Ústava
Z 8.B8 wiki
- právní akt nejvyšší právní síly, upravující principy určitého státu, organizaci veřejné moci, územní samosprávu a základní práva a svobody občanů
- ostatní právní normy z ní vycházejí, jsou jí podřízeny
- dva typy - psané (většina států, ČR), nepsané - zvykové (Velká Británie)
- ústava je schvalována zákonodárným orgánem (v případě ČR parlamentem), případně přímým hlasováním
- flexibilní (pružné) – ústava může být změněna přijetím zákona
- rigidní (tuhé)– ústava může být změněna ústavním zákonem nebo referendem
- ústavní principy (v demokratických ústavách) - princip dělby moci
- zákonodárná moc – legislativa – parlament
- výkonná moc – exekutiva – vláda a hlava státu
- soudní moc – jurisdikce – soustava soudů
- princip dělby moci zabraňuje autokracii
- princip brzd a rovnováh - jednotlivé složky moci se vzájemně vyvažují a omezují
- legislativa - vydává zákony, parlamentní kontrola, právo přehlasovat prezidenské veto
- exekutiva - vykonává zákony, prezident uděluje milosti
- jurisdikce - interpretuje zákony
| legislativa | exekutiva | jurisdikce | |
| legislativa | vydává zákony | ústavní soud může zrušit zákon, který je v rozporu s ústavou | |
| exekutiva | parlamentní kontrola, možnost přehlasovat prezidentské veto | vydává zákony | může zrušit nařízení vlády |
| jurisdikce | prezident může udělovat milost a vyhlašovat amnestii | interpretuje zákony |
Obsah |
Dějiny ústavnosti u nás
- 1848 - 1918 - období habsburské monarchie
- 1848 - první rakouská ústava, tzv. oktrojovaná (z fr. octroi), ústava nařízená panovníkem, platila krátce
- 1867 - tzv. Prosincová ústava, základ rakoursko-uherského vyrovnání
- 1873 - Prosincová ústava doplněna tzv. Dubnovou ústavou (platila do roku 1918)
- 1918 - 1992 - československé ústavy
- 1993 - současná ústava ČR
Ústava
- rozhodujícím právním předpisem v každém státě
- má mezi ostatními zákony zvláštní postavení
- je normou s nejvyšší právní silou
- postihuje jen nejzákladnější společenské vztahy
- nová tehdy, jestliže dosavadní již nevyhovuje
- "neznalost zákona neomlouvá"
- ústavy demokratických států obvykle ustanovují
- typ státu
- nejvyšší orgány státní moci a správy, jejich složení, pravomoci a vzájemné vztahy
- rozdělení státní moci
- základní práva a svobody občanů
- ústava ČR může být měněna pouze ústavními zákony
Ústava ČR
- začíná preambulí
- rozdělena do osmi hlav, které se člení na 113 článků
- základní ustanovení
- moc zákonodárná
- moc výkonná
- moc soudní
- nejvyšší kontrolní úřad
- Česká národní banka (ČNB)
- územní samospráva
- přechodná a závěrečná ustanovení
Preambule
- upozorňováno na demokratické principy (svobodu a rovnost všech občanů na zásadě občanské společnosti a na důležitosti zachování mezistátních vztahů Evropy)
- dále obsahuje prohlášení společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní, kulturní a duchovní bohatství a řídit se všemi osvědčenými principy právního řádu
Základní ustanovení
- zde je ČR charakterizována jako svrchovaný, jednotný (unitární) a demokratický stát, ve kterém je lid zdrojem a vykonavatelem státní moci
- vykonává je prostřednictví orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní
Moc zákonodárná
- parlament - dvě komory
- poslanecká sněmovna (200 poslanců, minimální věk 21 let), volena na 4 roky
- senát (81 senátorů, minimální věk 40 let), volen na 2 roky, obměňuje se třetina senátorů, zaveden od roku 1996
- v čele sněmovny je předseda (Miroslav Vlček)
- předseda senátu (Přemysl Sobotka)
- poslanci a senátoři tvoří kluby podle stranické příslušnosti
- do poslanecké sněmovny se volí dle poměrného volebního systému (každý občan volí kandidátku - list s příslušníky strany, pro zvolení nejméně 5% hlasů), strana dostává tolik poslaneckých křesel, kolik dostala hlasů
- do senátu se volí dvoukolovým systémem (nad 50% hlasů, pokud se tak nestane, koná se druhé kolo)
- poslanecká sněmovna tvoří tzv. výbory
- předjednávají zákony, než je projedná sněmovna
- mandátový výbor, rozpočtový výbor, petiční výbor, organizační výbor
Moc výkonná
- prezident (nad 40 let), volen na 5 let
- volí ho obě komory parlamentu nadpoloviční většinou na společném zasedání
- smí být volen maximálně dvakrát (Masaryk výjimka, 3x)
- zastupuje stát navenek, vrchním velitelem ozbrojených sil, jmenuje a odvolává členy vlády, jmenuje soudce, rektory vysokých škol, povyšuje generály
- dává státní vyznamenání, uděluje milost, nebo amnestii - plošně
- může rozpustit poslaneckou sněmovnu
- vláda - vrcholný kolektivní orgán státní moci
- v čele předseda nebo premiér (Fischer), místopředsedové a ministři
Moc soudní
- každý občan ČR s vysokoškolským vzděláním může být soudce a je jmenovaný na neomezenou dobu
- soudy
- okresní
- krajské
- Vrchní soud ČR
- Nejvyšší soud ČR - Brno
- Ústavní soud ČR - 15 soudců, Brno, jmenováni na 10 let
- řeší, jestli nejsou zákony v rozporu s ústavou
Nejvyšší kontrolní úřad
- NKU
- kontrola hospodářství a státního majetku
Česká národní banka
- Praha
- dohlíží na stabilitu měny
Územní samospráva
- správní celky jsou obce, jejich činnost řídí obecní zastupitelství - volí starostu
- vyšším celkem je kraj a ten závisí na počtu obyvatel
Pojmy
- volební právo
- aktivní - volit - od 18 let
- pasivní - být volen - od 21 a 40 let
- hlasování
- prostá většina
- nadpoloviční většina
- ústavní pořádek - tvořen Ústavou ČR, Listinou základních práv a svobod a zákony přijatými na základě Ústavy
