Zeměpis 2. ročník
Z 8.B8 wiki
Socioekonomická geografie • obyvatelstvo + hospodářská činnost • studuje socioekonomickou sféru ve spojení s fyzickogeografickou sférou z prostorového hlediska •
Geografie obyvatelstva a sídel • 6 miliard lidí na Zemi • rozlohy světadílů (miliónů km2) a počty obyvatel (miliónů) • Evropa 10,4; 730 • Amerika 42 (24 + 18); 928 (528 + 400) • Asie 44,5; 4000 • Afrika 30; 960 • • velký růst v Africe, mírný přírůstek v jižní Americe, mírný úbytek v Evropě a severní Americe • Rozmístění obyvatel na Zemi • ekumena - místa trvale osídlená • anekumena - neosídlené oblasti • subekumena - přechodně osídlené oblasti, kočování (Amazonie, Mongolsko) • neosídlené - Grónsko, Sibiř, pouště, Amazonie, Kongo, Himaláje • nejhustěji osídlené - Británie, Benelux, východ USA, jihovýchodní Asie, kolem Nilu • urbanizace - nejvíc roste v Africe a latinské Americe, ve vyspělých státech již ne • Změna počtu obyvatel • přirozenou měnou - souvisí s narozením a úmrtím • mechanickou měnou - souvisí s migrací - imigrace x emigrace • trvalá x dočasná (pracovní - USA) • migrace - národnost, občanství • důvody: velká míra nezaměstnanosti, velká inflace, válka (nemoci), politická situace - potlačování svobody, náboženské důvody, ekonomické důvody - katastrofy • vnitrostátní - za prací, bydlením, souvisí s mírou urbanizace, suburbanizace (satelity); regionální migrace (Španělsko, jižní Francie) • mezistátní - ekonomické, politické důvody; z latinské Ameriky do USA (Hispánci), z Afriky do Evropy (černá rasa), z Asie do Evropy a USA, z východní Evropy a z Balkánu do střední Evropy • mezikontinentální • • v ČR emigrace po 1948, 1968 • • Přirozená měna obyvatel • natalita (porodnost) - počet narozených na 1000 obyvatel za rok • mortalita (úmrtnost) - počet zemřelých na 1000 obyvatel za rok • přirozený přírůstek - rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých na 1000 obyvatel za rok • celkový přírůstek - přirozený přírůstek + migranti • věková pyramida, typy věkových pyramid • demografická revoluce • I. fáze - vzhledem k přírodním podmínkám vysoká porodnost i úmrtnost, rovnováha, ale citlivé na podněty zvenčí • II. fáze - snižuje se úmrtnost, vysoký přírůstek, špatné podmínky pro život; společnost musí přizpůsobit porodnost • III. fáze - opět vyrovnané, nízká porodnost, nízká úmrtnost • • Skladba obyvatel • podle věku • 0-15 let - předproduktivní věk • na 100 narozených děvčat připadá 104 narozených chlapců (ženy 52%, muži 48%), větší úmrtnost mužů • • 15-60(65) let - produktivní věk, vytvářejí hodnoty (ekonomicky aktivní x neaktivní) • ekonomicky aktivní - I. zemědělství, II. průmysl, III. služby a věda • neaktivní - studenti, ženy v domácnosti, nezaměstnaní, invalidní důchod • • 65+ - poproduktivní věk • • podle ras • Europoidní = bílá: indoevropská, semitskohamitská • Mongoloidní = žlutá: mongolská, indiánská • Negroidní = černá: afričtí černoši, australští černoši • míšenci • Mestici - bílá+žlutá rasa • Mulaté - bílá+černá rasa • Zambové - černá+žlutá rasa • • • střední délka života • míra nezaměstnanosti • podle národů a jazyků • národ - skupina lidí, kteří mají společné území, jazyk, kulturu, tradice, NEMUSÍ stát • nejpočetnější národy: Číňané, Rusové, Brazilci, Bengálci, Indonézané, Američané • jazyky: čínština, angličtina, španělština, hindština, bengálština, portugalština, arabština, ruština, japonština, němčina • transliterace - přepis písmen (azbuka, řecké písmo na latinku) • transkripce - obrázkové písmo na latinku, fonetický přepis • • • podle náboženství • křesťanství - katolíci (Polsko, Španělsko, ...), protestanti (severní Evropa, USA, ...), pravoslavní (východní Evropa, ...) • muslimové - šíité, sunité • Hinduismus (Indie) • Buddhismus (Čína, jihovýchodní Asie, Mongolsko, ...) • • vlastenectví - kladný vztah ke své vlasti • nacionalismus - přehnané vlastenectví, nadřazování • šovinismus - národostní nenávist • Jazyky • indoevropské: germánské (němčina), indické (bengálština), íránské (avestánština), arménština, románské (latina, francouzština), helénské (řečtina), albánština, slovanské (čeština), baltské (lotyština), keltské (galština) • uralské: ugrofinské, samodijské • altajské: turkické, mongolské, tunguzsko-mandžudské • baskidština • Sídla • trvalá - venkovská, městská • dočasná - kočovní pastevci • venkovská sídla - zemědělská tradice • Evropa - kompaktní (seskupená) sídla; Severní Amerika, Austrálie - rozptýlené osídlení; rozvojové země - slamy (chudinské čtvrti) v perifériích, v centru bohatí • urbanizace - souvislost s průmyslovou revolucí (industrializace) • suburbanizace - lidé osídlují periférie (okraje) měst • deurbanizace - stěhování lidí na vesnici • řadová ves - sídla jsou podél komunikace • lesní náves - náměstí = kostel, hospoda ... • funkce vesnice • dříve - zemědělství, obytná funkce • dnes - lepší životní prostředí, rekreační funkce, obytná funkce • + málo aut, málo lidí, blízko do přírody, větší zahrádky, lepší životní prostředí • - špatné autobusové spojení, drbny, žádné obchody, málo kultury • • městská sídla - vysoká koncentrace funkcí • dříve - obranná, obchodní funkce • dnes - obytná, kulturní, pracovní příležitosti, dostupná lékařská pomoc • typy měst • evropská - historická jádra a od nich vzniká město • americká - žádná historická jádra, město vzniklo "na louce" • • • velkoměsta - více jak 100000 obyvatel (v rámci ČR), světová velkoměsta - více jak 1 milion obyvatel • aglomerace - srůstání města s ostatními sídly, typický důsledek urbanizace • konurbace - splývání dvou nebo více velkých měst (Porýní, Porůří, Horní Slezsko) • megapole - souvislý pás urbanizovaného území, spolení konurbací (severovýchod USA - Bo-Wash, Japonsko - Tokio-Osaka) • půdorys města - šachovnicovitý, nepravidelný, radiálně koncentrický, lineární •
Světový průmysl • geografie světového průmyslu • sekundární sektor • řemeslníci -> manufaktura -> velkoprůmyslová výroba • Anglie - konec 18. století - průmyslová revoluce • světová ekonomika - nerovnoměrnost • rozvinuté tržní ekonomiky - USA, GB • rozvojové země • • páteř světové ekonomiky - EU, USA, Japonsko • jádrové oblasti - SV USA, J USA, J Evropa, Japonsko, Rusko, Ukrajina • periferní oblasti - JZ Asie, střední Afrika, střední Amerika • faktory • přírodní faktory - nerosty • ekonomicko-technické faktory - doprava, pracovní síla, kapitál • společensko-politické faktory • životní prostředí - rekultivace krajiny • • dělení průmyslu • těžký - hutnictví, strojírenský, chemický průmysl • lehký - textilní, oděvní a kožedělní, sklářský, keramický, dřevozpracující a papírenský • • Průmysl paliv a energetiky • energetické zdroje • primárně těžené - uhlí, ropa, zemní plyn, jaderné suroviny • sekundárně zpracovávané primárně těžené zdroje - ropné deriváty, koks • • ropa • těžba začala v 2. polovině 19. století (Amerika) • geografické rozložení • blizký východ - Irák, Írán, Saudská Arábie • Rusko - západosibiřská nížina • USA - texas, Louisiana • Venezuela, Alžírsko, Lýbie • • těžba v šelfu - těžba v moři • OPEC - organizace zemí vyvážejících ropu - sídlo ve Vídni • blízký východ, sev. Afrika, USA • • • zemní plyn - doprava 3x dražší než u ropy • Rusko (30%, sibiř), blízký východ • Gazprom - těžařská firma • v ČR Frenštát pod Radhoštěm, jižní Morava • • energetika - zahrnuje výrobu elektřiny a tepla • tepelné elektrárny - emise, doprava, spotřeba paliv (hnědé uhlí) • podíl 70% na výrobě elektrické energie • USA, Čína, Rusko, i ČR • • jaderné elektrárny - 18% podíl na výrobě energie • velká spotřeba vody, ukládání radioaktivního odpadu, jaderné havárie • Francie, Litva, Japonsko; u nás Dukovany, Temelín • • vodní elektrárny - menší podíl, na vhodných řekách (stálý průtok, velký spád) • Norsko, Brazílie • • alternativní elektrárny - přílivové, sluneční, větrné, geotermální • • Hutnictví • těžba rud a jejich zpracování • hutnictví železa a oceli (hutnictví černých kovů) • hutnictví neželezných kovů (hutnictví barevných kovů - Cu, Ni, Zn, Al) • • faktory • surovinový • energetický • faktor pracovních sil • faktor vody • faktor plochy • faktor spotřeby • • hutnictví železa a oceli • surové železo, ocel, plechy, roury, dráty, kolejnice • Ukrajina, Čína, Indie, USA, Japonsko, Velká Británie • • hutnictví neželezných kovů • bauxit - Surinam, severní Austrálie, Kanada • Cu - Chile, USA, Mexiko, Čína, jižní Afrika • Au - Rusko, Afrika, USA, Peru • Ag - Kanada, USA • Sn - Brazílie, USA, Asie • • Strojírenství • faktory • pracovní síla • suroviny • faktor trhu a spotřeby • faktor dopravy • geografický faktor • • rozmístění ve světě • koncentrace většiny produkce do průmyslově vyspělých zemí (16 - 20 států) • největší střediska světového strojírenství 40° - 60° s. š. • 60% světového exportu JAponsko, USA, Německo • • strojírenství • těžké - zařízení dolů, koksoven, elektráren • všeobecné - obráběcí stroje, automobily, zařízení pro potravinářský průmysl • lehké - spotřební elektronika, zboží široké potřeby (velkosériová pásová výroba) • přesné - jemná mechanika • investiční - výroba závodů, komplexů pro spotřební, těžební, nebo energetický průmysl • • automobilové koncerny - Aliance Renault-Nissan, Bayerische Motoren Werke AG - BMW, Daimler Chrysler AG, Fiat, General Motors, Honda, Hyundai-Kia, PSA Peugeot Citroën, Toyota • Chemický průmysl • dělení • těžká chemie (anorganická) - kyselina sírová (výroba a zpracování), výroba hnojiv (chilský ledek) • lehká chemie (organická) - výroba plastu • petrochemie - blízký východ, zpracování ropy a zemního plynu • • s chemickým průmyslem souvisí farmaceutický průmysl (Farmak, Zentiva) • Lehký průmysl • textilní průmysl (oděvní, kožedělný, obuvnický) • bavlna - Čína, Indie, USA, Rusko • len - Francie, Polsko + SNS (Ukrajina, Rusko) • hedvábí - Čína, Írán • obuv - dominuje Čína, Itálie, Brazílie • oděvní - Čína, Indie, Rusko • přesun výroby do rozvojových zemí (JV a V Asie, Pakistán, Turecko) • vyspělé země - luxusní a dražší výrobky (Řím, Miláno, Paříž) • • potravinářský průmysl • lokalizace - nerovnoměrnost (vyspělé x rozvojové země) • oblasti s velkou produkcí zemědělských surovin (cukrovary, mlýny, konzervárny) • spotřebitelská centra - pivovary, pekárny • • • dřevozpracující a papírenský • lesnaté země - Skandinávie, Kanada, Ural • spotřebitelská centra - nábytek, hračky • • sklářský, výroba keramiky, porcelánu • ložiska vhodných surovin (sklářský písek) • kvalifikovaní pracovníci • Itálie, střední Evropa, Čína • •
Světové zemědělství
• zajišťuje výživu obyvatel • může být surovinou pro nějaký průmysl (textilní - len, bavlna) • faktory: podnebí, půdy • půdy • druh (hlinité, písčité, jílovité - podle zrnitosti) • typ (podle půdních horizontů - závislí na podnebném pásu) • •
podnebný pás vegetační pás půdní typ
arktický polární zaledněná území
subarktický tundra půdy tunder
mírný tajga, listnaté lesy podzol, hnědé lesní půdy
subtropický subtropické lesy žlutozemě a červenozemě
tropický pouště ž. a č.
subekvatoriální savany, les ž. a č.
ekvatoriální tropické deštné lesy ž. a č.
• půda • zemědělská • orná půda • louky - pastviny • sady, vinice, chmelnice • • nezemědělská • lesy • ostatní půdy (zastavěná, neúrodná) • • • úrodnost - souvisí s přírodními typy (nejúrodnější černozemě - původně travnaté krajiny, savany) •
Doprava papíry, netisknout, skener nevedu :) 1. 2.
Evropa
Západní Evropa
Západní Evropa II • pracovní list Německo 1. strana, 2. strana • Německo • Spolková republika Německo • rozloha 360000, 82mil obyvatel, hustota 230,7, hlavní město Berlín • 16 spolkových republik • člen EU • zaměstnanost nejvíce ve službách (64%), průmyslu (33,5%), zemědělství (2%) - vyspělý stát • náboženství: katolíci, úřední jazyk - němčina • Poloha • přístup k Severnímu a Baltskému moři (významné přístavy) • značná část střední a severní Evropy • výhodná propojení Z-V, S-J • řeka Rýn - využití přístavu Rotterdam • Povrch • Severoněmecká nížina (z celku Středoevropské nížiny - od Polska, Německo, Nizozemsko), Meklenburská jezerní plošina • opakované zalednění, písčité půdy - méně úrodné půdy • sever a říční údolí jsou úrodná • střední část Německa - vysočiny • Hercynské vrásnění (prvohory) - ložiska surovin • Ardeny, Porýnská břidličná vrchovina, Rýnský příkop - Hornorýnská nížina (vinařská oblast), Středoněmecká vysočina, Harz (hnědé uhlí, draselné soli - chemický průmysl), Durynský les, Krušné hory, Český les, Šumava, Bavorský les, Česko-Saské Švýcarsko, Schwarzwald - alpský režim odtoku - pramen Dunaje, Švábský Jura, Franský Jura (stará pohoří) • • Alpy • vápencové (bavorské Alpy) • Zugspitze (2963) • sportovní střediska, lázně • • Podnebí • sever - mírné oceánské podnebí - vliv Atlantského oceánu • většina území - vnitrozemské podnebí, vlahá léta a studené zimy (nejlépe středozemské nížiny) • Alpy - drsné horské klima • Vodstvo • řeky: Rýn, Emže, Labe, Vezera, Odra, Dunaj • propojeny průplavy - doprava • využívány energeticky (přítoky Dunaje) • tři úmoří - Baltské, Severní, Černé moře • nálevkovitá ústí • Labe - přístav Hamburk, přítoky Havola a Saale • • průplavy: Rýn - Mohan - Dunaj • Středoněmecký průplav (Rýn, Veneza, ...) • Rielský průplav - Baltské - Severní moře • • Rostock - významný přístav na Baltském moři • Obyvatelstvo • druhý nejlidnatější stát Evropy (po Rusku) • snížená porodnost, středně vysoká délka života • menšiny - Lužičtí Srbové, Dánové (mají státní příslušnost) • stát s největším počtem přistěhovalců v Evropě (z Turecka 2mil, bývalé Jugoslavie, Itálie, Řecka, Polska, Česka) • • náboženství nejednotné - sever protestantni, jih katolíci, jinak pravoslavní křesťané a islám (3mil) • Historie • po druhé světové válce nové hranice s Polskem (Lužická Nisa, Odra) • NSR - Neměcká spolková republika (1945 - 90) • NDR - Německá demokratická republika • pozdější ekonomický rozdíl • Berlín taky rozdělen - 1961 - Berlínská zeď • • poté SRN • Hospodářství • rozvinuté, vysoce výkonné zemědělství • nejlepší půdy - Lipsko a okolí (pšenice, cukrová řepa, kukuřice) • Bavorsko - chmel - pivo • Rýn - víno • Nerostné suroviny • něco i vyváží, ale chybí ropa • Porýní, Porúří - černé a hnědé uhlí, chybí železná ruda (řeka Rýn - dříve těžký, dnes lehký, nejprůmyslovější oblast - uhlí) • Saskodurinská oblast - hnědé uhlí • Essen, Dortmund, přístav Duisburg, Düsseldorf - i obchod a bankovnictví • Sársko - černé uhlí • Rakousko • hlavní město Vídeň, rozloha 80000 (trochu větší než ČR), 8,1mil obyvatel, hustota 98 (výrazně nižší než je evropský průměr) • němčina • federace • Povrch • Brenérský průsmyk spojuje u Insbrucku Německo a Itálii • Vídeňská pánev (z celku Panonské pánve) • Česká vysočina - Rakouská žulová plošina • Alpy - Vysoké Taury (nejvyšší Grossglockner - 3978m) • Vodstvo • Dunaj - ústí do ní skoro všechny řeky Rakouska (Rakousko je povodí Dunaje, úmoří Černého moře) • Linec, Vídeň - říční přístavy na Dunaji • využití: vodní energetika, přístavy • přítoky - Inn - pramení ve Švýcarsku, město na Inn je Innsbruck; Enže - zaústuje do Dunaje mimo Rakousko; Dráva; Mura; Ráva • • Neziderské jezero - jediné stepní jezero v Evropě • Dyje - do Moravy - do Dunaje • Klima, vegetace (i Švýcarsko) • mírný podnebný pás, v horách horské klima • teplotní inverze - opačné vrstvení tepla, chladný těžký vlhký vzduch v dolinách - hory hezky • teplý padavý fén - teplý vzduch klesá z vyšších partií - natávání sněhu - lavinové nebezpečí • jehličnaté lesy káceny - pastviny • Obyvatelstvo • národnostně jednotní • menšiny ze sousedních států • nízká urbanizace - 45% lidí žije na venkově • Hospodářství • zemědělství - Víděnská pánev - úrodné půdy - pšenice, kukuřice, vinná réva, ovoce, zelenina • podhorské oblasti - brambory a skot • nutný dovoz potravin • nerosty - není výrazné množství ani strategicky významné • černé uhlí ne, hnědé uhlí - Štýrsko - Graz, Korutany • Vídenská pánev - ropa a zemní plyn (2% spotřeby) • Štýrsko, Korutany - železná ruda • soli - Salzburg • magnezit, tuha - Graz • • Průmysl • vodní energetika • hutnictví - něco málo Graz • největší hutní centrum Linez (dovoz surovin po Dunaji) • spotřební strojírenské obory • chemický průmysl - dle ropovodu (Linec) • potravinářství - Vídeň • dřevařský a dřevozpracující • kožedělní průmysl • města: Linec - horní Rakousko, Salzbursko - Salzburg, Tyrolsko - Innsbruck, Štýrský Hradec, Klagenfurt, Vídeň • Švýcarsko • hlavní město Bern, rozloha 41000, 7mil obyvatel, hustota 181 (vyšší než průměr v Evropě) • němčina, francouzština, italština • konfederace, kantony • Povrch • Alpy • sever - Bernské • jih - Penninské = Walliské - nejvyšší hora Monte Rosa (4633m, =Dufourspitze) a nejelegantnější Matterhorn • Bernské a Penninské Alpy - odděluje údolí řeky Rhöny • Švýcarský Jura • Švýcarská plošina - hustě osídlená (průmysl, rostlinná výroba) • Aletschský ledovec - největší horský ledovec • • Vodstvo • pramení zde Rhöna - Středozemní moře, Ticino - Jaderské moře, Rýn - Severní moře - protéká Bodamským jezerem, Inn - Černé moře - u Pasova do Dunaje, Aare - přítok Rýna • Obyvatelstvo • 64% němčina (švýcarská), 19% francouzština, 8% italština, 1% rétorománština - románské jazyky • stabilní vnitropolitická situace • Hospodářství • zemědělství - dominuje živočišná výroba • Švýcarská plošina - i pšenice, ovocné sady, vinná réva • 50% potravin dováží • • nerosty - nemá významná naleziště • Průmysl • potřebuje kvalifikovanou pracovní sílu • spotřební průmysl - jemná mechanika, optika, elektrotechnika • farmacie, potravinářství, bankovnictvní, finančnictví, obchod, lázeňství • města - Bern, Zurych, Basilej, Vaduz, Lausanne • doprava - průsmyky a tunely, zákaz tranzidních nákladů přes jejich území, využit vlak •
Střední Evropa e-learning gymnázia Kpt. Jaroše Polsko • povrch: Pobaltská nížina, Mazurská jezerní plošina, Pomořanská jezerní plošina, Mazovská nížina, Velkopolská jezerní plošina, Velkopolská nížina, Slezská nížina, Malopolská vrchovina, Karpaty • řeky - Warta (Baltské moře), Wisla (pramení v Polsku), Odra (Baltské moře, limanové ústí) - Gdaňsk, Gdyňa (přístavy) • využívají se pro dopravu, průmysl • • jezera - na severu Pomořanská a Mazurská jezerní plošina (ledovcový původ), využívají se k rybolovu, vodním sportům • podnebí - mírný pás, u Baltského moře oceánské klima • Bělověžský národní park - u hranic s Běloruskem, listnaté lesy • 1920-38 - Polsko sahalo až na území Ukrajiny • zemědělství - sever - půdy - brambory, dobytek • nejlepší půdy spíše na jihu ve Slezské nížině - cukrová řepa, pšenice • Polsko má vyšší zaměstnanost v zemědělství než my, protože dříve za socialismu existovalo soukromé vlastnictví půdy • • nerostné suroviny - dvě oblasti - horní (centrum Wroclav) a dolní Slezsko (centrum Katowice, nejprůmyslovější oblast) • Polsko je závislé na dovozu ropy z Ruska, přes města Plock, Poznaň • horní Slezsko - zasahuje k Ostravě - hnědé a černé uhlí • dolní Slezsko - také naleziště černého uhlí, ale už se netěží • Čenstochova (u Hornoslezské pánve) - poutní místo katolíků, železná ruda - hutníctví • Legnica (horní Slezsko) - olovnatozinečnaté rudy, barevné kovy • síra, soli (Wieliczka) • • průmysl • těžký průmysl - energetika (tepelné elektrárny), centrum těžkého průmyslu je Hornoslezská pánev (hutnický - Katowice, Krakow, strojírenský, chemický - Wroclav) • Turošov - největší tepelná elektrárna • loděnice - Gdansk, Gdyňa, Sczecin • zemědělské stroje • dopravní stroje - Poznaň, strojírenství - Waršava • • textilnictví - Lódž • • Slovensko • rozloha 49000, 5,4mil obyvatel, hustota 108 (menší než evropský průměr) • Povrch • Podunajská nížina, Záhorská nížina (u ČR) - za Malými Karpatami - nejúrodnější • Západopanonská pánev, Východopanonská pánev • Západní Karpaty, Východní Karpaty, Malé Karpaty (Bratislava) - vinná réva • u ČR Bílé Karpaty, Javorníky • Lyský průsmyk - železnice, Jablůnkovský průsmyk - železniční tah - Žilina • na JV sopky • vnitřní Karpaty (žulové), vnější Karpaty (vápenec, pískovec) • v Nízkých Tatrách jsou národní parky • Malá Fatra • Velká Fatra • Slovenské Rudohoří (Slovenský kras - jeskyně, Unesco) • Slovenské Středohoří - sopečného původu • Slánské vrchy • Vihorlat • Bukové vrchy • • Gerlachovský štít - nejvyšší hora - žula, známý svým významným karem • Vodstvo • Poprad, Dunajec, Dunaj - doprava, Váh, Nitra, Hron, Ipel, Hornát, Bodrog • většina povodí Dunaje • povodí Visly – přítoky Poprad, Dunajec (vlévají se do Visly – do Baltského moře) • Dunaj - větví se na ramena • ostrov se používá na zemědělství • doprava • přítoky – Váh, Nitra, Hornád (až v Maďarsku), Hron (pramen Slovenské Rudohoří), Ipel (odvodňuje jih) • • východ Slovenska odvodňuje Bodrog – vzniká soutokem několika vodních toků • Váh - Podtatranská kotlina, Povážské podolí • kotliny – důležité pro zemědělství • jezera ledovcového původu • Podnebí, vegetace • mírný podnebný pás – přechodný • velké rozdíly v mikroklimatu – nížiny největší teplota, nejméně srážek (Podunajská), směrem do výšky teplota klesá a rostou srážky • teplotní inverze = opačné vrstvení tepla, kotliny • lépe zachovaná původní druhová skladba lesů než u nás (více listnatých lesů než u nás) • vysoké procento lesnatosti (3., před ním Švédsko a Finsko) • chráněná území – Malá a velká Fatra (dnes národní parky), Nízké Tatry, Tatry (nár. park), Pieniny (nár. park), Slovenský ráj, Slovenský kras, Poloniny • Obyvatelstvo • 86% Slováci, 11% Maďaři, 2% Romové • 60% katolíci, 10% bez vyznání • východní Slovensko – Rusíni (obyvatelé Podkarpatské Rusy) • vysoká regionální nezaměstnanost – východ Slovenska • Zemědělství • • nížiny - kukuřice, pšenice, ovoce, cukrová řepa (např. Podunajská) • Malé Karpaty – vinná réva • podhorské a horské oblasti – zemědělství se soustřeďuje do kotlin – žito, brambory, chov skotu a ovcí • • Nerostné suroviny • nemají významné suroviny • paliva - černé uhlí se dováží (od nás, z Polska), hnědé uhlí – ale ne moc, Handlová, Nováky (tepelná elektrárna) • ropa, zemní plyn – Záhorská nížina – malé naleziště ropy (2-3%, zbytek z Ruska - ropovod se rozděluje k nám a do Bratislavy) • Slovenské rudohoří – naleziště barevných kovů (už se téměř netěží) • z Ukrajiny dováží železnou rudu • Prešov - kuchyňská sůl (Solivar) • Průmysl • ideální pro spotřební průmysl (až po r. 1989 orientace na spotřební) • z doby socialismu pozůstatky těžkého průmyslu (Pováží - zbrojovka, Martin, Povážská Bystrica) • vodní elektrárny – na řece Váh • tepelné elektrárny – Nováky, Vojany (spaluje plyn z Ruska) • jaderné elektrárny – Jaslovské Bohunice, Mochovce • hutnictví - železárny v Košicích (dovoz železné rudy z Ukrajiny, dovoz uhlí z Ostravy) • hliníkárna Žiar nad Hronom (bauxit z Maďarska) • strojírenský - Žilina, Bratislava – automobily, Komárno – loděnice, Poprad - vagónská, Nižná – elektronika • petrochemie – Bratislava, Hlohovec – farmacie, gumárny – Matador, Púchov • dřevozpracující - Ružomberok (i textilní) • Trenčín, Púchov – textilní • města: Trnava, Nitra – historická, Komárno, Piešťany – lázně, Trenčín, Martin, Povážská Bystrica, Košice, Prešov, Zvolen - historické, Banská Bystrica - historické • Maďarsko • rozloha – 114 036 (větší než ČR) • počet obyvatel – 9,9 mil. • hustota – 110 (menší než ČR, menší než evropský průměr) • hlavní město – Budapešť • Povrch • skoro celý povrch je tvořen nížinami – Panonské pánve - Velká Uherská nížina (=Alföld), Malá Uherská nížina • Bakoňský les • Mátra – nejvyšší pohoří, na S, Kékeš nejvyšší hora • Bukové hory • Meček • Vodstvo • Dunaj – na ní Budapešť • závlaha, splavná – průmysl • přítoky: Rába, Dráva, Ipel - ze Slovenska, kus hranice • Tisa (Tizsa) – pramení v Ukrajině • hlavní význam zavlažování • přítoky: Bodrog, Samoš (Szamoš) – na S, Kriš – stř. část, Maruše – na J • • Podnebí, vegetace • mírný podnebný pás – vnitrozemské klima (v létě tepleji a méně srážek) • nízká lesnatost (spíše listnaté lesy) • nížiny využívány zemědělsky • kácení lesů, pastevectví – PUSTA – Hortobágy (pozůstatek původní stepní vegetace – traviny) • Historie • 1526 – Uherské království – Habsburská monarchie • 1867 – Rakousko-Uhersko • po 2. sv. v. vliv SSSR do r. 1989 • Obyvatelstvo • záporný přirozený přírustek (nízká porodnost) • maďarština – ugrofinský jazyk • 90% Maďarů, 5% Romů, Němci • 1/5 obyvatel žije v Budapešti (2 mil. obyv.) • 5 mil. žije v zahraničí • Zemědělství • orná půda 53% - dobré podmínky, černozemě • cukrová řepa, pšenice, kukuřice, zelenina, ovoce, slunečnice, i tabák • zelenina – paprika, rajčata, cibule • ovoce – víno – Tokajské víno • živočišná výroba – chov prasat, drůbeže a skotu, hlavně pro maso • ŽV a RV jsou víceméně vyrovnané • Nerostné suroviny • málo ner. sur. • ropa, zemní plyn – z velké části dovoz (z Ruska, od Jadranu) • hnědé uhlí – zanedbatelná naleziště • významná ložiska bauxitu (k výrobě hliníku) • Průmysl • převaha tepelných elektráren • jaderná elektrárna Paks • strojírenství – autobusy Ikarus, auta Opel v Budapešti • chemický – léčiva, fotochemie, hnojiva • potravinářský – zpracování masa, ovoce, zeleniny, cukru • města, centra: Miskolc, Györ – strojírenský pr.; Debrecín (Debrecen), Segedín (Szeged) – potravinářský pr.; Ajka, Dunaújváros – hutě • cestovní ruch – termální prameny (vulkanicky aktivní oblast) •
Balkán Rumunsko • hlavní město – Bukurešť • 237 000 km² • 22 mil. obyvatel • 91 obyv./ km² • poměrně nízká hustota zalidnění (výrazně nižší než evropský průměr) • 3 historické části - Sedmihradsko, Moldavsko, Valašsko • EU • Povrch • Karpaty - Železná vrata - soutěska • nejvyšší pohoří Fagaraš - nejvyšší hora Moldoveanu (2544 m) • je tvořeno hlavně žulovým materiálem • alpinské vrásnění • Západní hory (= Apuseni) • Transylvánská vysočina • Valašská (Rumunská) nížina – rozdělená řekou Dunaj – část v Bulharsku • na Z přesah Panonských pánví (Velká uherská nížina) • Vodstvo • Dunaj - ústí deltou ( chráněné mokřadní ekosystémy) • kus hranice s Bulharskem • Samoš, Kriš, Maruše – vlévají se do Tisy (v Maďarsku) – do Dunaje • Olt – přítok Dunaje, prožírá Karpaty – Červenověžský průsmyk (žel. doprava) • Prut – přítok Dunaje, hranice s Moldavskem • Siret – přítok Dunaje • Podnebí, vegetace • mírný podnebný pás – mírné klima • hory – horské klima • umělé snižování hranice lesa • národní parky – oblast Karpat a delta Dunaje • Obyvatelstvo • rumunština – románský jazyk • menšiny – Maďaři (z dob Rak. – Uh.) - 6,6%, Romové - 2,5% • Nerostné suroviny • dosti bohaté zásoby různých nerostných surovin • vně oblouku - ropa, zemní plyn – dostatek, chem. průmysl Bukurešť, Ploješť • hnědé a černé uhlí • vnitřní oblouk – železná ruda a barevné kovy • hutě – Hunedoara • kontroverzní hutě – Galati – ner. suroviny sem byly dováženy • Zemědělství • obě nížiny velmi úrodné - černozemě • slunečnice, ovoce, pšenice, kukuřice, cukrovka • horské oblasti – chov ovcí, skotu, bramborářské oblasti • Průmysl • chemický, potravinářský, strojírenský • nebyl na příliš vysoké úrovni • města • Timisoara (= Temešvár) – strojírenský a chemický prů,ysl • Hunedoara - hutě • Sibiu (= Sibiň) – strojírenský pr. • Brašov - strojírenský pr. • Cluj (= Kluž) • Bukurešť – chemický a strojírenský pr. • Ploiesti (= Ploješť) – chemický pr. • • přístavy: Galati – na Dunaji, Konstanca – na Černém moři • cestovní ruch - Karpaty • Bulharsko • republika • hlavní město – Sofie • 110 000 km² • 7,5 mil. obyvatel • Povrch • mladá pohoří třetihorního stáří • pohoří - Stara planina (=Balkán) • Rila – nejvyšší hora Musala (2925 m) • Pirin – nár. park • Rodopy – zalesněné pohoří • • nížiny - Dunajská nížina (= Valašská) • Hornothrácká nížina • • Vodstvo • Dunaj – přítoky: Iskar, Jantra, Marica • Podnebí, vegetace • S – mírný podnebný pás • J – subtropické středomořské vlivy (léta teplá a suchá, prší v zimě) • S a J dělen Balkánem • národní parky • nižší partie – listnaté lesy • Obyvatelstvo • silná turecká menšina ( z dob Osmanské říše) • bulharština je psána v azbuce • PP je záporný (-0,92%) • urbanizace 70% • menšina Romů • Nerostné suroviny • nedostatek • nedostatek paliv – hnědé uhlí – město Pernik • barevné kovy • Zemědělství • Valašská nížina – pšenice, cukrovka, kukuřice, … • Hornothrácká nížina – také bavlník, tabák, růže, víno • růže – olej (kosmetika), tradice • Průmysl • potravinářský, textilní, kožedělný, strojírenské obory • jaderná elektrárna Kozloduj – 35% el. energie • cestovní ruch: město Ruse – jediný silniční a železniční most přes Dunaj • Plovdiv – historické město • Burgas – přístav, rafinerie ropy • Varna – přístav • Sofie – historocké město, pohoří Vitoša • •
Balkán II Slovinsko • republika 1991 • hlavní město Ljubljana, člen EU • 20000 km2 • 2 mil. obyvatel • Slovinci 90% - katolíci - slovanský jazyk psaný latinkou • • urbanizace 50% • nerostné suroviny - hnědé uhlí, rtuť - není jich moc • zemědělství - spíše hornatý stát • průmysl - spotřební (typický stát) - lehké strojírenství • Lublaň, Maribor - strojírenství • Koper - přístav, ne příliš dobrá poloha, využívají italský přístav Terst • • Chorvatsko • hlavní město Záhřeb • 56000 km2 • 4,5 mil. obyvatel • republika, 1991 nezávislost • tři části • nížiny - Slavonie - kvalitní půdy - pšenice, kukuřice, cukrovka (Panonské pánve) • hory - vápencová pohoří • pobřeží - Dalmatské pobřeží - největší příjem z cestovního ruchu • • barevné kovy, dováží ropu do přístavu Rijeka (rafinerie ropy) • strojírenský průmysl • Osijek, Záhřeb (Zagreb) • Zadar, Split - cestovní ruch • chorvatština v latince, katolíci (ve Slavonii hodně Srbů) • Srbsko • vnitrozemský stát • 10 mil. obyvatel • Srbové, srbština slovanský jazyk v azbuce • pravoslavné náboženství, část islám • Vojvodina (sever) - Maďaři (ugrofinský jazyk) • Panonské pánve - úrodná oblast • barevné kovy, hnědé uhlí • Bělehrad, Novi sad, Niš - elektrotechnika, Kragujevac - montážní závody na auta • Bosna a Hercegovina • republika 1992, hlavní město Sarajevo • 51000 km2, 4 mil. obyvatel - pokles kvůli válečným událostem • omezený přístup k moři • nevýhodná poloha - hornatý stát • hlavní dopravní tahy v údolí řeky Nereva • obyvatelstvo: • Chorvaté - katolíci, chorvatština - latinka • Srbové - pravoslavní, srbština - azbuka • Bosňané - muslimové (náboženské vyznání zvýšili na národnost - Muslimové), bosenština (chorvatština + srbština) • • nášlapné miny - velký problém • 1995 vznik: • Bosensko-chorvatské federace • Rebubliky srbské v Bosně a Hercegovině (konfederace) • • průmysl hutnický a dřevařský, naleziště barevných kovů • zemědělství v nížinách • Černá hora • 615000 obyvatel, 13800 km2 • hlavní město Podgorica • hornatý stát, jehličnaté lesy - dřevozpracující průmysl • velká část pobřeží - letoviska • obyvatelstvo • Černohorci 62% - černohorština (srbština, píše se obojím písmem), pravoslavní původně, později i islám • Muslimové 14,6% • Albánci 14,6% • Srbové 6,6% • • řeka Mrtvica, Skadarské jezero • bauxit, stavba lodí • Bar - jih (přístav) - vede sem železnice • Titograd • Makedonie • vnitrozemský stát - Skopje hlavní město • 2 mil. obyvatel, 25000 km2, republika 1991 • spíše hornatý stát • důležité údolí řeky Vardar - doprava • makedonština - slovanský jazyk, v azbuce • Makedonci 65%, Albánci 21%, Turci 5%, Cikáni 2,7% • Cu, Zn, Pb, Fe - hutnictví železa a barevných kovů • vysoká porodnost - 1,6% • Albánie • 30000 km2 • hlavní město Tirana • albánština • 70% muslimové • obrovský růst infrastruktury a měst •
Geografie obyvatelstva a sídel • 6 miliard lidí na Zemi • rozlohy světadílů (miliónů km2) a počty obyvatel (miliónů) • Evropa 10,4; 730 • Amerika 42 (24 + 18); 928 (528 + 400) • Asie 44,5; 4000 • Afrika 30; 960 • • velký růst v Africe, mírný přírůstek v jižní Americe, mírný úbytek v Evropě a severní Americe • Rozmístění obyvatel na Zemi • ekumena - místa trvale osídlená • anekumena - neosídlené oblasti • subekumena - přechodně osídlené oblasti, kočování (Amazonie, Mongolsko) • neosídlené - Grónsko, Sibiř, pouště, Amazonie, Kongo, Himaláje • nejhustěji osídlené - Británie, Benelux, východ USA, jihovýchodní Asie, kolem Nilu • urbanizace - nejvíc roste v Africe a latinské Americe, ve vyspělých státech již ne • Změna počtu obyvatel • přirozenou měnou - souvisí s narozením a úmrtím • mechanickou měnou - souvisí s migrací - imigrace x emigrace • trvalá x dočasná (pracovní - USA) • migrace - národnost, občanství • důvody: velká míra nezaměstnanosti, velká inflace, válka (nemoci), politická situace - potlačování svobody, náboženské důvody, ekonomické důvody - katastrofy • vnitrostátní - za prací, bydlením, souvisí s mírou urbanizace, suburbanizace (satelity); regionální migrace (Španělsko, jižní Francie) • mezistátní - ekonomické, politické důvody; z latinské Ameriky do USA (Hispánci), z Afriky do Evropy (černá rasa), z Asie do Evropy a USA, z východní Evropy a z Balkánu do střední Evropy • mezikontinentální • • v ČR emigrace po 1948, 1968 • • Přirozená měna obyvatel • natalita (porodnost) - počet narozených na 1000 obyvatel za rok • mortalita (úmrtnost) - počet zemřelých na 1000 obyvatel za rok • přirozený přírůstek - rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých na 1000 obyvatel za rok • celkový přírůstek - přirozený přírůstek + migranti • věková pyramida, typy věkových pyramid • demografická revoluce • I. fáze - vzhledem k přírodním podmínkám vysoká porodnost i úmrtnost, rovnováha, ale citlivé na podněty zvenčí • II. fáze - snižuje se úmrtnost, vysoký přírůstek, špatné podmínky pro život; společnost musí přizpůsobit porodnost • III. fáze - opět vyrovnané, nízká porodnost, nízká úmrtnost • • Skladba obyvatel • podle věku • 0-15 let - předproduktivní věk • na 100 narozených děvčat připadá 104 narozených chlapců (ženy 52%, muži 48%), větší úmrtnost mužů • • 15-60(65) let - produktivní věk, vytvářejí hodnoty (ekonomicky aktivní x neaktivní) • ekonomicky aktivní - I. zemědělství, II. průmysl, III. služby a věda • neaktivní - studenti, ženy v domácnosti, nezaměstnaní, invalidní důchod • • 65+ - poproduktivní věk • • podle ras • Europoidní = bílá: indoevropská, semitskohamitská • Mongoloidní = žlutá: mongolská, indiánská • Negroidní = černá: afričtí černoši, australští černoši • míšenci • Mestici - bílá+žlutá rasa • Mulaté - bílá+černá rasa • Zambové - černá+žlutá rasa • • • střední délka života • míra nezaměstnanosti • podle národů a jazyků • národ - skupina lidí, kteří mají společné území, jazyk, kulturu, tradice, NEMUSÍ stát • nejpočetnější národy: Číňané, Rusové, Brazilci, Bengálci, Indonézané, Američané • jazyky: čínština, angličtina, španělština, hindština, bengálština, portugalština, arabština, ruština, japonština, němčina • transliterace - přepis písmen (azbuka, řecké písmo na latinku) • transkripce - obrázkové písmo na latinku, fonetický přepis • • • podle náboženství • křesťanství - katolíci (Polsko, Španělsko, ...), protestanti (severní Evropa, USA, ...), pravoslavní (východní Evropa, ...) • muslimové - šíité, sunité • Hinduismus (Indie) • Buddhismus (Čína, jihovýchodní Asie, Mongolsko, ...) • • vlastenectví - kladný vztah ke své vlasti • nacionalismus - přehnané vlastenectví, nadřazování • šovinismus - národostní nenávist • Jazyky • indoevropské: germánské (němčina), indické (bengálština), íránské (avestánština), arménština, románské (latina, francouzština), helénské (řečtina), albánština, slovanské (čeština), baltské (lotyština), keltské (galština) • uralské: ugrofinské, samodijské • altajské: turkické, mongolské, tunguzsko-mandžudské • baskidština • Sídla • trvalá - venkovská, městská • dočasná - kočovní pastevci • venkovská sídla - zemědělská tradice • Evropa - kompaktní (seskupená) sídla; Severní Amerika, Austrálie - rozptýlené osídlení; rozvojové země - slamy (chudinské čtvrti) v perifériích, v centru bohatí • urbanizace - souvislost s průmyslovou revolucí (industrializace) • suburbanizace - lidé osídlují periférie (okraje) měst • deurbanizace - stěhování lidí na vesnici • řadová ves - sídla jsou podél komunikace • lesní náves - náměstí = kostel, hospoda ... • funkce vesnice • dříve - zemědělství, obytná funkce • dnes - lepší životní prostředí, rekreační funkce, obytná funkce • + málo aut, málo lidí, blízko do přírody, větší zahrádky, lepší životní prostředí • - špatné autobusové spojení, drbny, žádné obchody, málo kultury • • městská sídla - vysoká koncentrace funkcí • dříve - obranná, obchodní funkce • dnes - obytná, kulturní, pracovní příležitosti, dostupná lékařská pomoc • typy měst • evropská - historická jádra a od nich vzniká město • americká - žádná historická jádra, město vzniklo "na louce" • • • velkoměsta - více jak 100000 obyvatel (v rámci ČR), světová velkoměsta - více jak 1 milion obyvatel • aglomerace - srůstání města s ostatními sídly, typický důsledek urbanizace • konurbace - splývání dvou nebo více velkých měst (Porýní, Porůří, Horní Slezsko) • megapole - souvislý pás urbanizovaného území, spolení konurbací (severovýchod USA - Bo-Wash, Japonsko - Tokio-Osaka) • půdorys města - šachovnicovitý, nepravidelný, radiálně koncentrický, lineární •
Světový průmysl • geografie světového průmyslu • sekundární sektor • řemeslníci -> manufaktura -> velkoprůmyslová výroba • Anglie - konec 18. století - průmyslová revoluce • světová ekonomika - nerovnoměrnost • rozvinuté tržní ekonomiky - USA, GB • rozvojové země • • páteř světové ekonomiky - EU, USA, Japonsko • jádrové oblasti - SV USA, J USA, J Evropa, Japonsko, Rusko, Ukrajina • periferní oblasti - JZ Asie, střední Afrika, střední Amerika • faktory • přírodní faktory - nerosty • ekonomicko-technické faktory - doprava, pracovní síla, kapitál • společensko-politické faktory • životní prostředí - rekultivace krajiny • • dělení průmyslu • těžký - hutnictví, strojírenský, chemický průmysl • lehký - textilní, oděvní a kožedělní, sklářský, keramický, dřevozpracující a papírenský • • Průmysl paliv a energetiky • energetické zdroje • primárně těžené - uhlí, ropa, zemní plyn, jaderné suroviny • sekundárně zpracovávané primárně těžené zdroje - ropné deriváty, koks • • ropa • těžba začala v 2. polovině 19. století (Amerika) • geografické rozložení • blizký východ - Irák, Írán, Saudská Arábie • Rusko - západosibiřská nížina • USA - texas, Louisiana • Venezuela, Alžírsko, Lýbie • • těžba v šelfu - těžba v moři • OPEC - organizace zemí vyvážejících ropu - sídlo ve Vídni • blízký východ, sev. Afrika, USA • • • zemní plyn - doprava 3x dražší než u ropy • Rusko (30%, sibiř), blízký východ • Gazprom - těžařská firma • v ČR Frenštát pod Radhoštěm, jižní Morava • • energetika - zahrnuje výrobu elektřiny a tepla • tepelné elektrárny - emise, doprava, spotřeba paliv (hnědé uhlí) • podíl 70% na výrobě elektrické energie • USA, Čína, Rusko, i ČR • • jaderné elektrárny - 18% podíl na výrobě energie • velká spotřeba vody, ukládání radioaktivního odpadu, jaderné havárie • Francie, Litva, Japonsko; u nás Dukovany, Temelín • • vodní elektrárny - menší podíl, na vhodných řekách (stálý průtok, velký spád) • Norsko, Brazílie • • alternativní elektrárny - přílivové, sluneční, větrné, geotermální • • Hutnictví • těžba rud a jejich zpracování • hutnictví železa a oceli (hutnictví černých kovů) • hutnictví neželezných kovů (hutnictví barevných kovů - Cu, Ni, Zn, Al) • • faktory • surovinový • energetický • faktor pracovních sil • faktor vody • faktor plochy • faktor spotřeby • • hutnictví železa a oceli • surové železo, ocel, plechy, roury, dráty, kolejnice • Ukrajina, Čína, Indie, USA, Japonsko, Velká Británie • • hutnictví neželezných kovů • bauxit - Surinam, severní Austrálie, Kanada • Cu - Chile, USA, Mexiko, Čína, jižní Afrika • Au - Rusko, Afrika, USA, Peru • Ag - Kanada, USA • Sn - Brazílie, USA, Asie • • Strojírenství • faktory • pracovní síla • suroviny • faktor trhu a spotřeby • faktor dopravy • geografický faktor • • rozmístění ve světě • koncentrace většiny produkce do průmyslově vyspělých zemí (16 - 20 států) • největší střediska světového strojírenství 40° - 60° s. š. • 60% světového exportu JAponsko, USA, Německo • • strojírenství • těžké - zařízení dolů, koksoven, elektráren • všeobecné - obráběcí stroje, automobily, zařízení pro potravinářský průmysl • lehké - spotřební elektronika, zboží široké potřeby (velkosériová pásová výroba) • přesné - jemná mechanika • investiční - výroba závodů, komplexů pro spotřební, těžební, nebo energetický průmysl • • automobilové koncerny - Aliance Renault-Nissan, Bayerische Motoren Werke AG - BMW, Daimler Chrysler AG, Fiat, General Motors, Honda, Hyundai-Kia, PSA Peugeot Citroën, Toyota • Chemický průmysl • dělení • těžká chemie (anorganická) - kyselina sírová (výroba a zpracování), výroba hnojiv (chilský ledek) • lehká chemie (organická) - výroba plastu • petrochemie - blízký východ, zpracování ropy a zemního plynu • • s chemickým průmyslem souvisí farmaceutický průmysl (Farmak, Zentiva) • Lehký průmysl • textilní průmysl (oděvní, kožedělný, obuvnický) • bavlna - Čína, Indie, USA, Rusko • len - Francie, Polsko + SNS (Ukrajina, Rusko) • hedvábí - Čína, Írán • obuv - dominuje Čína, Itálie, Brazílie • oděvní - Čína, Indie, Rusko • přesun výroby do rozvojových zemí (JV a V Asie, Pakistán, Turecko) • vyspělé země - luxusní a dražší výrobky (Řím, Miláno, Paříž) • • potravinářský průmysl • lokalizace - nerovnoměrnost (vyspělé x rozvojové země) • oblasti s velkou produkcí zemědělských surovin (cukrovary, mlýny, konzervárny) • spotřebitelská centra - pivovary, pekárny • • • dřevozpracující a papírenský • lesnaté země - Skandinávie, Kanada, Ural • spotřebitelská centra - nábytek, hračky • • sklářský, výroba keramiky, porcelánu • ložiska vhodných surovin (sklářský písek) • kvalifikovaní pracovníci • Itálie, střední Evropa, Čína • •
Světové zemědělství
• zajišťuje výživu obyvatel • může být surovinou pro nějaký průmysl (textilní - len, bavlna) • faktory: podnebí, půdy • půdy • druh (hlinité, písčité, jílovité - podle zrnitosti) • typ (podle půdních horizontů - závislí na podnebném pásu) • • podnebný pás vegetační pás půdní typ
arktický polární zaledněná území
subarktický tundra půdy tunder
mírný tajga, listnaté lesy podzol, hnědé lesní půdy
subtropický subtropické lesy žlutozemě a červenozemě
tropický pouště ž. a č.
subekvatoriální savany, les ž. a č.
ekvatoriální tropické deštné lesy ž. a č.
• půda • zemědělská • orná půda • louky - pastviny • sady, vinice, chmelnice • • nezemědělská • lesy • ostatní půdy (zastavěná, neúrodná) • • • úrodnost - souvisí s přírodními typy (nejúrodnější černozemě - původně travnaté krajiny, savany) •
Doprava papíry, netisknout, skener nevedu :) 1. 2.
Evropa
Západní Evropa
Západní Evropa II • pracovní list Německo 1. strana, 2. strana • Německo • Spolková republika Německo • rozloha 360000, 82mil obyvatel, hustota 230,7, hlavní město Berlín • 16 spolkových republik • člen EU • zaměstnanost nejvíce ve službách (64%), průmyslu (33,5%), zemědělství (2%) - vyspělý stát • náboženství: katolíci, úřední jazyk - němčina • Poloha • přístup k Severnímu a Baltskému moři (významné přístavy) • značná část střední a severní Evropy • výhodná propojení Z-V, S-J • řeka Rýn - využití přístavu Rotterdam • Povrch • Severoněmecká nížina (z celku Středoevropské nížiny - od Polska, Německo, Nizozemsko), Meklenburská jezerní plošina • opakované zalednění, písčité půdy - méně úrodné půdy • sever a říční údolí jsou úrodná • střední část Německa - vysočiny • Hercynské vrásnění (prvohory) - ložiska surovin • Ardeny, Porýnská břidličná vrchovina, Rýnský příkop - Hornorýnská nížina (vinařská oblast), Středoněmecká vysočina, Harz (hnědé uhlí, draselné soli - chemický průmysl), Durynský les, Krušné hory, Český les, Šumava, Bavorský les, Česko-Saské Švýcarsko, Schwarzwald - alpský režim odtoku - pramen Dunaje, Švábský Jura, Franský Jura (stará pohoří) • • Alpy • vápencové (bavorské Alpy) • Zugspitze (2963) • sportovní střediska, lázně • • Podnebí • sever - mírné oceánské podnebí - vliv Atlantského oceánu • většina území - vnitrozemské podnebí, vlahá léta a studené zimy (nejlépe středozemské nížiny) • Alpy - drsné horské klima • Vodstvo • řeky: Rýn, Emže, Labe, Vezera, Odra, Dunaj • propojeny průplavy - doprava • využívány energeticky (přítoky Dunaje) • tři úmoří - Baltské, Severní, Černé moře • nálevkovitá ústí • Labe - přístav Hamburk, přítoky Havola a Saale • • průplavy: Rýn - Mohan - Dunaj • Středoněmecký průplav (Rýn, Veneza, ...) • Rielský průplav - Baltské - Severní moře • • Rostock - významný přístav na Baltském moři • Obyvatelstvo • druhý nejlidnatější stát Evropy (po Rusku) • snížená porodnost, středně vysoká délka života • menšiny - Lužičtí Srbové, Dánové (mají státní příslušnost) • stát s největším počtem přistěhovalců v Evropě (z Turecka 2mil, bývalé Jugoslavie, Itálie, Řecka, Polska, Česka) • • náboženství nejednotné - sever protestantni, jih katolíci, jinak pravoslavní křesťané a islám (3mil) • Historie • po druhé světové válce nové hranice s Polskem (Lužická Nisa, Odra) • NSR - Neměcká spolková republika (1945 - 90) • NDR - Německá demokratická republika • pozdější ekonomický rozdíl • Berlín taky rozdělen - 1961 - Berlínská zeď • • poté SRN • Hospodářství • rozvinuté, vysoce výkonné zemědělství • nejlepší půdy - Lipsko a okolí (pšenice, cukrová řepa, kukuřice) • Bavorsko - chmel - pivo • Rýn - víno • Nerostné suroviny • něco i vyváží, ale chybí ropa • Porýní, Porúří - černé a hnědé uhlí, chybí železná ruda (řeka Rýn - dříve těžký, dnes lehký, nejprůmyslovější oblast - uhlí) • Saskodurinská oblast - hnědé uhlí • Essen, Dortmund, přístav Duisburg, Düsseldorf - i obchod a bankovnictví • Sársko - černé uhlí • Rakousko • hlavní město Vídeň, rozloha 80000 (trochu větší než ČR), 8,1mil obyvatel, hustota 98 (výrazně nižší než je evropský průměr) • němčina • federace • Povrch • Brenérský průsmyk spojuje u Insbrucku Německo a Itálii • Vídeňská pánev (z celku Panonské pánve) • Česká vysočina - Rakouská žulová plošina • Alpy - Vysoké Taury (nejvyšší Grossglockner - 3978m) • Vodstvo • Dunaj - ústí do ní skoro všechny řeky Rakouska (Rakousko je povodí Dunaje, úmoří Černého moře) • Linec, Vídeň - říční přístavy na Dunaji • využití: vodní energetika, přístavy • přítoky - Inn - pramení ve Švýcarsku, město na Inn je Innsbruck; Enže - zaústuje do Dunaje mimo Rakousko; Dráva; Mura; Ráva • • Neziderské jezero - jediné stepní jezero v Evropě • Dyje - do Moravy - do Dunaje • Klima, vegetace (i Švýcarsko) • mírný podnebný pás, v horách horské klima • teplotní inverze - opačné vrstvení tepla, chladný těžký vlhký vzduch v dolinách - hory hezky • teplý padavý fén - teplý vzduch klesá z vyšších partií - natávání sněhu - lavinové nebezpečí • jehličnaté lesy káceny - pastviny • Obyvatelstvo • národnostně jednotní • menšiny ze sousedních států • nízká urbanizace - 45% lidí žije na venkově • Hospodářství • zemědělství - Víděnská pánev - úrodné půdy - pšenice, kukuřice, vinná réva, ovoce, zelenina • podhorské oblasti - brambory a skot • nutný dovoz potravin • nerosty - není výrazné množství ani strategicky významné • černé uhlí ne, hnědé uhlí - Štýrsko - Graz, Korutany • Vídenská pánev - ropa a zemní plyn (2% spotřeby) • Štýrsko, Korutany - železná ruda • soli - Salzburg • magnezit, tuha - Graz • • Průmysl • vodní energetika • hutnictví - něco málo Graz • největší hutní centrum Linez (dovoz surovin po Dunaji) • spotřební strojírenské obory • chemický průmysl - dle ropovodu (Linec) • potravinářství - Vídeň • dřevařský a dřevozpracující • kožedělní průmysl • města: Linec - horní Rakousko, Salzbursko - Salzburg, Tyrolsko - Innsbruck, Štýrský Hradec, Klagenfurt, Vídeň • Švýcarsko • hlavní město Bern, rozloha 41000, 7mil obyvatel, hustota 181 (vyšší než průměr v Evropě) • němčina, francouzština, italština • konfederace, kantony • Povrch • Alpy • sever - Bernské • jih - Penninské = Walliské - nejvyšší hora Monte Rosa (4633m, =Dufourspitze) a nejelegantnější Matterhorn • Bernské a Penninské Alpy - odděluje údolí řeky Rhöny • Švýcarský Jura • Švýcarská plošina - hustě osídlená (průmysl, rostlinná výroba) • Aletschský ledovec - největší horský ledovec • • Vodstvo • pramení zde Rhöna - Středozemní moře, Ticino - Jaderské moře, Rýn - Severní moře - protéká Bodamským jezerem, Inn - Černé moře - u Pasova do Dunaje, Aare - přítok Rýna • Obyvatelstvo • 64% němčina (švýcarská), 19% francouzština, 8% italština, 1% rétorománština - románské jazyky • stabilní vnitropolitická situace • Hospodářství • zemědělství - dominuje živočišná výroba • Švýcarská plošina - i pšenice, ovocné sady, vinná réva • 50% potravin dováží • • nerosty - nemá významná naleziště • Průmysl • potřebuje kvalifikovanou pracovní sílu • spotřební průmysl - jemná mechanika, optika, elektrotechnika • farmacie, potravinářství, bankovnictvní, finančnictví, obchod, lázeňství • města - Bern, Zurych, Basilej, Vaduz, Lausanne • doprava - průsmyky a tunely, zákaz tranzidních nákladů přes jejich území, využit vlak •
Střední Evropa e-learning gymnázia Kpt. Jaroše Polsko • povrch: Pobaltská nížina, Mazurská jezerní plošina, Pomořanská jezerní plošina, Mazovská nížina, Velkopolská jezerní plošina, Velkopolská nížina, Slezská nížina, Malopolská vrchovina, Karpaty • řeky - Warta (Baltské moře), Wisla (pramení v Polsku), Odra (Baltské moře, limanové ústí) - Gdaňsk, Gdyňa (přístavy) • využívají se pro dopravu, průmysl • • jezera - na severu Pomořanská a Mazurská jezerní plošina (ledovcový původ), využívají se k rybolovu, vodním sportům • podnebí - mírný pás, u Baltského moře oceánské klima • Bělověžský národní park - u hranic s Běloruskem, listnaté lesy • 1920-38 - Polsko sahalo až na území Ukrajiny • zemědělství - sever - půdy - brambory, dobytek • nejlepší půdy spíše na jihu ve Slezské nížině - cukrová řepa, pšenice • Polsko má vyšší zaměstnanost v zemědělství než my, protože dříve za socialismu existovalo soukromé vlastnictví půdy • • nerostné suroviny - dvě oblasti - horní (centrum Wroclav) a dolní Slezsko (centrum Katowice, nejprůmyslovější oblast) • Polsko je závislé na dovozu ropy z Ruska, přes města Plock, Poznaň • horní Slezsko - zasahuje k Ostravě - hnědé a černé uhlí • dolní Slezsko - také naleziště černého uhlí, ale už se netěží • Čenstochova (u Hornoslezské pánve) - poutní místo katolíků, železná ruda - hutníctví • Legnica (horní Slezsko) - olovnatozinečnaté rudy, barevné kovy • síra, soli (Wieliczka) • • průmysl • těžký průmysl - energetika (tepelné elektrárny), centrum těžkého průmyslu je Hornoslezská pánev (hutnický - Katowice, Krakow, strojírenský, chemický - Wroclav) • Turošov - největší tepelná elektrárna • loděnice - Gdansk, Gdyňa, Sczecin • zemědělské stroje • dopravní stroje - Poznaň, strojírenství - Waršava • • textilnictví - Lódž • • Slovensko • rozloha 49000, 5,4mil obyvatel, hustota 108 (menší než evropský průměr) • Povrch • Podunajská nížina, Záhorská nížina (u ČR) - za Malými Karpatami - nejúrodnější • Západopanonská pánev, Východopanonská pánev • Západní Karpaty, Východní Karpaty, Malé Karpaty (Bratislava) - vinná réva • u ČR Bílé Karpaty, Javorníky • Lyský průsmyk - železnice, Jablůnkovský průsmyk - železniční tah - Žilina • na JV sopky • vnitřní Karpaty (žulové), vnější Karpaty (vápenec, pískovec) • v Nízkých Tatrách jsou národní parky • Malá Fatra • Velká Fatra • Slovenské Rudohoří (Slovenský kras - jeskyně, Unesco) • Slovenské Středohoří - sopečného původu • Slánské vrchy • Vihorlat • Bukové vrchy • • Gerlachovský štít - nejvyšší hora - žula, známý svým významným karem • Vodstvo • Poprad, Dunajec, Dunaj - doprava, Váh, Nitra, Hron, Ipel, Hornát, Bodrog • většina povodí Dunaje • povodí Visly – přítoky Poprad, Dunajec (vlévají se do Visly – do Baltského moře) • Dunaj - větví se na ramena • ostrov se používá na zemědělství • doprava • přítoky – Váh, Nitra, Hornád (až v Maďarsku), Hron (pramen Slovenské Rudohoří), Ipel (odvodňuje jih) • • východ Slovenska odvodňuje Bodrog – vzniká soutokem několika vodních toků • Váh - Podtatranská kotlina, Povážské podolí • kotliny – důležité pro zemědělství • jezera ledovcového původu • Podnebí, vegetace • mírný podnebný pás – přechodný • velké rozdíly v mikroklimatu – nížiny největší teplota, nejméně srážek (Podunajská), směrem do výšky teplota klesá a rostou srážky • teplotní inverze = opačné vrstvení tepla, kotliny • lépe zachovaná původní druhová skladba lesů než u nás (více listnatých lesů než u nás) • vysoké procento lesnatosti (3., před ním Švédsko a Finsko) • chráněná území – Malá a velká Fatra (dnes národní parky), Nízké Tatry, Tatry (nár. park), Pieniny (nár. park), Slovenský ráj, Slovenský kras, Poloniny • Obyvatelstvo • 86% Slováci, 11% Maďaři, 2% Romové • 60% katolíci, 10% bez vyznání • východní Slovensko – Rusíni (obyvatelé Podkarpatské Rusy) • vysoká regionální nezaměstnanost – východ Slovenska • Zemědělství • • nížiny - kukuřice, pšenice, ovoce, cukrová řepa (např. Podunajská) • Malé Karpaty – vinná réva • podhorské a horské oblasti – zemědělství se soustřeďuje do kotlin – žito, brambory, chov skotu a ovcí • • Nerostné suroviny • nemají významné suroviny • paliva - černé uhlí se dováží (od nás, z Polska), hnědé uhlí – ale ne moc, Handlová, Nováky (tepelná elektrárna) • ropa, zemní plyn – Záhorská nížina – malé naleziště ropy (2-3%, zbytek z Ruska - ropovod se rozděluje k nám a do Bratislavy) • Slovenské rudohoří – naleziště barevných kovů (už se téměř netěží) • z Ukrajiny dováží železnou rudu • Prešov - kuchyňská sůl (Solivar) • Průmysl • ideální pro spotřební průmysl (až po r. 1989 orientace na spotřební) • z doby socialismu pozůstatky těžkého průmyslu (Pováží - zbrojovka, Martin, Povážská Bystrica) • vodní elektrárny – na řece Váh • tepelné elektrárny – Nováky, Vojany (spaluje plyn z Ruska) • jaderné elektrárny – Jaslovské Bohunice, Mochovce • hutnictví - železárny v Košicích (dovoz železné rudy z Ukrajiny, dovoz uhlí z Ostravy) • hliníkárna Žiar nad Hronom (bauxit z Maďarska) • strojírenský - Žilina, Bratislava – automobily, Komárno – loděnice, Poprad - vagónská, Nižná – elektronika • petrochemie – Bratislava, Hlohovec – farmacie, gumárny – Matador, Púchov • dřevozpracující - Ružomberok (i textilní) • Trenčín, Púchov – textilní • města: Trnava, Nitra – historická, Komárno, Piešťany – lázně, Trenčín, Martin, Povážská Bystrica, Košice, Prešov, Zvolen - historické, Banská Bystrica - historické • Maďarsko • rozloha – 114 036 (větší než ČR) • počet obyvatel – 9,9 mil. • hustota – 110 (menší než ČR, menší než evropský průměr) • hlavní město – Budapešť • Povrch • skoro celý povrch je tvořen nížinami – Panonské pánve - Velká Uherská nížina (=Alföld), Malá Uherská nížina • Bakoňský les • Mátra – nejvyšší pohoří, na S, Kékeš nejvyšší hora • Bukové hory • Meček • Vodstvo • Dunaj – na ní Budapešť • závlaha, splavná – průmysl • přítoky: Rába, Dráva, Ipel - ze Slovenska, kus hranice • Tisa (Tizsa) – pramení v Ukrajině • hlavní význam zavlažování • přítoky: Bodrog, Samoš (Szamoš) – na S, Kriš – stř. část, Maruše – na J • • Podnebí, vegetace • mírný podnebný pás – vnitrozemské klima (v létě tepleji a méně srážek) • nízká lesnatost (spíše listnaté lesy) • nížiny využívány zemědělsky • kácení lesů, pastevectví – PUSTA – Hortobágy (pozůstatek původní stepní vegetace – traviny) • Historie • 1526 – Uherské království – Habsburská monarchie • 1867 – Rakousko-Uhersko • po 2. sv. v. vliv SSSR do r. 1989 • Obyvatelstvo • záporný přirozený přírustek (nízká porodnost) • maďarština – ugrofinský jazyk • 90% Maďarů, 5% Romů, Němci • 1/5 obyvatel žije v Budapešti (2 mil. obyv.) • 5 mil. žije v zahraničí • Zemědělství • orná půda 53% - dobré podmínky, černozemě • cukrová řepa, pšenice, kukuřice, zelenina, ovoce, slunečnice, i tabák • zelenina – paprika, rajčata, cibule • ovoce – víno – Tokajské víno • živočišná výroba – chov prasat, drůbeže a skotu, hlavně pro maso • ŽV a RV jsou víceméně vyrovnané • Nerostné suroviny • málo ner. sur. • ropa, zemní plyn – z velké části dovoz (z Ruska, od Jadranu) • hnědé uhlí – zanedbatelná naleziště • významná ložiska bauxitu (k výrobě hliníku) • Průmysl • převaha tepelných elektráren • jaderná elektrárna Paks • strojírenství – autobusy Ikarus, auta Opel v Budapešti • chemický – léčiva, fotochemie, hnojiva • potravinářský – zpracování masa, ovoce, zeleniny, cukru • města, centra: Miskolc, Györ – strojírenský pr.; Debrecín (Debrecen), Segedín (Szeged) – potravinářský pr.; Ajka, Dunaújváros – hutě • cestovní ruch – termální prameny (vulkanicky aktivní oblast) •
Balkán Rumunsko • hlavní město – Bukurešť • 237 000 km² • 22 mil. obyvatel • 91 obyv./ km² • poměrně nízká hustota zalidnění (výrazně nižší než evropský průměr) • 3 historické části - Sedmihradsko, Moldavsko, Valašsko • EU • Povrch • Karpaty - Železná vrata - soutěska • nejvyšší pohoří Fagaraš - nejvyšší hora Moldoveanu (2544 m) • je tvořeno hlavně žulovým materiálem • alpinské vrásnění • Západní hory (= Apuseni) • Transylvánská vysočina • Valašská (Rumunská) nížina – rozdělená řekou Dunaj – část v Bulharsku • na Z přesah Panonských pánví (Velká uherská nížina) • Vodstvo • Dunaj - ústí deltou ( chráněné mokřadní ekosystémy) • kus hranice s Bulharskem • Samoš, Kriš, Maruše – vlévají se do Tisy (v Maďarsku) – do Dunaje • Olt – přítok Dunaje, prožírá Karpaty – Červenověžský průsmyk (žel. doprava) • Prut – přítok Dunaje, hranice s Moldavskem • Siret – přítok Dunaje • Podnebí, vegetace • mírný podnebný pás – mírné klima • hory – horské klima • umělé snižování hranice lesa • národní parky – oblast Karpat a delta Dunaje • Obyvatelstvo • rumunština – románský jazyk • menšiny – Maďaři (z dob Rak. – Uh.) - 6,6%, Romové - 2,5% • Nerostné suroviny • dosti bohaté zásoby různých nerostných surovin • vně oblouku - ropa, zemní plyn – dostatek, chem. průmysl Bukurešť, Ploješť • hnědé a černé uhlí • vnitřní oblouk – železná ruda a barevné kovy • hutě – Hunedoara • kontroverzní hutě – Galati – ner. suroviny sem byly dováženy • Zemědělství • obě nížiny velmi úrodné - černozemě • slunečnice, ovoce, pšenice, kukuřice, cukrovka • horské oblasti – chov ovcí, skotu, bramborářské oblasti • Průmysl • chemický, potravinářský, strojírenský • nebyl na příliš vysoké úrovni • města • Timisoara (= Temešvár) – strojírenský a chemický prů,ysl • Hunedoara - hutě • Sibiu (= Sibiň) – strojírenský pr. • Brašov - strojírenský pr. • Cluj (= Kluž) • Bukurešť – chemický a strojírenský pr. • Ploiesti (= Ploješť) – chemický pr. • • přístavy: Galati – na Dunaji, Konstanca – na Černém moři • cestovní ruch - Karpaty • Bulharsko • republika • hlavní město – Sofie • 110 000 km² • 7,5 mil. obyvatel • Povrch • mladá pohoří třetihorního stáří • pohoří - Stara planina (=Balkán) • Rila – nejvyšší hora Musala (2925 m) • Pirin – nár. park • Rodopy – zalesněné pohoří • • nížiny - Dunajská nížina (= Valašská) • Hornothrácká nížina • • Vodstvo • Dunaj – přítoky: Iskar, Jantra, Marica • Podnebí, vegetace • S – mírný podnebný pás • J – subtropické středomořské vlivy (léta teplá a suchá, prší v zimě) • S a J dělen Balkánem • národní parky • nižší partie – listnaté lesy • Obyvatelstvo • silná turecká menšina ( z dob Osmanské říše) • bulharština je psána v azbuce • PP je záporný (-0,92%) • urbanizace 70% • menšina Romů • Nerostné suroviny • nedostatek • nedostatek paliv – hnědé uhlí – město Pernik • barevné kovy • Zemědělství • Valašská nížina – pšenice, cukrovka, kukuřice, … • Hornothrácká nížina – také bavlník, tabák, růže, víno • růže – olej (kosmetika), tradice • Průmysl • potravinářský, textilní, kožedělný, strojírenské obory • jaderná elektrárna Kozloduj – 35% el. energie • cestovní ruch: město Ruse – jediný silniční a železniční most přes Dunaj • Plovdiv – historické město • Burgas – přístav, rafinerie ropy • Varna – přístav • Sofie – historocké město, pohoří Vitoša • •
Balkán II Slovinsko • republika 1991 • hlavní město Ljubljana, člen EU • 20000 km2 • 2 mil. obyvatel • Slovinci 90% - katolíci - slovanský jazyk psaný latinkou • • urbanizace 50% • nerostné suroviny - hnědé uhlí, rtuť - není jich moc • zemědělství - spíše hornatý stát • průmysl - spotřební (typický stát) - lehké strojírenství • Lublaň, Maribor - strojírenství • Koper - přístav, ne příliš dobrá poloha, využívají italský přístav Terst • • Chorvatsko • hlavní město Záhřeb • 56000 km2 • 4,5 mil. obyvatel • republika, 1991 nezávislost • tři části • nížiny - Slavonie - kvalitní půdy - pšenice, kukuřice, cukrovka (Panonské pánve) • hory - vápencová pohoří • pobřeží - Dalmatské pobřeží - největší příjem z cestovního ruchu • • barevné kovy, dováží ropu do přístavu Rijeka (rafinerie ropy) • strojírenský průmysl • Osijek, Záhřeb (Zagreb) • Zadar, Split - cestovní ruch • chorvatština v latince, katolíci (ve Slavonii hodně Srbů) • Srbsko • vnitrozemský stát • 10 mil. obyvatel • Srbové, srbština slovanský jazyk v azbuce • pravoslavné náboženství, část islám • Vojvodina (sever) - Maďaři (ugrofinský jazyk) • Panonské pánve - úrodná oblast • barevné kovy, hnědé uhlí • Bělehrad, Novi sad, Niš - elektrotechnika, Kragujevac - montážní závody na auta • Bosna a Hercegovina • republika 1992, hlavní město Sarajevo • 51000 km2, 4 mil. obyvatel - pokles kvůli válečným událostem • omezený přístup k moři • nevýhodná poloha - hornatý stát • hlavní dopravní tahy v údolí řeky Nereva • obyvatelstvo: • Chorvaté - katolíci, chorvatština - latinka • Srbové - pravoslavní, srbština - azbuka • Bosňané - muslimové (náboženské vyznání zvýšili na národnost - Muslimové), bosenština (chorvatština + srbština) • • nášlapné miny - velký problém • 1995 vznik: • Bosensko-chorvatské federace • Rebubliky srbské v Bosně a Hercegovině (konfederace) • • průmysl hutnický a dřevařský, naleziště barevných kovů • zemědělství v nížinách • Černá hora • 615000 obyvatel, 13800 km2 • hlavní město Podgorica • hornatý stát, jehličnaté lesy - dřevozpracující průmysl • velká část pobřeží - letoviska • obyvatelstvo • Černohorci 62% - černohorština (srbština, píše se obojím písmem), pravoslavní původně, později i islám • Muslimové 14,6% • Albánci 14,6% • Srbové 6,6% • • řeka Mrtvica, Skadarské jezero • bauxit, stavba lodí • Bar - jih (přístav) - vede sem železnice • Titograd • Makedonie • vnitrozemský stát - Skopje hlavní město • 2 mil. obyvatel, 25000 km2, republika 1991 • spíše hornatý stát • důležité údolí řeky Vardar - doprava • makedonština - slovanský jazyk, v azbuce • Makedonci 65%, Albánci 21%, Turci 5%, Cikáni 2,7% • Cu, Zn, Pb, Fe - hutnictví železa a barevných kovů • vysoká porodnost - 1,6% • Albánie • 30000 km2 • hlavní město Tirana • albánština • 70% muslimové • obrovský růst infrastruktury a měst •
