Poslední dějepis
Z 8.B8 wiki
(Rozdíly mezi verzemi)
| Řádka 5: | Řádka 5: | ||
{{Zápis|České země po třicetileté válce}} | {{Zápis|České země po třicetileté válce}} | ||
{{Zápis|Vznik pruského království}} | {{Zápis|Vznik pruského království}} | ||
| + | {{Zápis|Vstup Ruska na evropskou politickou scénu}} | ||
| + | {{Zápis|Osvícenství}} | ||
[[Kategorie:Zápisy z dějepisu]] | [[Kategorie:Zápisy z dějepisu]] | ||
Verze z 1. 6. 2010, 15:53
Baroko
- slouží proti reformaci
- zdobenost, oblouky, řasení šatů, křivka
- malířství - citové výjevy v obličejích
- 2. polovina 16. století
- poslední univerzální sloh
- znaky - vášnivost, okázalost, zlacení, vše vypočítáno na efekt, ohromit, vše v pohybu, rafinovaná symbolika
- klasicizující - protestantské země, Francie - Versailles, francouzské zahrady, kašny, Escorial, opírá se o antiku
- dynamizující - vše v pohybu
- architektura
- Giovanni Lorenzo Bernini - kolonáda na náměstí svatého Petra
- Francessco Borromini - chrám svaté Anežky Římské
- Johan Bernard Fisher z Erlachu - chrám svatého Karla Boromejského ve Vídni, Clam-Gallasův palác v Praze
- Christopher Wren - katedrála svatého Pavla v Londýně
- sochařství - rozevláté, vysoké, pozlacené sochy
- citové výjevy v obličejích
- Bernini - Vidění svaté Terezie
- mučedníci, protikladné duševní stavy (smutek x radost, utrpení x blaženost)
- malířství - motivy z Bible, mytologie
- Caravaggio - Vzkříšení Lazara, Povolání svatého Matouše
- Petrus Paulus Rubens - Klanění tří králů, Tři grácie
- Rembrandt van Rijn - "mistr šerosvitu" (střídání světla a stínu), portrétista, Noční hlídka, maluje i velké scény, Meditující filosof, Anatomie doktora Tulpa
- Diego Velázquez - Dvorní dámy, Infantka Margarita, začínal jako portrétista, později na španělském dvoře maluje jeho členy
- nové náměty - krajinomalba, žánrové obrázky (zobrazení lidí v běžných situacích, do kterých se mohou dostat), zátiší
- v Čechách hlavně dynamizující baroko - postupně se mění na české baroko, nejznámější architekti Dientzehoferové (otec a syn), Jan Blažej Santini - Aichel (poutní kostel Zelená hora), stavby - Strahovský klášter, sochař Matyáš Braun - alegorické sochy na zámku Kuks, spolu s Fedrinandem Brokoffem jsou autoři soch na Karlově mostě, často sochy Jana Nepomuckého
Anglická revoluce
- 1603 - umírá Alžběta I. - nástup dynastie Stuartovců (ze Skotska)
- Jakub I., Karel I.
- vracejí se k přísnému královskému absolutismu
- od roku 1629 nesvolávají parlament
- zhoršení ekonomiky, protože nepodporují měšťany (podnikání)
- zavedení prodeje monopolů na určité zboží
- vyčerpali královskou pokladnu
- příznivci krále - kavalíři, šlechta protěžována králem, podporují krále, jeho dvořané, krásné oděvy, patří k anglikánské církvi, bujarý život
- odpůrci krále - puritáni - měšťané a nižší šlechta, oděvy bez ozdob - hlavně černá, anglické kalvínství, nábožensky i politicky pronásledováni, 1620 - otci poutníci - Mayflower - severní Amerika
- presbyteriáni - umírnění, jsou ochotni se dohodnout s králem na kompromisu
- independenti - radikálnější, schopni jít do boje proti králi - povstání, vůdce Oliver Cromwell
- levelleři - radikální inteligence, chtějí bojovat za buržoazii a chudé vrstvy
- Karel I.
- na Anglii útočí katolíci ze Skotska - potřebuje peníze
- 1640 svolán Karlem I. parlament, aby mu vypsali daně na armádu proti Skotsku - jednali tři týdny, pak rozpuštěn - krátký parlament
- 1640 znovu svolán parlament - odpor - nenechal se rozpustit, zasedal až do roku 1653 - dlouhý parlament
- 1640-2 - král vyjednává s parlamentem - nebyl schopný daně získat
- s gardou vrthl do parlamentu - na stranu parlamentu lid - nezdar - král prchá - občanská válka (1642-9) mezi králem a parlamentem
- král - žoldnérské vojsko
- parlament si armádu tvoří - zpočátku prohrává, poté nově sestavena O. Cromwellem (ne žoldnérská, ale občanská - dobrovolnost a plat)
- důstojníkem i prostý vojín za zásluhy (i neurození důstojníci)
- naučil armádu taktickým postupům (za pomocí trubky, žoldnéři se hnali bezhlavě)
- vítězství parlamentní armády
- 1645 - bitva u Naseby - první velké vítězství parlamentu
- 1647 - král padl do zajetí Skotů - prodali ho parlamentu
- král byl ochoten se domlouvat, ale proti parlament a armáda
- 1649 král odsouzen k trestu smrti a popraven, protože se k tomu nakonec přiklonil O. Cromwell
- zděšení u ostatních monarchů, monarchie padla - Anglie se stává republikou - 1653
Republika
- rozpuštěna Horní sněmovna, období kusého parlamentu
- přístup na korupční politiku
- O. Cromwell prosadil zákon o mořeplavbě - 1651 navigační akta
- zboží, které není vyrobeno v Anglii jen na anglických lodích nebo lodích státu výrobce - vyšachovat Nizozemí
- Nizozemci vyvolali válku (tři konflikty) - Anglie zvítězila - největší námořní velmoc (obchodní)
- Cromwell rozčilen vedením republiky Dolní sněmovnou - 1653 rozpuštěna
- 1653-8 diktatura O. Cromwella
- prohlašuje se za protektora lorda
- 1658 umřel, za dalšího protektora chtěl svého syna Richarda - neuplatnil se, v Anglii chaos, bezvládí dva roky
- 1660 - návrat vyhnáných Stuartovců z Francie
- syn Karla I. - Karel II. - restaurace Stuartovců
- Karel II. - přijímá ústavu, souhlasí s konstituční monarchií
- přijak Habeas Corpus Act - bez řádného soudu nesmí být uvězněn žádný občan - zajištění spravedlivého soudu
- Jakub II - bratr Karla II.
- chtěl se vrátit k absolutismu - do sporu s parlamentem, nakonec hnán jako pes (1688 abdikuje)
- 1688 - "Slavná revoluce" - Anglii bez boje opouští Jakub II., angličané si volí Viléma Oranžského (manžel Marie Stuartovny)
- Vilém Oranžský - slíbil že absolutismus ne
- bezdětný
- Anglie končí s absolutismem, nastupuje buržoasie, obchodníci, práva
- Anna Stuartovna - neprovdaná, bez dětí
- do 1714 - definitivní konec dynastie
- do Anglie rod Hannoverský - protestanti
Francie za Ludvíka XIV.
- po třicetileté válce výsadní postavení v Evropě
- 1643 na trůn Ludvík XIV. z rodu Bourbonů
- po dobu nezletilosti - matka regentka - Anna Rakouská
- její rádce (skutečný vládce) - kardinál Mazarin
- zem vyčerpána řadou spiknutí proti kardinálovi
- odboj vedený strýci Ludvíka - Fronda princů
- moc po dosažení plnoletosti - 1661 - Mazarin umřel - poté určoval a řádil politiku Francie, obklopoval se odborníky - ministři královské rady, spolupracovníci ze vzdělaných měšťanských vrstev
- šlechta shromážděna ve Versailles - pověřena drobnými dvorskými službami za vysoký plat
- čest býti zde - panovník přehled o intrikách
- šlechta příjmy z panství (správcové) - příjmy nepodléhaly zdanění - privilegované stavy
- centralizace Francie
- 1685 zrušil Edikt Nantský
- Hugenoti konvertovat nebo opustit zem
- katolická církev - náboženská jednota Francie - podřízena panovníkovi
- dělení na provincie - správní jednotky - řídili intendanti
- dohled na výběr daní a dodržování zákonů
- jmenováni králem z řad vzdělaných měšťanů a drobné šlechty (jemu se také zodpovídali) - panovník má kontrolu
- centralismus - ve všech oblastech života - správě státu, v zákonodárství, hospodářství i náboženství
- opírá se o největší armádu v Evropě - profesionální, moderní zbraně (pušky s křesadlem a bajonetem), stavěny kasárny, nemocnice a invalidovny - spolu s Versailles velká finanční zátěž pro stát
- finanční politika - minimum financí - Jean-Baptiste Colbert
- ekonomika založená na aktivní obchodní bilanci
- omezen dovoz zboží do Francie, na import vysoká cla
- zakládány manufaktury - vývoz gobelínů, parfémů, hedvábí, punčoch do celého světa
- zpracování levných surovin z kolonií (kožešiny, dřevo)
- stát - péče o obchodní komunikace, silnice, průplavy, stavba lodí, budování přístavů
- tato hospodářská politika - merkantilismus
- ani toto neuchránilo od zadluženosti
- penězožrout ludvíkovy války - rozšířit území na S, V a J - válčil s Nizozemím, Španělskem i Rakouskými Habsburky
- válka o španělské dědictví (1701 - 1714)
- přerostla ve velký evropský konflikt
- zemřel poslední potomek vládnocího rodu - Karel II. Habsburský
- nárok Ludva pro vnuka Filipa II., a habsburského císaře Leopolda I. pro mladšího syna Karla VI.
- válka do níž zasáhla většina evropských zemí včetně Anglie (obavy ze Španělska a Francie)
- finanční vyčerpání Francie, hospodářský rozklad
- od naprosté porážky zachráněna vystoupením Anglie z války
- v Utrechtu zahájena jednání o míru - Utrechtský mír - španělské dědictví rozděleno mezi obě strany
- královskou korunu Ludvíkův vnuk Filip V., ale Francie a Španělsko se nesmí spojit
- rakouským Habsburkům zbývají španělské državy v Evropě: jih Nizozemí (Belgie), Neapolsko
- Anglii Gibraltar a několik francouzských zámořských držav (New Foundland), monopol na dovoz černých otroků z Afiky do Ameriky
- Utrechtský mír - konec hegemonie Francie v Evropě
- Ludvík XIV - umírá 1715 - zanechal rozvrácenou a vyčerpanou zemi
Habsburská monarchie po třicetileté válce
- v době krále Slunce Ludvíka XIV. řídil politiku střední Evropy Leopold I. Habsburský
- císař Svaté říše římské, ale možnosti zasahovat do politiky říšských států omezené
- skutečným vládcem především v dědičných zemích v alpských zemích (Rakousko), v zemích Koruny české a části Uher (již nebyla okupována osmanskými Turky)
- snaha vybudovat jednotný stát, centrálně řízený vídenským dvorem
- vzorem Ludvík XIV.
- obklopuje se dvorskou šlechtou, podpora církve, budování armády, rovněž dospěl k absolutismu
- období vlády bohaté na válečné konflikty
- v 2. polovině 17. století - nová expanze osmanských Turků
- vojska hlouběji o střední Evropy - jižní Slovensko (pevnost Nové zámky)
- 1683 vojska vedená vezírem Karou Mustafou - před Vídní na pomoc říšské vojsko vedené Karlem Lotrinským a polsko-litevské oddíly v čele s Janem III. Sobieským
- spojenci zvítězili - Turci ustupují
- v následujících letech osmanská vojska zdrcující porážky - u Temešváru, Bělehradu a Zenty
- Habsbuská vojska v čele s Evženem Savojským zatlačila Turky hluboko do Balkánského poloostrova
- 1699 - v Karlovicích podepsán mír (Uhry, Sedmihradsko a část Slavonie součástí říše Leopolda I.)
- Habsburská (Podunajská) monarchie evropskou velmocí
- šlechta těžké smiřování s Habsburky - povstání s Františkem II. Rákoci, 1711 mír v Sátmáru - uznáni Habsburky - respektovat
- 18. století - válka o španělské dědictví
- po předčasné smrti Josefa I. na trůn mladší bratr Karel VI. - pouze dcery
- 1713 - pragmatická sankce - potvrzení primogenitury, v případě vymření mužské linie na trůn ženská dědička (1740 - Marie Terezie)
České země po třicetileté válce
- tězce postihla
- v důsledku poválečných útrap počet obyvatel snížen na třetinu
- část poddanské půdy neobdělávaná (rustikál)
- majitelé panství rozšiřovali svou půdu (dominál) a zvyšovali robotní povinnosti poddaných
- robota tři dny v týdnu a více v době žní a sezónních prací
- omezení osobní svobody (bez povolení se neženit, děti na studia, stěhovat se) - nevolnictví
- poddaní - četná povstání
- 1680 - proti zvyšování robotní povinnosti - 150 panství v S a Z Čechách
- císař vyšetřovací komise - dal za pravdu šlechtě - k potlačení povstání poslal vojsko
- desítky na popravišti, nucené práce na stavbách vojenských pevností
- 1680 - robotní patent (Leopold I.)
- robota maximálně tři dny v týdnu
- vrchnost k poddaným s křesťanskou laskavostí
- právní potvrzení roboty
- problém neřešil - nebyl dodržován ani kontrolován
- 1680 - 1775 - mnoho dalších selských bouří
- 1692 - 1695 - povstání Chodů - Jan Sladký Kozina (popraven v Plzni)
- také na Moravě - Hukvaldy
- úpadek města
- ztráta politického vlivu, ztráta hlasu na zemském sněmu
- úbytek obyvatelstva
- řemeslná výroba bržděna Cechovními pravidly
- manufaktury sporadicky
- zakládá je šlechta - pro porrané drobné příjmy nebo robota
- rozptýlené, předlácké, tkalcovské
- obnovené zřízení zemské - 1627-8
- katolictví - jezuité, reformační komise, rekatolizace
- 1729 svatořečen Jan Nepomucký (vytlačen Jan Hus)
- Antonín Koniáš - seznam zakázaných knih - "Klíč kacířské bludy k rozeznávání otvírající, k vykořenění zamykající"
- nová katolická nakladatelství - v jeho duchu
Vznik pruského království
- Svatá říše římská po Třicetileté válce rozdrobena (stovky samostatných států a státečků, vládli jim vévodové, kurfiřti, knížata)
- císař spíše reprezentativní, o vnitřní ani zahraniční politice jednotlivých států nerozhodoval
- největším státem říše Habsburská monarchie
- z Třicetileté války vyšlo posíleno Bavorsko (získalo Horní Falc), Sasko (Horní a Dolní Lužice), Braniborsko (Pomořany)
- "velký kurfiřt braniborský" - Fridrich Vilém - obratný diplomat
- využil napětí mezi Ludvíkem XIV. a Leopoldem I. pro upevnění pozic svého státu
- provedl řadu reforem, omezil výsady šlechty
- budování absolutistického systému
- za vlády jeho syna Fridricha připojeno Branibosko k východnímu Prusku (toto území spravoval řád německých rytířů, bojovali proti Polsku, opora v Braniborsku)
- 1701 - Fridrich I. korunován na pruského krále
- hlavní městem Prusko-Braniborska - Berlín
- stát převážně zemědělský
- aristokracie - rozsáhlé velkostatky - nevolníci
- na Labi a Odře - do přístavů v Severním a Baltském moři
- vrstva bohatých Junkerů - opora krále
- pilířem pruských králů - silná armáda - vybudoval ji
- Fridrich Vilém I.
- "kaprál na trůně"
- státní příjmy do armády, kasárny, nemocnice
- mladí šlechtici - armáda
- řadoví vojáci - 24 let, fyzické tresty
- z vojenské služby vykoupit
- vojenské přehlídky - nikdy armádu nepoužil
Vstup Ruska na evropskou politickou scénu
- v 17. století pro Evropu "neznámou" zemí, vzdálenost ...
- doprava po moři nejrychlejší a nejlevnější nebyla možná (přístav Archangelsk devět měsíců v roce zamrzlý - Severní moře, Baltské moře - Švédi, Černé moře - Turci)
- zvětšovalo své území
- 1655 - připojení východní Ukrajiny až po Dněpr, expanze na Sibiř
- 1680 hranice až na pomezí Číny
- nutné vyvést Rusko ze zaostalosti a navázat kontakty
- těchto úspěchů dosáhl car Petr I. Veliký z rodu romanovců
- energický, schopný, vzdělávací cesta do Evropy
- při povstání v Moskvě se vrátil a potlačil ho, podezíravý vůči odporu a vše potlačil (i vlastního syna - nepřežil výslech)
- začal reformy hospodářství, státní správy, školství i armády
- obdivoval západní kulturu a chtěl ji Rusku přizpůsobit - oblékat se tak, žít
- nutil bojary posílat syny na studium do Evropy
- do Ruska zval vědce a umělce ze západu
- založil ruskou akademii věd - výzkum a vzdělání
- tížila ho izolovanost Ruska
- 1690 - 1724 - války, snem vybudovat válečnou flotilu v Černém nebo Baltském moři
- po počátečních neúspěších proti Turkům na jihu pozornost na severu
- spojence proti Švédsku získal v Polsku, Dánsku a Prusku
- 1700 začala vleklá Severní válka
- hned na počátku poraženi mladým švédským králem Karlem XII. u Narvy (švédská pevnost ve finském zálivu (8000 proti 40000 vojáků)
- poté Karel XII. pozornost na Polsko
- Petr I. zatím reorganizoval armádu
- v Rusku vznikaly manufaktury založené na práci nevolníků - vyráběly pro armádu
- Petr tavil i zvony na děla
- 1707 - další vpád (připravenější) do Švédska
- 1709 - u Poltavy Švédsko rozdrceno a Karel XII. hledal útočiště u Turků, válka pokračovala
- 1721 - mír v Nystadtu - Rusko získalo Livonsko, Estonsko, Ingrii, Karélii
- byla otevřena cesta do Evropy - Petr si splnil sen, vybudoval baltskou flotilu
- 1703 zahájil stavbu Sankt Petěrburgu - na ostrovech Něvy - řeka jež vytéká z Ladožského jezera a ústí do Baltu
- v místech dobytého Švédska chtěl mít Ruský Amsterodam
- výstavba za krutých podmínek (úmrtí nevolníků)
- bojaři si v novém městě museli postavit kamenný dům a část roku tu pobývat - překonat k městu nechuť (severské klima)
- 1712 - hlavním městem - "okno do Evropy"
- finanční tíži uvalil Petr na lid - daně z duše
- většina obyvatelstva nevolníci, skoro jako otroci
- šlechta - státní služby, důstojnické hodnosti v armádě
- Petr I. - systém - zaručit kvalitu řízení a podřídit šlechtu carovi, vytvořit silnou ústřední moc, ruský absolutismus - samoděržaví
- 1725 umírá, Rusko je státem jenž Evropa musela brát na vědomí
Osvícenství
- nový myšlenkový směr v 17. a 18. století, který klade důraz na rozum
- racionalismus, ratio = rozum
- odmítá církevní dogmata, absolutismus, pověry
- navazuje na vědecké poznatky
- vzniká v Anglii - odtud šíření
- Isaac Newton - fyzik, matematik, přírodovědec, zakladatel osvícenství v oblasti přírodních věd
- John Lock - společenské vědy, filozof, autorem Společenské smlouvy - lidé mají právo na vládu jakou si přejí - právo vládu svrhnout
- Jean J. Rousseau - francouz, dílo Emil, čili o výchově; návrat k přírodě
- Voltaire - šířil osvícenství (Rusko, Prusko), kritik církve, nucen odejít z Francie
- Charles Montesquie - jako první příklad demokratického státu - O duchu zákonů
- moc ne do jedněch rukou, rozdělena: výkonná, zákonodárná, soudní
- ve Francii encyklopedisté - sepsali Encyklopedii věd, umění a řemesel (první svého druhu v Evropě), v čele D. Diderot
- osvícenství oslovilo měšťany, podnikatele
- názory směřující k revolucím
- vzniká osvícenský absolutismus
- typický pro zaostalé země (střední a východní Evropa)
- panovník, který vládne absolutisticky chce reformami zmodernizovat stát (při zachování absolutismu)
- týka se Rakouska (Marie Terezie, Josef II.), Ruska (Petr I., Kateřina II.), Pruska (Fridrich II.)
