Vrcholný středověk
Z 8.B8 wiki
- 12. - 15. století
- položeny základy středověké společnosti, společnost stavovská
- společnost rozdělena podle stavů, ne podle národů
Obsah |
Stavy
- skupiny lidí, kteří mají stejné postavení ve společnosti
- panský stav - šlechta, panovník
- duchovní stav - církev, všechny typy církevních hodnostářů, představitelů
- poddanský stav - rolníci, nevolníci
- městský stav - měšťané
- obyvatelé ve vrcholném středověku jsou svobodní
- stavovská společnost vychází z ideje učení o trojím lidu
- vychází z církve
- lidé jsou rozděleni do stavů díky boží vůli, každý má ve svém životě nějaký úkol
- panský stav - organizují a brání společnost
- duchovní stav - modlí se za společnost
- poddanský stav - pracují pro společnost
- dostat se z nižšího do vyššího stavu bylo obtížné
- jenom když nějaký panovníkův poddaný vykonal něco významného pro panovníka, mohl být pasován na rytíře
- rozdělení podle náboženství - křesťané, muslimové, Židé
Typy středověkých států
- monarchie
- západní Evropa - jednotný centralizovaný stát, monarchie založena na národnostním principu (ve Francii Francouzi, v Británii Angličané)
- vzniká absolutní monarchie, panovník vládne absolutně (např. Francie)
- stavy nemají žádnou moc
- roku 1302 ve Francii vznikají generální stavy, jsou absolutně bez moci
- vzniká stavovská monarchie, panovník vládne spolu se stavy (např. Anglie)
- na počátku 13. století, 1215 byl král Jan Bezzemek donucen podepsat chartu Libertatum (velká listina svobod) - král například nemůže popravit žádného z příslušníků stavů
- vzniká absolutní monarchie, panovník vládne absolutně (např. Francie)
- střední Evropa - státy zde nejsou jednotné, partikulární (rozdrobené) státy, panovníkova moc je slabší
- východní Evropa - mnohonárodnostní státy, dávájí se dohromady proti nepříteli (Polsko-litevská unie - obrana před řádem německých rytířů, Ruský stát)
Charakteristika
- změny v zemědělství - dochází ke zdokonalení náčiní, práce
- asymetrická radlice - k prokypřování orné půdy (pluh)
- dokonalejší zapřahání dobytka
- používání větrných a vodních mlýnů
- změny trojpolního systému - půda byla rozdělena na tři části - jář (na jaře), ozim (silo se na podzim), úhor (nesilo se, tato půda ležela ladem, využívána k pasení dobytka)
- další rok se půdy vyměnily
- měli málo dobytka, jedli ryby, luštěniny, ovoce, zeleninu
- kolonizace - osídlování dosud neobydlených oblastí
- vnitřní - provádí obyvatelstvo uvnitř státu
- vnější - příchod cizích osadníků
- průběh - byla vybrána skupina rolníků, kteří měli založit novou vesnici
- v čele vůdce lokátor, hledali místo locus
- lesy vypalovali - vyžďářili, pařezy vyvrátili - vyklučili
- za kolonizaci dostali osvobození od placení poplatků (12 - 20 let lhůta, měli přesně určené dávky, nakonec se tyto výhody rozšířily na ostatní vesnice), dostali svobodu
- zákupní právo (emfyteutické, emfiteuze) - poddaní si zakoupili půdu do dědičného nájmu, ale ta pořád patřila feudeálům
- uspořádání vesnic
- silniční typ - kolem cesty
- okrouhlice - statky postaveny kolem návsi, půda se rozpínala paprskovitě kolem statků
- rozvoj řemeslné výroby, ukončena druhá společenská dělba práce, řemeslo se definitivně odděluje od zemědělství, specializace řemesel (kovolitectví, zbraně)
Rozdělení měst podle vzniku
- města na místě původních antických - obnovují se
- obnovují se tržní osady (na místech výhodných k obchodu) - křižovatky obchodních cest, u brodů řek, v podhradí (pod panským sídlem)
- města "na zeleném drnu" - nově založená města, pravá kolonizační, vznikla tam kde dříve žádná osada nebyla (např. České Budějovice)
- mají zakládací listinu, moderní půdorys, náměstí do čtverce nebo obdelníku, rovné ulice
Rozdělení měst podle majitele
- města královská
- věnná - přidělena královně, sloužila jako zdroj příjmu pro královny - vdovy (např. Hradec Králové, Dvůr Králové, Polička)
- hornická - těžba drahých kovů (např. Kutná Hora, Stříbro, Písek, Jihlava), řídila se zákoníkem "Horní zákoník"
- komorní - příjmy z nich šly do královské komory, daně vybíral komoří nebo podkomoří
- města poddanská - založena šlechtou, církví, obyvatelé byli poddaní
- například Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Český Brod, Pelhřimov
- majitel města přidělil obyvatelům městská privilegia (práva)
- práva hospodářská
- várečné (vařit pivo)
- mílové - na míle od města se nesmel usadit žádný řemeslník, protože by konkuroval městu
- tržní - mohly se konat trhy
- nuceného vkladu - obchodníci se museli ve městě usadit a nejméně tři dny nabízet zboží
- hrdelní - právo popravy
- samosprávy - město řídila městská rada - v čele purkmistr, 12 členů, kažý měsíc byl purkmistr jeden z nich
- dříve byl v čele měst rychtář, pak se z něj stal velitel biřiců (policie), šatlava (vězení) - za šatlavu se ještě muselo zaplatit
- osobní svobody
- obehnat město hradbami
Rozdělení obyvatelstva
- kupci - nejbohatší, obchodníci, městský patriciát, z kupců se skládá městská rada
- Gildy - kupecké organizace, hodně vzdělaní, cestovali po Evropě
- řemeslníci - žili spolu pohromadě na určitém územi (pekaři, koželužci), jmenují se podle nich ulice (kde se nacházeli)
- také součástí městské rady, sdružovali se do organizací podle řemesla - cechy, v čele cechmistr
- řemeslníci byli mistři
- počet řemeslníků ve městě byl omezen (aby si nekonkurovali), až po smrti jednoho mistra mohl přijít další
- v dílnách pracovali tovaryši (vyučený řemeslník) a učedníci
- věčný tovaryš - některý tovaryš se nemohl stát mistrem, protože na to neměl peníze nebo ve městě už bylo dost mistrů
- chudina - lidé bez svého domu, nečestná povolání (prostitutky, zloději, žebráci)
- osobně svobodní (právem královského města byla osobní svoboda)
- kati, rasi - prodávali psí sádlo, lidé se jich štítili, museli žít za hranicemi města
- lidé řídící se jinými zákony - kněží, šlechtici, mniši
- Židé - neměli stát (diaspora), žili rozdrobeni po Evropě
- opovrhovaní - byli bohatí, půjčovali peníze, byla jim vyčítána smrt Krista
- museli nosit něco žlutého, nesměli mít příjmení a vykonávat zaměstnání
- pořádaly se na ně útoky, jsou beztrestně zabíjeni a jejich města josu vypalována (kvůli moru, neúrodě)
- za Josefa II. osvícenský absolutismus - Židé se zrovnoprávnili
Význam měst
- ekonomický - střediska obchodu a řemeslné výroby
- kulturní - sepisovaly se knihy - vzdělání
- společenský - obyvatelé byli osobně svobodní
- politický - města podporují krále proti šlechtě, ti byli soupeři
Dálkový obchod
- zabýval se prodeje a dovozem luxusního zboží pro šlechtu a krále
- dováželo se z orientu, arabští kupci
- Levanta (východní část středomoří - Sýrie, Palestina) - tam se zboží předávalo od Arabů k evropským císařům - italští kupci (Benátky a Janov)
- obchodní cesty - námořní, od středozemního moře od východu na západ, ovládaly je italská města (Janov a Benátky), v čele městské republiky - městská rada
- Benátky měly v čele ještě oficiálního představitele - benátského dóže
- města mezi sebou soupeřila - proto měla námezní armády - v čele kondotiér
- kondotiéři vojsko vypláceli - armáda byla závislá
- stalo se že kondotiér ovládl město - vznikaly městské monarchie
- například Florencie - Mediciové (výroba látek - první textilní manufaktury, pracují zde svobodní námezní dělníci), Miláno - Sforzové (vyráběla se zde rytířská zbroj)
- severní Itálie byla nejednotná
- ve Florencii roku 1378 povstání dělníků v manufakturách - málo placeni
- další obchodní námořní cesta byla v severní Evropě - Hanza (Hanzovní cesta), byla to nadnárodní urbanizace
- centrem organizace byla Lübeck, města byla politicky i ekonomicky silná
- bojovala proti zemím Skandinávského poloostrova (Švédsko, Dánsko, Norsko - Kalmarská unie)
- Hanza Kalmarskou unii porazila, objevení Ameriky a zámořské obchody způsobily konec těchto sporů
- centra obchodu se přesunula na pobřeží západní Evropy (atlantské pobřeží)
Rozvoj těžby drahých kovů
- v Čechách těžba zlata (Zlaté hory, řeka Otava - Písek, Jílové u Prahy), stříbra (Stříbro, Jihlava, Kutná Hora)
- Václav II. od roku 1300 razil pražské groše, nechal sepsat horní zákoník (kolik stříbra si může Kutná Hora nechat, jaká jsou práva horníků)
- Vlašský dvůr - mincovna v Kutné Hoře
- Královský regál - právo krále na těžbu drahých kovů
- feudeální renta - přechod od naturální renty k peněžní, feudeálové vyžadují od poddaných peníze, nikoli např. obilí
- feudeálové (šlechta) se začali dělit na vyšší a nižší stav (panský - např. pán z Hradce a rytířský - např. Jan Žižka z Trocnova)
