Právo

(Rozdíly mezi verzemi)

Přejít na:navigace, hledání

• soubor pravidel, podle kterých se řídí a kterým je organizována lidská společnost • právo má formální a formalizovaný charakter, čímž se liší od sociálních norem • garantem dodržování práva je stát - stát jako organizační struktura lidské společnosti • stát vydává obecně závazné právní předpisy (pravidla) • souhrn všech právních předpisů v daném státě se nazývá právní řád • právo - objektivní a abstraktní, subjektivní a konkrétní (vzplývá z konkrétního právního vztahu) • jednotlivých států jsou odlišné • právní řád tvoří logický celek, jednotlivé právní normy nemohou být vzájemně v rozporu - dohled ústavního soudu • právní řád je projevem jediné vůle, tj. vůle legislativních orgánů státu • právní řád se vyvíjí a mění • • v rámci EU dochází ke sbližování právních řádů jednotlivých členů • Právní normy • obecně závazná pravidla jednání, jejichž dodržování je vynutitelné státem • tvorba právních norem se nazývá legislativa (lex = zákon), má přesně stanovená pravidla • soubor právních norem je právní předpis - zákon • z právních norem vyplývají právní vztahy • právo je minimum morálky • typy právních norem • podle způsobu vymezení chování • zavazující - zavazují k nějakému jednání (přikazující normy) - "zákaz" • opravňující - v obchodních vztazích • • podle závaznosti • donucující (kogentní) - bezvýhradně zavazující • podpůrné (dispozitivní) - v obchodních vztazích • • • Platnost, účinnost, působnost • platnost - vytvořen příslušným právním orgánem a byl schválen prezidentem, musí se stát součástí právního řádu, platný ode dne vydání (datum platnosti v záhlaví) • účinnost - je-li, musí se ním všichni občané řídit, doba mezi platností a účinností je vacatio legis • působnost • osobní - vymezuje lidi, na které se vztahuje • územní - na určitou oblast • časová - od kdy do kdy • věcná - o co se jedná • • Právní vztahy • všechny vztahy, které upravují právní normy • subjekty - účastníci právního vztahu (fyzické, právnické osoby) • obsah - všechny práva a povinnosti, kterým se musí účastníci řídit • předmět - cíl nebo účel, který je výsledkem právního vztahu • Fyzické osoby • lidé - jednotlivci • způsobilost - právní subjektivita • k právům a povinnostem - každý jednotlivec má od narození až do smrti (nelze zbavit jinak než prohlášením za mrtvého) • k právním úkonům - zakládat, měnit, rušit právní vztahy, za nesvéprávné jednají zákonní zástupci • • Právnické osoby • firmy a společnosti (uměle vytvořená sdružení) • jednají jako jednotlivci (+rozdíly) • podstatu můžou tvořit lidé, věci • společenství osob (korporace) - závazky+práva (společné pro korporaci, jednotlivci mají jiné), vstupuje do vztahu samostatně • společenství věcí a majetku - podstata peníze nebo budovy (peníze - nadace a fondy, budovy - podniky a ústavy) • společenství právnických osob - závazky+práva, sdružení jedná nezávisle - samostatný subjekt, na základě písemných smluv a registrace v evidenci, zánik - vymazání z evidence • • právnických osob je hodně, většinou hospodářská sféra a společenský život • za účelem podnikání - zisku • i stát a veškeré samosprávné celky (kraje) • jedná za ně fyzická osoba (přímo i nepřímo) • • Právní skutečnosti • každá skutečnost, se kterou se spojuje vznik, zánik nebo změna právnického vztahu • samočinné (samovolné) - bez našeho ovlivnění • záměrné • • objektivní událost (samovolné) - vyplývají z přírodních zákonitostí - živelné katastrofy, úmrtí člověka, uplynutí času (plnoletost) • subjektivní právní úkony (záměrné) - vědomé, uzavírání smluv • aby byl platný musí být svobodný, určitý a srozumitelný, vážně míněný • • právní úkony jsou neplatné pokud se příčí zákonům nebo dobrým mravům • podmínkou platnosti může být předepsaná forma • Právní úkony • jednostranné - unilaterální (např. závěť) • dvoustranné - bilaterální (např. kupní smlouva) • mnohostranné - multilaterální (např. založení družstva, společenství) • uzavírání smlouvy - písemné, ústní; osobně, v zastoupení (plná moc, do 18 let) • jednat • výslovně - ústně a písemně • jinými způsoby - cvaklá jízdenka - konkludentní činy - aktivní jednání z něhož je zřejmý úmysl • • právní skutečností může být i nečinnost - opomenutí (prodloužení po zkušební době) • akty státních orgánů - rozhodnutí soudu, vyhlášky • i protiprávní jednání • Realizace a aplikace práva • realizace - uskutečňování práva • dle právních norem se tvoří právní vztahy, jejichž účastníci se chovají podle předepsaných pravidel • aplikace - státní orgány dělají právní akty, které rozhodují o něčem (použití) (např. stavební úřad vydá rozhodnutí) • rozhodnutí musí obsahovat • výrok, odůvodnění • poučení o správných prostředcích (námitky a odvolání) • • pokud už se proti rozhodnutí nejde odvolat (námitka, ...), poté nabývá právní moci • Systém práva • podobný jako právní řád • právní řád se třídí dle druhu (zákony, vyhlášky) • v systému práva nás zajímá obsahové uspořádání (zákon o mzdě -> pracovní vztahy -> pracovní právo) • formální prameny práva • všechny formy, ve kterých právní předpisy vstupují do právního řádu • zákony, vyhlášky, vládní nařízení • odvětví - soubor příbuzných zákonů (obsahově) • soubor - formální pramen odvětví • zákon o rodině (nejdůležitější formální pramen rodinného práva) • obchodní zákoník (pramen obdhocního práva) • • materiální prameny práva • společenské poměry, problémy a potřeby, které vyžadují právní úpravu • ekologické zákony (materiálním pramenem je potřeba člověka chárnit přírodu) • vyslvětlení formálních pramenů je odpovědí na otázku, v jaké podobě byly právní předpisy vydány (například v podobě zákonů) • • charakteristika nejdůležitějších právních odvětví • ústavní právo - řízení státu, o rozdělení moci • správní právo - pojednává o činnosti správního aparátu • občanské právo - pojednává o majetkových záležitostech fyzických a právnických osob • pracovní právo - o pracovních vztazích • rodinné právo - upravuje rodinné vztahy (mezi manžely, rodiči a dětmi) • trestné právo - vymezuje jaké jsou trestné činy a jaké jsou za ně tresty • • Právo veřejné a soukromé • veřejné - hodnotí stát, upravuje takové vztahy, ve kterých je stát a jeho orgány nadřazení nositelé moci (např. trestní) • soukromé - upravuje společenské vztahy na základě rovnosti účastníků (např. obchodní, občanské, rodinné) • Ústavní právo • nejdůležitější • soubor právních norem upravující nejdůležitější právní vztahy ve státě • uspořádání státu - hlavní město, kraje, ... • rozdělení a výkon státní moci - kdo jakou moc • základní práva a svobody občanů - mít majetek, orientace, ... • prameny - ústava, ústavní zákony • ústavní zákony se od klasických odlišují formou (a přímým názvem ústavní zákony) a zvláštním zákonodárným postupem • Ústava • nejvyšší zákon státu • může být měněna nebo doplňována jen ústavními zákony • všechny ostatní zákony, vyhlášky, předpisy atd. nesmí být v rozporu s ústavou • ústavy demokratických států obvykle stanovují • typ státu - republika, monarchie, charakter státního řízení (jednotný x federace) • federace - pevný svazek států, jednotná zahraniční politika, armáda, měna a v mezinárodních vztazích působí jako jediný (jednotný) subjekt • je nutné vymezit pravomoci a působnost jednotlivých federálních orgánů (Německo) • • • dělba moci • zákonodárná - parlament ČR • výkonná - vláda, prezident, nejvyšší státní zastupitelství • soudní - soustava soudů • • Výkonná moc • prezident - zastupuje stát navenej, hlava státu - nejvyšší ústavní činitel • právo veda v legislativním procesu • nejvyšší velitel ozbrojených sil • jmenuje členy vlády, soudce • sjednává mezinárodní smlouvy • amnestie, milosti • jmenuje generály, profesory • v krizových situacích může rozpustit poslaneckou sněmovnu • • vláda - kolektivní orgán státní moci • Soudní moc • tvořena soustavou soudů • ochrana práv • soustava soudů • nejvyšší soud Brno, vrchní soudy Praha a Olomouc, krajské soudy, okresní soudy + obvodové soudy v Praze + městský soud Brno • ústavní soud Brno (ústavní soudci voleni na dobu 10 let) • nejvyšší správní soud Brno • • státní správa 7 krajů, ale samospráva 13 + Praha • Ústavní právo • další ústavní instituce • Nejvyšší kontrolní úřad • Česká národní banka • problematika územní samosprávy • obce - základní územní samosprávné celky • kraje 13 + 1 • • státní správa - centrální vláda - okresy, kraje, 7+1 • samospráva - volené orgány na 4 roky, výkon státní moci v přenesené působnosti • Občanské právo • zabývá se majetkovými vztahy mezi fyzickými i právnickými osobami a také ochranou osobnosti • pramen OP je ústava a občanský zákoník z. č. 40/19645 sb. ve znění pozdějších předpisů • oblasti OP - práva věcná, závazková, dědická, osobnostní, osobně-majetková • Právní pojetí věci, majetek • věc jako předmět právních vztahů • věc je z právního hlediska pouze to, co má majetkovou hodnotu, musí se jednat o ohraničený samostatný předmět • hmotná - věc jako taková (prostorově vymezená, vnímatelná lidskými smysly • nehmotná - prodkut vnitřního světa lidského vědomí • majetek (osoby) • hmotné věci ve vlastnictví osoby • majetková práva k nehmotným věcem (autorská práva) • pohledávky • • hodnota majetku se snižuje o dluhy • věci hmotné • movité (movere - hýbat lat.) • nemovité (pozemky, stavby pevně spojené se svým základem) • evidence - katastr nemovitostí • katastrální úřad • • • Dědické právo • souhrn norem zabývající se přechodem majetku zemřelé osoby na právní zástupce - dědice • dědictví - ze závěti, ze zákona (dědí příbuzní a blízcí) • 1. skupina dědiců • zůstavitelovi děti (manželské i nemanželské) a manžel(ka) • dědí stejným dílem • • 2. skupina • manželka, nejméně 1/2 • zůstavitelovi rodiče • osoby, které žily nejméně rok se zůstavitelem ve stejné domácnosti (společné) • • 3. skupina • sourozenci zůstavitele • osoby ve společné domácnosti - stejným dílem • • 4. skupina • prarodiče zůstavitele, případně jejich děti • • neexistuje-li zákonný dědic, přechází dědictví na stát - "odúmrť" • neopomenutelní dědicové - nezletilé děti - dědí vždy nejméně 1/2 • Závazkové právo • součást občanského práva • vzniká z právních úkonů, nejčastěji ze smluv • z platného závazku plyne, že dlužník je povinen něco • dát (dare) • konat (facere) • nekonat (non facere) = zdržet se (něčeho) • trpět (pati) • • věřitel je oprávněn splnění závazku požadovat • smlouvy: kupní, darovací, smlouva o dílo, smlouva o půjčce, smlouva o výpůjčce, nájemní smlouva, smlouva o úschově, pojistná, pracovní • náležitosti smlouvy • záhlaví - smluvní strany (všechny) • předmět smlouvy • podisy smluvních stran • datum • •