Právo
Z 8.B8 wiki
- soubor pravidel, podle kterých se řídí a kterým je organizována lidská společnost
- právo má formální a formalizovaný charakter, čímž se liší od sociálních norem
- garantem dodržování práva je stát - stát jako organizační struktura lidské společnosti
- stát vydává obecně závazné právní předpisy (pravidla)
- souhrn všech právních předpisů v daném státě se nazývá právní řád
- právo - objektivní a abstraktní, subjektivní a konkrétní (vzplývá z konkrétního právního vztahu)
Obsah |
Právní řád
- ústava + ústavní zákony (ústavní pořádek), zákony (předpisy zákonné, základní)
- vládní nařízení, vyhlášky ministerstev, vyhlášky samosprávných celků - krajů a obcí (předpisy podzákonné, prováděcí)
- charakteristika právního řádu
- právní řád tvoří v sobě uzavřený myšlenkový celek, právní řády jednotlivých států jsou odlišné
- právní řád tvoří logický celek, jednotlivé právní normy nemohou být vzájemně v rozporu - dohled ústavního soudu
- právní řád je projevem jediné vůle, tj. vůle legislativních orgánů státu
- právní řád se vyvíjí a mění
- v rámci EU dochází ke sbližování právních řádů jednotlivých členů
Právní normy
- obecně závazná pravidla jednání, jejichž dodržování je vynutitelné státem
- tvorba právních norem se nazývá legislativa (lex = zákon), má přesně stanovená pravidla
- soubor právních norem je právní předpis - zákon
- z právních norem vyplývají právní vztahy
- právo je minimum morálky
- typy právních norem
- podle způsobu vymezení chování
- zavazující - zavazují k nějakému jednání (přikazující normy) - "zákaz"
- opravňující - v obchodních vztazích
- podle závaznosti
- donucující (kogentní) - bezvýhradně zavazující
- podpůrné (dispozitivní) - v obchodních vztazích
- podle způsobu vymezení chování
Platnost, účinnost, působnost
- platnost - vytvořen příslušným právním orgánem a byl schválen prezidentem, musí se stát součástí právního řádu, platný ode dne vydání (datum platnosti v záhlaví)
- účinnost - je-li, musí se ním všichni občané řídit, doba mezi platností a účinností je vacatio legis
- působnost
- osobní - vymezuje lidi, na které se vztahuje
- územní - na určitou oblast
- časová - od kdy do kdy
- věcná - o co se jedná
Právní vztahy
- všechny vztahy, které upravují právní normy
- subjekty - účastníci právního vztahu (fyzické, právnické osoby)
- obsah - všechny práva a povinnosti, kterým se musí účastníci řídit
- předmět - cíl nebo účel, který je výsledkem právního vztahu
Fyzické osoby
- lidé - jednotlivci
- způsobilost - právní subjektivita
- k právům a povinnostem - každý jednotlivec má od narození až do smrti (nelze zbavit jinak než prohlášením za mrtvého)
- k právním úkonům - zakládat, měnit, rušit právní vztahy, za nesvéprávné jednají zákonní zástupci
Právnické osoby
- firmy a společnosti (uměle vytvořená sdružení)
- jednají jako jednotlivci (+rozdíly)
- podstatu můžou tvořit lidé, věci
- společenství osob (korporace) - závazky+práva (společné pro korporaci, jednotlivci mají jiné), vstupuje do vztahu samostatně
- společenství věcí a majetku - podstata peníze nebo budovy (peníze - nadace a fondy, budovy - podniky a ústavy)
- společenství právnických osob - závazky+práva, sdružení jedná nezávisle - samostatný subjekt, na základě písemných smluv a registrace v evidenci, zánik - vymazání z evidence
- právnických osob je hodně, většinou hospodářská sféra a společenský život
- za účelem podnikání - zisku
- i stát a veškeré samosprávné celky (kraje)
- jedná za ně fyzická osoba (přímo i nepřímo)
Právní skutečnosti
- každá skutečnost, se kterou se spojuje vznik, zánik nebo změna právnického vztahu
- samočinné (samovolné) - bez našeho ovlivnění
- záměrné
- objektivní událost (samovolné) - vyplývají z přírodních zákonitostí - živelné katastrofy, úmrtí člověka, uplynutí času (plnoletost)
- subjektivní právní úkony (záměrné) - vědomé, uzavírání smluv
- aby byl platný musí být svobodný, určitý a srozumitelný, vážně míněný
- právní úkony jsou neplatné pokud se příčí zákonům nebo dobrým mravům
- podmínkou platnosti může být předepsaná forma
Právní úkony
- jednostranné - unilaterální (např. závěť)
- dvoustranné - bilaterální (např. kupní smlouva)
- mnohostranné - multilaterální (např. založení družstva, společenství)
- uzavírání smlouvy - písemné, ústní; osobně, v zastoupení (plná moc, do 18 let)
- jednat
- výslovně - ústně a písemně
- jinými způsoby - cvaklá jízdenka - konkludentní činy - aktivní jednání z něhož je zřejmý úmysl
- právní skutečností může být i nečinnost - opomenutí (prodloužení po zkušební době)
- akty státních orgánů - rozhodnutí soudu, vyhlášky
- i protiprávní jednání
Realizace a aplikace práva
- realizace - uskutečňování práva
- dle právních norem se tvoří právní vztahy, jejichž účastníci se chovají podle předepsaných pravidel
- aplikace - státní orgány dělají právní akty, které rozhodují o něčem (použití) (např. stavební úřad vydá rozhodnutí)
- rozhodnutí musí obsahovat
- výrok, odůvodnění
- poučení o správných prostředcích (námitky a odvolání)
- pokud už se proti rozhodnutí nejde odvolat (námitka, ...), poté nabývá právní moci
Systém práva
- podobný jako právní řád
- právní řád se třídí dle druhu (zákony, vyhlášky)
- v systému práva nás zajímá obsahové uspořádání (zákon o mzdě -> pracovní vztahy -> pracovní právo)
- formální prameny práva
- všechny formy, ve kterých právní předpisy vstupují do právního řádu
- zákony, vyhlášky, vládní nařízení
- odvětví - soubor příbuzných zákonů (obsahově)
- soubor - formální pramen odvětví
- zákon o rodině (nejdůležitější formální pramen rodinného práva)
- obchodní zákoník (pramen obdhocního práva)
- materiální prameny práva
- společenské poměry, problémy a potřeby, které vyžadují právní úpravu
- ekologické zákony (materiálním pramenem je potřeba člověka chárnit přírodu)
- vyslvětlení formálních pramenů je odpovědí na otázku, v jaké podobě byly právní předpisy vydány (například v podobě zákonů)
- charakteristika nejdůležitějších právních odvětví
- ústavní právo - řízení státu, o rozdělení moci
- správní právo - pojednává o činnosti správního aparátu
- občanské právo - pojednává o majetkových záležitostech fyzických a právnických osob
- pracovní právo - o pracovních vztazích
- rodinné právo - upravuje rodinné vztahy (mezi manžely, rodiči a dětmi)
- trestné právo - vymezuje jaké jsou trestné činy a jaké jsou za ně tresty
Právo veřejné a soukromé
- veřejné - hodnotí stát, upravuje takové vztahy, ve kterých je stát a jeho orgány nadřazení nositelé moci (např. trestní)
- soukromé - upravuje společenské vztahy na základě rovnosti účastníků (např. obchodní, občanské, rodinné)
Ústavní právo
- nejdůležitější
- soubor právních norem upravující nejdůležitější právní vztahy ve státě
- uspořádání státu - hlavní město, kraje, ...
- rozdělení a výkon státní moci - kdo jakou moc
- základní práva a svobody občanů - mít majetek, orientace, ...
- prameny - ústava, ústavní zákony
- ústavní zákony se od klasických odlišují formou (a přímým názvem ústavní zákony) a zvláštním zákonodárným postupem
Ústava
- nejvyšší zákon státu
- může být měněna nebo doplňována jen ústavními zákony
- všechny ostatní zákony, vyhlášky, předpisy atd. nesmí být v rozporu s ústavou
- ústavy demokratických států obvykle stanovují
- typ státu - republika, monarchie, charakter státního řízení (jednotný x federace)
- federace - pevný svazek států, jednotná zahraniční politika, armáda, měna a v mezinárodních vztazích působí jako jediný (jednotný) subjekt
- je nutné vymezit pravomoci a působnost jednotlivých federálních orgánů (Německo)
- typ státu - republika, monarchie, charakter státního řízení (jednotný x federace)
- dělba moci
- zákonodárná - parlament ČR
- výkonná - vláda, prezident, nejvyšší státní zastupitelství
- soudní - soustava soudů
Výkonná moc
- prezident - zastupuje stát navenej, hlava státu - nejvyšší ústavní činitel
- právo veda v legislativním procesu
- nejvyšší velitel ozbrojených sil
- jmenuje členy vlády, soudce
- sjednává mezinárodní smlouvy
- amnestie, milosti
- jmenuje generály, profesory
- v krizových situacích může rozpustit poslaneckou sněmovnu
- vláda - kolektivní orgán státní moci
Soudní moc
- tvořena soustavou soudů
- ochrana práv
- soustava soudů
- nejvyšší soud Brno, vrchní soudy Praha a Olomouc, krajské soudy, okresní soudy + obvodové soudy v Praze + městský soud Brno
- ústavní soud Brno (ústavní soudci voleni na dobu 10 let)
- nejvyšší správní soud Brno
- státní správa 7 krajů, ale samospráva 13 + Praha
Ústavní právo
- další ústavní instituce
- Nejvyšší kontrolní úřad
- Česká národní banka
- problematika územní samosprávy
- obce - základní územní samosprávné celky
- kraje 13 + 1
- státní správa - centrální vláda - okresy, kraje, 7+1
- samospráva - volené orgány na 4 roky, výkon státní moci v přenesené působnosti
Občanské právo
- zabývá se majetkovými vztahy mezi fyzickými i právnickými osobami a také ochranou osobnosti
- pramen OP je ústava a občanský zákoník z. č. 40/19645 sb. ve znění pozdějších předpisů
- oblasti OP - práva věcná, závazková, dědická, osobnostní, osobně-majetková
Právní pojetí věci, majetek
- věc jako předmět právních vztahů
- věc je z právního hlediska pouze to, co má majetkovou hodnotu, musí se jednat o ohraničený samostatný předmět
- hmotná - věc jako taková (prostorově vymezená, vnímatelná lidskými smysly
- nehmotná - prodkut vnitřního světa lidského vědomí
- majetek (osoby)
- hmotné věci ve vlastnictví osoby
- majetková práva k nehmotným věcem (autorská práva)
- pohledávky
- hodnota majetku se snižuje o dluhy
- věci hmotné
- movité (movere - hýbat lat.)
- nemovité (pozemky, stavby pevně spojené se svým základem)
- evidence - katastr nemovitostí
- katastrální úřad
Dědické právo
- souhrn norem zabývající se přechodem majetku zemřelé osoby na právní zástupce - dědice
- dědictví - ze závěti, ze zákona (dědí příbuzní a blízcí)
- 1. skupina dědiců
- zůstavitelovi děti (manželské i nemanželské) a manžel(ka)
- dědí stejným dílem
- 2. skupina
- manželka, nejméně 1/2
- zůstavitelovi rodiče
- osoby, které žily nejméně rok se zůstavitelem ve stejné domácnosti (společné)
- 3. skupina
- sourozenci zůstavitele
- osoby ve společné domácnosti - stejným dílem
- 4. skupina
- prarodiče zůstavitele, případně jejich děti
- neexistuje-li zákonný dědic, přechází dědictví na stát - "odúmrť"
- neopomenutelní dědicové - nezletilé děti - dědí vždy nejméně 1/2
Závazkové právo
- součást občanského práva
- vzniká z právních úkonů, nejčastěji ze smluv
- z platného závazku plyne, že dlužník je povinen něco
- dát (dare)
- konat (facere)
- nekonat (non facere) = zdržet se (něčeho)
- trpět (pati)
- věřitel je oprávněn splnění závazku požadovat
- smlouvy: kupní, darovací, smlouva o dílo, smlouva o půjčce, smlouva o výpůjčce, nájemní smlouva, smlouva o úschově, pojistná, pracovní
- náležitosti smlouvy
- záhlaví - smluvní strany (všechny)
- předmět smlouvy
- podisy smluvních stran
- datum
Právo duševního vlastnictví
- z. č. 12/2000 Sb. - autorský zákon
- právo na ochranu autorství - práva vyplývající z autorství
- rozhodnutí o uveřejnění
- souhlas s užitím
- právo na odměnu
- autorství je chráněno za autorova života a 70 let po jeho smrti, kdy přechází na dědice
- spoluvlastnictví
- věc může být ve spoluvlastnictví dvou a více osob
- ideální podíly
- společné jmění manželů
- držba - faktické ovládání věci
- oprávněná
- neoprávněná
Manželství
- trvalé soužití muže a ženy uzavřené zákonným způsobem
- občanský sňatek - obecní úřad
- církevní sňatek - náboženské společnosti a státem zaregistrované církve
- sňatky jsou zapisovány do matriky
- okolnosti vylučující manželství
- příbuznost
- nezletilost
- uzavřít manželství lze od 18 let
- soud může připustit výjimku od 16 let
- nezpůsobilost k právním úkonům, soud připouští výjimku
- manželství nelze uzavřít s ženatým mužem nebo s vdanou ženou
- vážná psychická choroba, výjimky jsou přípustné
- je-li manželství uzavřeno za těchto okolností, jedná se o zdánlivé manželství - je soudem prohlášeno za neplatné
- zánik manželství
- smrtí jednoho z manželů (případně prohlásí-li soud jednoho z manželů za mrtvého)
- rozvod
- práva a povinnosti účastníků rodinně právních vztahů
- vyživovacá povinnost
- rodičovská zodpovědnost
- péče o zdraví, o tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj dítěte
- zastupování dítěte v právních výkonech
- řádná správa jmění u dítěte
- rodičovství jako příbuzenský vztah s právními důsledky vzniká narozením
- zpochybnění rodičovství, rozhodnutí soudu
- opatření, které může použít orgán sociálně-právní ochrany dítěte, pokud rodiče neplní své rodičovské povinnosti a výchova dítěte je ohrožena
- napomenutí
- dohled nad dítětem a omezení
- svěření dítěte do péče jiné osoby (příbuzná osoba nebo osoba blízká), do ústavní péče
- náhradní péče o dítě
- opatrovnictví - stanoveno soudem v konkrétních záležitostech dítěte
- pěstounská péče - dítě je svěřeno do fyzické péče pěstouna, který pobírá na péči příspěvek
- osvojení (adopce) - vznik právního vztahu mezi osvojencem a osvojiteli na úrovni rodičovství
- ústavní výchova - je užita v případě, když je výchova dítěte narušena nebo ohrožena
Pracovní právo
- normy upravující vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, vznik, zánik a průběh pracovního poměru
- účastníci pracovně-právního vztahu
- zaměstnavatel - fyzická i právnická osoba (firma, stát, organizace)
- zaměstnanec - fyzická osoba vykonávající práci
- vznik pracovně právního poměru je nejčastěji založen pracovní smlouvou
- identifikace zaměstnavatele i zaměstnance
- druh práce (např. metař)
- délka dovolené na zotavenou
- údaje o zkušební a výpovědní lhůtě
- místo výkonu práce
- den nástupu do práce
- zánik pracovního poměru
- událostí
- dohodou
- výpovědí
- okamžitým
