Stavba rostlinné buňky

Z 8.B8 wiki

Aktuální verze z 26. 10. 2009, 20:59

• tvar rostlinné buňky je rozmanitý
• průměr 0,01 - 0,1mm, buňky některých řas mohou mít délku několik dm, buňky pryšcovitých rostlin až několik metrů - mléčnice
• součásti protoplastu: chloroplast, mitochondrie, jádro a jadérko, ribozony, drsné a hladké endoplazmatické retikulum, cytoplazma, vakuola, Golgiho aparát
• v živé rostlinné buňce se protoplast pohybuje prouděním cytoplasmy, tím je usnadněna výměna látek mezi buněčnými organelami (ústroječky) nebo mezi buňkami navzájem

Buněčné organely

Buněčné jádro a jadérko

• nejdůležitější organela buňky, která kontroluje syntézu (tvorbu) nejdůležitějších látek - bílkovin - proteinů
• genetická informace
• kryto dvojitou membránou - karyotékou
• uvnitř je jaderná hmota - karyoplazma = chromozomy DNA a proteiny
• jadérko je součástí buněčného jádra a má vztah ke tvorbě ribozomů

Mitochondrie

• organely opatřené dvojitou biomembránou, vnější určuje tvar, vnitřní vytváří výčněkly - kristy
• oválný tvar, velikost 0,1 až 10 mikrometrů
• význam: probíhá v nich bun. dýchání při kterém se uvolňuje energie, která slouží k zajištění všech životních funkcí
• počet: od několika set po tisíce

Vakuoly

• uvnitř je bun. šťáva, která kromě vody obsahuje složité organické látky:
  • kyseliny - kys. jablečná, vinná, citronová, šťavelová
  • cukry - monosacharidy (glukoza), disacharidy (cukr řepný, třtinový), polysacharidy (inulin - kořen čekanky a topinamburu)
  • třísloviny - svíravá chuť; tanin (zabraňuje hnilobě dřeva)
  • barviva - antokyany - způsobují zbarvení květů (plicník), listů (červené zelí), kořenů (červená řepa)
  • oleje a tuky - semena máku, řepky a plody slunečnice
  • glykosidy - funkce zásobní a ochranná, jsou hořké nebo jedovaté; muscarin (halucinogen - muchomůrka červená), phalloidin (jed - muchomůrka zelená), makovice obsahují morfin, kodein, papaverin, chinin (kůra stromů chininovníku, lék na malárii)
• v mladých buňkách je větší počet malých vakuol, v buňkách diferencovaných je jedna velká vakuola, která zabírá 90% obsahu buňky

Endoplazmatické retikulum

• velmi rozsáhlý a rozvětvený systém biomembrán, který prostupuje celý obsah buňky
• místo syntézy biomembrán
• dělení
  • drsné - na jehož povrchu jsou připojeny ribozomy - je to místo syntézy bílkovin
  • hladké - bez ribozomů - místo syntézy tuků
• představuje komunikační systém buňky a zajišťuje transport látek mezi jednotlivými částmi buňky

Plastidy

• oválná tělíska ohraničená dvojitou membránou
• vnitřní obsah plastidu se nazývá stroma
• vnitřní membrána vytváří zvláštní útvary zvané tylakoidy (váčky)
• rozdělení:
  • chloroplasty - fotosyntéza, v každé buňce 40-50, velikost 4-6 mikrometrů, čočkovitý tvar, obsahuje chlorofyl
  • chromoplasty - obsahují vysoké množství karotenoidů, které jsou červené a žluté barvy, vznikají z chloroplastů a jejich funkce je ekologická - zbarvené květy lákají opylovače
  • leukoplasty - neobsahují žádná barviva, jsou místem syntézy tuků; amyloplasty - škrobotvorci (brambory), v některých se mohou tvořit i tuky a bílkoviny

Cytoplazma

• vyplňuje vnitřní prostor buňky mezi jednotlivými organelami, systém jemných vláken, v prostorách mezi vlákny se nachází tekutá vodní fáze, která obsahuje enzymy a inkluze (kapky tuků nebo krystalických solí)

Ribozomy

• bílkovinná tělíska bohatá na ribozomální ribonukleovou kyselinu
• volné, vázané

Golgiho systém

• tvořen systémem váčků a dutinek
• upravuje látky určené k vyloučení z buňky
• upravuje látky vytvořené v jiných organelách
• syntetizuje biomembrány

Cytoplazmatická membrána

• dvojitá biomembrána, která odděluje protoplast od buněčné stěny
• procházejí jí tzv. integrální membránové proteiny (IMP), které slouží ke komunikaci buňky mezi jejím vnitřním obsahem a vnějším prostředím
• IMP slouží jako přenašeči složitých organických látek do nitra buňky

Buněčná stěna

• typická organela rostlinné buňky (u živočichů chybí)
• tvoří pevný obal buňky a určuje tvar buňky
• je propustná - permeabilní (pro látky pronikající do buňky z vnějšího prostředí)
• tvořena z buničiny - celulózy
• mezi buňkami jsou v buněčné stěně vytvořené otvůrky - plazmodesmy, pomocí nichž může cytoplazma pronikat z jedné buňky do druhé, to umožňuje rovněž transport látek mezi buňkami navzájem
• základem je střední lamela, na kterou ve většině případů nasedá primární stěna. Obsahuje rovněž celulózu, hemicelulózu a pektiny
• v ojedinělých případech je primární stěna pokryta silnou druhotnou (sekundární) stěnou, která může být tvořena korkem, kutinem, suberinem a dalšími složitými organickými látkami