Láčkovci

Přejít na:navigace, hledání

Knidoblast

dostali název podle společné trávící dutiny, která se nazývá láčka
tělo je opět na stupni gastruly = diblastika (extoderm, entoderm, mezenchym)
zdokonalení v několika směrech
1. vytvoření první nervové soustavy – síťovitá (rozptýlená/difúzní) tato soustava je tvořena nervovými buňkami, které jsou svými výběžky vzájemně pospojovány
2. vznik svalové soustavy
3. vznik trávící dutiny (láčky)
4. vznik specializovaných smyslových buněk (knidoblasty) - tyto žahavé buňky jsou umístěny na ramenech, nebo chapadlech živočicha
knidocyl – citlivý výběžek na knidoblastu
tělní souměrnost je paprsčitá, neboli radiální
jeden tělní otvor – příjímací i vylučovací
převážná většina láčkovců jsou mořští živočichové, často životu nebezpeční, jen malá část pronikla do vod sladkých a brakických
u láčkovců dochází k metagenezi (rodozměně) – dochází ke střídání generace pohlavní a nepohlavní
ve vývoji láčkovců se střídá stádium polipa – pohlavně nedospělý jedinec a stádium medúzy - pohlavně dospělý jedinec

Obsah

pučení, nebo regenerace
gamety – po jejich splynutí vzniká diploidní zygota, která se neustále dělí - larva planula – je tvořena z jedné vrstvy buněk, z níž vzniká gastrula procesem invaginace (vchlípení), nebo imigrace (vcestováním), larva se volně vznáší a po určité době klesne ke dnu, otvor po vchlípení zaroste a na druhé straně těla se vytvoří otvor nový

Nezmar

nezmaři, medúzovci, korálnatci
zástupci:
nezmar zelený (bývají přichyceni nožním terčem v podkladu, tělo, chapadla, 8 ramen a jediný otvor)
nezmar obecný – 6 nebo 7 ramen; bioindikátor
medúzka sladkovodní – Vltava od Prahy po Mělník
405 – učebnice; jewofihudůsakjhv
trubíši – tvoří polymorfní kolonie – členové kolonie plní různou funkci
stavba těla: nad hladinu vyčnívá pneumatofor (vakovitý útvar naplněný plynem) – „plachta“, pod ním jsou medúzou se silnou svalovinou - aktivní pohyb
daktilozoidi – mají žahavé buňky – chytají potravu, gastrozoidi ji stráví
gonozoidi – tvoří gamety, spermie, vajíčka – pohlavní buňky

mořští živočichové
průběh metageneze – střídá se stádium polypa (nepohlavní) a skyfomedúzy (pohlavní)
obrvená larva (planula), která vznikla pohlavním způsobem rozmnožováním, po určité době pohybu ve vodě klesá ke dnu a postupně se mění v nepohyblivého polypa (vytváří se mu otvor ústní a vylučovací, chapadla a postupně se celé jeho tělo začne prstovitě rýhovat)
poslední stádium polypa se nazývá strobila, z něj se začnou postupně nepohlavně oddělovat malé medúsky, které se nazývají efýry, ty se postupně mění v dospělé medúzy – skyfomedúzy, které jsou odděleného pohlaví – gonochorista - spermie se uvolňují do okolní vody, jsou zaneseny k vajíčkům, vzniká zygota, která sa postupným dělením opět mění v larvu a cyklus se opakuje
zástupci:
- talířovka
- čtyřhranka smrtelná / Flekerova
  - průměr zvonu 25cm, chapadla 10m
  - žije u pobřeží Austrálie, smrt nastává během 2-3 min. pomůže jedině alkohol

mořští živočichové
musí mít stálou teplotu, proto žijí v tropických a subtropických mořích
dochází k potlačení stadia medúzy
často vytváří kolonie, které jsou propojené společnou trávící dutinou
jsou to hermafrodité
jejich trávící dutina je rozdělena svislými přepážkami (septami)
tělo je chráněno kostrou z vápence (CaCO₃) či koralinu
výjimkou jsou sasanky
podílejí se na stavbě zemské kůry a na koloběhu oxidu uhličitého
osmičetní korálnatci
- mají 8 přepážek, 8 chapadel
- tvoří kolonie
- korál červený
šestičetní korálnatci
- mají 6 chapadel
- patří sem:
  - sasanky – netvoří kosterní útvary
    - sasanka koňská
    - sasanka plášťová – symbióza s poustevníčkem mořským
  - větevníci – mají vápencový exoskelet, pučením vzniká velká kolonie
    - větevník mozkový
    - houbovník obecný