Poslední dějepis

Přejít na:navigace, hledání

Baroko • slouží proti reformaci • zdobenost, oblouky, řasení šatů, křivka • malířství - citové výjevy v obličejích • 2. polovina 16. století • poslední univerzální sloh • znaky - vášnivost, okázalost, zlacení, vše vypočítáno na efekt, ohromit, vše v pohybu, rafinovaná symbolika • klasicizující - protestantské země, Francie - Versailles, francouzské zahrady, kašny, Escorial, opírá se o antiku • dynamizující - vše v pohybu • architektura • Giovanni Lorenzo Bernini - kolonáda na náměstí svatého Petra • Francessco Borromini - chrám svaté Anežky Římské • Johan Bernard Fisher z Erlachu - chrám svatého Karla Boromejského ve Vídni, Clam-Gallasův palác v Praze • Christopher Wren - katedrála svatého Pavla v Londýně • • sochařství - rozevláté, vysoké, pozlacené sochy • citové výjevy v obličejích • Bernini - Vidění svaté Terezie • mučedníci, protikladné duševní stavy (smutek x radost, utrpení x blaženost) • • malířství - motivy z Bible, mytologie • Caravaggio - Vzkříšení Lazara, Povolání svatého Matouše • Petrus Paulus Rubens - Klanění tří králů, Tři grácie • Rembrandt van Rijn - "mistr šerosvitu" (střídání světla a stínu), portrétista, Noční hlídka, maluje i velké scény, Meditující filosof, Anatomie doktora Tulpa • Diego Velázquez - Dvorní dámy, Infantka Margarita, začínal jako portrétista, později na španělském dvoře maluje jeho členy • nové náměty - krajinomalba, žánrové obrázky (zobrazení lidí v běžných situacích, do kterých se mohou dostat), zátiší • • v Čechách hlavně dynamizující baroko - postupně se mění na české baroko, nejznámější architekti Dientzehoferové (otec a syn), Jan Blažej Santini - Aichel (poutní kostel Zelená hora), stavby - Strahovský klášter, sochař Matyáš Braun - alegorické sochy na zámku Kuks, spolu s Fedrinandem Brokoffem jsou autoři soch na Karlově mostě, často sochy Jana Nepomuckého •
Anglická revoluce • 1603 - umírá Alžběta I. - nástup dynastie Stuartovců (ze Skotska) • Jakub I., Karel I. • vracejí se k přísnému královskému absolutismu • od roku 1629 nesvolávají parlament • zhoršení ekonomiky, protože nepodporují měšťany (podnikání) • zavedení prodeje monopolů na určité zboží • vyčerpali královskou pokladnu • příznivci krále - kavalíři, šlechta protěžována králem, podporují krále, jeho dvořané, krásné oděvy, patří k anglikánské církvi, bujarý život • odpůrci krále - puritáni - měšťané a nižší šlechta, oděvy bez ozdob - hlavně černá, anglické kalvínství, nábožensky i politicky pronásledováni, 1620 - otci poutníci - Mayflower - severní Amerika • presbyteriáni - umírnění, jsou ochotni se dohodnout s králem na kompromisu • independenti - radikálnější, schopni jít do boje proti králi - povstání, vůdce Oliver Cromwell • levelleři - radikální inteligence, chtějí bojovat za buržoazii a chudé vrstvy • • • Karel I. • na Anglii útočí katolíci ze Skotska - potřebuje peníze • 1640 svolán Karlem I. parlament, aby mu vypsali daně na armádu proti Skotsku - jednali tři týdny, pak rozpuštěn - krátký parlament • 1640 znovu svolán parlament - odpor - nenechal se rozpustit, zasedal až do roku 1653 - dlouhý parlament • 1640-2 - král vyjednává s parlamentem - nebyl schopný daně získat • s gardou vrthl do parlamentu - na stranu parlamentu lid - nezdar - král prchá - občanská válka (1642-9) mezi králem a parlamentem • král - žoldnérské vojsko • parlament si armádu tvoří - zpočátku prohrává, poté nově sestavena O. Cromwellem (ne žoldnérská, ale občanská - dobrovolnost a plat) • důstojníkem i prostý vojín za zásluhy (i neurození důstojníci) • naučil armádu taktickým postupům (za pomocí trubky, žoldnéři se hnali bezhlavě) • • vítězství parlamentní armády • 1645 - bitva u Naseby - první velké vítězství parlamentu • 1647 - král padl do zajetí Skotů - prodali ho parlamentu • král byl ochoten se domlouvat, ale proti parlament a armáda • 1649 král odsouzen k trestu smrti a popraven, protože se k tomu nakonec přiklonil O. Cromwell • zděšení u ostatních monarchů, monarchie padla - Anglie se stává republikou - 1653 • • • Republika • rozpuštěna Horní sněmovna, období kusého parlamentu • přístup na korupční politiku • O. Cromwell prosadil zákon o mořeplavbě - 1651 navigační akta • zboží, které není vyrobeno v Anglii jen na anglických lodích nebo lodích státu výrobce - vyšachovat Nizozemí • Nizozemci vyvolali válku (tři konflikty) - Anglie zvítězila - největší námořní velmoc (obchodní) • Cromwell rozčilen vedením republiky Dolní sněmovnou - 1653 rozpuštěna • • 1653-8 diktatura O. Cromwella • prohlašuje se za protektora lorda • 1658 umřel, za dalšího protektora chtěl svého syna Richarda - neuplatnil se, v Anglii chaos, bezvládí dva roky • 1660 - návrat vyhnáných Stuartovců z Francie • syn Karla I. - Karel II. - restaurace Stuartovců • • Karel II. - přijímá ústavu, souhlasí s konstituční monarchií • přijak Habeas Corpus Act - bez řádného soudu nesmí být uvězněn žádný občan - zajištění spravedlivého soudu • • Jakub II - bratr Karla II. • chtěl se vrátit k absolutismu - do sporu s parlamentem, nakonec hnán jako pes (1688 abdikuje) • 1688 - "Slavná revoluce" - Anglii bez boje opouští Jakub II., angličané si volí Viléma Oranžského (manžel Marie Stuartovny) • • Vilém Oranžský - slíbil že absolutismus ne • bezdětný • Anglie končí s absolutismem, nastupuje buržoasie, obchodníci, práva • • Anna Stuartovna - neprovdaná, bez dětí • do 1714 - definitivní konec dynastie • • do Anglie rod Hannoverský - protestanti •
Francie za Ludvíka XIV. • po třicetileté válce výsadní postavení v Evropě • 1643 na trůn Ludvík XIV. z rodu Bourbonů • po dobu nezletilosti - matka regentka - Anna Rakouská • její rádce (skutečný vládce) - kardinál Mazarin • zem vyčerpána řadou spiknutí proti kardinálovi • odboj vedený strýci Ludvíka - Fronda princů • • moc po dosažení plnoletosti - 1661 - Mazarin umřel - poté určoval a řádil politiku Francie, obklopoval se odborníky - ministři královské rady, spolupracovníci ze vzdělaných měšťanských vrstev • šlechta shromážděna ve Versailles - pověřena drobnými dvorskými službami za vysoký plat • čest býti zde - panovník přehled o intrikách • šlechta příjmy z panství (správcové) - příjmy nepodléhaly zdanění - privilegované stavy • centralizace Francie • 1685 zrušil Edikt Nantský • Hugenoti konvertovat nebo opustit zem • katolická církev - náboženská jednota Francie - podřízena panovníkovi • • dělení na provincie - správní jednotky - řídili intendanti • dohled na výběr daní a dodržování zákonů • jmenováni králem z řad vzdělaných měšťanů a drobné šlechty (jemu se také zodpovídali) - panovník má kontrolu • • centralismus - ve všech oblastech života - správě státu, v zákonodárství, hospodářství i náboženství • opírá se o největší armádu v Evropě - profesionální, moderní zbraně (pušky s křesadlem a bajonetem), stavěny kasárny, nemocnice a invalidovny - spolu s Versailles velká finanční zátěž pro stát • finanční politika - minimum financí - Jean-Baptiste Colbert • ekonomika založená na aktivní obchodní bilanci • omezen dovoz zboží do Francie, na import vysoká cla • zakládány manufaktury - vývoz gobelínů, parfémů, hedvábí, punčoch do celého světa • zpracování levných surovin z kolonií (kožešiny, dřevo) • stát - péče o obchodní komunikace, silnice, průplavy, stavba lodí, budování přístavů • tato hospodářská politika - merkantilismus • ani toto neuchránilo od zadluženosti • penězožrout ludvíkovy války - rozšířit území na S, V a J - válčil s Nizozemím, Španělskem i Rakouskými Habsburky • • válka o španělské dědictví (1701 - 1714) • přerostla ve velký evropský konflikt • zemřel poslední potomek vládnocího rodu - Karel II. Habsburský • nárok Ludva pro vnuka Filipa II., a habsburského císaře Leopolda I. pro mladšího syna Karla VI. • válka do níž zasáhla většina evropských zemí včetně Anglie (obavy ze Španělska a Francie) • finanční vyčerpání Francie, hospodářský rozklad • od naprosté porážky zachráněna vystoupením Anglie z války • v Utrechtu zahájena jednání o míru - Utrechtský mír - španělské dědictví rozděleno mezi obě strany • královskou korunu Ludvíkův vnuk Filip V., ale Francie a Španělsko se nesmí spojit • rakouským Habsburkům zbývají španělské državy v Evropě: jih Nizozemí (Belgie), Neapolsko • Anglii Gibraltar a několik francouzských zámořských držav (New Foundland), monopol na dovoz černých otroků z Afiky do Ameriky • Utrechtský mír - konec hegemonie Francie v Evropě • Ludvík XIV - umírá 1715 - zanechal rozvrácenou a vyčerpanou zemi • •
Habsburská monarchie po třicetileté válce • v době krále Slunce Ludvíka XIV. řídil politiku střední Evropy Leopold I. Habsburský • císař Svaté říše římské, ale možnosti zasahovat do politiky říšských států omezené • skutečným vládcem především v dědičných zemích v alpských zemích (Rakousko), v zemích Koruny české a části Uher (již nebyla okupována osmanskými Turky) • snaha vybudovat jednotný stát, centrálně řízený vídenským dvorem • • vzorem Ludvík XIV. • obklopuje se dvorskou šlechtou, podpora církve, budování armády, rovněž dospěl k absolutismu • • období vlády bohaté na válečné konflikty • v 2. polovině 17. století - nová expanze osmanských Turků • vojska hlouběji o střední Evropy - jižní Slovensko (pevnost Nové zámky) • • 1683 vojska vedená vezírem Karou Mustafou - před Vídní na pomoc říšské vojsko vedené Karlem Lotrinským a polsko-litevské oddíly v čele s Janem III. Sobieským • spojenci zvítězili - Turci ustupují • v následujících letech osmanská vojska zdrcující porážky - u Temešváru, Bělehradu a Zenty • Habsbuská vojska v čele s Evženem Savojským zatlačila Turky hluboko do Balkánského poloostrova • 1699 - v Karlovicích podepsán mír (Uhry, Sedmihradsko a část Slavonie součástí říše Leopolda I.) • Habsburská (Podunajská) monarchie evropskou velmocí • šlechta těžké smiřování s Habsburky - povstání s Františkem II. Rákoci, 1711 mír v Sátmáru - uznáni Habsburky - respektovat • 18. století - válka o španělské dědictví • • po předčasné smrti Josefa I. na trůn mladší bratr Karel VI. - pouze dcery • 1713 - pragmatická sankce - potvrzení primogenitury, v případě vymření mužské linie na trůn ženská dědička (1740 - Marie Terezie) • •
České země po třicetileté válce • tězce postihla • v důsledku poválečných útrap počet obyvatel snížen na třetinu • část poddanské půdy neobdělávaná (rustikál) • majitelé panství rozšiřovali svou půdu (dominál) a zvyšovali robotní povinnosti poddaných • robota tři dny v týdnu a více v době žní a sezónních prací • omezení osobní svobody (bez povolení se neženit, děti na studia, stěhovat se) - nevolnictví • poddaní - četná povstání • 1680 - proti zvyšování robotní povinnosti - 150 panství v S a Z Čechách • císař vyšetřovací komise - dal za pravdu šlechtě - k potlačení povstání poslal vojsko • desítky na popravišti, nucené práce na stavbách vojenských pevností • • 1680 - robotní patent (Leopold I.) • robota maximálně tři dny v týdnu • vrchnost k poddaným s křesťanskou laskavostí • právní potvrzení roboty • problém neřešil - nebyl dodržován ani kontrolován • • 1680 - 1775 - mnoho dalších selských bouří • 1692 - 1695 - povstání Chodů - Jan Sladký Kozina (popraven v Plzni) • také na Moravě - Hukvaldy • • úpadek města • ztráta politického vlivu, ztráta hlasu na zemském sněmu • úbytek obyvatelstva • řemeslná výroba bržděna Cechovními pravidly • • manufaktury sporadicky • zakládá je šlechta - pro porrané drobné příjmy nebo robota • rozptýlené, předlácké, tkalcovské • • obnovené zřízení zemské - 1627-8 • katolictví - jezuité, reformační komise, rekatolizace • • 1729 svatořečen Jan Nepomucký (vytlačen Jan Hus) • Antonín Koniáš - seznam zakázaných knih - "Klíč kacířské bludy k rozeznávání otvírající, k vykořenění zamykající" • nová katolická nakladatelství - v jeho duchu • •
Vznik pruského království • Svatá říše římská po Třicetileté válce rozdrobena (stovky samostatných států a státečků, vládli jim vévodové, kurfiřti, knížata) • císař spíše reprezentativní, o vnitřní ani zahraniční politice jednotlivých států nerozhodoval • největším státem říše Habsburská monarchie • z Třicetileté války vyšlo posíleno Bavorsko (získalo Horní Falc), Sasko (Horní a Dolní Lužice), Braniborsko (Pomořany) • "velký kurfiřt braniborský" - Fridrich Vilém - obratný diplomat • využil napětí mezi Ludvíkem XIV. a Leopoldem I. pro upevnění pozic svého státu • provedl řadu reforem, omezil výsady šlechty • budování absolutistického systému • za vlády jeho syna Fridricha připojeno Branibosko k východnímu Prusku (toto území spravoval řád německých rytířů, bojovali proti Polsku, opora v Braniborsku) • • 1701 - Fridrich I. korunován na pruského krále • hlavní městem Prusko-Braniborska - Berlín • stát převážně zemědělský • aristokracie - rozsáhlé velkostatky - nevolníci • na Labi a Odře - do přístavů v Severním a Baltském moři • vrstva bohatých Junkerů - opora krále • • pilířem pruských králů - silná armáda - vybudoval ji • Fridrich Vilém I. • "kaprál na trůně" • státní příjmy do armády, kasárny, nemocnice • mladí šlechtici - armáda • řadoví vojáci - 24 let, fyzické tresty • z vojenské služby vykoupit • vojenské přehlídky - nikdy armádu nepoužil • •
Vstup Ruska na evropskou politickou scénu • v 17. století pro Evropu "neznámou" zemí, vzdálenost ... • doprava po moři nejrychlejší a nejlevnější nebyla možná (přístav Archangelsk devět měsíců v roce zamrzlý - Severní moře, Baltské moře - Švédi, Černé moře - Turci) • zvětšovalo své území • 1655 - připojení východní Ukrajiny až po Dněpr, expanze na Sibiř • 1680 hranice až na pomezí Číny • nutné vyvést Rusko ze zaostalosti a navázat kontakty • těchto úspěchů dosáhl car Petr I. Veliký z rodu romanovců • energický, schopný, vzdělávací cesta do Evropy • při povstání v Moskvě se vrátil a potlačil ho, podezíravý vůči odporu a vše potlačil (i vlastního syna - nepřežil výslech) • začal reformy hospodářství, státní správy, školství i armády • obdivoval západní kulturu a chtěl ji Rusku přizpůsobit - oblékat se tak, žít • nutil bojary posílat syny na studium do Evropy • do Ruska zval vědce a umělce ze západu • založil ruskou akademii věd - výzkum a vzdělání • tížila ho izolovanost Ruska • 1690 - 1724 - války, snem vybudovat válečnou flotilu v Černém nebo Baltském moři • po počátečních neúspěších proti Turkům na jihu pozornost na severu • spojence proti Švédsku získal v Polsku, Dánsku a Prusku • 1700 začala vleklá Severní válka • hned na počátku poraženi mladým švédským králem Karlem XII. u Narvy (švédská pevnost ve finském zálivu (8000 proti 40000 vojáků) • poté Karel XII. pozornost na Polsko • Petr I. zatím reorganizoval armádu • • v Rusku vznikaly manufaktury založené na práci nevolníků - vyráběly pro armádu • Petr tavil i zvony na děla • 1707 - další vpád (připravenější) do Švédska • 1709 - u Poltavy Švédsko rozdrceno a Karel XII. hledal útočiště u Turků, válka pokračovala • 1721 - mír v Nystadtu - Rusko získalo Livonsko, Estonsko, Ingrii, Karélii • byla otevřena cesta do Evropy - Petr si splnil sen, vybudoval baltskou flotilu • 1703 zahájil stavbu Sankt Petěrburgu - na ostrovech Něvy - řeka jež vytéká z Ladožského jezera a ústí do Baltu • v místech dobytého Švédska chtěl mít Ruský Amsterodam • výstavba za krutých podmínek (úmrtí nevolníků) • bojaři si v novém městě museli postavit kamenný dům a část roku tu pobývat - překonat k městu nechuť (severské klima) • 1712 - hlavním městem - "okno do Evropy" • finanční tíži uvalil Petr na lid - daně z duše • většina obyvatelstva nevolníci, skoro jako otroci • šlechta - státní služby, důstojnické hodnosti v armádě • Petr I. - systém - zaručit kvalitu řízení a podřídit šlechtu carovi, vytvořit silnou ústřední moc, ruský absolutismus - samoděržaví • 1725 umírá, Rusko je státem jenž Evropa musela brát na vědomí • •
Osvícenství • nový myšlenkový směr v 17. a 18. století, který klade důraz na rozum • racionalismus, ratio = rozum • odmítá církevní dogmata, absolutismus, pověry • navazuje na vědecké poznatky • vzniká v Anglii - odtud šíření • Isaac Newton - fyzik, matematik, přírodovědec, zakladatel osvícenství v oblasti přírodních věd • John Lock - společenské vědy, filozof, autorem Společenské smlouvy - lidé mají právo na vládu jakou si přejí - právo vládu svrhnout • Jean J. Rousseau - francouz, dílo Emil, čili o výchově; návrat k přírodě • Voltaire - šířil osvícenství (Rusko, Prusko), kritik církve, nucen odejít z Francie • Charles Montesquie - jako první příklad demokratického státu - O duchu zákonů • moc ne do jedněch rukou, rozdělena: výkonná, zákonodárná, soudní • • ve Francii encyklopedisté - sepsali Encyklopedii věd, umění a řemesel (první svého druhu v Evropě), v čele D. Diderot • osvícenství oslovilo měšťany, podnikatele • názory směřující k revolucím • vzniká osvícenský absolutismus • typický pro zaostalé země (střední a východní Evropa) • panovník, který vládne absolutisticky chce reformami zmodernizovat stát (při zachování absolutismu) • týka se Rakouska (Marie Terezie, Josef II.), Ruska (Petr I., Kateřina II.), Pruska (Fridrich II.) • •