Poslední ZSV

Z 8.B8 wiki

Verze z 28. 4. 2010, 16:21; 90.179.18.131 (diskuse)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na:navigace, hledání
Ústava • právní akt nejvyšší právní síly, upravující principy určitého státu, organizaci veřejné moci, územní samosprávu a základní práva a svobody občanů • ostatní právní normy z ní vycházejí, jsou jí podřízeny • dva typy - psané (většina států, ČR), nepsané - zvykové (Velká Británie) • ústava je schvalována zákonodárným orgánem (v případě ČR parlamentem), případně přímým hlasováním • flexibilní (pružné) – ústava může být změněna přijetím zákona • rigidní (tuhé)– ústava může být změněna ústavním zákonem nebo referendem • ústavní principy (v demokratických ústavách) - princip dělby moci • zákonodárná moc – legislativa – parlament • výkonná moc – exekutiva – vláda a hlava státu • soudní moc – jurisdikce – soustava soudů • • princip dělby moci zabraňuje autokracii • princip brzd a rovnováh - jednotlivé složky moci se vzájemně vyvažují a omezují • legislativa - vydává zákony, parlamentní kontrola, právo přehlasovat prezidenské veto • exekutiva - vykonává zákony, prezident uděluje milosti • jurisdikce - interpretuje zákony • • legislativa exekutiva jurisdikce
legislativa vydává zákony ústavní soud může zrušit zákon, který je v rozporu s ústavou
exekutiva parlamentní kontrola, možnost přehlasovat prezidentské veto vydává zákony může zrušit nařízení vlády
jurisdikce prezident může udělovat milost a vyhlašovat amnestii interpretuje zákony
Dějiny ústavnosti u nás • 1848 - 1918 - období habsburské monarchie • 1848 - první rakouská ústava, tzv. oktrojovaná (z fr. octroi), ústava nařízená panovníkem, platila krátce • 1867 - tzv. Prosincová ústava, základ rakoursko-uherského vyrovnání • 1873 - Prosincová ústava doplněna tzv. Dubnovou ústavou (platila do roku 1918) • • 1918 - 1992 - československé ústavy • 1993 - současná ústava ČR • Ústava • rozhodujícím právním předpisem v každém státě • má mezi ostatními zákony zvláštní postavení • je normou s nejvyšší právní silou • postihuje jen nejzákladnější společenské vztahy • nová tehdy, jestliže dosavadní již nevyhovuje • "neznalost zákona neomlouvá" • ústavy demokratických států obvykle ustanovují • typ státu • nejvyšší orgány státní moci a správy, jejich složení, pravomoci a vzájemné vztahy • rozdělení státní moci • základní práva a svobody občanů • • ústava ČR může být měněna pouze ústavními zákony • Ústava ČR • začíná preambulí • rozdělena do osmi hlav, které se člení na 113 článků • základní ustanovení • moc zákonodárná • moc výkonná • moc soudní • nejvyšší kontrolní úřad • Česká národní banka (ČNB) • územní samospráva • přechodná a závěrečná ustanovení • • Preambule • upozorňováno na demokratické principy (svobodu a rovnost všech občanů na zásadě občanské společnosti a na důležitosti zachování mezistátních vztahů Evropy) • dále obsahuje prohlášení společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní, kulturní a duchovní bohatství a řídit se všemi osvědčenými principy právního řádu • Základní ustanovení • zde je ČR charakterizována jako svrchovaný, jednotný (unitární) a demokratický stát, ve kterém je lid zdrojem a vykonavatelem státní moci • vykonává je prostřednictví orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní • Moc zákonodárná • parlament - dvě komory • poslanecká sněmovna (200 poslanců, minimální věk 21 let), volena na 4 roky • senát (81 senátorů, minimální věk 40 let), volen na 2 roky, obměňuje se třetina senátorů, zaveden od roku 1996 • • v čele sněmovny je předseda (Miroslav Vlček) • předseda senátu (Přemysl Sobotka) • poslanci a senátoři tvoří kluby podle stranické příslušnosti • do poslanecké sněmovny se volí dle poměrného volebního systému (každý občan volí kandidátku - list s příslušníky strany, pro zvolení nejméně 5% hlasů), strana dostává tolik poslaneckých křesel, kolik dostala hlasů • do senátu se volí dvoukolovým systémem (nad 50% hlasů, pokud se tak nestane, koná se druhé kolo) • poslanecká sněmovna tvoří tzv. výbory • předjednávají zákony, než je projedná sněmovna • mandátový výbor, rozpočtový výbor, petiční výbor, organizační výbor • • Moc výkonná • prezident (nad 40 let), volen na 5 let • volí ho obě komory parlamentu nadpoloviční většinou na společném zasedání • smí být volen maximálně dvakrát (Masaryk výjimka, 3x) • zastupuje stát navenek, vrchním velitelem ozbrojených sil, jmenuje a odvolává členy vlády, jmenuje soudce, rektory vysokých škol, povyšuje generály • dává státní vyznamenání, uděluje milost, nebo amnestii - plošně • může rozpustit poslaneckou sněmovnu • • vláda - vrcholný kolektivní orgán státní moci • v čele předseda nebo premiér (Fischer), místopředsedové a ministři • • Moc soudní • každý občan ČR s vysokoškolským vzděláním může být soudce a je jmenovaný na neomezenou dobu • soudy • okresní • krajské • Vrchní soud ČR • Nejvyšší soud ČR - Brno • Ústavní soud ČR - 15 soudců, Brno, jmenováni na 10 let • řeší, jestli nejsou zákony v rozporu s ústavou • • • Nejvyšší kontrolní úřad • NKU • kontrola hospodářství a státního majetku • Česká národní banka • Praha • dohlíží na stabilitu měny • Územní samospráva • správní celky jsou obce, jejich činnost řídí obecní zastupitelství - volí starostu • vyšším celkem je kraj a ten závisí na počtu obyvatel • Pojmy • volební právo • aktivní - volit - od 18 let • pasivní - být volen - od 21 a 40 let • • hlasování • prostá většina • nadpoloviční většina • • ústavní pořádek - tvořen Ústavou ČR, Listinou základních práv a svobod a zákony přijatými na základě Ústavy •
Lidská práva • práva fyzických osob • právo na život, osobní svobodu a bezpečnost, rovnost lidí, svoboda pohybu, pobytu, projevu svědomí • právo spolčovací, shromažďovací, zákaz mučení, nelidského zacházení, nucených prací • svoboda - můžeme se chovat dle vlastní vůle, svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého člověka • lidská práva - univerzální (platí pro všechny), nezrušitelná a nezcizitelná (nelze je nikomu vzít), nepromlčitelná (nemůžeme o ně přijít tím, že je nevykonáváme), nezadatelná (nemůžeme se jich vzdát) • Všeobecná deklarace lidských práv (přijata 1948) - Mezinárodní den lidských práv (10. prosinec) • Listina základních práv a svobod • složena z preambule a 6 hlav • charakterizuje základní lidská práva a svobody, také politická práva (občan se může zůčastnit politického života) • národnostní právo (národnostních a etnických menšin) - pěstování vlastní kultury • hospodářská, sociální a kulurní práva - práce, stávka, chrání rodinu, právo žen a postižených • právo soudní a právní ochrany (korektnost soudního jednání, právo na obhajobu, presumpce neviny) • • Komise pro lidská práva (Ženeva) - nejvyšší orgán OSN • Evropská komise pro lidská práva, Evropský soud pro lidská práva - přijímají stížnosti na porušování lidských práv • veřejný ochránce práv (ombudsman) • v ČR od roku 2000 • volen poslaneckou sněmovnou na 6 let maximálně 2x, volen z kandidátů prezidentem a senátem • • policie ČR - nevztahuje se na parlament, vládu, prezidenta a soudy •
Politika • společenská činnost, která se zabývá řízením věcí veřejných • politická participace - účast na řízení věcí veřejných • můžeme být voleni • referenda • účast na demonstracích, politických hnutích • • politické strany - je organizovaná, dobrovolná sdružení občanů, které má určité názory • snaží se získat moc - prosadí své cíle • • vedle stran existují různé spolky, hnutí, ale nejsou organizované • politická strana je financovaná od sponzorů, státu a od samotných členů • vznik strany • nechá se registrovat na ministerstvu vnitra • musí být uveden název a sídlo strany • členem občan nad 18 let • • dělení stran • pravice - podporuje podnikáni, minimalizuje moc státu, ochraňuje lidská práva, majetek, podporuje jednotlivce, snaží se liberalizovat ekonomii • levice - sociální politika, podporuje kolektiv, reguluje trh, minimalizuje nezaměstnanost • • Ideologie • soustava idejí, názorů, teorií • vyjadřuje postoje a cíle určité skupiny • zabývá se problémy státu, podává názor na řešení problému • funkce ideologie • vysvětluje politické jevy (ekonomická krize) • poskytuje systém hodnot (říká, co je dobré) • dává možnost patřit do určitého celku (identifikovat se - uvědomění si toho kdo jsem) • nabízí základní rysy politického programu a cíle politické činnosti • • liberalismus - svoboda jedince, důraz na individualitu • moc státu bude minimalizována na ochranu občanů, svobodů jedince, vytvoření svobodného trhu, který nebude státem regulován, vládní formou liberalismu je parlamentní demokracie • • konzervatismus - nerad mění své hodnoty, nerad se mění, je proti revolucím • lepší držet se hodnot a neexperimentovat • • ve 20. století se začíná konzervatismus a liberalismus spojovat - konzervativní liberalismus (Margaret Thatcher) • sociální demokracie - snaží se zlepšit pracovní a životní podmínky dělníků, zlepšit sociální jistoty, podporuje státní zásahy do ekonomiky a zároveň demokracii - vládu lidu • socialismus - ideálem je bratrství, spravedlivá společnost, pro socialismus je důležitá harmonie a spokojenost společnosti - důležitější než individuální zájmy - odmítá soukromé vlastnictví (výrobních prostředků), proti kapitalismu • chtějí změnu společnosti nenásilnou cestou • • komunismus - společnost, kde vládne sociální rovnost, rozvinutý socialismus, odsuzuje kapitalismus • chtějí změnu revolucí • • nacionalismus - vlastenectví, nenávist k jiným národům • rasismus - diskriminace jiných ras • nacismus v Německu byl rasistický • fašismus v Itálii nebyl rasistický • • anarchismus - hlásá absolutní svobodu jedince, je agresivní • feminismus - snaha zrovnoprávnit ženy vůči mužům •
Navigace
Nástroje