Dějepis 2. ročník
Z 8.B8 wiki
Evropa ve středověku 2. část
Normané
- národ ze severu, šli za teplem a úrodnou půdou
- jejich pravlastí byla Skandinávie a Dánsko
- Germánské kmeny, osídlili Sicílii, severní Francii - Normandii
- říká se jim i Vikingové, Seveřané, Varjagové
- divoký, bojovný národ, obávaní bojovníci
- hlavně boj, námořníci, piráti, rybolov
- kvůli špatnému podnebí nemohou být zemědělci
- staví lodě - tzv. drakary, malý ponor, až 32 veslařů, zvýšená příď a na ní drak, ploché dno (díky tomu mohou až k pobřeží a do řek)
Dánští Normané
- nájezdy na Anglii, Franskou říši a Lamanšský průliv
- 793 - 1. známé napadení v Británii na klášter Lindisferne
- 911 - v západofranské říši
- vzniká Normandie jako léno, které dostal norský vévoda Rollo od západofranského krále Karla Prostého
- Normandie - vládnou zde vévodové norského původu
- po řece se dostali až do Paříže
Norští Normané
- směřují na ostrovy v Atlantském oceánu (840 osídlili Island)
- 10. století Grónsko (Erik Rudý, jeho syn Errikson doplul až k pobřeží Ameriky - 1000)
- na Islandu vznikají ságy - historické zprávy (severské ságy)
- mají své náčelnky, založili systémy, které vzdáleně připomínají dnešní republiky
Švédští Normané
- do východní Evropy, žijí zde Rusové
- na východě Evropy vytvořili obchodní cestu - říční "iz Varjag v Greki", která vedla až do Byzantské říše (kolem Černého moře)
- přes Finský záliv, po řece Něvě se dostali do jezera Ladoga (Ladožské jezero) -> Západní Dvina -> přenesení lodí na Dněpr -> Černé moře -> Byzantská říše - s ní obchodují
- Rurik - 822 - zmocnil se města Novgorod - tím položil základy Kyjevské Rusi - norský vévoda
Vznik Anglie
- původními obyvateli Británie jsou Keltové - žijí zde v kmenech
- ve Starověku na Británii útočí Římané (Caesar), za císaře Claudia ji ovládli, postavena Hadrianova zeď, stáhli se odtud, zanechali zde Křesťanství
- v období stěhování národů sem přichází kmeny Sasů, Anglů, Jutů - pohané
- křesťanství sem opět z Irska
- kmeny Keltů byly zahnány kmeny Germánů
- zpočátku Británie rozdrobena
- v 7. století vznik tzv. Sedmi království (do 8. století), legendy o Artušovi, jeho meči Excaliburu)
- útoky dánských Normanů
- 793 - útok na klášter Lindisferne - klášter vypálili (1. doložený útok)
- několikrát vypálili Londýn
- první sjednocený stát zde vzniká na přelomu 9. a 10. století
- král Alfréd Veliký - založil loďstvo (do teď nebylo)
- u ústí řek postavil pevnosti, rozkvět kultury, sjednotil stát, ke svému dvoru zve učence, zarazil vpády Normanů, území Danelo - povolil zde usídlit se dánským Normanům a užívat jejich zákony (hranice Londýn <-> Chester)
- Ethelred Váhavý - syn Alfréda, nenavazuje na jeho mírovou politiku s Dány, nechal je vyvraždit, vpád Dánského krále Svena - syn Knut Veliký - vytvořil velkou říši: Dánsko + Norsko + Británie (ztrácí samostatnost)
- po jeho smrti vrácení anglosaským králům, říše se rozpadla
- Eduard Vyznavač - neoženil se, bez dědice
- trůn odkázal příbuznému - Vilém z Normandie
- proti němu Harold II. - anglosaský šlechtic
- bitva u Hestingsu - Harold "pudl" poražen
- Vilém Dobyvatel - založil Normandskou dynastii, stává se anglickým králem
- tapiserie z Baycaux - důkaz o bitvě
- přivedl šlechtu z Normandie (drobná válka se starou anglickou šlechtou - 200 let)
- za jeho vlády Domesday Book - "kniha posledního soudu" - 1085
- soupis veškeré půdy, nevolníků, dobytka i šlechty - 1. katastr - za účelem zotavení
Vznik Francie
- 843 - Verdenská smlouva
- ze Západofranské říše - slabá - feudeální rozdrobenost + nájezdy Normanů (devastace Paříže)
- 911 - Karel Prostý dovolil normanskému vévodovi Rollovi usadit se v severní Francii - Normandii
- polovina 10. století - bezvládí, nevýhodné (vymřela dynastie Karlovců)
- 987 - za krále Francie zvolen Hugo Kapet (pařížský hrabě)
- zpočátku slabí (ovládá malé území Isle de France - od Paříže do Orleans)
- jsou závislí na přízni šlechty - opora je církev + města
- církevní hnutí - Clunyjské - vychází z kláštera v Cluny - opat Odon položil základy
- návrat ke křesťanským hodnotám, církevní moc nemá být podřízena světské moci (na volbu hodnostářů měla vliv šlechta) - podporoval například Vojtěch Slavníkovec
- Boží mír - církevní pacifismus, vycházející z jižní Francie v 11. stol., se snažilo chránit obyvatelstvo stíhané šlechtickými sváry. Jeho cílem bylo uklidnění míst a osob na určitou dobu a zamezení násilných činů. Selské milice, občas zřizované k ochraně míru, byly bezpodmínečně podřízené šlechtickým vojskům. Boží mír byl vyhlášen r. 1083 v Kolíně a r. 1085 v Mohuči.
- zavedlo se boží příměří - v době církevních svátků se přerušily boje mezi feudeály
- interdikt - církev zakazuje konání církevních úkonů (pohřby, křty) v případě nežádané osoby na území (nebo při prohřešcích)
- církevní klatba - byl vyobcován z církve - ostatní ho ignorovali
Svatá říše Římská
- středověké Německo - Svatá říše Římská národa německého
- vzniká z Východofranské říše
- je soupeřem Velké Moravy; partikularismus po celou dobu
- nadnárodní útvar, v čele stojí císař, musí neustále upevňovat a dobývat své postavení
- římský císař - volená, ne dědičná funkce
- původně ho volí říšské stavy, od 13. století 7 kurfiřtů
- kurfiřti: 4 světští (Český, Saský, Rýnský, Braniborský vévoda), 3 duchovní (arcibiskupové - korýnský, trevírský a mohučský)
- volba: kurfiřtové se sjeli do Frankfurtu
- interregnum - období bezvládí
- Karel IV. provedl reformu volby - Zlatá bula karlova (1356) - změna volebního řádu
- stačí nadpoloviční většina ke zvolení císaře, nejvýznamnější byl český král, kurfiřtové museli ovládat nejen němčinu a italštinu, ale také češtinu
- korunovační cesta do Říma (na císaře korunován až papežem, do té doby jen říšský král v Cáchách)
- území: ne jen čistě německé státy (české země neměly vliv na vládu), severní Itálie, Lotrinsko (patřily formálně)
- trvá 919 - 1806
- říšský císař se považuje za vůdce Křesťanů, spory s papežem
Jindřich Ptáčník
- dynastie Saská (Ottonská)
- 919 sjednocuje Německo, je vládce, ale nebude zasahovat do vnitřních záležitostí "vévodství"
- zavedl hradskou soustavu - dosazeni kastelánové
- boj proti polabským a pobaltským Slovanům
Otto I.
- syn Jindřicha Ptáčníka
- boje s Boleslavem I., 14 let, potom se smířili (950) a spojili proti Maďarům, na řece Lechu 955
- 962 - obnovil titul římského císaře
- odjel do Říma a nechal se korunovat
Otto II.
- oženil se s Byzantskou princeznou, příjmá byzantské zvyky
- renovatio impérií - obnova římského impéria
Otto III.
- rozvíjí renovatio impérií
- sídlil v Římě, nechal si stavět palác podle římského vzoru
- římské zvyky u dvora
- pokusil se sjednotit střední Evropu - chce spolupráci mezi Polskem, Českem, Uhry
- jeho rádcem byl Vojtěch Slavníkovec
- před dokončením plánu zemřel
- po jeho smrti postupný rozpad
Jindřich IV.
- dynastie Sálská
- spor s papežem Řehořem VII.
- zahájen boj o investituru (jmenování církevních hodnostářů)
- církevní mocnost měla být řízena světskou
- Řehoř se nechal zvolit sborem kardinálů
- Jindřich s ním nesouhlasil a svolal německé kardinály, ti ho prohlásili za neplatného
- Řehoř uvalil na Jindřicha klatba - přestává mít moc
- Jindřich ustupuje, pokořil se před papežem a ten mu odpustil
- když se Jindřich vrátil, znovu zaútočil
- konec sporu až 1122 - Konkordát německý - smlouva mezi státem a církví
- papež vybírá osobu, císař potvrdí
další konflikt papeže a světské moci
- 1309 - 1377 Avignonské zajetí papežů
- Filip IV. (francouzský král), Kliment V.
- 1377 papežské schizma
- koncil v Pise, místo odstranění, zvolili třetího papeže
- definitivně situace vyřešena na Kostnickém koncilu
Fridrich I. Barbarossa
- dynastie Štaufská (12. - 13. století)
- "rudovous"
- pokusil se ovládnout severní Itálii
- 6 válečných výprav, účast českých králů
- 1158 - Milano, český kníže Vladislav II. (král)
- v Itálii vznikají dvě strany
- ghibellini (císař)
- guelfové (papež)
- 1176 - bitva u Legnana - ghibellini poraženi
- skončily Fridrichovy snahy o ovládnutí Itálie
- zásahy do českých záležitostí
- snaha rozdělit český stát, vytvořil Markrabství moravské
- nečekaně zemřel, když se při 3. křížové výpravě šel koupat a žaba mu ukousla...
Fridrich II.
- původně sicilský král, papež nesouhlasil s jeho volbou - účast Přemysla Otakara I.
- Přemysl Otakar I. - 1212 - získává od Fridricha Zlatou bulu sicilskou
- znovu se neúspěšně snaží ovládnout severní Itálii
Polský stát
- vznik: stěhování národů, přicházejí na polské území první Slované - Polané
- zakládají Hnězdno (arcibiskupství roku 999)
- Vislané - Krakow
- legendární kníže Piast (dynastie Piastovců)
Měšek I. Piastovec
- první doložený kníže
- připojil Pomořansko a Slezsko, sjednotil Polsko
- přijal Křesťanství sňatkem s českou dcerou Boleslava I. - Doubravkou
- křesťanské misie - Vojtěch Slavníkovec (zabit v Prusku, kde šířil křesťanství, pohřben v Hnězdně na příkaz polského panovníka)
Boleslav I. Chrabrý
- 1002 - 1003 - ovládal české země (krize Přemysovců)
- 1025 se jmenoval polským králem a umřel
- moc Piastovců postupně slábne
Uherský stát
- počátek 10. století vpád ugrofinských kmenů
- rozbili Velkou Moravu (dementi)
- legendární zakladatel Arpád - Arpádovci, centrum Esztergom (Ostřihom)
Gejza I.
- výboje do střední Evropy
- na řece Lechu zastaveni - usídlili se v Panonské nížině, kde založili Uhry
- položil základ moci, zakládá hradskou soustavu, křesťanství
Štěpán I.
- 1. uherský král
- 1000 v Ostřihomi založeno arcibiskupství za účasti Otty III. (nebyl sem tam, neni to jisty)
- rozdělení na správní oblasti - župy
- správce oblasti - župan (např. Matuščák Trenčanský)
- Uhry
- Slovensko - horní země Uherská
- Maďarsko - dolní země Uherská
- Bosna
- Rumunsko
Vznik Kyjevské Rusi
- první stát východních Slovanů (mezi Vislou a Dněprem)
- ze západu sousedí s civilizovanou Evropou
- z východu kočovné kmeny (Pečeněhové, Polovci) - boje
- námořní cesta - iz Varjag v Greki
- Finský záliv - Ladožské jezero -> Dněpr -> Černé moře
- obchodovali zde s Řeky
- normanský vévoda Rurig (dynastie Rurikovců), základ Kyjevské Rusi
- 882 - kníže Oleg ovládl Kyjev (hl. sídlo knížete), propojil Novogrodské knížectví s Kyjevským a vytvořil Kyjevskou Rus
- boje proti Byzanci a Chazarské říši (asiaté)
- 987 - kníže Vladimír, z Byzance přijímá křesťanství
- syn Vladimíra Velikého = Jaroslav Moudrý
- první psaný ruský zakoník - Ruská moudra
- syn Vladimíra Velikého = Jaroslav Moudrý
- Vladimír Monomach - počátky azbuky (vznikla z cyrilice), po jeho vládě rozpad
Křížové výpravy
- byly vojenská tažení evropských feudálů proti pohanům nebo kacířům, vyhlášené papežem
- 1095 - 1291
- asi 7
- =kruciáty
- nejdříve za účelem osvobodit Boží hrob
- nejznámější směřují do Palestiny
- cíl - osvobození Jeruzalému (1078 dobyt) z rukou Seldžuckých Turků
- příčiny náboženské, politické, hospodářské
- výzva papeže Urbana II. na závěr koncilu v Clermontu k evropským rytířům k dobytí Palestiny - nečekaný ohlas - 1094
- 1096 křížová výprava chudiny - spontánní, neorganizovaná v Porýní - způsobila zmatek v Evropě
- 1. křížová výprava - 1096 - 1099
- jediná úspěšná
- 1099 dobyt Jeruzalém - krveprolití
- vznik křižáckých států - Jeruzalémské království, Edesské hrabství, Tripolské hrabství, Antiochijské knížectví
- křižácké rytířské řády - Johanité (Maltézští rytíři), Templáři, Řád německých rytířů (Teutonský řád)
- ochrana křesťanských poutníků (křižácké hrady) - Krak de Chervaliers
- 2. křižácká výprava (1147 - 1149)
- pád Edessy do rukou muslimů
- účast evropských panovníků (Ludvík VII. + jeho žena Eleonora Akvitánská, Konrád III. - římský král, vladislav II. - český kníže)
- neúspěšná
- 3. křížová výprava (1189 - 1193)
- bitva u Hattinu - sultán Saladin porazil křižáky a získal Jeruzalém
- Richard Lví Srdce, Filip Lví Srdce, Filip II. August, Fridrich I. Barbarossa (utopil se)
- neúspěšná (ale obnova poutí křesťanů k Božímu hrobu
- 4. křížová výprava
- útok na Jeruzalém a Byzantskou říši
- dobyli Konstantinopol
- vznik Latinského císařství - poté obnova Byzantské říše
- 1453 - dobytí Konstantinopole osmanskými Turky
Počátky českého státu
- knížecí doba
- předtím na území jsou Keltové (Bojové)
- 845 - Řezno - zmínka o pokřtění 14 českých knížat
- 2 teorie sjednocení
- kmenová teorie - na území české kotliny asi 14 slovanských kmenů (Doudlebové, Zličané, Čechové, ...), pod svou vládu sjednotili Čechové (Přemyslovci), centra - Budeč, Levý Hradec, Praha, Litice, Kouřim
- teorie jediného kmene - u nás usazen jediný kmen - Čechové (nejdůležitější rod - Přemyslovci - začali podmaňovat), pravděpodobnější teorie
- nejstarší období (legendy) - popsáno v Kosmově kronice
- praotec Čech, Krok, Libuše, Přemysl Oráč (Stadice) - legendární zakladatel Přemyslovců
- po něm 7 knížat
- sídla knížat - Olomouc (biskupství 1063), Znojmo, Brno
- Hukvaldy - správní centrum biskupství
- 1. historicky doložený kníže - Bořivoj a Ludmila (do 889)
- Svatopluk - ovládl české země - dosadil Bořivoje do funkce, aby řídil české země; později Bořivoj přijal křesťanství
- Bořivoj zakládá 1. kostely (na Levém Hradci)
- Bořivoj přesídlil do Prahy - vrch Žiži
- Spytihněv po Bořivojově smrti (Spytihněv + Vratislav - synové Bořivoje)
- Vratislav + Drahomíra - manželé
- Svatopluk umírá - Moravu přebírá Mojmír (není tak silný), Čechy a Slezsko se dělí
- spor Ludmily a Drahomíry (matka Václava a Boleslava) - nejspíš mocenský spor
- Ludmila vychovává Václava na Budči v křesťanském duchu, Drahomíra Václava zastupuje (po smrti Vratislava I.)
- spor dovršen vraždou Ludmily (Drahomíra ji nechala uškrtit), časem byla prohlášena za svatou, zemřela mučednickou smrtí
Kníže Václav
- svatý Václav
- horlivý šiřitel křesťanství, velmi vzdělaný a asketický
- založil v Praze kostel sv. Víta
- žil velmi skromně - oddán křesťanské víře
- platil východofranskému panovníkovi Jindřichu I. Ptáčníkovi Tribut pacis (mírová daň, za rok 500 hřiven stříbra a 120 volů), aby Jindřich znovu nenapadl českou zemi
- zavražděn 935 svým bratrem Boleslavem I. (zosnoval to na tvrzi Staré Boleslavi) - bojovali spolu o moc (mocenský spor), boj o prvenství v českém státě (Václav ubit ve dveřích chrámu)
Svatováclavská tradice
- svatořečení Václava, který zemřel mučednickou smrtí, i sv. Ludmila
- patron českých zemí
- chorál "sv. Václave" - hymna českého středověkého státu
- zobrazován na pečetích, mincích, korouhvích
- vůdce Blanických rytířů
- je mu zasvěcena svatováclavská koruna
- zneužití kultu za 2. sv. války - Němci udělují řád "Svatováclavské orlice" - udělují ho kolaborantům s Německem
Boleslav I. Ukrutný
- 935 - 972
- zpočátku proti Ottovi I. - 14 let boje (přestal platit Tribut pacis)
- poté ohrožováni Maďary - 955 společná bitva na řece Lechu - Maďaři poraženi
- Boleslav obnovil placení Tributu pacis
- "sjednotitel" českých kmenů
- zakládá hradskou soustavu
- razí první mince (stříbrné denáry)
- je zavedena pravidelná daň (berně) pro svobodné obyvatele
- snaha osamostatnit se od církevní závislosti na Německu (Řeznu)
- pokus o založení biskupství - mise k papeži - abatyše Mlada (dcera Boleslava) - benediktinka, 970 založila v Praze klášter u sv. Jiří
- dceru Doubravku provdal za Měška
Boleslav II. Pobožný
- 972 - 999
- 973 - Praha - založeno 1. české biskupství
- 1. biskup - Dětmar
- 2. biskup - vojtěch Slavníkovec (zastánce clunyjského hnutí), Boleslav I. Chrabrý se vykoupil
- 995 - vyvraždění Slavníkovců Přemyslovci - udeřili na tvrz Libici - zbavili se největšího nepřítele a znamenalo to dokončení sjednocení českého státu
- 1. krize přemyslovského státu 999 - 1035
Boleslav III. Ryšavý
- 999 - 1002, 1003
- spor s mladšími bratry - Jaromír a Oldřich
- spory s Polskem a Uhrami
- útěk knížat do Německa
- polský Boleslav I. Chrabrý vybral Vladivoje (Přemyslovce, český kníže, člověk neschopný a opilý)
Vladivoj
- nemohl se udržet - o pomoc žádá německého císaře Jindřicha II. - uděluje mu Čechy jako léno, vládl pouze rok
- poté se vrací Boleslav III. - pokusil se vyvraždit Vršovce (1003) (Přemyslovci se pokusili Vršovce vyvraždit třikrát, nikdy se jim to však nepovedlo úplně. Roku 1003, 1014 a 1108 Vratislav II.)
- Boleslav I. Chrabrý, polák, pokusil se o vytvoření česko-polské unie (1003 - 1004)
- 1004 poláci vypuzeni, mladší bratři se vrací
- 993 - Vojtěch Slavníkovec zakládá 1. mužský klášter
Jaromír
- skončil neblaze, oslepen, vykastrován v bojích s Oldřichem
Oldřich
- upevnil svou moc
- definitivně připojena Morava
- 1030 založil Sázavský klášter - slovanská liturgie
- 1. opat sv. Prokop (ikona s ďáblem a holí)
- poslední opat slovanských mnichů - Božetěch, dle legendy syn Kosmy (klášter fungoval až do roku 1785)
- žena němka - princezna Guta
- Božena - legendární pradlena, která bohužel ještě neměla pračku
- měl s ní syna Břetislava - původ problémů
Břetislav I.
- 1034 - 1055
- své potíže s identitou vyřešil unesením Jitky (německá princezna, unesena ze Svinibrodského kláštera)
- "český Achilles" - fešný + hrdinské činy
- výprava do Polska - 1039 pro ostatky sv. Vojtěcha, nad jeho hrobem v Hnězdně - Břetislavova (Hnězdenská) dekreta - 1. nepsaný zakoník (křesťanství a jejich pravidla - zákaz pohřbívání mimo svatou půdu, svěcení nedělí, monogamní manželství, odmítá opilství, zlodějství), posvětil je biskup Šebík
- zpět přivezl mrtvolu a kořist (o tu se musel s německým vládcem rozdělit) , vzal si jednu ruku a torzo hlavy a poklad - kořist fifty-fifty
- Stařešínský zákon - zákon o nástupitelství Přemyslovců - vládcem stařešina - nejstarší z rodu (zákon, nebyl vždy dodržován)
- rozdělení Moravy na údělná knížectví (olomoucké, brněnské, znojemské)
- nejstarší syn - Spytihněv II. - český kníže (brzy zemřel)
- další synové vládnou údělům; nejmladší syn - Jaromír - pražský biskup (měl s bratry mnoho konfliktů)
Vratislav II.
- 1061 - 1092; druhý syn Břetislava
- spojenec Jindřicha IV. v boji o investituru - udělil mu roku 1085 doživotní královský titul (pouze pro jeho osobu - není dědičný)
- 1086 - korunovace v Praze + Kodex vyšehradský (kniha zákonů, málo textu, krásně zdobený, velmi drahý - šlo za něj koupit pár vesnic)
- spory s bratrem - biskupem Jaromírem
- Vratislav se stěhuje na Vyšehrad, aby unikl
- 1063 - založil v Olomouci biskupství
- po jeho smrti - časté střídání Přemyslovců - porušován stařešínský řád
- 1108 - vyvraždění Vršovců, od té doby už nešlo beztrestně zabít šlechtice
Soběslav I.
- nejmladší syn Vratislava, předběhl Stařešínský řád
- Otto II. (starší bratr) žádá o pomoc němce
- do Čech jde výprava s německým králem
- 1126 - bitva u Chlumce - německé vojsko poraženo
- Otta padl a Lothar (německý král) upadl do zajetí
- na památku rotunda sv. Jiří na Řípu
Vladislav II.
- 1140 - 1172
- získal dědičný titul českého krále (jen ústně), ale neudržel si jej
- bojovný, účastnící se mnoha bitev a válek (2. křížová výprava)
- pomáhal v boji římskému císaři Fridrichu I. Barbarossovi v boji v Itálii - dobyli Miláno 1158
- statky pražského biskupství Fridrich prohlásil za říšské léno, opět závislé na německu
- Fridrich naštěstí předčasně zemřel při 3. křížové výpravě
- po Vladislavově smrti je panovníkem (Bedřich, Soběslav II, o5 Bedřich a až pak) Konrád II. Otta - spojení Čech (Morava nadále Markrabství moravské)
Konrád II. Otta
- 1189 vydal Statuta Konráda Otty - 1. psaný český zákoník, podstatnou část tvoří pravidla přechodu půdy do dědičného vlastnictví šlechty
Přemysl Otakar I.
- 1197 se stává českým panovníkem
- usiloval o definitivní potvrzení dědičného titulu krále
- 1204 získává od papeže potvrzení, 1212 od Fridricha Zlatou bulu sicilskou
Románská kultura
- 11. století - polovina 13. století
- 1. univerzální kultura v křesťanské Evropě
- 3 okruhy - arabský, byzantský, západní - románský
- napodobuje kulturu starověkého Říma
- hlavní nositelé kultury - duchovní (klérus) - jediná vzdělaná vrstva
- latina - univerzální jazyk vzdělanců
- školy pro šlechtice při klášterech a biskupstvích
- stavby - silné zdivo, nízké stavby, trámové stropy, valená klenba, malá okna (nahoře půlkruh, často sdružená), portál (upravený vchod, zdobený tympanonem)
- při vstupní straně hranolovitá věž + výběžky - absidy (kněžiště)
- typické rotundy (rotunda sv. Kateřiny, sv. Jiří, sv. Martina) a baziliky, tvrze - falce (Levý Hradec)
- sochařství - sochy slouží k výzdobě exteriéru kostela, nestály o samotě
- malířství - knižní (kodexy - malby, iniciály) - Kodex vyšehradský
Kláštery
- např. sázavský
- sídla mnichů - 3 mnišské řády
- benediktinský řád ("černí mniši")
- 970 - ženský klášter v Praze u sv. Jiří - Abatyše Mlada
- 993 - mužský klášter v Břevnově u Prahy - Vojtěch Slavníkovec
- zaměřeni na náboženskou činnost (modlení, opis textů)
- orá et laborá! - modli se a pracuj
- cisterciáci
- premonstráti ("bílí mniši")
- benediktinský řád ("černí mniši")
- pravidla pro život mnišských řádů - řehole
- představený kláštera je opat nebo abatyše
- noviciát - období, kdy v klášteře žijí, poté musí složit řeholní slib
- místnosti
- refektář - společná jídelna
- dormitář - společná ložnice (až později cely)
- rajský dvůr - místnost uprostřed kláštera
- polní práce, opisování knih
- scriptorium - zde opisovali texty
- iluminace - celková výzdoba knih, iniciála - první písmeno
- písmo vychází z Karolinské minuskule - Karel Veliký
- Kapitula - organizace vznikající při biskupstvích, členové - kanovníci
- u nás v Praze a Olomouci
Vrcholný středověk
- 12. - 15. století
- položeny základy středověké společnosti, společnost stavovská
- společnost rozdělena podle stavů, ne podle národů
Stavy
- skupiny lidí, kteří mají stejné postavení ve společnosti
- panský stav - šlechta, panovník
- duchovní stav - církev, všechny typy církevních hodnostářů, představitelů
- poddanský stav - rolníci, nevolníci
- městský stav - měšťané
- obyvatelé ve vrcholném středověku jsou svobodní
- stavovská společnost vychází z ideje učení o trojím lidu
- vychází z církve
- lidé jsou rozděleni do stavů díky boží vůli, každý má ve svém životě nějaký úkol
- panský stav - organizují a brání společnost
- duchovní stav - modlí se za společnost
- poddanský stav - pracují pro společnost
- dostat se z nižšího do vyššího stavu bylo obtížné
- jenom když nějaký panovníkův poddaný vykonal něco významného pro panovníka, mohl být pasován na rytíře
- rozdělení podle náboženství - křesťané, muslimové, Židé
Typy středověkých států
- monarchie
- západní Evropa - jednotný centralizovaný stát, monarchie založena na národnostním principu (ve Francii Francouzi, v Británii Angličané)
- vzniká absolutní monarchie, panovník vládne absolutně (např. Francie)
- stavy nemají žádnou moc
- roku 1302 ve Francii vznikají generální stavy, jsou absolutně bez moci
- vzniká stavovská monarchie, panovník vládne spolu se stavy (např. Anglie)
- na počátku 13. století, 1215 byl král Jan Bezzemek donucen podepsat chartu Libertatum (velká listina svobod) - král například nemůže popravit žádného z příslušníků stavů
- vzniká absolutní monarchie, panovník vládne absolutně (např. Francie)
- střední Evropa - státy zde nejsou jednotné, partikulární (rozdrobené) státy, panovníkova moc je slabší
- východní Evropa - mnohonárodnostní státy, dávájí se dohromady proti nepříteli (Polsko-litevská unie - obrana před řádem německých rytířů, Ruský stát)
Charakteristika
- změny v zemědělství - dochází ke zdokonalení náčiní, práce
- asymetrická radlice - k prokypřování orné půdy (pluh)
- dokonalejší zapřahání dobytka
- používání větrných a vodních mlýnů
- změny trojpolního systému - půda byla rozdělena na tři části - jář (na jaře), ozim (silo se na podzim), úhor (nesilo se, tato půda ležela ladem, využívána k pasení dobytka)
- další rok se půdy vyměnily
- měli málo dobytka, jedli ryby, luštěniny, ovoce, zeleninu
- kolonizace - osídlování dosud neobydlených oblastí
- vnitřní - provádí obyvatelstvo uvnitř státu
- vnější - příchod cizích osadníků
- průběh - byla vybrána skupina rolníků, kteří měli založit novou vesnici
- v čele vůdce lokátor, hledali místo locus
- lesy vypalovali - vyžďářili, pařezy vyvrátili - vyklučili
- za kolonizaci dostali osvobození od placení poplatků (12 - 20 let lhůta, měli přesně určené dávky, nakonec se tyto výhody rozšířily na ostatní vesnice), dostali svobodu
- zákupní právo (emfyteutické, emfiteuze) - poddaní si zakoupili půdu do dědičného nájmu, ale ta pořád patřila feudeálům
- uspořádání vesnic
- silniční typ - kolem cesty
- okrouhlice - statky postaveny kolem návsi, půda se rozpínala paprskovitě kolem statků
- rozvoj řemeslné výroby, ukončena druhá společenská dělba práce, řemeslo se definitivně odděluje od zemědělství, specializace řemesel (kovolitectví, zbraně)
Rozdělení měst podle vzniku
- města na místě původních antických - obnovují se
- obnovují se tržní osady (na místech výhodných k obchodu) - křižovatky obchodních cest, u brodů řek, v podhradí (pod panským sídlem)
- města "na zeleném drnu" - nově založená města, pravá kolonizační, vznikla tam kde dříve žádná osada nebyla (např. České Budějovice)
- mají zakládací listinu, moderní půdorys, náměstí do čtverce nebo obdelníku, rovné ulice
Rozdělení měst podle majitele
- města královská
- věnná - přidělena královně, sloužila jako zdroj příjmu pro královny - vdovy (např. Hradec Králové, Dvůr Králové, Polička)
- hornická - těžba drahých kovů (např. Kutná Hora, Stříbro, Písek, Jihlava), řídila se zákoníkem "Horní zákoník"
- komorní - příjmy z nich šly do královské komory, daně vybíral komoří nebo podkomoří
- města poddanská - založena šlechtou, církví, obyvatelé byli poddaní
- například Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Český Brod, Pelhřimov
- majitel města přidělil obyvatelům městská privilegia (práva)
- práva hospodářská
- várečné (vařit pivo)
- mílové - na míle od města se nesmel usadit žádný řemeslník, protože by konkuroval městu
- tržní - mohly se konat trhy
- nuceného vkladu - obchodníci se museli ve městě usadit a nejméně tři dny nabízet zboží
- hrdelní - právo popravy
- samosprávy - město řídila městská rada - v čele purkmistr, 12 členů, kažý měsíc byl purkmistr jeden z nich
- dříve byl v čele měst rychtář, pak se z něj stal velitel biřiců (policie), šatlava (vězení) - za šatlavu se ještě muselo zaplatit
- osobní svobody
- obehnat město hradbami
Rozdělení obyvatelstva
- kupci - nejbohatší, obchodníci, městský patriciát, z kupců se skládá městská rada
- Gildy - kupecké organizace, hodně vzdělaní, cestovali po Evropě
- řemeslníci - žili spolu pohromadě na určitém územi (pekaři, koželužci), jmenují se podle nich ulice (kde se nacházeli)
- také součástí městské rady, sdružovali se do organizací podle řemesla - cechy, v čele cechmistr
- řemeslníci byli mistři
- počet řemeslníků ve městě byl omezen (aby si nekonkurovali), až po smrti jednoho mistra mohl přijít další
- v dílnách pracovali tovaryši (vyučený řemeslník) a učedníci
- věčný tovaryš - některý tovaryš se nemohl stát mistrem, protože na to neměl peníze nebo ve městě už bylo dost mistrů
- chudina - lidé bez svého domu, nečestná povolání (prostitutky, zloději, žebráci)
- osobně svobodní (právem královského města byla osobní svoboda)
- kati, rasi - prodávali psí sádlo, lidé se jich štítili, museli žít za hranicemi města
- lidé řídící se jinými zákony - kněží, šlechtici, mniši
- Židé - neměli stát (diaspora), žili rozdrobeni po Evropě
- opovrhovaní - byli bohatí, půjčovali peníze, byla jim vyčítána smrt Krista
- museli nosit něco žlutého, nesměli mít příjmení a vykonávat zaměstnání
- pořádaly se na ně útoky, jsou beztrestně zabíjeni a jejich města josu vypalována (kvůli moru, neúrodě)
- za Josefa II. osvícenský absolutismus - Židé se zrovnoprávnili
Význam měst
- ekonomický - střediska obchodu a řemeslné výroby
- kulturní - sepisovaly se knihy - vzdělání
- společenský - obyvatelé byli osobně svobodní
- politický - města podporují krále proti šlechtě, ti byli soupeři
Dálkový obchod
- zabýval se prodeje a dovozem luxusního zboží pro šlechtu a krále
- dováželo se z orientu, arabští kupci
- Levanta (východní část středomoří - Sýrie, Palestina) - tam se zboží předávalo od Arabů k evropským císařům - italští kupci (Benátky a Janov)
- obchodní cesty - námořní, od středozemního moře od východu na západ, ovládaly je italská města (Janov a Benátky), v čele městské republiky - městská rada
- Benátky měly v čele ještě oficiálního představitele - benátského dóže
- města mezi sebou soupeřila - proto měla námezní armády - v čele kondotiér
- kondotiéři vojsko vypláceli - armáda byla závislá
- stalo se že kondotiér ovládl město - vznikaly městské monarchie
- například Florencie - Mediciové (výroba látek - první textilní manufaktury, pracují zde svobodní námezní dělníci), Miláno - Sforzové (vyráběla se zde rytířská zbroj)
- severní Itálie byla nejednotná
- ve Florencii roku 1378 povstání dělníků v manufakturách - málo placeni
- další obchodní námořní cesta byla v severní Evropě - Hanza (Hanzovní cesta), byla to nadnárodní urbanizace
- centrem organizace byla Lübeck, města byla politicky i ekonomicky silná
- bojovala proti zemím Skandinávského poloostrova (Švédsko, Dánsko, Norsko - Kalmarská unie)
- Hanza Kalmarskou unii porazila, objevení Ameriky a zámořské obchody způsobily konec těchto sporů
- centra obchodu se přesunula na pobřeží západní Evropy (atlantské pobřeží)
Rozvoj těžby drahých kovů
- v Čechách těžba zlata (Zlaté hory, řeka Otava - Písek, Jílové u Prahy), stříbra (Stříbro, Jihlava, Kutná Hora)
- Václav II. od roku 1300 razil pražské groše, nechal sepsat horní zákoník (kolik stříbra si může Kutná Hora nechat, jaká jsou práva horníků)
- Vlašský dvůr - mincovna v Kutné Hoře
- Královský regál - právo krále na těžbu drahých kovů
- feudeální renta - přechod od naturální renty k peněžní, feudeálové vyžadují od poddaných peníze, nikoli např. obilí
- feudeálové (šlechta) se začali dělit na vyšší a nižší stav (panský - např. pán z Hradce a rytířský - např. Jan Žižka z Trocnova)
Vznik centralizované Francie
- roku 937 rod Kapetovců (Hugo Kapet) - ovládli pouze Isle de France, slabí vůdci
- domény - jsou silná území ve Francii, kde vládli silní vládci - velmožové
- např. Akvitánie, Gaskoňsko, Anjou, Bretagne, Normandie, Toulouse
- francouzští králové ovládali jen malá území a velmožové vládli velikým doménám, proto se začali králové pokoušet ovládat další území
- Ludvík VII. zahájil sjednocovací proces - Ludvík získal vliv na Akvitánii
- oženil se s Eleonorou Akvitánská, ta se s ním ale rozvedla, vdala se za Jindřicha II. Plantageneta (stal se anglickým králem, byl leníkem francouzského krále, vyústilo ve válku), obrovské území
- Filip II. August - sjednotil Francii
- sňatkovou politikou - jeho šlechta se ženila s dědičkami
- válkou s Anglií - porazil Bezzemka, mír v Bouvinnes - zisk všech francouzských lén Bezzemka
- angličtí králové byli leníci francouzských králů - docházelo mezi nimi ke konfliktům
- diplomacií
- získává území severní a střední Francie
- roku 1209 pořádal křížovou výpravu proti Albigenským - kataři (katarské hnutí), Toulouse, Languedoc
- nakonec se uchýlili na tzv. katarské hrady - nejdéle se bránil Montsegur
- vyhladovělí, upálili je
- Filip IV. Sličný (1285 - 1314) - své postavení upevňuje reformami - týkají se armády, státní správy, "nová šlechta"
- král si musel půjčit mnoho peněz od Židů, Templářů - zadlužení
- věřitelů se musel zbavit - na Židy pogromy, Templáře obvinil z kacířství
- francouzská armáda vtrhla na řády - sebrala bohatství a zajala je, chtěli templářský poklad - mučeni
- požádal papeže Bonifáce VII., aby Templáře prohlásil za kacíře (poslal Nogareta), papež ze stresu umírá
- další papež byl zvolen na přání Filipa - Kliment V.
- Avignonské zajetí papežů (1304 - 1377)
- roku 1312 Templářský řád rozpuštěn, roku 1313 veřejné upálení hlavních představitelů v Paříži (např. Jacques de Moley a 2 hodnostáři)
- roku 1302 byly poprvé svolány generální stavy
- dynastie Kapetovců vymírá po meči a králem se stává Filip VI. z Valois
- záminka pro budoucí sto letou válku, protože jiné královské rody toužily nastoupit na panovnický trůn
Vznik centralizované Anglie
- nejdříve vládl Vilém Dobyvatel, jeho rod vymírá
- 1154 - nástup dynastie Plantagenetovců
Jindřich II. Plantageneta
- měl také léna ve Francii
- spory s cantenburským arcibiskupem Thomasem Becketem (katolická církev)
- Becket zavražděn když sloužil mši, jeho hlava předložena králi jako důkaz
- reformy státní správy - šerifové (úředníci, šlechtici)
- na určitých územích v Anglii, jsou správci té určité oblasti
- jeho synové - Jan Bezzemek, Richard Lví Srdce
Richard Lví Srdce
- syn Jindřicha II.
- účast na III. křížové výpravě - zajat sultánem Saladinem - požadoval od Richarda výkupné - byl propuštěn, ale na cestě zpět do Evropy byl opěn zajat římským králem Konrádem III.
- za nepřítomnosti Richarda vládl Jan Bezzemek - nezodpovědný
- v Anglii spory, neklid, občanské války, spory mezi Normany a Anglosasy
- vznikají pověsti o Robinu Hoodovi
- po smrti Richarda na trůn nastupuje Jan Bezzemek
Jan Bezzemek
- dostal se do sporu s Filipem II. Augustem, nakonec uzavřen mír v Bouvinnes roku 1214 (zůstalo mu pouze Bordeaux)
- musel podepsat Magna Charta Libertatum (Velká listina svobod) - 1215
- omezuje královský absolutismus, král nesmí uvěznit obyvatele Anglie bez řádného soudu
- šlechta a církev získává právo podílet se na vládě
- nikdo nesmí být odsouzen bez rozsudku
- daně jen se souhlasem Velké rady (zástupci šlechty a církve a dva kupci z Londýna)
- roku 1265 se z Velké rady stává Parlament, od 14. století Horní a Dolní sněmovna
- vývoj v Anglii vede ke stavovské monarchii, ve Francii převládal královský absolutismus
Boj Skotska za svobodu
- původně Skotsko nebylo součástí Anglie
- až za dynastie Stuartovců se Anglie spojuje se Skotskem
- Angličtí králové se ale snaží Skotsko ovládnout
- ve Skotsku povstání proti Anglii - vůdce William Wallace - zvítězil nad Eduardem roku 1297 - vítězství u Stirlingu
- Robert Bruce - skotský král, roku 1306 ve Scone korunován na posvátném "kameni osudu"
- Angličané jim ho ukradli
- roku 1328 agnlický král Eduard III. uznal nezávislost Skotska
- bitva u Bannockburnu 1314 - vítězství Skotů nad Angličany (pod vedením Roberta Bruce)
- Skotsko samostatné do roku 1603, spojuje se s Anglií za dynastie Stuartovců
Stoletá válka
- 1337 - 1453
- konflikt mezi Anglií a Francií
- 3 etapy (1337 - 1360, 1360 - 1415, 1415 - 1453)
- příčiny
- snaha Anglie získat zpět ztracené území ve Francii
- boj o Flandry - Belgie patřila Francii, ale obchodovala s Anglií
- Eduard III. - nárok na panovnický trůn
1. etapa
- 1337 - Angličané vypluli přes La Manche do Francie
- 1340 - námořní bitva u Sluis, zajistila Angličanům dlouhodobou kontrolu nad La Manche
- 1346 - bitva u Kresčaku - Francouzi poraženi, padl Jan Lucemburský (účastnil se ji slepý)
- 1356 - bitva u Poitiers [poatie] - Francouzi opět poraženi
- 1360 - mír v Bretagni - Angličané zabrali sever Francie
- Francie začíná být vyčerpaná jak válkou, tak morem
2. etapa
- na začátku malá vítězství Francouzů
- mor ve Francii - krysy roznášely, zemřela polovina obyvatelstva, lidé to brali jako trest od Boha
- dva přístupy k moru
- Flagelanti - lidé, kteří se bičovali do krve a uváděli se tím do extáze - lidé se jich báli
- druhá část obyvatelstva byla klidná
- ve Francii dochází k povstáním (1358)
- povstání rolnické - Jacquerie [žakeri] - povstali nevolníci vůči pánům kvůli zvýšení feudeálních povinností a platů
- rolníci tím ale ničeho nedosáhli
- povstání měšťanské - Ettienne Marcel - měšťané chtěli zasedat v generálních stavech
- potlačeni a Ettienne byl popraven
- povstání rolnické - Jacquerie [žakeri] - povstali nevolníci vůči pánům kvůli zvýšení feudeálních povinností a platů
- Anglie - John Wycliff - působí na Oxfordské univerzitě, filozof a myslitel
- jeho myšlenky rozšiřovali do lidu lidoví kazatelé, například John Ball (voják)
- s Wattem Tylerem vytvořil roku 1380 Selské vojsko
- Selské vojsko dotáhlo na Londým a žádali zrušení nevolnictví, ovládli Londým
- král pozval Watta a Johna na jednání a zabil je
- robota se ale zmenšovala a za určitou dobu bylo úplně zrušeno nevolnictví a poddanství
- roku 1415 bitva u Azincourtu - druhá porážka Francouzů
3. etapa
- bitva u Azincourtu 1415
- Jindřich V. (Anglický král) - sňatek s francouzskou princeznou, ale než získá trůn zemře
- v Anglii a části Francie vládne syn Jindřich VII.
- jižní Francie je řízena Karlem VII. (dauphin Karel)
- lidové povstání proti Francii - Johanka z Arku
- Bůh a svatí k ní promlouvají, aby zachránila Francii
- přivedla armádu k vítězství - dobyla Orleans, Remeš (korunovací město), dauphin Karel korunován - Karel VII. král
- Johanka upadla do zajetí Burgunďanů - ti ji prodali Angličanům - odsouzena jako kacířka, 1431 upálena
- Panna orleánská - bojové jméno
- odsuzovala husitské hnutí
- válka končí porážkou Angličanů - zůstává jim jen území Calais
Francie po válce
- vyvíjí se jako téměř absolutní monarchie
- moc má král, který může svolat generální stavy, zasloužil se o to Ludvík XI.
- vypisuje pro obyvatele stálé daně - podpora "rukodílen" (porcelán, hedvábí) - podpora ekonomiky
- podporuje (upevňuje) moc krále
- připisuje Burgunsko
- upevňuje absolutismus
Anglie po válce
- dva roky po válce vypukla válka občanská - Válka růží
- trvala 30 let, 1455-1485
- Yorkové (bílá růže) x Lancasterové (červená růže)
- Richard III. se prohlásil za panovníka a zavedl teror - 1485 poražen v bitvě u Bosworthu Jindřichem VII. (příbuzný Lancasterů)
- Jindřich VII. Tudor - anglickým králem, dynastie Tudorovců, spojil Lancastery a Yorky sňatkem
- vybudoval vzkvétající říši dbalou zákonů
- začíná hospodářský rozkvět Anglie
Vrcholný středověk v Evropě
Střední Evropa
- zůstala rozdrobená
- Itálie, Svatá říše Římská
- viz dřívější učivo
Tataři
- Mongolové
- mongolské kmeny - turkotatarský národ, původní sídla - střední Asie, do 12. století žijí v kmenech, v čele náčelníci - chánové, kočovníci - chov koní a dobytka, žijí ve stanech - jurtách, nejednotní
- sjednocení Mongolů 1206 - vliv Čingischána
- vojevůdce, přijal Islám, rodné jméno Temüdžin
- v mládí vyhnán po smrti otce vlastním kmenem, svatba s dcerou jiného mocného chána
- mongolské vojsko - perfektně organizované, velká mobilita, výborní jezdci a lučištníci, nesmírná krutost - vyvražděny celé oblasti
- při boji děsí nepřátele i jejich koně vytím - halekali
- systém vyzvědačů, obléhací stroje a věže
- výboje Čingischána do Číny (obsadil 40 měst)
- směrem do Evropy rozbil říši ??Chorekim?? - po nich poušť, zničili zavlažování, rozbili co mohli a táhli dál
- dostali se do Persie a zničili ji, překročili Ural -> Kyjevská Rus (nefungovala správně, rozdělena na knížectví, která se proti Mongolům spojila)
- předtím ještě rozehnali a pobili kočovníky (Pečeněhové a Polovce)
- Pečeněhové do Uher - Kumáni (výborní jezdci)
- Čingischán do jižního Ruska, 1223 - bitva na řece Kalce
- teprve po ovládnutí značného území začíná budovat stát, vytvořit úřednický aparát, jednotný zákoník
- 1227 - zemřel, říše nedokončená, nástupníci ji nedokázali udržet
- v Evropě, Rusku, dále na západ
- 1240 jeho nástupníci dobyli Kyjev - obrana Kyjeva pouze obyvateli (Ilja Muromec)
- do střední Evropy - Polsko - Poláci a Němci se spojili
- 1241 - bitva u Lehnice - Tataři je porazili, dále do západní Evropy
- od Lehnice se Tataři stočili na jih - Český stát (Moravu nevyplenili, šli směrem na Uhry)
- z Uher zpět na východ (k volbě chána - vůdci se chtěli zúčastnit)
- říši se nepodařilo udržet - rozpad na chanáty (jeden z nich - Batuchán, vytrvale ohrožoval Rusko - Zlatá horda - východní Evropa)
- Čínský chanát - území dobyté v Číně (v čele Kublaj-chán)
Novgorodské knížectví
- jako jediné z Ruska neobsazeno Tatary
- měli jiné nepřátele - řád německých rytířů (Mečových bratří) a Švédy
- vládl kníže Alexandr Něvský - udržel svobodu
- 1240 - bitva se Švédy na řece Něvě - porazil je
- 1242 - bitvá s řádem německých rytířů na Čudském jezeře - porazil je, využil přírodních podmínek
Nadvláda Tatarů nad Ruskem
- Tataři každoročně vyjížděli vybírat daně, často pobili obyvatele
- Jarlyk - potvrzení tatarské nadvlády - knížata si jej musela vybrat, aby mohla vládnout svému území
- listinu si museli potupně vyzvednout každý rok
Vznik moskevského knížectví
- 1147 - založení Moskvy knížetem Jurijem Dalgorukim - zpočátku malá kupecká osada
- 1156 - začíná stavět Kreml ("pevnost") - sídlo ruských panovníků
- Ivan I. Kalita (1. polovina 14. století) - první významný kníže, kalita = měšec
- právo vybírat daně po celém Rusku pro Zlatou hordu, zbaveni každoročního ničení Tatarů
- získal titul velkokníže
- donutil metropolitu (hlavu pravoslavné církve) přesídlit s Kyjeva do Moskvy
- Dmitrij Donskij - moskevský kníže
- 1380 - bitva na Kulikovském poli u Donu - porazil Zlatou hordu, ta ale nakonec obnovila svou nadvládu (placení daní, ...)
- kníže Ivan III.
- 1480 - neposlal daně Zlaté hordě, ti se nezmohli na nápravu, končí vliv nad Ruskem
- Tataři zůstali, ale bez moci
- sjednotil knížectví pod svou vládu, diplomaticky a vojensky připojil území
- připojil Novgorodské knížectví
- žení se s neteří posledního byzantského císaře (1453 říše přestala existovat - vpád Turků do Evropy)
- Moskva - "třetí Řím"
- podporuje církev, omezuje Bojary - vysoká šlechta
- reorganizace armády, soudů, položil základy silného státu - dokončeno utváření ruského státu
- důsledky tatarského vpádu do Ruska
- odtržení východní Evropy od západní civilizace
- zpomalení hospodářského vývoje Ruska o 200 let - stálá zaostalost
Poslední Přemyslovci
- český stát ve 13. století
- rozdíly mezi prvními a posledními Přemyslovci
- první bojovali o moc, český stát není příliš významný
- u posledních boje o moc neprobíhají (králem je první syn), český stát je středoevropskou velmocí
- poslední Přemyslovci
- Přemysl Otakar I. (1198 - 1230)
- Václav I. (1230 - 1253)
- Přemysl Otakar II. (1253 - 1278)
- Václav II. (1283 - 1305)
- Václav III. (1305 - 1306)
Přemysl Otakar I.
- konec bojů o český trůn
- 1212 - Zlatá bula Sicilská - královský titul - právo volby jen stavy české
- zavádí právo primogenitury (nejstarší - prvorozený syn vládne)
- počátek kolonizace - příliv osadníků z Německa (i za Václava I. a Otakara II.)
- dvakrát ženat, dvě dcery
- Markéta - budoucí dánská královna (Dagmar)
- provdala se za dánského krále Valdemara II., přijala jeho jméno Dagmar (v Dánsku)
- dodnes symbol milosrdenství - pomáhala druhým, zakládala nemocnice
- Anežka - roku 1989 svatořečena
- byla odmítnuta u krále (sňatek) - stala se abatyší (v klášteře sv. Františka, který nechal postavit její bratr Václav I.)
- založila Anežský klášter + špitál, přivedla k nám klarisky, založila mníšský řád - křižovníci s červenou hvězdou
- Markéta - budoucí dánská královna (Dagmar)
- naklonil si papeže a císaře (Fridrich II. podepsal Zlatou bulu sicilskou)
- českého krále můžou volit jen české stavy
- povinnost: musí se zúčastnit korunovační jízdy s 300 jezdci (nebo zaplatit 30 hřiven)
Václav I.
- jednooký - přišel o oko při lovu divoké zvěře - jeho vášeň
- za něj velký hospodářský růst - zavedl kolonizaci - přeměňoval lesy a močály v úrodná pole a zakládal města
- zahájil těžbu stříbra v Jihlavě
- 1241 - Tataři (Mongolové) - zvítězil nad nimi
- jeho dvůr - střediskem rytířské kultury (převzal z Německa), podporoval hony, turnaje
- v brnění, galantní k ženám, bojovali dřevci a meči
- spor se synem Přemyslem Otakarem II., tomu udělen titul "mladší král"
- Václav I. podporován olomouckým biskupem
- manželka Kunhuta Štaufská
Přemysl Otakar II.
- král železný a zlatý
- patří k nejbohatším vládcům Evropy
- ke dvoru zval kejklíře, zpěváky - minesengry, trubadúry
- výbojovou politikou získal:
- Alpské země - Rakousy (sňatek s Markétou Babenberskou), 1269 rozšířeny dědictvím (Korutany, Kraňsko)
- vítězstvím ve válce s uherským králem Bélou IV. získává Štýrsko (1260 - bitva u Kressenbrunnu)
- 1261 - sňatek s Kunhutou Uherskou (princezna)
- 1266 - obsazeno Chebsko
- český stát sahal od Krkonoš k Jaderskému moři
- účastnil se křížové výpravy proti Prusům (pohané), založil tam Královec (Kalingrad)
- počátky zemského soudu v Čechách - nejvyšší soudní orgán šlechty, vznik zemských desek, zemský sněm
- podporoval kolonizaci (25 měst - Kolín, Čáslav, Písek, České Budějovice)
- založení hradů (Bezděz, Zvíkov), klášterů - Zlatá koruna v jižních Čechách
- používání nového královského erbu - dvouocasý lev s korunkou
- usiloval o titul římského císaře
- 1273 - volba císaře, Přemysl se účastnil, protikandidátem je Rudolf Habsburský (tehdy neznámý rod, nikdo ho neznal, mysleli si, že ho budou ovládat, proto ho říšské stavy zvolily)
- spor mezi nimi, Přemysl Otakar II. ztrácí své území
- Alpské země - rodné území Habsburků - Rakousy
- 1279 (26. srpna) - bitva na Moravském poli, Přemysl Otakar II. umírá, poražen Rudolfem
Václav II.
- české země do roku 1283 (i když to Zlatá bula zakazovala) rozděleny
- Morava - Rudolf Habsburský
- Čechy - Ota Braniborský - poručík Václava II. (ten byl i s matkou uvězněn na Bezdězu) - vládl prozatimně místo Václava II.
- matka Kunhuta se provdala za Záviše z Falkenštejna
- Václav II. propuštěn z Bezdězu (12 letý) - stává se králem
- sňatek s Gutou - dcera Rudolfa Habsburského
- ovlivněn Závišem - rádce - pomoc ve vládě
- opozice proti Závišovi - obžalován z úkladů proti králi, zajat, popraven pod hradem Hluboká
- zval na svůj dvůr zpěváky (minnesängři - zpěváci milostných písní)
- bohatství v Čechách
- 1300 - Horní zákoník, pražské groše (Vlašský dvůr)
- zval učence, mudrce - chtěl založit univerzitu
- dobrý diplomat
- 1300 - Česko-Polská unie - oženil se s polskou princeznou - Eliška Rejčka (9 let, dcera posledního Piastovce)
- byl korunován polským králem -> unie
- 1301 - vymřela uherská dynastie Arpádovců, uherským králem se stává Václav III.
- 1304 - uherským králem Karel Robert z Anjou, Václav se vrátil zpět do Čech
- 1305 - ukončení tažení do Říma - vítězí nad Albrechtem Habsburským, Václav II. umírá
Václav III.
- 1306 zavražděn v Olomouci při tažení do Polska
- 1305 - nastupuje v 16 letech na trůn
- sňatek s Violou Těšínskou
- vzdal se Uherské koruny, rozhodnut pro Korunu českou, snaha potlačit odboj polské šlechty vedený Vladislav Lokýtkem (povstal v Polsku, protože chtěl získat korunu, Václav III. jel okamžitě do Polska, cestou v Olomouci byl ale zavražděn)
- Přemyslovci vymřeli po meči
- Bedřich Smetana - opera Braniboři v Čechách
- 1306 - 1310 v Čechách boj o trůn - bezvládí
- 1306 česká šlechta přijala za krále Jindřicha Korutanského
Lucemburkové na českém trůně
- první kandidát na trůn je Jindřich Korutanský
- 1307 do Čech vtrhla armáda - Rudolf Habsburský se pokusil obsadit Čechy (syn římského císaře)
- oženil se s Eliškou Rejčkou, jenže ještě roku 1307 zemřel
- na trůn se vrací Jindřich Korutanský, jenže se proti němu postavili měšťané
- nejvýznamnějším rodem jsou Lucemburkové, Jindřich VII. Lucemburský byl římský císař
- jeho syn Jan Lucemburský se stává českým panovníkem
Jan Lucemburský
- roku 1310 ve Špýru sňatek s Eliškou Přemyslovnou
- vláda Lucemburků 1310 - 1437 (Jan Lucemburský, Karel IV., Václav IV., Zikmund)
- 1310 nucen podepsat inaugurační dekrety
- daně vybírat jen se souhlasem stavů
- do úřadů nesmějí nastupovat cizinci
- král smí použít vojsko jen tehdy, bude-li se bojovat na území českého státu
- menší vliv krále
- české země směřovaly ke stavovské monarchii
- 1311 - 1318 boj mezi šlechtou a králem - snaha o královský absolutismus
- 1318 Jan vydává Domažlické úmluvy - svěřil správu země podkomořímu - Jindřichu z Lipé
- pro Čechy se stává Jan králem cizincem, v cizině si ho více cenili
- vybojoval Chodsko, Budišínsko, Zhořelecko
- usiloval o korunu římského císaře (to se mu nepodařilo, ale synu Karlu IV. ano)
- zahynul v bitvě u Kresčaku
- zastavoval královský majetek (z toho získával peníze - zastavil i svoji korunu, ale pak si nechal vyrobit novou)
Karel IV.
- byl českým králem a zároveň římským císařem
- byl poloviční Přemyslovec (Eliška Přemyslovna - matka)
- jeho pravé jméno - Václav
- od 2 do 7 let strávil na Křivoklátě (královský hrad)
- matka žila na Mělníku
- v 7 letech ho odvezl otec do Francie do Paříže ke francouzskému králi, oženil se s Blankou z Valois
- ženy (budoucí královny) se učily zpěvu, tanci, hře na nástroj, způsobům
- při biřmování získal Václav jméno Karel IV.
- učil se rytířství, jazykům (Čeština, Italština)
- v 15 letech byl povolán do Itálie
- svůj život popisuje v životopise Vita Caroli
- v Itálii založil město Monte Carlo
- 1333 - získal titul Markrabě Moravský
- poté pobýval v Čechách - vykupoval zase královský majetek zpět, Čechy se začaly vracet do normálu
- 1344 - založeno pražské arcibiskupství - Arnošt z Pardubic (1. arcibiskup)
- 1346 - korunovace na českého krále
- zahraniční politika založena na diplomacii (vše se snažil domluvit)
- snažil se o získávání nových území (sňatkovou politikou, diplomacií, koupí)
- 2. manželka Anna Falcká (získal Falc) - ani ta mu nedala dědice
- 3. manželka Anna Svidnická (syn Václav IV. - narodil se 1361 v Norimberku, ve dvou letech korunován na českého krále, 1376 se stal římským císařem)
- 4. manželka - Alžběta Pomořanská (synové Zikmund a Jan Zhořelecký)
- 1356 - Zlatá bula karlova
- zákoník Svaté říše římské (platnost do 1806)
- navazuje na zlatou bulu sicilskou
- zdůrazňuje nezávislost českého státu na Svaté říši římské
- potvrzuje českého krále jako prvního kurfiřta
- synové kurfiřtů se musejí učit česky
- pro zvolení římského krále stačí nadpoloviční většina hlasů
- bohemocentrismus - Římská říše je řízena z Prahy
- připojil Lužici, Horní Falc, Braniborsko, Lucembursko
- snaha vyřešit papežské schizma - poslední diplomatická cesta do Francie, situaci nevyřešili, po návratu umírá - 1378
Vnitřní politika
- diplomatické a kompromisní jednání s českou šlechtou
- zákoník Majestas Carolina
- měl v úmyslu ho vydat, ale nevydal
- chtěl jím ovlivnit moc české šlechty (odúmrť) a rozšířit pravomoci krále
- rozhodnutí stavovského shromáždění kontrolováno panovníkem
- ostré protesty šlechty, aby neztratili tvář, Karel řekl, že údajně zákoník shořel
- nechal udělat korunovační klenoty (korunu)
- Svatováslacská koruna - zdobená perlami a drahokamy, zasvěcená svatému Václavovi (v křížku údajně trn z Kristovy koruny)
- Česká Koruna - název českých zemí (Země koruny české), stát je trvalá hodnota, panovníci se mění
Zakladatelská činnost
- Praha - hlavní město Svaté říše římské
- nechává budovat stavby v gotickém stylu
- nová čtvrť - Nové Město Pražské - velké náměstí (dnes Václavské) - "Koňský trh", rovné ulice
- Praga - caput regni - Praha je hlavou království
- zakládá v Praze instituce (arcibiskupství)
- 1348 (Karlova) Univerzita pražská
- první ve střední Evropě
- po vzoru francouzské Sorbony
- od začátku měla všechny čtyři fakulty (artistická - filosofická, vstupní, prošli jí všichni; teologická; právnická; lékařská)
- latina
- v čele rektor, na každé fakultě děkan, označení pro profesora - mistr
- dohled nad univerzitou má arcibiskup
- způsob výuky - scholastika (učí se pouze to, co je schváleno církví)
- studuje zde řada cizinců (hlavně ze střední Evropy)
- hlasování - 4 hlasy studenti (3 hlasy cizinci, 1 hlas Češi)
- chrám sv. Víta, klášter Emauzy - Na Slovanech (vybombardovaný za 2. sv. války)
- nechává stavět Karlův most (na místě Juditina mostu)
- chrán Panny Marie Sněžné v Praze - nedostavěl ho, Týnský chrám na Staroměstském náměstí
- hladová zeď - opevnění kolem Prahy, především na Vyšehradě - staví pražská chudina
- Karlštejn - středisko diplomatických setkání, místo pro korunovační klenoty
- kaple Svatého Kříže - deskové obrazy mistra Theodorika
Václav IV.
- král římský
- českým králem korunován teprve ve dvou letech
- 1376 - Karel IV. zařídil, aby byl zvolen římským králem
- od dětství vychováván jako budoucí král (mnoho vychovatelů, např. Arnošt z Pardubic - pražský arcibiskup)
- dvakrát ženatý - bavorské kněžny (Žofie, Johana)
- zpočátku příznivec Mistra Jana husa
- nebyl tak úspěšný jako jeho otec, vyhýbal se dlouhým jednáním, ukrýval se na své lovecké hrady (Žebrák, Točník)
- údajně se v převleku vydával mezi prosté lidi do pražského města
- za své rádce si vybíral představitele nižší šlechty (opomíjel šlechtu vysokou)
- vysoká šlechta nespokojená, nízká šlechta neschopná zastávat svěřené úřady - oslabení vlády
Spory
- s katolickou církví - s pražským arcibiskupem Janem z Valdštejna
- spor o obsazení kladrubského opatství (nepřímo řešen s Janem z Pomuku, zadržen, mučen, vytrhli mu jazyk a hodili do Vltavy, svatořečen 1729 - Jan Nepomucký)
- s vysokou šlechtou - o úřady a moc (opírá se o "milce" - nízká šlechta)
- Panská jednota - v čele Jindřich z Rožmberka, Václav IV. dvakrát zajat
- 1394 - uvězněn v Rakousích - zásah bratra Jana Zhořeleckého - úřady vysoké šlechtě
- 1402 - zajat bratrem Zikmundem (uherský král), vtrhl do Čech, obsadil Kutnou horu (stříbro) - plenění, "liška ryšavá"
- Panská jednota - v čele Jindřich z Rožmberka, Václav IV. dvakrát zajat
- s německou šlechtou - nespokojenost s jeho vládou, odmítal jednání se šlechtou, nepodnikl korunovační jízdu
- 1400 - sesazen z trůnu a ztrácí titul římského krále - "král nepotřebný, nečinný a nedbalý"
- znovu začíná usilovat o trůn, ale nezvolili ho (zvolili jeho bratrance z Moravy), po nich Zikmund (diplomatické jednání)
Poté
- účast na koncilu v Pise (po sesazení z trůnu se začal snažit), měl vyřešit papežské schizma
- zástupci Prazské univerzity hlasují jinak než král
- 1409 - Dekret kutnohorský
- upravoval hlasovací právo na pražské univerzitě, rektorem univerzity se stává Mistr Jan Hus
- král si tím zajistil podporu
- původně podporuje Husa (až do 1412, kdy mu bylo nařízeno odejít - odchází na Kozí hrádek)
- 1419 - první pražská defenstrace
- pražští konšelé urazili husity a zabarikádovali se na radnici
- konšelé po nich cosi házeli, když strefili monstranci, husité vtrhli do vnitřku a vyházeli je z oken
- Václav těžce nemocen, odjel na hrad do Kunratic, umírá
- po jeho smrti zavládl zmatek a nepokoje
Gotika
- 12. - 15. století
- vzniká ve Francii a šíří se Evropou
- nenavazuje na antiku, jako jediná
- vytváří odlišné stavby - vysoké, štíhlé
- nazváno podle barbarů Gótů (odporovali antice) - vymyšleno v renesanci
- první stavba - opatství Saint-Denis, Francie (dnes součást Paříže), opat Suger, pohřebiště francouzských králů
Znaky architektury
- lomený oblouk, žebrová klenba (nahrazuje valenou)
- odhmotněnost - tenké zdi
- vnější opěrný systém - pilíře, fiály (věžičky na sloupech)
- vysoké stavby - vertikalismus
- stavby sakrální - katedrály, kostely, kláštery
- stavby světské - hrady, měšťanské domy, radnice, tržnice, mosty, paláce, brány
- zdobné portály - vstup do katedrály, kružba - klenba, chrliče, roseta - okno s vitráží
- hrady - Zvíkov, Křivoklát, Karlštejn (u nás stavěny hlavně za Lucemburků)
- radnice ve Vratislavi, nejstarší kamenný most v Písku, Karlův most
- chrám sv. Barbory (Vladislavská Gotika)
- katedrály: sv. víta, sv. Václava, v Chartres, Notre Dame ("naše paní"), Saint-Chapelle v Paříži - královská kaple, ovlivnila Karla IV.
- klášter Mont-Saint-Michelle v Bretagni (za přílivu ostrov), Španělsko - Burgos
Sochařství
- trojrozměrnost (si ty blbá Krtku?), realistické zachycení předlohy, esovité prohnutí
- už nejsou jen zdobný prvek - samostatná umělecká díla
- zdobené barvami (polychromie), individuální rysy, zvláštní řasení šatu, tvář zachycuje psychický stav
- Madony, Piety
Malířství
- vitráže a desková malba (výzdoba oltářů - kaple sv. Kříže)
- Mistr Theodorik, třeboňský, vyšebrodský
- knižní malby (miniatury, iniciály)
Rytířská kultura
- životní styl šlechtických vrstev ve 12. století
- důraz kladen na rytířské chování k ženám
- rytíř - šlechtic, pasován králem, dodržuje příkazy krále a Boha
- věrnost, ochránce slabých (vdov, sirotků), zbožnost, statečnost, dvorná láska k ženě za niž bojuje
Husitství
Příčiny husitského hnutí
- 15. století, součást proticírkevních hnutí probíhajících v celé Evropě
- ukončuje první reformaci
- myšlenka kališnictví přijata
- rozvíjí se od konce vlády Karla IV., větší rozvoj hlavně za vlády Václava IV. (mocenský zápas mezi šlechtou, šlechta proti městům, král proti vysoké šlechtě, všichni jsou proti církvi)
Odpor k církvi
- bohatství církve (vlastnila třetinu půdy - od šlechty a panovníků, kteří se chtěli vykoupit z hříchů)
- mnohoobročnictví - jeden člověk mohl zastávat víc církevních funkcí - peníze
- svatokupectví - kupování církevních úřadů (i dětem boháčů)
- způsob života - "neřestný život duchovních"
- papežské schizma - měl ho řešit koncil v Pise - místo toho zvolili třetího papeže
- odpustky - začátek po křížových výpravách
- kritici
- laikové - Tomáš Štítný ze Štítného
- lidoví kazatelé - Milíč z Kroměříže, Kornád Walhauser, Mistr Matěj z Janova
Mistr Jan Hus
- narodil se v Husinci v jižních Čechách
- pocházel z chudých poměrů
- církví mu bylo umožněno studium (kněžský seminář, Karlova univerzita)
- působil na Pražské univerzitě (děkan, rektor - vysoké funkce)
- 1402 - stal se kazatelem v Betlémské kapli (soukromá kaple postavena na náklady měšťanů, aby se v ní kázalo česky)
- kritizoval nesprávné žití církve - nechtěl ji zrušit, jen reformovat
- vychází z učení Johna Wiklefa
- zasadil se o vydání Dekteru kutnohorského (1409)
- spisovatelská činnost (náboženské a jazykovědné spisy), spřežky
- 1410 - začíná kázat proti odpustkům, je na něj uvalena klatba (pražským biskupem), zakázáno kázání v soukromých kaplích
- 1412 - vyhlášen nad Prahou interdikt - Hus odchází na venkov (Kozí Hrádek, Hrachovec)
- 1414 - zahájen kostnický koncil, za účelem odstranění schizmatu
- na koncil pozván i Hus, aby ho přiměli odvolat jeho názory
- Hus si myslel že bude muset vysvětlit a obhájit své názory - královský glejd jen na cestu tam
- v Kostnici uvězněn, pozván na slyšení, nebyl puštěn ke slovu
- prohlášen za kacíře, zbaven kněžského svěcení a předán světské moci (Zikmund Uherský), aby byl upálen 6. 7. 1415
- zpráva o upálení vyvolává silné reakce mezi chudinou i šlechtou, šlechta posílá do Kostnice protestní list (452 pečetí)
- květen 1416 - upálen Mistr Jeroným Pražský
- rozhořelo se husitské hnutí - chudina utíkala od svých pánů - ozbrojené houfy napadaly církevní usedlosti (kláštery, fary), rozbíjení kostelů (obrazoborecké hnutí)
- symbolem husitství je kalich (Mistr Jakoubek ze Stříbra - přijímání pod obojí)
- husité, kališníci, podobojí, utrapisté
Praha
- některé kostely přislíbeny husitům - nedodrženo, spor vyvrcholil 30. 4. 1419 - první pražská defenestrace
- Novoměstská radnice, zástup husitů nespokojených kvůli tomu, že nedostali kostel Panny Marie Sněžné, vedený Janem Želivským
- konšelé se zabarikádovali na radnici, uráželi husity a házeli po nich věci
- husité vyházeli konšely z oken
- Nové Město pražské v rukou husitů až do 1422
- Václav IV. těžce nemocný, brzy po defenestraci umírá (mrtvice nebo epilepsie)
- po smrti Želivského se situace v Praze uklidňuje, nedochází k vyhroceným situacím
- králem má být Zikmund, ale šlechta ho nechce a je sesazen
- 1420 - založení Tábora, sídla husitství v jižních Čechách
- zpočátku husitská komuna (společenství sobě rovných lidí), později nabývá rysy běžného středověkého města
- společný majetek - rovnost, obecní káď na mince, oslovení "bratře, sestro"
- původně v čele stojí čtyři kněží, po příchodu Žižky vojenská správa - čtyři hejtmani (nejvýznamnější Jan Žižka, až do roku 1423)
- husitská vojska - táborité, adamité, orebité, pražané,...
- husitský program - čtyři artikuly pražské - 1420
- svobodné hlásání slova Božího, nejen kněží mohou vykládat Bibli
- přijímání pod obojí způsobou
- aby přestalo světské panování kněží - aby se církev nepletla do politiky, ale byla chudá
- spravedlivé trestání smrtelných hříchů - rovnost pro chudé a bohaté
- artikuly přijali pražané i táborité, při první křížové výpravě proti husitům (táborité přijeli pražanům na pomoc)
- 1421 se artikuly staly zemským zákonem
Rozdělení obyvatel
- od 1419
- husité
- radikální - táborité, orebité (východní Čechy), severočeští husité (Žatec, Louny)
- táborité - Jan Žižka, Prokop Holý (1426); Tábor 1420
- orebité - východní Čechy, Jan Žižka 1423, od 1424 sirotci
- pražané - Jan Rokycana - jediný husitský arcibiskup (nebyl Mistr Pražské univerzity, nebyl schválen papežem)
- umírnění - husitská šlechta, šlo jim hlavně o církevní půdu, kterou zabírali
- chiliasmus - nejradikálnější směr v husitství
- konec světa, svět bude obnoven novým příchodem Krista, který založí novou tisíciletou říši do které přijde jen pět měst z Čech (Plzeň, Louny, Slaný, Klatovy, Písek)
- radikální - táborité, orebité (východní Čechy), severočeští husité (Žatec, Louny)
- katolíci
- landfríd - spolčení šlechty a měst
- plzeňský landfríd - Plzeň a západočeské panstvo
- Oldřich z Rožmberka (jižní Čechy) - vysoká šlechta obecně, založil Panskou jednotu
- představitelé církve - je jich málo, buď zabiti nebo uprchli
- většina moravských měst zůstala katolická
- Zikmund Lucemburský - korunovaný český král 1420, nepřijaly ho české stavy
- většinou německé obyvatelstvo
- landfríd - spolčení šlechty a měst
Průběh husitské revoluce
- 14. 7. 1420 - bitva na Vítkově
- první křížová výprava do Čech - útok na Prahu
- pražané žádají Tábor o pomoc - Žižka s vojskem přitáhl do Prahy - podepsány čtyři artikuly pražské
- křižáci odraženi Tábority z Vítkova (dnes Žižkov)
- Zikmund dobyl Vyšehrad, nechává se korunovat, 1420, korunovace neuznána
- 1. 11. 1420 - bitva u Vyšehradu, Zikmund opět neúspěšný
- červen 1421 - čáslavský sněm
- Zikmund oficiálně sesazen z českého trůnu
- vytvořena dvacetičlenná rada, která měla do dosazení nového krále řídit Čechy - vyšší a nižší šlechta, měšťané
- přijaty čtyři artikuly pražské jako zemský zákon
- 1422 - druhá křížová výprava
- Zikmund Uherský, Kutná Hora
- v Praze zabit Jan Želivský, převrat v Praze (radikál, s jeho chováním většina pražáků nespokojená, hlavně měšťané)
- Praha se přiklání k umírněným husitům, snaha usmířit se se Zikmunden - odmítnuti
- Zikmund u Kutné Hory poražen, odchází z Čech
- 1423 - Panská jednota - zpočátku spolek katolické šlechty proti husitům, postupně se přidávají i husité proti radikálům
- 1424 - bitva u Malešova - Panská jednota poražena Žižkou (orebité)
- tažení Žižky na Moravu, výprava nedokončená, Žižka umírá v Přibyslavi
Jan Žižka z Trocnova
- jih Čech, pomezí s panstvím Rožmberků
- nižší šlechta - zeman, jeho rodina pravděpodobně vymřela - přidává se k lapkům
- jako žoldnéř se účastnil bitvy u Grunwaldu - přišel o oko
- žádá milost u Václava IV. - stává se velitelem královy stráže na hradě
- osloven kázáními Mistra Jana Husa
- tažení s husity do Plzně, do Tábora (bitva u Sudoměře)
Husitské vojsko
- především pěšáci, nové zbraně
- vozové hradby - dostali se stejně vysoko jako jezdci
- zemědělské náředí přizpůsobené k boji - cepy, kosy, radlice, houfnice, dobývací praky, smolné věnce
- žižkův vojenský řád - každému určil místo v boji a jak se má chovat
- síla zpěvu (Ktož sú Boží bojovníci)
- dobývání hradů, hrad Rábí - nedobytý, Žižka přišel o druhé oko, Karlštejn nedobytý
- Žižka - dobrý taktik a válečník - snažil se takticky vybrat místo bitvy
- 1426 - Prokop Holý (Veliký) - staví se do čela husitských vojsk
- dobrý vojevůdce i diplomat - Basilejský koncil
- třetí křížová výprava - bitva u Ústí nad Labem, čtvrtá křížová výprava - bitva u Tachova (nebyly vedeny Zikmundem, ale papežskými legáty)
- 1431 - pátá křížová výprava - bitva u Domažlic, křižáci rozehnáni písní Ktož sú Boží bojovníci
- husité neporazitelní, začínají jednání
- spanilé jízdy - rejsy - vojenské výpady do okolních zemí (do Rakous, Uher, Bavorska, Braniborska, Horních a Dolních Lužic, Slezska, Polska)
- pod záminkou šíření husitských názorů, rabovali a získávali majetek
- cílem bylo zasáhnout nepřítele na vlastním území
- husitské manifesty (listy) - psané v řeči té země, kam je posílali, vysvětlují ideologii husitství
- nejdelší spanilá jízda k Baltu (hejtman Jan Čapek ze Sám)
- 1431 - basilejský koncil, jednání s husity jako s rovnocennými
- 1433 - basilejská disputace
- Prokop Holý, Jan Rokycana a další
- předmětem jednání - čtyři artikuly pražské
- narušena Basilejská kompaktáta
- rozpory mezi huitskými stranami
- radikálové - nejde o víru, profesionální vojsko - bitvy
- umírnění husité a pražané se spojili s katolíky proti radikálům (přidali se k Panské jednotě)
- 1434 - bitva u Lipan - porážka radikálních husitů, smrt Prokopa Holého
- Panská jednota znala způsob husitského boje, fingovaný ústup - porážka radikálů uvnitř vozové hradby
- zbývající radikálové se shromažďují kolem Jana Roháče z Dubé, někteří odcházejí na Slovensko - "bratříci"
- Jan Čapek ze Sád nařčen ze zrady
- 1435 - obnoveno jednání se Zikmundem
- 1436 - Jihlavský sněm - přijata basilejská kompaktáta - povoleno přijímání pod obojí, husité tolerováni, poprvé povolena dvojí víra v jednom státě
- přijetí Zikmunda českým králem
- podmínky: zajištění bezpečnosti účastníkům husitství, půda se nebude vracet církvi, Tábor bude přijat mezi královská města
- přijetí Zikmunda českým králem
- opozice proti Zikmundovi - v čele Jan Roháč z Dubé, opevnili se na hrádku Sion
- obléhání hradu (vojsko vede bývalý husita, obléhání trvá skoro rok), po Zikmundových výhružkách hrad dobyt
- Jan Roháč z Dubé popraven (škaredě)
- 9. 12. 1437 - Zikmund odjíždí zpět do Uher, po cestě ve Znojmě umírá (nejspíš na otravu krve)
Význam husitského hnutí
- povznesena vzdělanost obyčejných lidí (říkalo se, že husitské ženy znají Bibli lépe než kněží v Itálii)
- počeštění měst
- husitská tradice
- mění se složení české společnosti - Panský stav nejvýznamější a nejbohatší
- vyšší šlechta získává pravomoci a bohatství, prakticky řídí stát - podmínky pro vznik stavovského státu
- mnoho příslušníků nižší šlechty zemřelo
- města získala politický vliv - významný stav
- katolická církev ztrácí vliv a příslušnost v zemských stavech
- počátek literatury (vzestup) - humanistická česká literatura
- ekonomika
- úpadek hospodářství, drancování, pustošení
- snížila se řemeslná a zemědělská výroba, obchod prakticky zastaven (obchodní stezky nebezpečné)
- ničení řady staveb (kláštery, kostely)
- hlad, nemoci - zahynulo hodně lidí, po těch kteří přežili se chce daleko víc práce - utužení nevolnictví
- husitství vyzdvihováno za národního obrození - Palacký
- opačný pohled - Josef Pekař (kritika ekonomiky)
Doba poděbradská
- 1437 - Zikmund umírá
- 1437-9 - Albrecht II. Habsburský
- vládne v Rakousku, v Čechách, v Uhrách
- zeť Zikmunda Lucemburského
- na krále ho uznávají především katolíci, husitská šlechta s ním nesouhlasí
- boje - Turky - umírá
- po jeho smrti se mu narodil syn - Ladislav Pohrobek
- vláda rozdělena mezi zemské správce
- Rakousy - vládne jeho matka - Alžběta Lucemburská
- Uhry
- horní země - Slovensko - český šlechtic Jan Jiskra z Brandýsa
- dolní země - Maďarsko - Jan Hunyiady - opírá se o husity na slovensku (hnutí bratříků)
- spor Jana Hunyiady a Jana Jiskry z Brandýsa o moc (Jan Hunyiady se chce stát králem)
- bitva u Lučence 1451, Jan Hunyiady poražen, Uhry sjednoceny
- Čechy - nepokoje - vznikají landfrídy
- rozpor mezi katolickoua a husitskou šlechtou
- landfríd - spolek tvořený městy, rytíři a pány
- místo ústřední vlády, buď katolické, nebo kališnické
- mezi landfrídy domluven zemský mír
- 1444 - do čela východočeského a středočeského landfrídu se dostává Jiří z Poděbrad (kališník) - klidová politika
- 1448 - jednota poděbradská (kališnické landfrídy), jednota strakonická (spojení katolických landfrídů, v čele Oldřich z Rožmberka
- Jiří z Poděbrad útočí na Prahu - upevnil své postavení
- 1452 - Jiří z Poděbrad zvolen zemským správcem (až do 1457), vládl za Ladislava Pohrobka
Ladislav Pohrobek
- 1453 - český a uherský král, pobýval ve Vídni
- 1457 - návrat do Čech - příprava na svatbu s francouzskou princeznou, podezření na otravu, vinili Jiřího z Poděbrad (ve skutečnosti zemřel na leukemii)
- znovu bezvládí, uherským králem se stává Matyáš Korvím
- v Čechách volba nového krále
Vznik jednoty bratské
- na základě nároků Petra Chelčického
- jihočeský hejtman, filosof, kritik (Sieť viery pravé)
- odmítá středověké dělení společnosti na trojí lid, hlásá rovnost lidí
- odpor proti autoritám - zákony, úřady, církev, šlechta, vojsko, soudy
- odmítá panování světských i duchovních pánů, odvádění daní, vyšší vzdělání
- odpor proti násilí, chce vytvořit novou společnost založenou na Bibli
- snažili se zbavit společnost špatného chování - nepřijímali mezi sebe vojáky, obchodníky
- život podle Bible, společná práce, chudoba
- 1467 - vznik samostatné nové církve - jednoty bratské
- Řehoř zvaný Krejčí, v Kunvaldu u Žamberka
- sami volili biskupy a světili kněze
- pronásledováni od katolíků i husitů (nesouhlasili s odporem k násilí)
- později mění své názory
- na vzdělání - zakládání škol, překladatelská činnost
- přijímají i bohaté šlechtice a měšťany (od 16. století)
Jiří z Poděbrad
- zvolen českým králem (1458) českými stavy - první skutečná volba
- poprvé usedl na trůn šlechtic a ne potomek královského rodu
- podpora všech stavů
- kališník (před korunovací musel slíbit, že přestoupí na katolickou víru)
- "král dvojího lidu" - chtěl sjednotit společnost bez ohledu na víru
- upevnil královskou moc doma i v zahraničí
- základem politické koncepce je basilejská kompaktáta (1462 zrušena papežem Piem II.)
- vnitřní politika
- rozkvět hospodářství - nerušeno válkami
- obnoveno dolování stříbra v Kutné Hora
- podpora řemesla a obchodu, další výsady královským městům
- dbal o bezpečnost na obchodních cestách
- konflikt s papežem - 1463 papež zrušil kompaktáta
- 1466 Jiří z Poděbrad prohlášen za kacíře, formálně zbaven trůnu i majetku
- proti Čechám vyhlášena kížová výprava
- vnitřní opozice - 1465 Zelenohorská jednota, v čele Zbyněk ze Šternberka
- zahraniční politika
- koncept mezinárodní mírové unie (1464)
- nechal diplomaty sestavit mírový plán
- chtěl vytvořit spolek evropských panovníků a společně postupovat při řešení problémů mírovou cestou
- v čele měl být francouzský král
- oficiálně proti Turkům, neoficiálně proti papeži
- neuspěl - nesouhlas evropských panovníků, předběhl svou dobu
- 1462-67 - mírové poselstvo po Evropě
- na podporu mírového plánu
- tvořené z významných českých šlechticů (Lev z Rožmberka)
- cestovali po celé Evropě, aby panovníky seznámili s plánem
- reprezentovali český stát
- písemná zpráva - Václav Šašek z Bířkova (účastník), v 19. století zpracoval Alois Jirásek
- 1468 křížová výprava do Čech
- Matyáš Korvín (KRAVÍN)(uherský král - bývalý zeť J. z P.) obsadil Moravu, Slezsko, Lužice
- 1469 - bitva u Vilémova
- Jiří z Poděbrad chtěl po Matyáši, aby ho usmířil s papežem, místo toho se nechá korunovat českým králem
- Čechy ho neuznaly, jen Moravu, Lužice a Slezsko
- Jiří z Poděbrad před svou smrtí zavazuje českou šlechtu, aby za dalšího krále zvolila příslušníka rodu Jagellonců (Polsko)
- 1471 umírá
Jagellonci
- 1471 - 1526
- českým králem zvolen Vladislav II. - patnáctiletý (do roku 1526)
- král dobře ("bene") - se vším souhlasil
- nástup polsko-litevské dynastie na český trůn - katolíci
- dvojvládí - 1479 se Matyáš nechal podruhé korunovat v Jihlavě, vládl vedlejším zemím
- do roku 1469 titul českého i uherského krále - Matyáš
- 1471-9 válka
- 1479 - Olomoucké dohody - oba titul český král, záleží, který dřív zemře
- rozdělení moci: Vladislav (Čechy), Matyáš (Morava, Slezsko, Lužice)
- zemře Matyáš = Vladislav získá moravu + poplatek uherskému králi
- zemře Vladislav = Matyáš zisk Čech
- 1490 - smrt Korvína - Vladislav ovládá Země koruny české i Uhry
- česko-uherská personální unie (do roku 1918) - státy spojeny osobou panovníka
- náboženský rozkol - katolící x kališníci, opětné vyhrocení sporu
- Vladislav uznal kompaktáta (nebyla uznána papežem)
- 1483 - povstátní Utrakvistů v Praze - útoky na tři radnice
- defenestrace katolických konšelů, útoky na kláštery, židovskou osadu v Praze
- 1485 - Kutnohorský náboženský mír - rovnoprávnost obou náboženství na základě naprosté rovnosti
- kompaktáta uznali i katolíci, svoboda vyznání, úplná nezávislost
- konec husitské epochy v Čechách
- České země - stavovský stát
- dovršení přeměny českého státu ve stavovskou monarchii, české země ztrácejí postavení středoevropské velmoci
- královská moc podlomena husitstvím a následným bezvládím
- král se dělí o moc ve státě se stavy (šlechta a města)
- spory mezi šlechtou a městy o politické a hospodářské výhody
- 1500 - Vladislavské zřízení zemské
- nejvyšší zemský zákoník - navržen šlechtou
- posiluje šlechtu proti městům a králi (šlechta schvaluje králem vybrané úředníky)
- popírá platnost hlasů měst na zemském sněmu
- možnost zemského soudu zasahovat do městských práv - protest měst
- drobná občanská válka mezi šlechtou a městy
- 1517 - Svatováclavská smlouva - ukončení
- potvrzen hlas měst na zemských sněmech
- uznání městských výsad x legalizace podnikání šlechty
- zahraniční politika
- od 30. let 15. století - mocenské soupeření velkých panovnických rodů (Jagellonci x Habsburkové)
- 1515 - Vídeňské úmluvy - tajné, uznání nástupnických práv obou dynastií
- dynastické sňatky - vzájemné nástupnicví (Ludvík J. + vnučka císaře Maxmiliána Marie, Anna J. + vnuk Maxmiliána Ferdinand I.)
- Vladislavská gotika - pozdní gotika
- Vladislavský sál - Benedikt Rieth (renesanční okna)
- zdobnost - na klenbách květinové motivy
- přestavba hradu Pernštejn (Rieth), Pražský hrad, chrám svaté Barbory
- Matěj Rejsek - Prašná brána
- Ludvík Jagellonský
- 1516-26
- král český a uherský, "Ludvík dítě" - převzal vládu v deseti letech
- pokles panovnické moci, roste vliv a moc šlechty
- 1523-4 rozštěpení kališnické církve
- novoutrakvisté - stoupenci Luthera, úsilí o samostatnou církev, nezávislost na Římu
- staroutrakvisté - husitská tradice, ochotni k smíru s katolíky
- Turci
- od 20. let 15. století - nájezdy na Evropu
- 1526 - tažení do Uher
- 1526 - bitva u Moháče
- smrt Ludvíka Jagellonského - utonul při útěku v bažinách
- vítězství Turků
- 1526 Ferdinand Habsburský zvolen králem
Období pozdního středověku a počátku novověku
- nerovnoměrný vývoj Evropy
- západní Evropa - vymizelo nevolnictví, uvolnění pracovní síly, vznik manufaktur (Anglie, sev. Itálie)
- střední a východní Evropa - zachován feudeální systém (upevnění nevolnictví)
- 1453 - Osmanští Turci dobyli Konstantinopol (zánik Byzantské říše)
- 1492 - objev Ameriky (Kryštof Kolumbus), rozhraní mezi středověkem a novověkem
- 1517 - vznik německé reformace (Martin Luther)
- 1450 - objev knihtisku - J. Guttenberg
- knihy do roku 1500 - prvotisky - inkunábule
- vznik a vývoj renesance a humanismu
Zámořské objevy
- příčiny
- nedostatek drahých kovů
- vycházeli z cestopisů (Milion - Marco Polo) - Čína a Japonsko
- byly zahrazeny pozemní cesty do orientu Turky
- hledat odbytiště pro výrobky
- šíření křesťanství - misionářství
- touha objevovat nové
- obchod
- ovládají kupci ze severní Itálie (Benátky, Janov)
- od poloviny 15. století - přerušeny cesty
- předpoklady
- zlepšení orientace na moři
- kompas - od 1300 v Číně (u nás 15. století)
- astroláb - dle hvězd
- astronomické tabulky
- technická zdokonalení lodí - karavela, karaka - hlubší ponor, stabilnější
- nové představy o Zemi, předpoklady kulatosti Země, přesnější mapy - Toscanelli (Evropa, Asie, Afrika)
- první globus - Martin Behaim
- zlepšení orientace na moři
Portugalsko
- vybudování první zámořní koloniální říše (Afrika - Ceuta)
- stejnocené, mělo zájem - Jindřich Mořeplavec (druhorozený syn krále)
- v Africe ovládli přístav Ceuta - námořní akademie
- kapitáni zámořských plaveb - lodní deníky - začali mapovat africké pobřeží, zakládali opěrné body na pobřeží
- 1487 - Bartolomeo Diaz - mys Dobré naděje (mys Bouří) - nejjižnější část Afriky
- 1498 - Vasco da Gama - jako první doplul do Indie (první osada Goa)
- Pedro Alvaréz Cabral - 1500 - bouře k břehům jižní Ameriky (Brazílie)
- budování obchodních stanic - faktorie
- 1500 - portugalské osady v Brazílii
- 1512 - Moluky - indické ostrovy koření
Španělsko
- od 15. století snaha Kastilie a Aragonie konkurovat Portugalsku (Křestané - pomalu vytlačovali, zbytek Maurové)
- 1479 - ovládnutí Kanárských ostrovů
- 1492 - Isabela Kastilská + Ferdinanf Aragonský - dokončení reconquisty
- 1492 - zapojují se do objevů
- Kryštof Kolumbus
- z Itálie - Janova
- požádal Portugalsko o prachy - nee
- žádá o pomoc Isabelu Kastilskou
- dostává peníze na tři karavely (Santa Maria, Pinta, Nina) - v přístavu Palos - najal posádku - trestance, nikdo jiný nechtěl
- vyplul z Palosu (zastavil se na Kanárech)
- tři měsíce, posádka se bouří, další tři dny, ostrov San Salvador (Bahamy) - Kuba, Haiti
- zpět dovezl hodně věcí
- Isabela ho jmenovala místokrálem oblasti a dostal další peníze (Antily, ústí Orinoca, Panama) - nenašel další zlato
- umírá v zapomnění, celkem uskutečnil čtyři výpravy
- 1513 - Vasco de Balboa, doplul do Střední Ameriky, přešel Panamskou šíji k Tichému Oceánu
- Amerigo Vespucci - italský úředník a obchodník ve službách Španělska
- popsal Ameriku (po něm se jmenuje), její přírodu, vzbudil o ni zájem
- 1519-22 - první plavba kolem světa
- portugalský kapitán ve španělských službách - Fernando Magalhaes
- portugalci a španěli se hádali o území
- 1494 - Tordesilaská smlouva - první smlouva o rozdělení světa
- iniciována papežem o dělení světa mezi Portugalsko a Španělsko
- rozděleno poledníkem (západ Španělsko, východ Portugalsko) - 2000km od Kapverd
- 1529 smlouva v Zaragoze, doplnění smlouvy, výměna určitého území
- Portugalci - celá Brazílie, Španělé - Filipíny
- dobyvatelé - conguistadoři, výpravy do Ameriky, hlavně Španělé (většinou druhorození synové šlechticů)
- Hernando Cortéz - výprava a dobytí říše Aztéků - 1519-22 (Mexiko - Nové Španělsko)
- doplul k pobřeží, lodě nechal potopit
- Aztéci (ovládli místní kmeny, např. Maje, byli krutí)
- Aztékové je přijali, hodně zlata
- Cortéz došel k Tenochtitlanu - hlavní město, vládce Montezuma, přijati vlídně
- Cortéz je poté napadl (nové zbraně, nemoci)
- jižní Amerika - Peru
- 1524 - Francesco Pizzaro - říše Inků - hlavní město Cuzko
- inský král Atahualpa, kruté náboženství
- Machu Picchu - svatyně, posvátné místo
Holandsko
- osvobozeno od Španělska
- ovládli: východní Indie, Jáva, Moluky (bývalé portugalské ostrovy s kořením), jižní Afrika - koloniální území Oraňsko, Transvaal - britské republiky
- 1600 - východoindická společnost - dovoz orientálního zboží, zakládání kolonií, obchodovali jako jediní i s Japonskem
Anglie
- nejdřív přepadávali španělské lodě - piráti (podpora královny Alžběty)
- Francis Drake - 1577-80 - druhá cesta kolem světa (prchal před pronásledováním Španělů)
- Alžběta ho za službu královně povýšila do šlechtického stavu
- porážka španělské armády (loďstva) - 1588 - u Lamanchského průlivu - Anglie královnou moří
- boj o Kanadu s Francií
- sir Walter Raleigh - Alžbětou vyslán do severní Ameriky, aby založil osadu (80. léta) - osada Virginie (první osadníci vymizeli)
- 1620 - angličtí puritáni - prchající před náboženskou reformou
- loď - Meyflower - lidé - Otcové poutníci (za drsných podmínek přežili) - základ budoucích USA
Přínosy, důsledky
- nové druhy plodin (brambory, kakao, rajčata, kukuřice, papriky) a zvířat (krocan, krůta)
- cenová revoluce - cena zlata klesla, výrobky zdražily (Španělsko, Portugalskko)
- misionářská činnost
Renesance
- humanus - lidský
- myšlenkový směr renesance
- zájem o člověka
- využití krás pozemského života
- obdiv k Antice
- snaha pochopit přírodu, důvěra ve smyslové poznání
- kontrast k církevnímu světovému názoru
- jazykové vzdělání - klasické jazyky (latina, řečtina, hebrejština)
- studium mateřského jazyka, nadnárodní jazyk humanistická latina
- Alighieri, Boccaccio, Petrarca
- Machiavelli - spis Vladař - budoucnost patří silným vládcům
- k zajištění blaha státu má vládce právo užít jakékoliv prostředky (Machiavelismus)
- rozvoj filosofie - T. Moore
- astronomie - Koperník, Kepler, Galilei
- z latinského renascio - znovuzrození
- umělecký směr čerpající z Antiky, inspirace v umění, vědě, způsobu života
- individualismus, racionalismus, vzdělanost, společenská aktivita
- periodizace
- trecento (14. století) - zrod renesance, odklon od středověkého myšlení (Florencie)
- quatrocento (15. století) - vrcholný rozkvět v Itálii
- cinquecento (po roce 1500) - pozdní renesance (rozšíření do zaalpských zemí - Francie, Holandsko, Německo)
- Florencie - vláda rodu Medici
- Lorenzo de Medici, řečený il Magnifico (nádherný) - mecenáš umění
- Signorie - typ renesanční "republiky" - pod vlivem jednoho rodu
Architektura
- horizontálnost
- římsy, sloupy, pilastry - polosloupy
- oblouková klenba, symetričnost
- kopule, pravoúhlá okna
- arkády - ochozy, sgrafita - do mokré omítky, balustráda - zábradlí
- základní tvary - krychle a koule
- letohrádek královny Anny (Belvedér) - Pražský hrad
- Schwarzenberský palác - Praha - Hradčany
- nádvoří zámku v Litomyšli a v Opočně
- zámek Červená Lhota
- Telč - domy na náměstí
- letohrádek Hvězda
- Florencie
- první renesanční stavba - chrán Santa Maria del Fiore
- první architekt - Filippo Brunelleschi - završil stavbu chrámu kupolí (vzorem římský Pantheon)
- Leon Battista Alberti - první architekt chrámu svatého Petra v Římě
- napsal o architektuře renesanční knížku - i teoretik
Malířsví, sochařství
- realističnost zobrazení lidského těla, krása a přirozenost nahoty
- světské náměty
- objev prostorové perspektivy (Masaccio)
- Sandro Botticelli - Zrození Venuše
- Donatello - socha Davida jako renesančního rytíře, jezdecká socha kondotiera (vojenský vůdce ve městě) Gattamelaty
- Leonardo da Vinci - malíř, sochař, stavitel, vědec, teoretik umění
- renesanční člověk
- ve Florencii soutěžil s Michelangelem
- návrhy konstrukcí strojů (vrtulníky, obléhací stroje, parníky, granáty)
- traktát o anatomii - sám prováděl pitvy
- Mona Lisa, Dáma s hranostajem, Poslední večeře Páně, Anatomie těla
- Rafael Santi - výzdoba vatikánských úředních místností (fresky)
- Sixtinská madona - v Dráždanech
- od 1513 stavba chrámu
- Rafael Santi - Athénská škola - freska
- Michelangelo Buonarroti - sochař, malíř, stavitel, básník
- navrhl kupoli pro chrám svatého Petra v Římě
- sochy - David ve Florencii, Pieta v chrámu svatého Petra, Mojžíš
- malby - výzdoba Sixtinské kaple ve Vatikánu (fresky - Stvoření světa, Poslední soud, Stvoření Adama)
- mecenáš - papež Julius II.
- Benátky
- Jacopo Giorgione
- Tizian - Apollo a Marsyas
- Zaalpská renesance
- Albrecht Dürer - němec
- Hans Holbein - portrétista - Jindřich VIII.
- Jan van Eyck - holanďan
- Gentský oltář - polyptych - otevíratelný oltář
- Jeroným Bosch
- tvoří noční můry, fantaskní obrazy (Rajská zahrada, Peklo i ráj)
Reformace
Německo
- 16. století - snaha o nápravu církve
- Martin Luther - 95 tezí - 1517 - město Wittenberg - poprvé vystoupil
- kritizovaly prodej odpustků a svatokupectví
- kladl důraz na osobní víru jednotlivce, znalost Bible, přijímání podobojí, odmítal církevní organizaci, řeholnictví a celibát
- za hlavu církve považoval Boha, ne papeže
- zrodila se nová církev - Luteránská - její zasady sepsal v tzv. Augsburské konfesi teolog Filip Melanchton
- jeho myšlenky získaly velký ohlas mezi lidovými vrstvami - byly rozšířeny na požadavek nápravy celé společnosti, jedním z mluvčích se stal Lutherův žák Tomáš Müntzer s požadavkem opravy církve
- spojoval i rozsáhlé sociální a politické změny - zrušení privilegií šlechty a bohatého měšťanstva, zrušení daní, desátku atd.
- 1524 - 1526 - selská povstání
- souhrně německá selská válka, v různých částech říše
- nekoordinovaná, spontánní, chyběla osobnost vojevůdce
- luteránská i katolická šlechta se proti sedlákům spojila a bouře byly poraženy, tuto válku odsoudil i Martin Luther
- poté opět luteráni proti katolíkům
- luteráni odmítli jednat na sněmu ve Špýru
- vytvořili obranný spolek Šmalkadskou jednotu - proti katolíkům a císaři Karlovi V., podporována českými stavy
- 1546 - válka zvaná šmalkadská - protestanti (luteráni) poraženi, přesto v říši nadále nepokoje
- 1555 - v Ausburgu uzavřen náboženský smír
- platný pro celou říši
- zásada "čí panství, toho náboženství"
- monopol katolické církve byl zlomen (v Německu)
- luteránská církev – stoupenci i v dalších evropských zemích – Švédsko, Dánsko, Island, Polsko, Uhry, Sedmihradsko a švýcarské kantony, i Čechy (tehdy rozdělení na staro a novoutrakvisty)
Švýcarsko
- často zde spojována s odporem vůči Habsburkům
- šiřitel Lutherových myšlenek byl curyšský farář Huldrych Zwingli – klade důraz na křesťanskou mravnost, odsuzoval světskou moc a bohatství církve
- narozdíl od Luthera neupíral poddaným právo vzbouření se
- usiloval o sjednocení kantonů v čele s Curychem
- druhým střediskem reformace Ženeva
- Jan Kalvín – jeho učení založeno na víře v předurčení: Bůh určil každému člověku zda bude zatracen či spasen, pojítkem mezi bohem a člověkem Bible, ne církev
- nesnášenlivost nejen ke katolické církvi, ale i všem ostatním
- jeho učení si získalo sympatie mezi měšťanstvem a drobnou šlechtou ve Francii (hugenoti), Nizozemí, Skotsku, Uhrách, Polsku, Anglii(puritáni), Amerika
- reformovaná náboženství = evangelická
Katolická protireformace
- katolická církev - ztráta duchovní vlády nad velkou částí Evropy, zahájila boj na udržení zbylých území a znovuzískání území ztracených
- obnovena inkvizice, ostřena cenzura a vydán soupis zakázaných knih
- 1540 Ignác z Loyoly – španělský šlechtic
- Nový řád – Tovaryšstvo Ježíšovo, Jezuitský řád + zásady, snaha upevnit a rozšířit moc katolické církve, heslo „pro slávu Boží“
- především výchova mladé generace, zakládají školy, jezuitské koleje
- 1545 svolal papež Pavel III. církevní koncil do italského města Tridentu - Tridentský koncil – až do roku 1563, omezeno svatokupectví, potvrzen celibát, potvrdil nejvyšší autoritu papežské moci
- vznik baroka
Raná absolutní monarchie
- 15. - 16. století ve všech zemích Evropy
- panovník vládne neomezeně - vnitřní, zahraniční politika
- zákony pod jeho palcem
- oporou šlechta, církev, bohaté měšťanstvo
- podporuje ekonomiku státu
Francie
- počátek - Ludvík XI. - 15. století, po stoleté válce
- František I. - 16. století - skutečné základy absolutní monarchie
- francouzská národní církev - král rozhoduje o církevních záležitostech, podílí se na financích
- šíření kalvinismu do Francie - Hugenoti
- katolíci (vévoda de Guise + král) proti Hugenotům (Jindřich Navarský - z mini království)
- vložila se do toho královna
- Kateřina Medicejská - regentka Francie
- sňatek její dcery Markéty z Valoa a Jindřicha Navarského
- v noc sňatku - 24. 8. 1572 - Bartolomějská noc
- Hugenoti slaví - připravení katolíci vtrhnou do domů a zabíjí (2000 obětí v Paříži, celkově 20000)
- krvavé vypořádání s Hugenoty v Paříži i Francii
- Jindřicha přepadli o svatební noci - nahý (musel přerušit soulož) slíbil, že přestoupí ke katolíkům (neudělal to)
- tři synové Kateřiny umřeli
- Jindřich Navarský králem - 1589
- teď fakt konvertoval (přestoupil ke katolíkům)
- významný franouzský král
- přestaly války
- odstranil náboženské spory - 1598 - Edikt Nantský
- v Nantse, zrovnoprávnil Hugenoty a katolíky všude kromě Paříže
- hospodářský význam, Hugenoti pracovití - manufaktury, lodě (přístav La Rochell)
- žena umírá, vzal si Marii Medicejskou - Ludvík VIII (synátor)
- 1610 Jindřich IV zavražděn
Anglie
- absolutistická
- 1485 - bitva u Bosworthu - skončila Válka růží
- Jindřich VIII. - poslední z příbuzných Lancasterů porazil Richarda III - vévodu z Yorku
- vláda Tudorovců - podporovali obchod, přijatelné daně
Jindřich VIII.
- absolutistická vláda
- druhý syn Jindřicha VII.
- zakladatel anglikánské církve, panovník je hlavou církve
- král - právo investitury (vybírá biskupy a tak)
- majetek církve zabaven - parlament (kontrola)
- liturgie i Bible v angličtině
- zastaveny poplatky do Říma
- příčina - papež odmítl Jindřicha rozvést s jeho manželkou Kateřinou Aragonskou
- manželky
- Kateřina Aragonská - španělská princezna
- dcera Marie (Bloody Marry)
- Anno Boleynová
- do svatby nic nebude!
- nechal ji zabít
- dcera Alžběta
- kvůli ní popraven Thomas Moore
- Jana Seymourová - poddajná, miloval ji
- zemřela při porodu Edwarda
- syn Edward
- Anna de Cleves
- podle medailonku si ji vybral
- prý poďobaná od neštovic
- kamarádi, za rok se rozvedli
- Kateřina Howardová - mladá šlechtična
- mladá x starý - nevěry, popravena
- Kateřina Parrová - dvorní dáma, ošetřovatelka, přežila ho
- Kateřina Aragonská - španělská princezna
Edward VI.
- syn Jany Seymourové, nemocný - brzy umírá
- nevýrazná vláda
- zmírnil některé zákony (např. krádeže)
Marie Tudorovna
- Bloody Marry
- dcera Kateřiny Aragonské, katolička
- provdána za španělského krále Filipa II. - bez dětí
- popravy anglikánů - upalování
Alžběta I.
- "panenská královna"
- "Alžbětínská Anglie"
- období stability a míru
- obratná diplomacie
- politika kompromisu a umírněný protestantismus
- svobodné podnikání (podpora), chov ovcí - vlnařství, rozvoj obchodu
- Sir Walter Raleigh - pokus o první anglickou kolonii - Virginia
- podpora pirátů, podpora tvorby kolonií
- spory se Španělskem
- nechtěla Filipa II. za manžela (snaha o znovuovládnutí Anglie)
- podporovala nizozemské Gézy - bojovníci proti Španělsku
- osobní neshody mezi panovníky, neshody ve víře
- Filip II. - vypravil Armadu - loďstvo na břehy Anglie
- 1588 - Španělé hanebně prohráli - bouře rozbila loďstvo, poté hnáni
- Anglie - nadvláda nad moři
- zlatý věk divadla - William Shakespeare
- katoličtí příbuzní - Alžběta je bastart
- Marie Stuartovna - skotská královna, spor - usilovala o anglický trůn
- Marie zajata a uvězněna (dlouho), poté popravena
- 1603 - Alžběta bezdětná umírá - Tudorovci vymírají
- nástup dynastie Stuartovců
Španělsko
- politicky silné, ale slabé ekonomicky
- dováželi zlato, ale nedokázali ho zužitkovat pro svůj rozvoj
- nedováželi zboží, ale zlato - cenová inflace (draho)
Karel IV.
- 16. století
- mocný - španělský král, římský císař
- jako císař - v Německu velké problémy (probíhá reformace)
- nemůže snést Augsburský náboženský mír (1555)
- abdikuje, rozdělení moci
- Filip II. - syn - španělský král
- Ferdinand I. - bratr - řínský císař
- abdikuje, rozdělení moci
Filip II.
- spory s Anglií
- 1577 bitva u Lepanta (Středozemní moře), porazili Turky
- 1580 - personální unie - Portugalsko a Španělsko
- portugalci si dočasně (po smrti panovníka) zvolili dočasně Filipa II.
- vládne i koloniím - vládne ohromnému území
- území nad kterým Slunce nezapadá
- nové hlavní město - Madrid (dřív Toledo)
- Estorial - klášter poblíž Madridu - pohřebiště španělských králů
Rusko
- v době rané absolutní monarchie
Ivan IV. Hrozný
- car, krutý k vysoké šlechtě (bojarům)
- zabil svého staršího syna
- napadl Novgorod (traumata z dětství)
- 1547 - jako první korunován carem
- carský titul pro vládce Ruska
- výbojná zahraniční politika, snaha o rozšíření Ruska
- východ - západní Sibiř (připojuje první asijská území bojem proti tatarským chanátům)
- Kazaňský chanát
- na Sibiř posílal objevitelské výpravy pod vedením Kozáka Yermak
- oblasti nebyly kolonizovány - pouze obchodníci
- obchod se Sibiří - bratři Stroganovové - centrum obchodu město Tobolsk
- sever - Livonsko (oblast kolem Severního moře) - boje se Švédy, výsledkem měl být přístup k Severnímu moři - neúspěch
- východ - západní Sibiř (připojuje první asijská území bojem proti tatarským chanátům)
- výpravy vyžadovaly peníze - reformy
- finanční - výběr daní do rukou speciálně určených úředníků
- soudní - vydán zákoník - Stoglav - zmenšoval vliv šlechty, soudili carovi úředníci
- vojenská - zavádí novou výzbroj - vznikají oddíly střelců (palné zbraně)
- držení půdy
- šlechtě chtěl zabrat část úrodné půdy (dal ji jiným)
- za úrodnou půdu kus Sibiře - zemština - bojarům
- vzal si za ženu sestru jednoho z největších bojarů (B. Godunov)
- po jeho smrti druhorozený syn
Fjodor
- slabomyslný - vládne za něho strýc Boris Godunov - carem
Boris Godunov
- krutý !!
- proti němu lidové povstání - občanská válka
- car proti všem - toho využili Poláci (odvěcí nepřátelé)
- v čele Poláků "Dmitrij" (ztracený třetí syn) - Lžidimitrij (kecy, prý se skrýval před Godunovem)
Lžidimitrij
- krutý, zabit, Poláci prchli
- druhá polská armáda - druhý Lžidimitrij
- 1613 - nastupuje vládu zvolený (ostatními bojary) Michail Romanov
- poslední - Mikuláš II. zavražděn v průběhu první světové (za revoluce)
Nizozemská revoluce
- přechodné období
- buržoazní revoluce - dochází ke změně rozdělení obyvatelstva, prudký skok dopředu, změna systému, změna feudealismu na novověký systém
- obast Holandska a Belgie - středověké Nizozemsko
- dělí se na 17 provincií - nejednolité
- původní součást Svaté říše římské - za Karla V. připojeno ke Španělsku (mohlo využívat bohatství Nizozemska)
- každá provincie své stavovské shromáždění - určitá samostatnost provincií
- severní - hlavní oblasti Hooland, Leeland, Utrecht
- jižní - Flandry, Brabantsko, Antverpy
- na severu vznikaly manufaktury - výroba lodí
- na jihu hlavně zemědělství, maximálně cechy (brzdí vývoj)
- na severu hlavně kalvíni, na jihu katolíci
- na severu hlavní slovo bohatí měšťané (majitelé manufaktur), na jihu vládnoucí vrstvou stále šlechta (feudeálové)
- místo držící - dohlíží na všechny provincie, původně Markéta z Parmy (za Karla V. Parma v Itálii)
- za Filipa II. změna k horšímu - zvýšil daně, začal prosazovat katolictví i na severu (zřídil zde inkvizici), odpor provincií proti Španělsku
- mírná (stavovská) opozice - 1565 - proti králi se postavila šlechta (protože se jí zmenšovala moc ve stavovském shromáždění) - Egmond, Hoorn, Vilém Oranžský se chtěli dohodnout, žádná hrozba pro krále, neodpovídá na petice
- lidová opozie - obrazoborecká hnutí - ničí katolické kostely, kláštery, výzdoby, obrazy, sochy
- Filip II. posílá vojsko pod vedením nového místo držícího Vévody z Alby - krutý, vtrhl do země - krutovláda, hromadné upalování
- lidé začínají prchat (hlavně do Anglie) - Vilém Oranžský jako jediný z těch tří uprchl a přežil
- Gézové - označení bojovníků proti Španělům (mořští - ti co utekli do Anglie, lesní - zůstali, ale utekli do lesů a tam tvořili oddíly)
- mořští Gézové podpora Alžběty I. - výroba lodí - flotila pod vedením Viléma Oranžského
- 1572 - mořští Gézové se vylodili pod vedením Viléma v Brielle - za pomoci lesních dobíjí sever Nizozemska
- 1578 - vznik Arraské unie - jižní část (Belgie), zůstává u Španělska
- 1579 - Utrechtská unie - vyhlašuje odtržení severu od Španělska
- 1581 - Utrechtská unie se mění na Spojené nizozemské provincie - stávají se republikou, přijali ústavu, v čele místo držící (Vilém Oranžský - svobodné Nizozemí)
- o tři roky později atentát na Viléma, i poté stále rod Oranžských zastával úřad místo držícího
- 1609 - Španělé uznali nezávislost Nizozemska
- 1648 - skončila třicetiletá válka - Vestfalský mír - jedním z bodů: Nizozemí uznáno jako nový nezávislý stát
- změny po revoluci (význam revoluce)
- zvítězily kapitalistické stavy (potlačen feudealismus)
- rozhodující slovo bohatí obchodníci
- republika, řídí se ústavou
- nejvyspělejším obchodním státem (díky španělským výbojům) - obchodují se zadní Indií, Čínou, Japonskem
- založena Východoindická společnost - obchod s Indonésií a Ceilonem - koření
- na jihu Afriky dvě búrské republiky - Oranžsko, Transwaal
- severní Amerika - město Nový Amsterodam, později ovládli Angličané - New York
Habsburkové na českém trůně
- 1526 - bitva u Moháče - padl poslední mužský potomek české větve Jagellonců - Ludvík Dítě
- zemský sněm opět volí krále - vedlejší země Koruny české uznaly za dědice trůnu manžela Anny Jagellonské - rekouského arcivévodu Ferdinanda I. Habsburského na základě dynastických úmluv
- český sněm se nakonec rozhodl taky pro něj (měli víc kandidátů) - hodně jim slíbil, že jim nechá úřady, české vojsko nebude v zahraničí, Praha jako sídelní město, nebude zasahovat do náboženských poměrů - nesplnil
- téhož roku Ferdinand zvolen i uherským sněmem - pán západní části Uher a Slovenska
- po bitvě u Moháče podstatná část Uher patří Turkům - Budínský pašalik
- východ Uher - Sedmihradsku vládne Jan Zápolský
- 1526 ve střední Evropě vznik mnohonárodnostního soustátí - Habsburská (Podunajská) monarchie - tvoří ji dědičné země Habsburků (Dolní a Horní Rakousy, Štýrsko, Tyroly, Korutany, Kraňsko), země Koruny české (Čechy, Morava, Slezsko, Dolní a Horní Lužice) a část Uher (až do roku 1918)
- Ferdinand I. je bratr Karla V. (španělský král a římský císař)
- Habsburkové ovládli velkou část Evropy - v 16. století nejbohatší a nejmocnější vládnoucí evropský rod
- usiloval o vytvoření jednotné monarchie se silnou ústřední mocí, jediné přípustné náboženství katolictví
- v českých zemích katolíci jen menšina, většinou se hlásí k reformovaným církvím - k husitství - staroutrakvisté; luteránství - novoutrakvisté; jednota bratrská
- stavy - odpor k posilování centrální moci - protože panovník zřídil ústřední dvorské úřady ve Vídni a obsadil je svými stoupenci, omezoval městům privilegia a zvýšil daně - vyhrocení rozporu 1546-7 - Ferdinand I. pomáhá bratrovi Karlovi V. (ve Svaté říši římské Šmalkadská válka) a bez souhlasu zemského sněmu svolal zemskou hotovost k tažení za hranice země - stavové vypověděli králi poslušnost - Měšťansko-šlechtická opozice (české stavy se přidaly ke šmalkadské jednotě)
- Karel nakonec pomoc nepotřebuje, Ferdinand vyuzívá situaci k rozprášení opozice v zemi - ke šlechtě celkem mírný, ale k městům tvrdý (zrušení městské samosprávy)
- vyřadil města z politického života, posílil moc patriciátu, zrušil cechy jako politickou instituci, městské soudnictví podřídil královskému dozoru, města ztratila i vojenský význam (musela odevzdat střelné zbraně, zbourat hradby), ještě vyšší daně, zbavil je veškerého pozemkového majetku, platili posudné - groš za každý sud piva - Ferdinand I. v českých zemích zadusil na dlouho rozvoj měst
- zakročil i proti nekatolíkům - zákázal jednotu bratrskou (biskup Jan Augusta uvězněn, její příslušníci pronásledováni), do země povolal Jezuizty - založili v Praze kolej Klementinum, jezuitská kolej zřízena i v Olomouci, bylo také obnoveno pražské arcibiskupství (od husitských válek bylo neobsazeno)
- v prvním větším střetnutí stavové podlehli
- 1556 Karel V. abdikuje - císařský titul předán Ferdinandu I., španělská koruna Filipovi II. - vytvořily se dvě habsburské větve (rakouská - ovládala celou střední Evropu, a španělská)
- Letohrádek - první renesanční stavba u nás (Ferdinand I. pro Annu Jagellonskou)
- obě větve se navzájem podporovaly, v mezinárodní politice prosazovaly protireformační síly
- Maxmilián II. (1564 - 1576)
- reformační síly posílily své pozice, syn Ferdinanda I.
- není tak výrazná osobnost jako otec - toho využívají čeští stavové v roce 1575 - Česká konfese
- Maxmilián jel do Prahy (chtěl prosadit ještě za svého života syna Rudolfa II. na český trůn a zároveň požádal zemský sněm o vypsání mimřádné daně na válku proti Turkům - stavové jako protiváhu žídali schválení společného vyznání víry českých evangelíků české konfese - Maxmilián ji potvrdil jen ústně
- Rudolf II. (1576 - 1611)
- nejvýznamnější úspěch evangelíků, silně katolický panovník, nebyl ženatý
- přesídlil i se svým dvorem roku 1583 do Prahy - učinil ji tak sídelním městem císaře a centrem politického a kulturního života Svaté říše římské
- jeho bratr Matyáš se snaží získat trůn - stavové se postavili na stranu Rudolfa - za to získali rozsáhlé náboženské svobody, které panovník potvrdil roku 1609 v listině zvané Majestát - umožňoval svobodu volby vyznání i poddaným, velký ale poslední úspěch českých evangelíků - následné boje s rudolfovými nástupci o respektování Majestátu prohráli
- v Uhrách povstání proti Rudolfovi, v čele Štěpán Bočkaj (podpora Turků) - Rudolf tam posílá Matyáše - zvolen uherským králem
- roku 1608 Libeňský mír - Matyáš král v Rakousích, Uhrách, Moravě; Rudolf v Čechách, Slezsku, Lužicích a je římským císařem
Renesance v českých zemích
- přišla s Habsburky
- 1541 v Praze požár - na místech zničených domů vyrostly velkolepé renesanční paláce
- 1611 vpád Pasovských - vojsko v čele s pasovským biskupem Leopoldem - zve je sem Rudolf - české stavy si taky volí Matyáše
- vymírá rod Rožmberků - poslední Petr Vok, neměl děti
- rabí Löv - golem - uměl mu vdechnout duši
- za Rudolfa II. velký kulturní rozkvět - Praha střediskem evropských vzdělanců a umělců - Jan Kepler, Tycho de Brahe, Giordano Bruno
- Rudolf II. byl vášnivý sběratel uměleckých předmětů - na Pražském hradě shromáždil velkolepou sbírku
- na rudolfově dvoře pobýval italský malíř Arcimboldo - představitel nové umělecké vlny Manýrismu (obraz Rudolfa II. z ovoce)
- umělci zobrazují svět (krajinu i člověka) tak, jak jej vidí svým vnitřním viděním, nikoli podle skutečnosti - odmítají zákony renesančního umění (založené na perpektivě, harmonii a vyvážených proporcích) - zachycují svůj osobitý pohled na svět, protáhlé postavy, malá hlava
Třicetiletá válka
- 1618-48
- 17. století - náboženské rozpory v Evropě se vyhrotily - odráží se v nich i nerovnoměrný hospodářský vývoj v jednotlivých oblastech
- západní Evropa - Anglie, Nizozemí, Francie i Skandinávie
- rozvoj obchodu a manufakturní výroby, bohatne podnikatelská vrstva (ti tíhnou k reformovaným náboženstvím)
- spojenectví španělských a rakouských Habsburků - snaha zničit reformovaná náboženství a vytvořit v západní i střední Evropě univerzální katolické monarchie se silnou ústřední vládou Habsburků - podpora papeže a polských králů
- Svatá říše římská - dva nepřátelské bloky
- Katolická liga (jižní Německo) - Maxmilián Bavorský
- Unie kalvínskch knížat (jihozápadní část říše)
- třetí váhavá skupina - luteránská knízata, střední a severní Německo, v čele saský kurfiřt
- Třicetiletá válka zasáhla velkou část Evropy
- hlavní příčina mocenský zápas o Evropu - mezi Habsburky a ostatní Evropou
- odlišení od jiných - válka dvou koalic (ne dvou států), náboženský boj se mění na mocenský, používání palných zbraní
- náboženský universalismus x požadavky národních států
- několik fází (podle toho, kde se odehrává)
České stavovské povstání
- první fáze - 1618-1620
- válka česká
- Matyáš II. Habsburský - sídelním městem císaře Vídeň
- 1611 - 1619 - české země spravují místodržící jmenovaní z řad katolické šlechty - záměrně porušují náboženské svobody, jež povoloval Rudolfův Majestát - kostely nekatolického vyznání zavírány, nový evangelický kostel v Hrobech na příkaz arcibiskupa dokonce pobořen - obavy a nespokojenost v řadách nekatolických stavů - 21. 5. 1618 - schuzká radikální opozice - v čele Matyáš Thurn - v pražském Karolinu - o dva dny později na Pražský hrad - vnikli do kanceláře místodržících a na protest porušování Majestátu vyhodili z okna místodržící Viléma Slavatu z Chlumu, Jaroslava Bořitu z Martinic a písaře Fabricia - třetí pražská defenestrace - znamenala otevřené vypovězení poslušnosti - vůdcové povstátní vytvořili vlastní vládu - Třicetičlenné diktatorium - mělo spravovat zemi, byli v něm zastupitelé všech tří stavů (panstva, rytířstva, měšťanů)
- Matyáš zemřel v roce 1619 jako bezdětný
- Ferdinand II. = Ferdinand Štýrský, na trůn po dohodě mezi španělskými a rakouskými Habsburky (císařský trůn, ale i trůn jednotlivých zemí Podunajské monarchie)
- synovec Matyáše
- čeští stavové ho odmítají - zvolili na český trůn falckého kurfiřta Fridricha - kalvínského vyznání, stál v čele říšských evangelíků sdružených v Unii, manželkou dcera anglického krále Jakuba I. Stuarta (v jeho pomoc čeští stavové doufali)
- na obou stranách se verbovalo žoldnérské vojsko - čeští stavové mají ale málo peněz - vojáci nedostávají pravidelně - žold, zklamala i zahraniční pomoc - Unie má spoustu vnitřních problémů a uzavřela s Ligou v říši smlouvu o neútočení
- anglický král považuje stavovské povstání za vzpouru proti legitimnímu panovníkovi a odmítá ji podporovat
- Ferdinand II. měl oporu ve španělských příbuzných a získal na svou stranu i Katolickou ligu v říši
- 8. 11. 1620 - bitva na Bílé hoře u Prahy - rozhodující střetnutí stavovských a císařských vojsk
- Fridrich Falcký po prohrané bitvě uprchl z Čech (byl zde jen rok - "zimní král"), české země vydány císaři Ferdinandu II. bez dalšího boje
Důsledky bělohorské porážky
- Ferdinand II. definitivně skoncoval s opozicí v Čechách - zahájeny tvrdé regrese - účastníkům povstání konfiskován majetek - panovník přiděloval panství svým věrným - rozsáhlé statky získal Albrecht z Valdštejna
- do Čech přichází německá, italská a španělská šlechta
- 21. 6. 1621 - na Staroměstském náměstí v Praze popraveno 27 vůdčích, představitelů odboje (kat Mydlář, popraven i rektor Karlovy univerzity Jan Jesenius) a také hudební skladatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic
- pražská univerzita do rukou jezuitů - Karlo-Ferdinandova univerzita, jezuité zahájili rozsáhlou rekatolizační činnost - páter Koniáš - velmi krutý
- 1622 - generální pardon - císař slíbil, že nebudou další popravy, nadále ale zabavuje viníkům majetek
- 1627 (pro Moravu 1628) - soubor zákonů Obnovené zřízení zemské
- Habsburkové dědičnými českými králi, volba nového krále jen pokud rod Habsburků vymře po meči i po přeslici, zemský sněm ztratil právo vydávat zákony - jen pravomoc vypisovat mimořádné berně
- po 200 letech se vrátilo katolické duchovenstvo jako první stav v zemi
- jediné povolené náboženství je katolctví - ti co nechtěli konvertovat museli do půl roku opustit české země - vlna emigrace - vlast opouští elita národa - Jan Amos Komenský, Pavel Stránský, Pavel Skála ze Zhoře, Václav Hollar, poddaní převáděni na katolickou víru násilím
- němčina zrovnoprávněna s češtinou - otevření cesty absolutní moci panovníka, monopolní vládě katolické církve, germanizaci českého prostředí
- Habsburkové dědičnými českými králi, volba nového krále jen pokud rod Habsburků vymře po meči i po přeslici, zemský sněm ztratil právo vydávat zákony - jen pravomoc vypisovat mimořádné berně
Válka falcká
- druhá fáze - 1620-1623
- Fridrich Falcký uprchl do Falce - sem pronásledován Ligou, poražen a vyhnán, zbaven vedení protestantských vojsk
Válka dánská
- třetí fáze - 1625-1629
- Kristián IV. - vzniká silná protihabsburská koalice
- Haagská koalice (Norsko, Dánsko, Nizozemí, Anglie a severoněmecké země)
- chtěli ovládnout sever Německa
- pronikla až na území Čech a Moravy - ničení, drancování - císař Ferdinand II.
- přijímá pomoc Albrechta z Valdštejna (generalismus rakouské armády) - porazil Haagskou koalici
- koalice vytlačena ze severní Evropy
- 1629 uzavřen Lübecký mír (Meklenbursko pro Albrechta), císař prosazuje restituční edikt - navrácení majetku katolíkům, neprošel, oslabil svoji moc, musel Albrechta propustit ze svých služeb
Válka švédská
- čtvrtá fáze - 1630-1635
- v čele protestantských vojsk je švédský král Gustav II. Adolf (bojují tam i čeští emigranti
- saský kurfiřt do Čech (1632) - podporuje Švédsko
- znovu povolán Albrecht z Valdštejna - porazil Gustava v bitvě u Licenu - 1632, zahynul
- Švédsko oslabeno - v čele nezletilá Kristýna, kancléř Axel Oxenstierna řídí Švédsko - unával Komenského jako významného vědce
- Albrecht obviněn říšskou šlechtou že nevyjednává za Rakousko ale za sebe, že chce český trůn, krýl ho odvolal - roku 1634 zavražděn v Chebu, Švédové se stahují z Evropy
- Sasové obsadili Prahu, když byli Švédové poraženi přešli k Habsburkům - získali do trvalého držení Lužici
- za Švédsko se postavila Francie (předtím jen finančně, teď i vojensky
Válka švédsko-francouzská
- pátá fáze
- katolická Francie se přidává na stranu nekatolíků - chtějí oslabit moc Habsburků
- francouzský král Ludvík XIII., kardinál Richelieu - rádce, zajistil, aby se Francie přidala, znovu útočí
- do Prahy odvezli Rudolfínské sbírky a různé cenné památky (Ďáblova bible)
- nakonec Habsburkové neudrželi své dobré postavení (ale nebyli poraženi) - kompromis (velmi posílila Francie a Švédsko)
- od roku 1644 mírová jednání v městech Osnabrücku a Münsteru - až do 1648 - Vestfálský mír
- Francie a Švédsko prvořadé mocnosti
- Habsburkové ztratili Lužici, ale upevnili si vládu ve svých državách (neposílili svůj vliv v Evropě, nezískali žádná nová území
- politicky se Evropa vrátila do roku 1624 (politicky české stavy neuspěly - zůstaly podřízeny Habsburkům)
- Nizozemí - potvrzeno jeho osamostatnění (v rámci Evropy), i Švýcarsko
- prohlubují se rozdíly mezi západní, východní a střední Evropou - utužení feudeálních stavů, nevolnictví, cechy
- rozvoj baroka - slouží proti reformaci
- zdobnost, oblouky, řasení šatů, citové výjevy v obličejích soch atd.
Baroko
- slouží proti reformaci
- zdobenost, oblouky, řasení šatů, křivka
- malířství - citové výjevy v obličejích
- 2. polovina 16. století
- poslední univerzální sloh
- znaky - vášnivost, okázalost, zlacení, vše vypočítáno na efekt, ohromit, vše v pohybu, rafinovaná symbolika
- klasicizující - protestantské země, Francie - Versailles, francouzské zahrady, kašny, Escorial, opírá se o antiku
- dynamizující - vše v pohybu
- architektura
- Giovanni Lorenzo Bernini - kolonáda na náměstí svatého Petra
- Francessco Borromini - chrám svaté Anežky Římské
- Johan Bernard Fisher z Erlachu - chrám svatého Karla Boromejského ve Vídni, Clam-Gallasův palác v Praze
- Christopher Wren - katedrála svatého Pavla v Londýně
- sochařství - rozevláté, vysoké, pozlacené sochy
- citové výjevy v obličejích
- Bernini - Vidění svaté Terezie
- mučedníci, protikladné duševní stavy (smutek x radost, utrpení x blaženost)
- malířství - motivy z Bible, mytologie
- Caravaggio - Vzkříšení Lazara, Povolání svatého Matouše
- Petrus Paulus Rubens - Klanění tří králů, Tři grácie
- Rembrandt van Rijn - "mistr šerosvitu" (střídání světla a stínu), portrétista, Noční hlídka, maluje i velké scény, Meditující filosof, Anatomie doktora Tulpa
- Diego Velázquez - Dvorní dámy, Infantka Margarita, začínal jako portrétista, později na španělském dvoře maluje jeho členy
- nové náměty - krajinomalba, žánrové obrázky (zobrazení lidí v běžných situacích, do kterých se mohou dostat), zátiší
- v Čechách hlavně dynamizující baroko - postupně se mění na české baroko, nejznámější architekti Dientzehoferové (otec a syn), Jan Blažej Santini - Aichel (poutní kostel Zelená hora), stavby - Strahovský klášter, sochař Matyáš Braun - alegorické sochy na zámku Kuks, spolu s Fedrinandem Brokoffem jsou autoři soch na Karlově mostě, často sochy Jana Nepomuckého
Anglická revoluce
- 1603 - umírá Alžběta I. - nástup dynastie Stuartovců (ze Skotska)
- Jakub I., Karel I.
- vracejí se k přísnému královskému absolutismu
- od roku 1629 nesvolávají parlament
- zhoršení ekonomiky, protože nepodporují měšťany (podnikání)
- zavedení prodeje monopolů na určité zboží
- vyčerpali královskou pokladnu
- příznivci krále - kavalíři, šlechta protěžována králem, podporují krále, jeho dvořané, krásné oděvy, patří k anglikánské církvi, bujarý život
- odpůrci krále - puritáni - měšťané a nižší šlechta, oděvy bez ozdob - hlavně černá, anglické kalvínství, nábožensky i politicky pronásledováni, 1620 - otci poutníci - Mayflower - severní Amerika
- presbyteriáni - umírnění, jsou ochotni se dohodnout s králem na kompromisu
- independenti - radikálnější, schopni jít do boje proti králi - povstání, vůdce Oliver Cromwell
- levelleři - radikální inteligence, chtějí bojovat za buržoazii a chudé vrstvy
- Karel I.
- na Anglii útočí katolíci ze Skotska - potřebuje peníze
- 1640 svolán Karlem I. parlament, aby mu vypsali daně na armádu proti Skotsku - jednali tři týdny, pak rozpuštěn - krátký parlament
- 1640 znovu svolán parlament - odpor - nenechal se rozpustit, zasedal až do roku 1653 - dlouhý parlament
- 1640-2 - král vyjednává s parlamentem - nebyl schopný daně získat
- s gardou vrthl do parlamentu - na stranu parlamentu lid - nezdar - král prchá - občanská válka (1642-9) mezi králem a parlamentem
- král - žoldnérské vojsko
- parlament si armádu tvoří - zpočátku prohrává, poté nově sestavena O. Cromwellem (ne žoldnérská, ale občanská - dobrovolnost a plat)
- důstojníkem i prostý vojín za zásluhy (i neurození důstojníci)
- naučil armádu taktickým postupům (za pomocí trubky, žoldnéři se hnali bezhlavě)
- vítězství parlamentní armády
- 1645 - bitva u Naseby - první velké vítězství parlamentu
- 1647 - král padl do zajetí Skotů - prodali ho parlamentu
- král byl ochoten se domlouvat, ale proti parlament a armáda
- 1649 král odsouzen k trestu smrti a popraven, protože se k tomu nakonec přiklonil O. Cromwell
- zděšení u ostatních monarchů, monarchie padla - Anglie se stává republikou - 1653
Republika
- rozpuštěna Horní sněmovna, období kusého parlamentu
- přístup na korupční politiku
- O. Cromwell prosadil zákon o mořeplavbě - 1651 navigační akta
- zboží, které není vyrobeno v Anglii jen na anglických lodích nebo lodích státu výrobce - vyšachovat Nizozemí
- Nizozemci vyvolali válku (tři konflikty) - Anglie zvítězila - největší námořní velmoc (obchodní)
- Cromwell rozčilen vedením republiky Dolní sněmovnou - 1653 rozpuštěna
- 1653-8 diktatura O. Cromwella
- prohlašuje se za protektora lorda
- 1658 umřel, za dalšího protektora chtěl svého syna Richarda - neuplatnil se, v Anglii chaos, bezvládí dva roky
- 1660 - návrat vyhnáných Stuartovců z Francie
- syn Karla I. - Karel II. - restaurace Stuartovců
- Karel II. - přijímá ústavu, souhlasí s konstituční monarchií
- přijak Habeas Corpus Act - bez řádného soudu nesmí být uvězněn žádný občan - zajištění spravedlivého soudu
- Jakub II - bratr Karla II.
- chtěl se vrátit k absolutismu - do sporu s parlamentem, nakonec hnán jako pes (1688 abdikuje)
- 1688 - "Slavná revoluce" - Anglii bez boje opouští Jakub II., angličané si volí Viléma Oranžského (manžel Marie Stuartovny)
- Vilém Oranžský - slíbil že absolutismus ne
- bezdětný
- Anglie končí s absolutismem, nastupuje buržoasie, obchodníci, práva
- Anna Stuartovna - neprovdaná, bez dětí
- do 1714 - definitivní konec dynastie
- do Anglie rod Hannoverský - protestanti
Francie za Ludvíka XIV.
- po třicetileté válce výsadní postavení v Evropě
- 1643 na trůn Ludvík XIV. z rodu Bourbonů
- po dobu nezletilosti - matka regentka - Anna Rakouská
- její rádce (skutečný vládce) - kardinál Mazarin
- zem vyčerpána řadou spiknutí proti kardinálovi
- odboj vedený strýci Ludvíka - Fronda princů
- moc po dosažení plnoletosti - 1661 - Mazarin umřel - poté určoval a řádil politiku Francie, obklopoval se odborníky - ministři královské rady, spolupracovníci ze vzdělaných měšťanských vrstev
- šlechta shromážděna ve Versailles - pověřena drobnými dvorskými službami za vysoký plat
- čest býti zde - panovník přehled o intrikách
- šlechta příjmy z panství (správcové) - příjmy nepodléhaly zdanění - privilegované stavy
- centralizace Francie
- 1685 zrušil Edikt Nantský
- Hugenoti konvertovat nebo opustit zem
- katolická církev - náboženská jednota Francie - podřízena panovníkovi
- dělení na provincie - správní jednotky - řídili intendanti
- dohled na výběr daní a dodržování zákonů
- jmenováni králem z řad vzdělaných měšťanů a drobné šlechty (jemu se také zodpovídali) - panovník má kontrolu
- centralismus - ve všech oblastech života - správě státu, v zákonodárství, hospodářství i náboženství
- opírá se o největší armádu v Evropě - profesionální, moderní zbraně (pušky s křesadlem a bajonetem), stavěny kasárny, nemocnice a invalidovny - spolu s Versailles velká finanční zátěž pro stát
- finanční politika - minimum financí - Jean-Baptiste Colbert
- ekonomika založená na aktivní obchodní bilanci
- omezen dovoz zboží do Francie, na import vysoká cla
- zakládány manufaktury - vývoz gobelínů, parfémů, hedvábí, punčoch do celého světa
- zpracování levných surovin z kolonií (kožešiny, dřevo)
- stát - péče o obchodní komunikace, silnice, průplavy, stavba lodí, budování přístavů
- tato hospodářská politika - merkantilismus
- ani toto neuchránilo od zadluženosti
- penězožrout ludvíkovy války - rozšířit území na S, V a J - válčil s Nizozemím, Španělskem i Rakouskými Habsburky
- válka o španělské dědictví (1701 - 1714)
- přerostla ve velký evropský konflikt
- zemřel poslední potomek vládnocího rodu - Karel II. Habsburský
- nárok Ludva pro vnuka Filipa II., a habsburského císaře Leopolda I. pro mladšího syna Karla VI.
- válka do níž zasáhla většina evropských zemí včetně Anglie (obavy ze Španělska a Francie)
- finanční vyčerpání Francie, hospodářský rozklad
- od naprosté porážky zachráněna vystoupením Anglie z války
- v Utrechtu zahájena jednání o míru - Utrechtský mír - španělské dědictví rozděleno mezi obě strany
- královskou korunu Ludvíkův vnuk Filip V., ale Francie a Španělsko se nesmí spojit
- rakouským Habsburkům zbývají španělské državy v Evropě: jih Nizozemí (Belgie), Neapolsko
- Anglii Gibraltar a několik francouzských zámořských držav (New Foundland), monopol na dovoz černých otroků z Afiky do Ameriky
- Utrechtský mír - konec hegemonie Francie v Evropě
- Ludvík XIV - umírá 1715 - zanechal rozvrácenou a vyčerpanou zemi
Habsburská monarchie po třicetileté válce
- v době krále Slunce Ludvíka XIV. řídil politiku střední Evropy Leopold I. Habsburský
- císař Svaté říše římské, ale možnosti zasahovat do politiky říšských států omezené
- skutečným vládcem především v dědičných zemích v alpských zemích (Rakousko), v zemích Koruny české a části Uher (již nebyla okupována osmanskými Turky)
- snaha vybudovat jednotný stát, centrálně řízený vídenským dvorem
- vzorem Ludvík XIV.
- obklopuje se dvorskou šlechtou, podpora církve, budování armády, rovněž dospěl k absolutismu
- období vlády bohaté na válečné konflikty
- v 2. polovině 17. století - nová expanze osmanských Turků
- vojska hlouběji o střední Evropy - jižní Slovensko (pevnost Nové zámky)
- 1683 vojska vedená vezírem Karou Mustafou - před Vídní na pomoc říšské vojsko vedené Karlem Lotrinským a polsko-litevské oddíly v čele s Janem III. Sobieským
- spojenci zvítězili - Turci ustupují
- v následujících letech osmanská vojska zdrcující porážky - u Temešváru, Bělehradu a Zenty
- Habsbuská vojska v čele s Evženem Savojským zatlačila Turky hluboko do Balkánského poloostrova
- 1699 - v Karlovicích podepsán mír (Uhry, Sedmihradsko a část Slavonie součástí říše Leopolda I.)
- Habsburská (Podunajská) monarchie evropskou velmocí
- šlechta těžké smiřování s Habsburky - povstání s Františkem II. Rákoci, 1711 mír v Sátmáru - uznáni Habsburky - respektovat
- 18. století - válka o španělské dědictví
- po předčasné smrti Josefa I. na trůn mladší bratr Karel VI. - pouze dcery
- 1713 - pragmatická sankce - potvrzení primogenitury, v případě vymření mužské linie na trůn ženská dědička (1740 - Marie Terezie)
České země po třicetileté válce
- tězce postihla
- v důsledku poválečných útrap počet obyvatel snížen na třetinu
- část poddanské půdy neobdělávaná (rustikál)
- majitelé panství rozšiřovali svou půdu (dominál) a zvyšovali robotní povinnosti poddaných
- robota tři dny v týdnu a více v době žní a sezónních prací
- omezení osobní svobody (bez povolení se neženit, děti na studia, stěhovat se) - nevolnictví
- poddaní - četná povstání
- 1680 - proti zvyšování robotní povinnosti - 150 panství v S a Z Čechách
- císař vyšetřovací komise - dal za pravdu šlechtě - k potlačení povstání poslal vojsko
- desítky na popravišti, nucené práce na stavbách vojenských pevností
- 1680 - robotní patent (Leopold I.)
- robota maximálně tři dny v týdnu
- vrchnost k poddaným s křesťanskou laskavostí
- právní potvrzení roboty
- problém neřešil - nebyl dodržován ani kontrolován
- 1680 - 1775 - mnoho dalších selských bouří
- 1692 - 1695 - povstání Chodů - Jan Sladký Kozina (popraven v Plzni)
- také na Moravě - Hukvaldy
- úpadek města
- ztráta politického vlivu, ztráta hlasu na zemském sněmu
- úbytek obyvatelstva
- řemeslná výroba bržděna Cechovními pravidly
- manufaktury sporadicky
- zakládá je šlechta - pro porrané drobné příjmy nebo robota
- rozptýlené, předlácké, tkalcovské
- obnovené zřízení zemské - 1627-8
- katolictví - jezuité, reformační komise, rekatolizace
- 1729 svatořečen Jan Nepomucký (vytlačen Jan Hus)
- Antonín Koniáš - seznam zakázaných knih - "Klíč kacířské bludy k rozeznávání otvírající, k vykořenění zamykající"
- nová katolická nakladatelství - v jeho duchu
Vznik pruského království
- Svatá říše římská po Třicetileté válce rozdrobena (stovky samostatných států a státečků, vládli jim vévodové, kurfiřti, knížata)
- císař spíše reprezentativní, o vnitřní ani zahraniční politice jednotlivých států nerozhodoval
- největším státem říše Habsburská monarchie
- z Třicetileté války vyšlo posíleno Bavorsko (získalo Horní Falc), Sasko (Horní a Dolní Lužice), Braniborsko (Pomořany)
- "velký kurfiřt braniborský" - Fridrich Vilém - obratný diplomat
- využil napětí mezi Ludvíkem XIV. a Leopoldem I. pro upevnění pozic svého státu
- provedl řadu reforem, omezil výsady šlechty
- budování absolutistického systému
- za vlády jeho syna Fridricha připojeno Branibosko k východnímu Prusku (toto území spravoval řád německých rytířů, bojovali proti Polsku, opora v Braniborsku)
- 1701 - Fridrich I. korunován na pruského krále
- hlavní městem Prusko-Braniborska - Berlín
- stát převážně zemědělský
- aristokracie - rozsáhlé velkostatky - nevolníci
- na Labi a Odře - do přístavů v Severním a Baltském moři
- vrstva bohatých Junkerů - opora krále
- pilířem pruských králů - silná armáda - vybudoval ji
- Fridrich Vilém I.
- "kaprál na trůně"
- státní příjmy do armády, kasárny, nemocnice
- mladí šlechtici - armáda
- řadoví vojáci - 24 let, fyzické tresty
- z vojenské služby vykoupit
- vojenské přehlídky - nikdy armádu nepoužil
Vstup Ruska na evropskou politickou scénu
- v 17. století pro Evropu "neznámou" zemí, vzdálenost ...
- doprava po moři nejrychlejší a nejlevnější nebyla možná (přístav Archangelsk devět měsíců v roce zamrzlý - Severní moře, Baltské moře - Švédi, Černé moře - Turci)
- zvětšovalo své území
- 1655 - připojení východní Ukrajiny až po Dněpr, expanze na Sibiř
- 1680 hranice až na pomezí Číny
- nutné vyvést Rusko ze zaostalosti a navázat kontakty
- těchto úspěchů dosáhl car Petr I. Veliký z rodu romanovců
- energický, schopný, vzdělávací cesta do Evropy
- při povstání v Moskvě se vrátil a potlačil ho, podezíravý vůči odporu a vše potlačil (i vlastního syna - nepřežil výslech)
- začal reformy hospodářství, státní správy, školství i armády
- obdivoval západní kulturu a chtěl ji Rusku přizpůsobit - oblékat se tak, žít
- nutil bojary posílat syny na studium do Evropy
- do Ruska zval vědce a umělce ze západu
- založil ruskou akademii věd - výzkum a vzdělání
- tížila ho izolovanost Ruska
- 1690 - 1724 - války, snem vybudovat válečnou flotilu v Černém nebo Baltském moři
- po počátečních neúspěších proti Turkům na jihu pozornost na severu
- spojence proti Švédsku získal v Polsku, Dánsku a Prusku
- 1700 začala vleklá Severní válka
- hned na počátku poraženi mladým švédským králem Karlem XII. u Narvy (švédská pevnost ve finském zálivu (8000 proti 40000 vojáků)
- poté Karel XII. pozornost na Polsko
- Petr I. zatím reorganizoval armádu
- v Rusku vznikaly manufaktury založené na práci nevolníků - vyráběly pro armádu
- Petr tavil i zvony na děla
- 1707 - další vpád (připravenější) do Švédska
- 1709 - u Poltavy Švédsko rozdrceno a Karel XII. hledal útočiště u Turků, válka pokračovala
- 1721 - mír v Nystadtu - Rusko získalo Livonsko, Estonsko, Ingrii, Karélii
- byla otevřena cesta do Evropy - Petr si splnil sen, vybudoval baltskou flotilu
- 1703 zahájil stavbu Sankt Petěrburgu - na ostrovech Něvy - řeka jež vytéká z Ladožského jezera a ústí do Baltu
- v místech dobytého Švédska chtěl mít Ruský Amsterodam
- výstavba za krutých podmínek (úmrtí nevolníků)
- bojaři si v novém městě museli postavit kamenný dům a část roku tu pobývat - překonat k městu nechuť (severské klima)
- 1712 - hlavním městem - "okno do Evropy"
- finanční tíži uvalil Petr na lid - daně z duše
- většina obyvatelstva nevolníci, skoro jako otroci
- šlechta - státní služby, důstojnické hodnosti v armádě
- Petr I. - systém - zaručit kvalitu řízení a podřídit šlechtu carovi, vytvořit silnou ústřední moc, ruský absolutismus - samoděržaví
- 1725 umírá, Rusko je státem jenž Evropa musela brát na vědomí
Osvícenství
- nový myšlenkový směr v 17. a 18. století, který klade důraz na rozum
- racionalismus, ratio = rozum
- odmítá církevní dogmata, absolutismus, pověry
- navazuje na vědecké poznatky
- vzniká v Anglii - odtud šíření
- Isaac Newton - fyzik, matematik, přírodovědec, zakladatel osvícenství v oblasti přírodních věd
- John Lock - společenské vědy, filozof, autorem Společenské smlouvy - lidé mají právo na vládu jakou si přejí - právo vládu svrhnout
- Jean J. Rousseau - francouz, dílo Emil, čili o výchově; návrat k přírodě
- Voltaire - šířil osvícenství (Rusko, Prusko), kritik církve, nucen odejít z Francie
- Charles Montesquie - jako první příklad demokratického státu - O duchu zákonů
- moc ne do jedněch rukou, rozdělena: výkonná, zákonodárná, soudní
- ve Francii encyklopedisté - sepsali Encyklopedii věd, umění a řemesel (první svého druhu v Evropě), v čele D. Diderot
- osvícenství oslovilo měšťany, podnikatele
- názory směřující k revolucím
- vzniká osvícenský absolutismus
- typický pro zaostalé země (střední a východní Evropa)
- panovník, který vládne absolutisticky chce reformami zmodernizovat stát (při zachování absolutismu)
- týka se Rakouska (Marie Terezie, Josef II.), Ruska (Petr I., Kateřina II.), Pruska (Fridrich II.)
Marie Terezie
- manžel František Štěpán Lotrinský
- dcera Marie Antoinetta
- reformy
- reforma státní správy a soudnictví - ve Vídni vytvořeny úřady pro Rakousko a České země - Česko-Rakouská dvorská kancelář
- v čechách silná centralizace a germanizace
- Tereziánský zákoník - zákaz mučení při výsleších
- 1773 - zrušen jezuitský řád (příkaz vydal papež, protože jezuité byli příliš mocní a zasahovali do jejich záležitostí)
- reformy hospodářské
- zakládání nevolnických manufaktur - zvaní holandští a angličtí odborníci
- raabizace
- 1775 - vydán robotní patent Marie Terezie, navazuje na Leopoldův
- nejbohatší měli největší robotní povinnost
- reforma armády
- pevnosti - Terezín, Josefof
- reforma školství
- 1774 - Školský řád - povinná školní docházka (6 - 12 let)
- triviální školy (číst, psát, počítat), vznikaly u kostelů, používaly se tělesné tresty
- školy hlavní (střední)
- školy normální (pedagogické školy)
- univerzity
- tereziánský katastr - soupis poddanské půdy
- zavedeno sčítání lidu a první bankovky
- reforma státní správy a soudnictví - ve Vídni vytvořeny úřady pro Rakousko a České země - Česko-Rakouská dvorská kancelář
Není to celé!
Josef II.
- 1780-90
- patent o zrušení nevolnictví
- toleranční patent - tolerance i k jiným náboženstvím než je katolictví - protestanství, pravoslaví
Není to celé!
Osvícenský absolutismus
- způsob vlády, který se prosadil v 18. století v Evropě
- Prusko, Rakousko, Svatá říše římská, Dánsko, Švédsko, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Rusko
- vladař vládne absolutisticky a zavádí reformy
- hospodářství - pozvednutí průmyslu
- veřejné vzdělávání - povínná školní docházka, zakládá akademie
- do úřadů dosazováni byrokraté (úředníci) - dělali reformy, zasahovali do soudnictví, zjednodušovali zákony, omezovali útrpné právo
- moc papeže byla omezena
- roku 1773 papež nucen zrušit Tovaryšstvo ježíšovo (Jezuitský řád)
Není to celé!
Prusko za Fridricha Velikého
- 1740 - 1786
- mluvil a psal pouze francouzsky
- podle něj je největší autoritou stát (on se mu podřizuje)
- podpořil obchod, manufaktury, zavedl povinnou školní docházku, zrušil mučení při soudech
- projevoval náboženskou toleranci i vůči poddaným
- podporoval rozvoj kultury (sám psal)
- vybudoval Sanssouci (francouzský vzor)
- po celý svůj život vedl války - využíval armádu po otci
- vpadl do Slezska - válka o rakouské dědictví (1740-8), porušuje pragmatickou sankci, získal Slezsko
- Sedmiletá válka (1756-63) - Marie Terezie se pokoušela získat zpět Slezsko
- Trojí dělení Polska (1772, 93 a 95) - rozděleno mezi Prusko, Rusko a Rakousko - zmizelo zcela z mapy
- pruským králům se splnil sen o propojení Braniborska a Pruska
Průmyslová revoluce
Není to celé!
Americká revoluce
- dochází ke kolonizování severní Ameriky evropskými státy
- Anglie, Francie - Kanada, dochází k bojům, Anglie vyhrává
- Holanďané - Nový Amsterodam, později dobyli Angličané - New York
- Francouzi - Louisiana
- Španělé - Florida
- Španělé a Portugalci - jižní Amerika
- Rusové - Aljaška
- 1867 Rusové prodali Aljašku Američanům, poté tam Američané našli zlato
- Angličané vytvořili na atlantském pobřeží systém kolonií (Sir Walter Releigh, 1620 - Mayflower)
- obyvatelstvo britských kolonií
- indiáni (původní)
- obyvatelé zavlečení - černoši - pracovali na plantážích
- přistěhovalí obyvatelé - běloši (angličané)
- pionýři - farmáři - osídlovali západ amerických osad
- svoboda vyznání
- puritáni byli v Anglii pronásledováni ("otcové poutníci")
- soudce Lynch - soudil zločince, trestal velmi přísně
- desperádové - zločinci, kteří do Ameriky prchají
- kolonizování severní Ameriky
- Holanďané - řeka Hudson - Nový Amsterodam
- Francouzi - Kanada (ztráta ze Sedmileté války 1756-63), Louisiana (Napoleon I. prodal USA)
- kolonizování západu - probíhalo pomocí farmářských vozů, kolonisté zabírali půdu indiánů
- hospodářství amerických osad - nevyskytoval se feudealismus - demokracie
- kladen důraz na podnikání a vzdělávání
- sever - manufaktury (dělníci)
- střed - farmáři - přistěhovalci
- jih - plantáže, černí otroci
- vedoucí role - bohatí plantážníci, právníci, obchodníci
- růst odporu proti Angličanům
- Anglie brání svobodnému podnikání - kolonie jsou zdrojem nerostných surovin
- malé zastoupení v anglickém parlamentu
- zákaz osádlování nové půdy
- nová cla a daně - "kolkovní daň"
- bojkot anglického zboží - cla zrušena, zůstává clo na čaj
- 1773 - "bostonské pití čaje" - vrhli se na loď a vyházeli čaj z lodi
Válka za nezávislost
- král Jiří III. Hannoverský posílá anglické vojáky a jsou ubytováni u Angličanů
- 1774 - první kongres do Filadelfie
- 1775 - bitva u Lexingtonu (s Američany - poraženi)
- George Washington - v čele americké dobrovolnické armády, zpočátku neúspěšná
- 4. července 1776 - prohlášení nezávislosti (druhý kongres ve Filadelfii)
- autor - Thomas Jefferson
- dostávají se do popředí osvícenské názory
- formulují zde lidská a občanská práva
- vítězství amerických osad
- převzali bojovou taktiku od Indiánů - bojovali ráno, křičeli
- 1777 - články konfederace, silné pravomoci
- 1777 - bitva u Saratogy - odjezd Benjamina Franklina do Evropy - spojenectví Francie (Ludvík XVI.), Španělska, Rakouska, Ruska proti Anglii
- do Ameriky - francouzští vojáci - generál La Fayette
- 1781 - bitva u Yorktownu - kapitulace anglického generála - rozhodující moment války
- 1783 - mír v Paříži - Anglie uznala samostatnost USA
Ústava USA
- 1789 - Ústava konfederace amerických států - USA republikou
- posílení ústřední moci
- spravedlivé dělení moci
- zákonodárná (Kongres - Sněmovna reprezentantů, Senát)
- výkonná - prezident, vláda
- soudní - Nejvyšší soudní dvůr
- George Washington - založil Kapitol, dvakrát zvolen
Význam války za nezávislost
- zrušení koloniální závislost a vznik samostatného státu
- ve všech serverních státech zrušeno otroctví (1787)
- vyvlastnění majetku královské koruny, státní anglikánské církve, bývalých vlastníků kolonií a přívrženců krále
- prosadila se náboženská svoboda
- volební právo pro všechny muže platící daně
- USA - republika s demokratickým způsobem vlády