Vrcholný středověk

Z 8.B8 wiki

Verze z 11. 11. 2009, 18:04

• 12. - 15. století
• položeny základy středověké společnosti, společnost stavovská
• společnost rozdělena podle stavů, ne podle národů

Stavy

• skupiny lidí, kteří mají stejné postavení ve společnosti
  • panský stav - šlechta, panovník
  • duchovní stav - církev, všechny typy církevních hodnostářů, představitelů
  • poddanský stav - rolníci, nevolníci
  • městský stav - měšťané
• obyvatelé ve vrcholném středověku jsou svobodní
• stavovská společnost vychází z ideje učení o trojím lidu
  • vychází z církve
• lidé jsou rozděleni do stavů díky boží vůli, každý má ve svém životě nějaký úkol
  • panský stav - organizují a brání společnost
  • duchovní stav - modlí se za společnost
  • poddanský stav - pracují pro společnost
• dostat se z nižšího do vyššího stavu bylo obtížné
• jenom když nějaký panovníkův poddaný vykonal něco významného pro panovníka, mohl být pasován na rytíře
• rozdělení podle náboženství - křesťané, muslimové, Židé

Typy středověkých států

• monarchie
• západní Evropa - jednotný centralizovaný stát, monarchie založena na národnostním principu (ve Francii Francouzi, v Británii Angličané)
  • vzniká absolutní monarchie, panovník vládne absolutně (např. Francie)
    • stavy nemají žádnou moc
    • roku 1302 ve Francii vznikají generální stavy, jsou absolutně bez moci
  • vzniká stavovská monarchie, panovník vládne spolu se stavy (např. Anglie)
    • na počátku 13. století, 1215 byl král Jan Bezzemek donucen podepsat chartu Libertatum (velká listina svobod) - král například nemůže popravit žádného z příslušníků stavů
• střední Evropa - státy zde nejsou jednotné, partikulární (rozdrobené) státy, panovníkova moc je slabší
• východní Evropa - mnohonárodnostní státy, dávájí se dohromady proti nepříteli (Polsko-litevská unie - obrana před řádem německých rytířů, Ruský stát)

Charakteristika

• změny v zemědělství - dochází ke zdokonalení náčiní, práce
  • asymetrická radlice - k prokypřování orné půdy (pluh)
  • dokonalejší zapřahání dobytka
  • používání větrných a vodních mlýnů
• změny trojpolního systému - půda byla rozdělena na tři části - jář (na jaře), ozim (silo se na podzim), úhoř (nesilo se, tato půda ležela ladem, využívána k pasení dobytka)
  • další rok se půdy vyměnily
  • měli málo dobytka, jedli ryby, luštěniny, ovoce, zeleninu
• kolonizace - osídlování dosud neobydlených oblastí
  • vnitřní - provádí obyvatelstvo uvnitř státu
  • vnější - příchod cizích osadníků
  • průběh - byla vybrána skupina rolníků, kteří měli založit novou vesnici
    • v čele vůdce lokátor, hledali místo locus
    • lesy vypalovali - vyžďářili, pařezy vyvrátili - vyklučili
    • za kolonizaci dostali osvobození od placení poplatků (12 - 20 let lhůta, měli přesně určené dávky, nakonec se tyto výhody rozšířily na ostatní vesnice), dostali svobodu
  • zákupní právo (emfyteutické, emfiteuze) - poddaní si zakoupili půdu do dědičného nájmu, ale ta pořád patřila feudeálům
  • uspořádání vesnic
    • silniční typ - kolem cesty
    • okrouhlice - statky postaveny kolem návsi, půda se rozpínala paprskovitě kolem statků
  • rozvoj řemeslné výroby, ukončena druhá společenská dělba práce, řemeslo se definitivně odděluje od zemědělství, specializace řemesel (kovolitectví, zbraně)

Rozdělení měst podle vzniku

• města na místě původních antických - obnovují se
• obnovují se tržní osady (na místech výhodných k obchodu) - křižovatky obchodních cest, u brodů řek, v podhradí (pod panským sídlem)
• města "na zeleném drnu" - nově založená města, pravá kolonizační, vznikla tam kde dříve žádná osada nebyla (např. České Budějovice)
  • mají zakládací listinu, moderní půdorys, náměstí do čtverce nebo obdelníku, rovné ulice

Rozdělení měst podle majitele

• města královská
  • věnná - přidělena královně, sloužila jako zdroj příjmu pro královny - vdovy (např. Hradec Králové, Dvůr Králové, Polička)
  • hornická - těžba drahých kovů (např. Kutná Hora, Stříbro, Písek, Jihlava), řídila se zákoníkem "Horní zákoník"
  • komorní - příjmy z nich šly do královské komory, daně vybíral komoří nebo podkomoří
• města poddanská - založena šlechtou, církví, obyvatelé byli poddaní
  • například Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Český Brod, Pelhřimov
  • majitel města přidělil obyvatelům městská privilegia (práva)
  • práva hospodářská
    • várečné (vařit pivo)
    • mílové - na míle od města se nesmel usadit žádný řemeslník, protože by konkuroval městu
    • tržní - mohly se konat trhy
    • nuceného vkladu - obchodníci se museli ve městě usadit a nejméně tři dny nabízet zboží
    • hrdelní - právo popravy
    • samosprávy - město řídila městská rada - v čele purkmistr, 12 členů, kažý měsíc byl purkmistr jeden z nich
      • dříve byl v čele měst rychtář, pak se z něj stal velitel biřiců (policie), šatlava (vězení) - za šatlavu se ještě muselo zaplatit
    • osobní svobody
    • obehnat město hradbami

Rozdělení obyvatelstva

• kupci - nejbohatší, obchodníci, městský patriciát, z kupců se skládá městská rada
  • Gildy - kupecké organizace, hodně vzdělaní, cestovali po Evropě
• řemeslníci - žili spolu pohromadě na určitém územi (pekaři, koželužci), jmenují se podle nich ulice (kde se nacházeli)
  • také součástí městské rady, sdružovali se do organizací podle řemesla - cechy, v čele cechmistr
  • řemeslníci byli mistři
  • počet řemeslníků ve městě byl omezen (aby si nekonkurovali), až po smrti jednoho mistra mohl přijít další
  • v dílnách pracovali tovaryši (vyučený řemeslník) a učedníci
  • věčný tovaryš - některý tovaryš se nemohl stát mistrem, protože na to neměl peníze nebo ve městě už bylo dost mistrů
• chudina - lidé bez svého domu, nečestná povolání (prostitutky, zloději, žebráci)
  • osobně svobodní (právem královského města byla osobní svoboda)
  • kati, rasi - prodávali psí sádlo, lidé se jich štítili, museli žít za hranicemi města
• lidé řídící se jinými zákony - kněží, šlechtici, mniši
• Židé - neměli stát (diaspora), žili rozdrobeni po Evropě
  • opovrhovaní - byli bohatí, půjčovali peníze, byla jim vyčítána smrt Krista
  • museli nosit něco žlutého, nesměli mít příjmení a vykonávat zaměstnání
  • pořádaly se na ně útoky, jsou beztrestně zabíjeni a jejich města josu vypalována (kvůli moru, neúrodě)
  • za Josefa II. osvícenský absolutismus - Židé se zrovnoprávnili

Význam měst

• ekonomický - střediska obchodu a řemeslné výroby
• kulturní - sepisovaly se knihy - vzdělání
• společenský - obyvatelé byli osobně svobodní
• politický - města podporují krále proti šlechtě, ti byli soupeři

Dálkový obchod

• zabýval se prodeje a dovozem luxusního zboží pro šlechtu a krále
• dováželo se z orientu, arabští kupci
• Levanta (východní část středomoří - Sýrie, Palestina) - tam se zboží předávalo od Arabů k evropským císařům - italští kupci (Benátky a Janov)
• obchodní cesty - námořní, od středozemního moře od východu na západ, ovládaly je italská města (Janov a Benátky), v čele městské republiky - městská rada
  • Benátky měly v čele ještě oficiálního představitele - benátského dóže
  • města mezi sebou soupeřila - proto měla námezní armády - v čele kondotiér
  • condotiéři vojsko vypláceli - armáda byla závislá
  • stalo se že condotier ovládl město - vznikaly městské monarchie
    • například Florencie - Mediciové (výroba látek - první textilní manufaktury, pracují zde svobodní námezní dělníci), Miláno - Sforzové (vyráběla se zde rytířská zbroj)
  • severní Itálie byla nejednotná
  • ve Florencii roku 1378 povstání dělníků v manufakturách - málo placeni
• další obchodní námořní cesta byla v severní Evropě - Hanza (Hanzovní cesta), byla to nadnárodní urbanizace
  • centrem organizace byla Lübeck, města byla politicky i ekonomicky silná
  • bojovala proti zemím Skandinávského poloostrova (Švédsko, Dánsko, Norsko - Kalmarská unie)
  • Hanza Kalmarskou unii porazila, objevení Ameriky a zámořské obchody způsobily konec těchto sporů
  • centra obchodu se přesunula na pobřeží západní Evropy (atlantské pobřeží)

Rozvoj těžby drahých kovů

• v Čechách těžba zlata (Zlaté hory, řeka Otava - Písek, Jílové u Prahy), stříbra (Stříbro, Jihlava, Kutná Hora)
• Václav II. od roku 1300 razil pražské groše, nechal sepsat horní zákoník (kolik stříbra si může Kutná Hora nechat, jaká jsou práva horníků)
• Vlašský dvůr - mincovna v Kutné Hoře
• Královský regál - právo krále na těžbu drahých kovů
• feudeální renta - přechod od naturální renty k peněžní, feudeálové vyžadují od poddaných peníze, nikoli např. obilí
• feudeálové (šlechta) se začali dělit na vyšší a nižší stav (panský - např. pán z Hradce a rytířský - např. Jan Žižka z Trocnova)