Osvícenství

Přejít na:navigace, hledání

nový myšlenkový směr v 17. a 18. století, který klade důraz na rozum
racionalismus, ratio = rozum
odmítá církevní dogmata, absolutismus, pověry
navazuje na vědecké poznatky
vzniká v Anglii - odtud šíření
Isaac Newton - fyzik, matematik, přírodovědec, zakladatel osvícenství v oblasti přírodních věd
John Lock - společenské vědy, filozof, autorem Společenské smlouvy - lidé mají právo na vládu jakou si přejí - právo vládu svrhnout
Jean J. Rousseau - francouz, dílo Emil, čili o výchově; návrat k přírodě
Voltaire - šířil osvícenství (Rusko, Prusko), kritik církve, nucen odejít z Francie
Charles Montesquie - jako první příklad demokratického státu - O duchu zákonů
- moc ne do jedněch rukou, rozdělena: výkonná, zákonodárná, soudní
ve Francii encyklopedisté - sepsali Encyklopedii věd, umění a řemesel (první svého druhu v Evropě), v čele D. Diderot
osvícenství oslovilo měšťany, podnikatele
názory směřující k revolucím
vzniká osvícenský absolutismus
- typický pro zaostalé země (střední a východní Evropa)
- panovník, který vládne absolutisticky chce reformami zmodernizovat stát (při zachování absolutismu)
- týka se Rakouska (Marie Terezie, Josef II.), Ruska (Petr I., Kateřina II.), Pruska (Fridrich II.)