Právo

Z 8.B8 wiki

• soubor pravidel, podle kterých se řídí a kterým je organizována lidská společnost
• právo má formální a formalizovaný charakter, čímž se liší od sociálních norem
• garantem dodržování práva je stát - stát jako organizační struktura lidské společnosti
• stát vydává obecně závazné právní předpisy (pravidla)
• souhrn všech právních předpisů v daném státě se nazývá právní řád
• právo - objektivní a abstraktní, subjektivní a konkrétní (vzplývá z konkrétního právního vztahu)

Obsah 1 Právní řád 2 Právní normy 3 Platnost, účinnost, působnost 4 Právní vztahy 5 Fyzické osoby 6 Právnické osoby 7 Právní skutečnosti 8 Právní úkony 9 Realizace a aplikace práva 10 Systém práva 11 Právo veřejné a soukromé 12 Ústavní právo 12.1 Ústava

Právní řád

• ústava + ústavní zákony (ústavní pořádek), zákony (předpisy zákonné, základní)
• vládní nařízení, vyhlášky ministerstev, vyhlášky samosprávných celků - krajů a obcí (předpisy podzákonné, prováděcí)
• charakteristika právního řádu
  • právní řád tvoří v sobě uzavřený myšlenkový celek, právní řády jednotlivých států jsou odlišné
  • právní řád tvoří logický celek, jednotlivé právní normy nemohou být vzájemně v rozporu - dohled ústavního soudu
  • právní řád je projevem jediné vůle, tj. vůle legislativních orgánů státu
  • právní řád se vyvíjí a mění
• v rámci EU dochází ke sbližování právních řádů jednotlivých členů

Právní normy

• obecně závazná pravidla jednání, jejichž dodržování je vynutitelné státem
• tvorba právních norem se nazývá legislativa (lex = zákon), má přesně stanovená pravidla
• soubor právních norem je právní předpis - zákon
• z právních norem vyplývají právní vztahy
• právo je minimum morálky
• typy právních norem
  • podle způsobu vymezení chování
    • zavazující - zavazují k nějakému jednání (přikazující normy) - "zákaz"
    • opravňující - v obchodních vztazích
  • podle závaznosti
    • donucující (kogentní) - bezvýhradně zavazující
    • podpůrné (dispozitivní) - v obchodních vztazích

Platnost, účinnost, působnost

• platnost - vytvořen příslušným právním orgánem a byl schválen prezidentem, musí se stát součástí právního řádu, platný ode dne vydání (datum platnosti v záhlaví)
• účinnost - je-li, musí se ním všichni občané řídit, doba mezi platností a účinností je vacatio legis
• působnost
  • osobní - vymezuje lidi, na které se vztahuje
  • územní - na určitou oblast
  • časová - od kdy do kdy
  • věcná - o co se jedná

Právní vztahy

• všechny vztahy, které upravují právní normy
• subjekty - účastníci právního vztahu (fyzické, právnické osoby)
• obsah - všechny práva a povinnosti, kterým se musí účastníci řídit
• předmět - cíl nebo účel, který je výsledkem právního vztahu

Fyzické osoby

• lidé - jednotlivci
• způsobilost - právní subjektivita
  • k právům a povinnostem - každý jednotlivec má od narození až do smrti (nelze zbavit jinak než prohlášením za mrtvého)
  • k právním úkonům - zakládat, měnit, rušit právní vztahy, za nesvéprávné jednají zákonní zástupci

Právnické osoby

• firmy a společnosti (uměle vytvořená sdružení)
• jednají jako jednotlivci (+rozdíly)
• podstatu můžou tvořit lidé, věci
  • společenství osob (korporace) - závazky+práva (společné pro korporaci, jednotlivci mají jiné), vstupuje do vztahu samostatně
  • společenství věcí a majetku - podstata peníze nebo budovy (peníze - nadace a fondy, budovy - podniky a ústavy)
  • společenství právnických osob - závazky+práva, sdružení jedná nezávisle - samostatný subjekt, na základě písemných smluv a registrace v evidenci, zánik - vymazání z evidence
• právnických osob je hodně, většinou hospodářská sféra a společenský život
  • za účelem podnikání - zisku
  • i stát a veškeré samosprávné celky (kraje)
  • jedná za ně fyzická osoba (přímo i nepřímo)

Právní skutečnosti

• každá skutečnost, se kterou se spojuje vznik, zánik nebo změna právnického vztahu
  • samočinné (samovolné) - bez našeho ovlivnění
  • záměrné
• objektivní událost (samovolné) - vyplývají z přírodních zákonitostí - živelné katastrofy, úmrtí člověka, uplynutí času (plnoletost)
• subjektivní právní úkony (záměrné) - vědomé, uzavírání smluv
  • aby byl platný musí být svobodný, určitý a srozumitelný, vážně míněný
• právní úkony jsou neplatné pokud se příčí zákonům nebo dobrým mravům
• podmínkou platnosti může být předepsaná forma

Právní úkony

• jednostranné - unilaterální (např. závěť)
• dvoustranné - bilaterální (např. kupní smlouva)
• mnohostranné - multilaterální (např. založení družstva, společenství)
• uzavírání smlouvy - písemné, ústní; osobně, v zastoupení (plná moc, do 18 let)
• jednat
  • výslovně - ústně a písemně
  • jinými způsoby - cvaklá jízdenka - konkludentní činy - aktivní jednání z něhož je zřejmý úmysl
• právní skutečností může být i nečinnost - opomenutí (prodloužení po zkušební době)
• akty státních orgánů - rozhodnutí soudu, vyhlášky
• i protiprávní jednání

Realizace a aplikace práva

• realizace - uskutečňování práva
• dle právních norem se tvoří právní vztahy, jejichž účastníci se chovají podle předepsaných pravidel
• aplikace - státní orgány dělají právní akty, které rozhodují o něčem (použití) (např. stavební úřad vydá rozhodnutí)
• rozhodnutí musí obsahovat
  • výrok, odůvodnění
  • poučení o správných prostředcích (námitky a odvolání)
• pokud už se proti rozhodnutí nejde odvolat (námitka, ...), poté nabývá právní moci

Systém práva

• podobný jako právní řád
• právní řád se třídí dle druhu (zákony, vyhlášky)
• v systému práva nás zajímá obsahové uspořádání (zákon o mzdě -> pracovní vztahy -> pracovní právo)
• formální prameny práva
  • všechny formy, ve kterých právní předpisy vstupují do právního řádu
  • zákony, vyhlášky, vládní nařízení
  • odvětví - soubor příbuzných zákonů (obsahově)
  • soubor - formální pramen odvětví
  • zákon o rodině (nejdůležitější formální pramen rodinného práva)
  • obchodní zákoník (pramen obdhocního práva)
• materiální prameny práva
  • společenské poměry, problémy a potřeby, které vyžadují právní úpravu
  • ekologické zákony (materiálním pramenem je potřeba člověka chárnit přírodu)
  • vyslvětlení formálních pramenů je odpovědí na otázku, v jaké podobě byly právní předpisy vydány (například v podobě zákonů)
• charakteristika nejdůležitějších právních odvětví
  • ústavní právo - řízení státu, o rozdělení moci
  • správní právo - pojednává o činnosti správního aparátu
  • občanské právo - pojednává o majetkových záležitostech fyzických a právnických osob
  • pracovní právo - o pracovních vztazích
  • rodinné právo - upravuje rodinné vztahy (mezi manžely, rodiči a dětmi)
  • trestné právo - vymezuje jaké jsou trestné činy a jaké jsou za ně tresty

Právo veřejné a soukromé

• veřejné - hodnotí stát, upravuje takové vztahy, ve kterých je stát a jeho orgány nadřazení nositelé moci (např. trestní)
• soukromé - upravuje společenské vztahy na základě rovnosti účastníků (např. obchodní, občanské, rodinné)

Ústavní právo

• nejdůležitější
• soubor právních norem upravující nejdůležitější právní vztahy ve státě
• uspořádání státu - hlavní město, kraje, ...
• rozdělení a výkon státní moci - kdo jakou moc
• základní práva a svobody občanů - mít majetek, orientace, ...
• prameny - ústava, ústavní zákony
• ústavní zákony se od klasických odlišují formou (a přímým názvem ústavní zákony) a zvláštním zákonodárným postupem

Ústava

• nejvyšší zákon státu
• může být měněna nebo doplňována jen ústavními zákony
• všechny ostatní zákony, vyhlášky, předpisy atd. nesmí být v rozporu s ústavou
• ústavy demokratických států obvykle stanovují
  • typ státu - republika, monarchie, charakter státního řízení (jednotný x federace)
    • federace - pevný svazek států, jednotná zahraniční politika, armáda, měna a v mezinárodních vztazích působí jako jediný (jednotný) subjekt
    • je nutné vymezit pravomoci a působnost jednotlivých federálních orgánů (Německo)

Není to celé!