstvu vnitra • musí být uveden název a sídlo strany • členem občan nad 18 let • • dělení stran • pravice - podporuje podnikáni, minimalizuje moc státu, ochraňuje lidská práva, majetek, podporuje jednotlivce, snaží se liberalizovat ekonomii • levice - sociální politika, podporuje kolektiv, reguluje trh, minimalizuje nezaměstnanost • • Ideologie • soustava idejí, názorů, teorií • vyjadřuje postoje a cíle určité skupiny • zabývá se problémy státu, podává názor na řešení problému • funkce ideologie • vysvětluje politické jevy (ekonomická krize) • poskytuje systém hodnot (říká, co je dobré) • dává možnost patřit do určitého celku (identifikovat se - uvědomění si toho kdo jsem) • nabízí základní rysy politického programu a cíle politické činnosti • • liberalismus - svoboda jedince, důraz na individualitu • moc státu bude minimalizována na ochranu občanů, svobodů jedince, vytvoření svobodného trhu, který nebude státem regulován, vládní formou liberalismu je parlamentní demokracie • • konzervatismus - nerad mění své hodnoty, nerad se mění, je proti revolucím • lepší držet se hodnot a neexperimentovat • • ve 20. století se začíná konzervatismus a liberalismus spojovat - konzervativní liberalismus (Margaret Thatcher) • sociální demokracie - snaží se zlepšit pracovní a životní podmínky dělníků, zlepšit sociální jistoty, podporuje státní zásahy do ekonomiky a zároveň demokracii - vládu lidu • socialismus - ideálem je bratrství, spravedlivá společnost, pro socialismus je důležitá harmonie a spokojenost společnosti - důležitější než individuální zájmy - odmítá soukromé vlastnictví (výrobních prostředků), proti kapitalismu • chtějí změnu společnosti nenásilnou cestou • • komunismus - společnost, kde vládne sociální rovnost, rozvinutý socialismus, odsuzuje kapitalismus • chtějí změnu revolucí • • nacionalismus - vlastenectví, nenávist k jiným národům • rasismus - diskriminace jiných ras • nacismus v Německu byl rasistický • fašismus v Itálii nebyl rasistický • • anarchismus - hlásá absolutní svobodu jedince, je agresivní • feminismus - snaha zrovnoprávnit ženy vůči mužům •
Mezinárodní vztahy • vztahy mezi státy • mezinárodní smlouvy • bilaterární (mezi dvěma státy) • multilaterální (např. Visegrádská smlouva) • • mezinárodní organizace (EU, NATO, OSN, OPEC) • • diplomacie • věda o mezinárodních vztazích • mezinárodní organizace - vyšší forma spolupráce než smlouvy, organizace má svou institucionální podobu a aparát • regionální (EU) • globální (OSN) • politické (NATO) • hospodářské (OPEC) • oborové • • OSN • 24. 10. 1945 • organizace spojených národů • navazuje na společnost národů (1919) • hlavní sídlo OSN - New York • USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Čína - pět stálých členů rady bezpečnosti • další orgány OSN • valné shromáždění - rezoluce • mezinárodní soudní dvůr v Haagu • rada bezpečnosti řeší obchodní spory mezi zeměmi • hospodářská a sociální rada OSN • poručenská rada • sekretariát OSN • • v čele OSN stojí generální tajemník • od 90. let OSN vytváří mezinárodní trestní tribunály • zločiny proti míru • válečné zločiny • zločiny proti lidskosti • • mírové síly OSN - Modré barety • KFOR, SFOR, IFOR, UNPROFOR • • mezinárodní organizace začleněné do OSN • mezinárodní měnový fond • mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj • organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) • dětský fond (UNICEF) • úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UHNCR) • program OSN pro životní prostředí (UNEP) • • opatření při ohrožení rezoluce •
Ústava • právní akt nejvyšší právní síly, upravující principy určitého státu, organizaci veřejné moci, územní samosprávu a základní práva a svobody občanů • ostatní právní normy z ní vycházejí, jsou jí podřízeny • dva typy - psané (většina států, ČR), nepsané - zvykové (Velká Británie) • ústava je schvalována zákonodárným orgánem (v případě ČR parlamentem), případně přímým hlasováním • flexibilní (pružné) – ústava může být změněna přijetím zákona • rigidní (tuhé)– ústava může být změněna ústavním zákonem nebo referendem • ústavní principy (v demokratických ústavách) - princip dělby moci • zákonodárná moc – legislativa – parlament • výkonná moc – exekutiva – vláda a hlava státu • soudní moc – jurisdikce – soustava soudů • • princip dělby moci zabraňuje autokracii • princip brzd a rovnováh - jednotlivé složky moci se vzájemně vyvažují a omezují • legislativa - vydává zákony, parlamentní kontrola, právo přehlasovat prezidenské veto • exekutiva - vykonává zákony, prezident uděluje milosti • jurisdikce - interpretuje zákony • • legislativa exekutiva jurisdikce
legislativa vydává zákony ústavní soud může zrušit zákon, který je v rozporu s ústavou
exekutiva parlamentní kontrola, možnost přehlasovat prezidentské veto vydává zákony může zrušit nařízení vlády
jurisdikce prezident může udělovat milost a vyhlašovat amnestii interpretuje zákony
Dějiny ústavnosti u nás • 1848 - 1918 - období habsburské monarchie • 1848 - první rakouská ústava, tzv. oktrojovaná (z fr. octroi), ústava nařízená panovníkem, platila krátce • 1867 - tzv. Prosincová ústava, základ rakoursko-uherského vyrovnání • 1873 - Prosincová ústava doplněna tzv. Dubnovou ústavou (platila do roku 1918) • • 1918 - 1992 - československé ústavy • 1993 - současná ústava ČR • Ústava • rozhodujícím právním předpisem v každém státě • má mezi ostatními zákony zvláštní postavení • je normou s nejvyšší právní silou • postihuje jen nejzákladnější společenské vztahy • nová tehdy, jestliže dosavadní již nevyhovuje • "neznalost zákona neomlouvá" • ústavy demokratických států obvykle ustanovují • typ státu • nejvyšší orgány státní moci a správy, jejich složení, pravomoci a vzájemné vztahy • rozdělení státní moci • základní práva a svobody občanů • • ústava ČR může být měněna pouze ústavními zákony • Ústava ČR • začíná preambulí • rozdělena do osmi hlav, které se člení na 113 článků • základní ustanovení • moc zákonodárná • moc výkonná • moc soudní • nejvyšší kontrolní úřad • Česká národní banka (ČNB) • územní samospráva • přechodná a závěrečná ustanovení • • Preambule • upozorňováno na demokratické principy (svobodu a rovnost všech občanů na zásadě občanské společnosti a na důležitosti zachování mezistátních vztahů Evropy) • dále obsahuje prohlášení společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní, kulturní a duchovní bohatství a řídit se všemi osvědčenými principy právního řádu • Základní ustanovení • zde je ČR charakterizována jako svrchovaný, jednotný (unitární) a demokratický stát, ve kterém je lid zdrojem a vykonavatelem státní moci • vykonává je prostřednictví orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní • Moc zákonodárná • parlament - dvě komory • poslanecká sněmovna (200 poslanců, minimální věk 21 let), volena na 4 roky • senát (81 senátorů, minimální věk 40 let), volen na 2 roky, obměňuje se třetina senátorů, zaveden od roku 1996 • • v čele sněmovny je předseda (Miroslav Vlček) • předseda senátu (Přemysl Sobotka) • poslanci a senátoři tvoří kluby podle stranické příslušnosti • do poslanecké sněmovny se volí dle poměrného volebního systému (každý občan volí kandidátku - list s příslušníky strany, pro zvolení nejméně 5% hlasů), strana dostává tolik poslaneckých křesel, kolik dostala hlasů • do senátu se volí dvoukolovým systémem (nad 50% hlasů, pokud se tak nestane, koná se druhé kolo) • poslanecká sněmovna tvoří tzv. výbory • předjednávají zákony, než je projedná sněmovna • mandátový výbor, rozpočtový výbor, petiční výbor, organizační výbor • • Moc výkonná • prezident (nad 40 let), volen na 5 let • volí ho obě komory parlamentu nadpoloviční většinou na společném zasedání • smí být volen maximálně dvakrát (Masaryk výjimka, 3x) • zastupuje stát navenek, vrchním velitelem ozbrojených sil, jmenuje a odvolává členy vlády, jmenuje soudce, rektory vysokých škol, povyšuje generály • dává státní vyznamenání, uděluje milost, nebo amnestii - plošně • může rozpustit poslaneckou sněmovnu • • vláda - vrcholný kolektivní orgán státní moci • v čele předseda nebo premiér (Fischer), místopředsedové a ministři • • Moc soudní • každý občan ČR s vysokoškolským vzděláním může být soudce a je jmenovaný na neomezenou dobu • soudy • okresní • krajské • Vrchní soud ČR • Nejvyšší soud ČR - Brno • Ústavní soud ČR - 15 soudců, Brno, jmenováni na 10 let • řeší, jestli nejsou zákony v rozporu s ústavou • • • Nejvyšší kontrolní úřad • NKU • kontrola hospodářství a státního majetku • Česká národní banka • Praha • dohlíží na stabilitu měny • Územní samospráva • správní celky jsou obce, jejich činnost řídí obecní zastupitelství - volí starostu • vyšším celkem je kraj a ten závisí na počtu obyvatel • Pojmy • volební právo • aktivní - volit - od 18 let • pasivní - být volen - od 21 a 40 let • • hlasování • prostá většina • nadpoloviční většina • • ústavní pořádek - tvořen Ústavou ČR, Listinou základních práv a svobod a zákony přijatými na základě Ústavy •
Lidská práva • práva fyzických osob • právo na život, osobní svobodu a bezpečnost, rovnost lidí, svoboda pohybu, pobytu, projevu svědomí • právo spolčovací, shromažďovací, zákaz mučení, nelidského zacházení, nucených prací • svoboda - můžeme se chovat dle vlastní vůle, svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého člověka • lidská práva - univerzální (platí pro všechny), nezrušitelná a nezcizitelná (nelze je nikomu vzít), nepromlčitelná (nemůžeme o ně přijít tím, že je nevykonáváme), nezadatelná (nemůžeme se jich vzdát) • Všeobecná deklarace lidských práv (přijata 1948) - Mezinárodní den lidských práv (10. prosinec) • Listina základních práv a svobod • složena z preambule a 6 hlav • charakterizuje základní lidská práva a svobody, také politická práva (občan se může zůčastnit politického života) • národnostní právo (národnostních a etnických menšin) - pěstování vlastní kultury • hospodářská, sociální a kulurní práva - práce, stávka, chrání rodinu, právo žen a postižených • právo soudní a právní ochrany (korektnost soudního jednání, právo na obhajobu, presumpce neviny) • • Komise pro lidská práva (Ženeva) - nejvyšší orgán OSN • Evropská komise pro lidská práva, Evropský soud pro lidská práva - přijímají stížnosti na porušování lidských práv • veřejný ochránce práv (ombudsman) • v ČR od roku 2000 • volen poslaneckou sněmovnou na 6 let maximálně 2x, volen z kandidátů prezidentem a senátem • • policie ČR - nevztahuje se na parlament, vládu, prezidenta a soudy •
Politika • společenská činnost, která se zabývá řízením věcí veřejných • politická participace - účast na řízení věcí veřejných • můžeme být voleni • referenda • účast na demonstracích, politických hnutích • • politické strany - je organizovaná, dobrovolná sdružení občanů, které má určité názory • snaží se získat moc - prosadí své cíle • • vedle stran existují různé spolky, hnutí, ale nejsou organizované • politická strana je financovaná od sponzorů, státu a od samotných členů • vznik strany • nechá se registrovat na ministerstvu vnitra • musí být uveden název a sídlo strany • členem občan nad 18 let • • dělení stran • pravice - podporuje podnikáni, minimalizuje moc státu, ochraňuje lidská práva, majetek, podporuje jednotlivce, snaží se liberalizovat ekonomii • levice - sociální politika, podporuje kolektiv, reguluje trh, minimalizuje nezaměstnanost • • Ideologie • soustava idejí, názorů, teorií • vyjadřuje postoje a cíle určité skupiny • zabývá se problémy státu, podává názor na řešení problému • funkce ideologie • vysvětluje politické jevy (ekonomická krize) • poskytuje systém hodnot (říká, co je dobré) • dává možnost patřit do určitého celku (identifikovat se - uvědomění si toho kdo jsem) • nabízí základní rysy politického programu a cíle politické činnosti • • liberalismus - svoboda jedince, důraz na individualitu • moc státu bude minimalizována na ochranu občanů, svobodů jedince, vytvoření svobodného trhu, který nebude státem regulován, vládní formou liberalismu je parlamentní demokracie • • konzervatismus - nerad mění své hodnoty, nerad se mění, je proti revolucím • lepší držet se hodnot a neexperimentovat • • ve 20. století se začíná konzervatismus a liberalismus spojovat - konzervativní liberalismus (Margaret Thatcher) • sociální demokracie - snaží se zlepšit pracovní a životní podmínky dělníků, zlepšit sociální jistoty, podporuje státní zásahy do ekonomiky a zároveň demokracii - vládu lidu • socialismus - ideálem je bratrství, spravedlivá společnost, pro socialismus je důležitá harmonie a spokojenost společnosti - důležitější než individuální zájmy - odmítá soukromé vlastnictví (výrobních prostředků), proti kapitalismu • chtějí změnu společnosti nenásilnou cestou • • komunismus - společnost, kde vládne sociální rovnost, rozvinutý socialismus, odsuzuje kapitalismus • chtějí změnu revolucí • • nacionalismus - vlastenectví, nenávist k jiným národům • rasismus - diskriminace jiných ras • nacismus v Německu byl rasistický • fašismus v Itálii nebyl rasistický • • anarchismus - hlásá absolutní svobodu jedince, je agresivní • feminismus - snaha zrovnoprávnit ženy vůči mužům •
Mezinárodní vztahy • vztahy mezi státy • mezinárodní smlouvy • bilaterární (mezi dvěma státy) • multilaterální (např. Visegrádská smlouva) • • mezinárodní organizace (EU, NATO, OSN, OPEC) • • diplomacie • věda o mezinárodních vztazích • mezinárodní organizace - vyšší forma spolupráce než smlouvy, organizace má svou institucionální podobu a aparát • regionální (EU) • globální (OSN) • politické (NATO) • hospodářské (OPEC) • oborové • • OSN • 24. 10. 1945 • organizace spojených národů • navazuje na společnost národů (1919) • hlavní sídlo OSN - New York • USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Čína - pět stálých členů rady bezpečnosti • další orgány OSN • valné shromáždění - rezoluce • mezinárodní soudní dvůr v Haagu • rada bezpečnosti řeší obchodní spory mezi zeměmi • hospodářská a sociální rada OSN • poručenská rada • sekretariát OSN • • v čele OSN stojí generální tajemník • od 90. let OSN vytváří mezinárodní trestní tribunály • zločiny proti míru • válečné zločiny • zločiny proti lidskosti • • mírové síly OSN - Modré barety • KFOR, SFOR, IFOR, UNPROFOR • • mezinárodní organizace začleněné do OSN • mezinárodní měnový fond • mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj • organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) • dětský fond (UNICEF) • úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UHNCR) • program OSN pro životní prostředí (UNEP) • • opatření při ohrožení rezoluce •
