Dějepis 1. ročník

Přejít na:navigace, hledání

Historie • historie je společenská věda, která zkoumá vznik a vývoj lidské společnosti • historia, magistra vitae - historie je učitelkou života • Historické prameny • písemné (zákony, buly) • hmotné (zbraně, nádoby) • obrazové • tradiční • Historické metody • heuristika • kritické zhodnocení • interpretace • syntéza • Historické instituce • muzeum • skanzen • archiv • galerie • Pomocné vědy historické • poleografie - typy písma • diplomatika - úřední listiny • chronologie - určování času • numismatika - věda o mincích • sfragistika - věda o pečetích •
Pravěk • prehistorie - věda zabývající se pravěkem • archeologie - pomocná věda • Zdeněk Burian - ilustrace pravěku • Teorie • náboženská - Zemi a člověka stvořil Bůh během šesti dnů (sedmý odpočíval) • vědecká - svět vznikl velkým třeskem • vše na Zemi se vyvíjí evolucí (postupný vývoj) - Charles Darwin - kniha O vzniku druhů přirozeným výběrem - 1859 • život se vyvíjí od nižších forem k vyšším, přežijí jen ti nejsilnější • opičí procesy - Darwinova teorie odsuzována - nejvíce v USA (silný protestantismus) • • Vývoj člověka • mezi savci se objevují primáti - antropoidní opice, ze které se hominizací (polidštěním) vyvíjí za 10 mil. let člověk • hominizace byla podmíněna změnou přírodních podmínek - ustupování pralesů • začali se pohybovat po zemi • napřimuje se postava - 2x esovitě prohnutá páteř • mění se složení potravy - větší přísun bílkovin - větší mozkovna • napřimuje se čelo, tvoří se bradový výčnělej • palec v opozici proti ostatním prstům - úchop • Periodizace • podle materiálu (na výrobu zbraní, nástrojů) • doba kamenná • paleolit - starší - pleistocén (geologická doba), střídání dob ledových (4) a meziledových (3) • mezolit - mladší - holocén, zformovalo se dnešní podnebí • neolit - mladší • eneolit - pozdní, na východě už doba měděná • • doba bronzová - starší, střední, mladší • doba železná (halštatská - laténská - mladší) • • podle způsobu obživy • období přisvojovacího hospodářství - sběr, lov • období výrobního hospodářství - pastevectví, zemědělství • • antropologická periodizace • australopithecus • poslední antropoidní opice, první článek člověka (homo) • Lucy - nejznámější exemplář australopitheca - 40% kostry • • homo habilis - člověk zručný • první primitivní přirozené nástroje, hrubě opracovaný kámen, bradový výčnělek, prvotní stádo, dorozumívání pomocí skřeků • • homo erectus - člověk vzpřímený • pithecantrophus erectus - Afrika, naleziště Oldunajská rokle • sinantrophus erectus - Asie • Evropa - člověk heidelberský • umí používat oheň, žije v jeskyních v tlupách, univerzální kamenný nástroj - pěstní klín, štěpením opracovává šutry (pazourek, křemen) • • homo sapiens - člověk moudrý • neandrtálský člověk - rodové společenství, prvotní náboženství - abstraktní myšlení • způsoby pohřbívání - žárové pohřby; hroby - uloženi naboku, někteří svázaní do kozelce • pohřbíváni s jídlem, posypáni červenou hlinkou - šaman • vymřeli na konci doby ledové (mamuti odešli) • • • homo sapiens sapiens - člověk dnešního typu • žijí v kmenech, rodech • přirozená dělba práce - ženy chrání oheň, děti • počátky umění - 40000 př. n. l. • sošky venuší (Věstonická Venuše) a zvířat (rozbodaných) • rytiny na klech, kamenech - znázorněna zvířata ve většinou nadživotní velikosti • Altamíra ve Španělsku - zvířata v pohybu, bez lidí • • • Mezolit • definitivně mizí ledovce • odešli mamuti - lov drobnější zvěře - jeleni • rybolov • dálkové zbraně - oštěpy, harpuny, luky, šípy • osídlena především údolí řek • kruhové chatrče polozemnice - částečně zahloubené do země • pes • Neolit • nerovnoměrný vývoj • 8000 př. n. l. - neolit začíná na předním východě a v Číně • znalosti se šíří z primárních oblastí do sekundárních - Egypt, Indie, o hodně později Evropa (5000 př. n. l.) • neolytická revoluce - počátek hospodářství - zemědělství, pastevectví • Mezopotámie, Egypt, Středomoří - úrodný půlměsíc - vznik zemědělství • ochočování zvířat • důsledky: více potravy - prodloužila se délka života, přírůstek obyvatelstva, začali chápat abstraktní pojmy (čas), usedlý způsob života (kvůli zemědělství) • matriarchát - život rodu v rukou matky - ženy, žena rozhoduje • první společenská dělba práce, některé rody více pastevectví; vznikají nové činnosti - řemesla • vznik keramiky • Chalkolit • přední východ 5000 - 3000 př. n. l. • metalurgie - zpracování kovů • kolo, vůz, oradlo • první rozsáhlé vesnice městského charakteru - hrazené vesnice • město Jericho (Palestina) • první peníze - peněžní směna, obchod • vznik civilizace • ve stejné době je v Evropě eneolit • Eneolit • z matriarchátu na patriarchát, rpste role mužů kvůli vojenství, práci • vznikají vesnické občiny • sousedská občina - společenství lidí, společně obdělávaná půda • kultura - skupina lidí se společnými znaky (způsob života) • podle místa nálezu (Bylanská kultura) • podle způsobu pohřbívání (lid mohylový, lid popelnicových polí) • podle zdobení keramiky (lid zvoncových pohárů) • • pestrost kultur (lid zvoncových pohárů, lid nálevkových pohárů, vypíchaná keramika) • monolitická kultura • menhiry - Karmak - S. Francie • dolmeny - Stonehenge • • vznikají indoevropské jazyky • holocén - období mladších čtvrtohor • skončily doby ledové • vzniká podnebí dnešního typu • předchází pleistocén • • Doba bronzová • 1900 - 700 př. n. l. • bronz - slitina mědi a cínu • starší - opevněná hradiště - sídla velmožů, centra obchodu a řemeslnné výroby • Bylanská kultura • sekyra • 2. společenská dělba práce - obchod, řemeslo a zemědělství, pastevectví • směnný obchod • depoty - poklady - plíšky bronzu, polotovary • • střední - výrazně se ochladilo - malá doba ledová • začalo se rozvíjet pastevectví • lid mohylový - pohřbívání do mohyl (náčelníci) • milodary - meče, osobní věci - nůžky, pinzety; ženy - jehlice, náramky • • • mladší - lid popelnicových polí - žárové pohřby, nádoby • Doba železná • 750 př. n. l. - 0 • období halštatské (střední doba železná) • kůň, kur domácí - využití nových zvířat • "knížecí hroby" - velké pohřební komory • "pohřby" na vozíku • • výrazná diferenciace společnosti • "Býčí skála" • vpád Skythů do východní Evropy • "Zvěrný sloh" umění • • období laténské - lokalita La Tene • Keltové - pravlasti - Francie, Německo, Švýcarsko • expanze do ostatní Evropy (Galie, Španělsko, Sev. Itálie, Střední Evropa) • potomci Keltů ve Walesu • zpracování železa, rotační mlýnky na drcení obilí, použití hrnčířského kruhu • druidové - posvátné háje, obřady, léčili, předpovídali budoucnost • bojovníci - poraženi Germánskými kmeny • • Francie - Galové (Galie) • hlavní náčelník Galů se snažil spojit Galy proti Římanům - Vercingetorix • • ČR - Bójové - středověk Bohemia • • Doba Římská • římská hranice - Limes Romanus - opevnění na místech kde se k nim dobývali • boje mezi Římany a Germány (barbary) • Hadriánův val v Británii • obranný val s vojenskými tábory • předsunuté věže • mezi Rýnem a Dunajem • • Markomanské války (Markomani - Germáni - Narobut vůdcem); Narobut - Čechy • Kvádové • Trenčín - 179 n. l. - II. římská legie - Marcus Aurelius • Germáni (zima) - postupovali - naráželi na Limes Romanus • Tacitus - římský historik, psal o sídlech a původu Germánů • Období stěhování národů • přesun kmenů a národů od východu na západ, součást stěhování národů je zničení římské civilizace • zahájili Hunové - kočovné kmeny - 375 n. l., usídlili se na krátkou dobu v Panonii • v 5. století vládce Hunů Attila (Bič boží) • bitva na Katalaunských polích (451) - bitva starověkých národů (Hunové x Římané + Keltové + Germáni) - Hunové poraženi • • 476 - pád Západořímské říše • příchod Slovanů, zánik pravěké společnosti způsoben stěhováním národů a majetkovými rozdíly mezi obyvateli •
Starověký orient • na nejvhodnějších místech, nejřpíhodnějších přírodních podmínkách - teplo, vláha • Mezopotámie - řeky Eufrat, Tigris • Čína - Jang-c'-ťiang • Indie - Gamba, Indus • Egypt - Nil • první civilizace, organizuje se společnost, souvisí se vznikem státu • určitá forma vlády, především monarchie - panovník • instituce - úředníci, církev, armáda • státy se závlahovým zařízením: Čína, Egypt, Babylon; bez: Asýrie, Chetité, Persie, Fénicie • funkce státu vnitřní: obranná, útočná; vnitřní: udržení moci pomocí armády • Charakteristika • hlavní způsob obživy - zemědělství, závlahové systémy • panovník byl oficiálním držitelem půdy, ale pracovaly na ní vesnicke občiny - základní jednotky státu (zemědělci a řemeslníci), zemědělci obdělávají půdu, staví stavby • znalost metalurgie • oddělení fyzické práce od duševní • vznik písma • neměnnost - stabilita vývoje - vše po staletích zůstávalo stejné • 5 tis. př. n. l. - hrazené vesnice - centrem je chrám - kněží rozhodují - řídí společnost - teokracie • kněží - obřady, obětí, přerozdělují úrodu, soudí - chrámové hospodářství • postupně z hrazených vesnic vznikají města, ta mezi sebou bojují • centrem města je palác - panovník - palácové hospodářství - monarchie • první typ státu - městský stát 3500 př. n. l. • Stratifikace obyvatelstva • rozdělení obyvatel do určitých skupin • vládnoucí skupiny: • panovník - absolutní moc • velmožové - pomáhají panovníkovi • kněží - jediná vzdělaná vrstva, bohoslužby, zaývali se vědami • důstojníci - vojenští velitelé • • vrstva ovládaná (neplnoprávní): • řemeslníci • rolníci • • vrstva bezprávná, nesvobodná: otroci • patriarchální otroctví - otroci pracovali v domácnostech • státní otroci - v dolech • klasické otroctví - otroci = mluvící nástroje (v Řecku a Římě) • • Státy Sumérové • dolní tok Eufratu a Tigridu • první národ, který označujeme jménem • vytvořili klínové písmo (třtinové pero + hlíněné desky) k zapsání záležitostí ekonomického charakteru • kolo, vůz, závlahový systém, hrnčířský kruh • Bedřich Hrozný - rozluštil Chetitštinu • Rawlinson + Grotefend - rozluštili klínové písmo • sumérské městské státy - Ur, Uruk, Umma, Lagas, Kish, Nippur • nejstarší stavby - zikkuraty - velký, stupňovitý chrám • náboženství polyteistické, sochy modlících se sumérů • památky: • Urská standarta - krabice ozdobené obrázky, zachycující děj - mír a válka • Gudea z Lagaše - socha krále Gudea • Supí stéla - deska, znázorňuje vítězství krále • • města mezi sebou bojovala, oslabovala se • Akkadská říše • divoké kmeny z východu • ovládli Summérská města (2340 - 2150 př. n. l.) • král Sargon I. založil říši • rozpad Akkadské říše - vznik Babylonské říše • Starobabylonská říše • 1900 - 1600 př. n. l. • král Chammurapi - Chammurapiho zákoník - kamenná stéla, sloup, do kterého je do kmene vytesáno 282 zákonů • ze zákonů vychází: složení obyvatelstva: • plnoprávní (bohatí) občané • muskéni - řemeslníci, zemědělci • otroci - neplnoprávní • • zákon odvety - oko za oko, zub za zub - mezi plnoprávnými občany • zákon náhrady - mezi plnoprávnými, muskény a otroky • • Novobabylonská říše • Nabukandnezar II. - rozšířil Babylon • výboje - Sýrie, Asýrie, Fénicie, Palestina • přinutil Židy odejít z Palestiny do Babylonu - stali se z nich otroci • stavby v Babylonu: • chrám boha Marduba (7 stupňový zikkurat) - Babylonská věž • Ištařina brána - impozantní vstup do města (Berlín - Pergamonské muzeum) • Cesta procesí • visuté zahrady Semiramidiny • • z tohoto období první zápis Bible • • 535 př. n. l. - Peršané - Kýros II. • Asýrie • horní a střední tok Eufratu a Tigridu • pastevci, později řemeslníci • hlavní město Aššur - staré a střední období asyrské říše • staroasyrská říše - 19 - 16. stol. př. n. l. - rozpad způsobily kmeny Churritů - ti vytvořili říši Mittani - 15. stol. př. n. l., patřila ke třem nejvýznamnějším zemím - Mittani, Chetitská říše, Egypt • Novoasyrská říše • 11 - 7. stol. př. n. l. • dynastie Sargonovců • Sargon II. - výboje, obsadil Babylonii, Sýrii, Fénicii, Palestinu, Egypt • dochází k deportaci - násilné přemisťování kmenů, národů • Aššurbanipal - Asýrie je v defenzívě • založil nové město Ninive - Gilgameš - 25 tisíc hliněných tabulek • • zánik vpádem Babyloňanů • Chetitská říše • Malá Asie - příchod Chetitů ve 2. tis. př. n. l. - Indoevropské kmeny • hlavní město Chattušaš • ve 14. stol. př. n. l. největší rozmach - dobré vojsko • dobyli Sýrii, ve 13. stol. př. n. l. zastavili Egypt • 1280 př. n. l. první mírová smlouva • ve 12. stol. př. n. l. chetitská říše rozbita "mořskými národy" • Bedřich Hrozný rozluštil chetitské písmo • Fénicie • území Libanonu - městské státy Byblos, Sidon, Tyros • námořníci, obchodníci, piráti • výroba červeného barviva - purpuru • kolonizace středozemního moře - zakládali stálé osady - faktorie, nejznámější Kartágo (S. Afrika) • Perská říše • vznik v 6. stol. př. n. l. v Íránu • hlavní město Susy, později Persepolis • úředníci satrapové, oblasti satrapie • silná armáda, silnice (první národ, který vybudoval systém silnic), první pošty • Kýros II. Veliký - dobyl Babylonii, propustil Židy v zajetí • Kambýses - obsadil Egypt • Dareios I. + Xerxes (Dareiův syn) - Řecko-perské války, nedobyli Řecko • Dareios III. - poražen Alexandrem Velikým - bitva u Gaugamél • 331 př. n. l. rozpad Persie • Nesmrtelní - osobní garda perských králů • Starověká Indie • stát se závlahovým systémem • Harappská kultura - 2. tis. př. n. l. v povodí Indu • našly se zde pozůstatky ohromných měst (Harap), písmo nerozluštěno • v průběhu 2. tis. př. n. l. - Árjové v povodí Gangy • Brahmánismus - rozdělení lidí do kast - lidi z různých kast se nesměli stýkat • Bráhmani - nejvyšší kasta - kněží; šúdrové - sluhové, nádeníci; nedotknutelní - původní obyvatelé • Hinduismus - převtělování • bohové - Brahma, Višnua, Šiva • Védy - oslavné zpěvy - eposy - Mahabháráta, Rámájana • • Buddhismus - 6. stol. př. n. l. - princ Gautama - zřekl se majetku • učení směřuje k nirváně • • 3. stol. př. n. l. - dynastie Maurjů • král Ašóka - zákony, výstavba říše • • hláskové písmo - 22 souhlásek - základ evropské abecedy • Starověká Palestina • Kannán, Jericho • 1850 př. n. l. - Abrahám z města Ur • 1. zajetí Židů - Hebrejci přesídlili do Egypta - otroci faraonů; Mojžíš ve 13. stol. př. n. l. zpět • ve 12. stol. př. n. l. vpád mořských národů Pelištějci - Filištíni • založili Jeruzalém • • sjednocený židovský stát - 11. stol. př. n. l. - vojevůdce Saul - 1. židovský král • král David sjednotil Židy, hlavní město Jeruzalém • král Šalamoun - Šalamounův chrám diplomacie, obchod, silná armáda • rozpad židovského státu po Šalamounově smrti - 10. stol. př. n. l. na: • Izrael (sever ) - hlavní město Samaří - asyrské zajetí Židů - 8. stol př. n. l. • Judsko (jih), hlavní město Jeruzalém - babylónské zajetí Židů - 6. stol. př. n. l. • • začátek diaspory - rozptýlení Židů po světě • v 1. stol. př. n. l. - po "Židovské válce" římská provincie • Judaismus • monoteistické náboženství • víra v jednoho Boha (1. Bible vznikla v babylónském zajetí) • bůh Jahve (v Bibli "Jsem, který jsem") • představa o "vyvoleném národu" • zákaz uzavírání sňatků s cizinci • náboženské prvky, např. Desatero, převzaty do křesťanství • myšlenky o spravedlnosti, svobodě, nezávislosti • • • Starověká Čína • říše středu - oddělena od ostatního světa, izolovanost • vývoj Číny bez přerušení do současnosti - císařství do roku 1911 • jiné dělení historického vývoje - podle vládnoucích dynastií • jedinečné památky - Velká čínská zeď (13. stol. př. n. l.), Hedvábná cesta - stezka • velké vynálezy - porcelán, papír, střelný prach, hedvábí • obrázkové písmo - na papír, hedvábí - štětce •
Starověký Egypt • vznikl v sekundární oblasti • stát se závlahovým systémem - rozkládá se kolem Nilu • Egypt je darem řeky Nilu • zavlažovací zařízení postavil stát a stará se o něj občina • občina - starají se o zavlažovací zařízení, pěstují, staví • Nil slouží také k dopravě • náboženství polyteistické • bohové - Amon, Ré, Anupev (průvodce mrtvých), Thovt (bůh písařů), Suteh (ztělesnění zla) • stavba chrámů (také střediskem vzdělanosti) • každodenní oběti bohům • podoba bohů - lidská, zvířecí, hlava zvířete + tělo lidské • mastaby - hroby postaveny již za života Egypťanů, dávaly se tam i amulety • faraon - inkarnace boha Hora • společenská pyramida: • vládnoucí vrstvy - faraon, kněží, úředníci, vojevůdci • ovládané vrstvy - rolníci a řemeslníci - vesnické občiny • otroci • • kněz Manetho rozdělil Egypt na 31 dynastií • Chronologie Rané období • 3100-2700 př. n. l. • spojení horního a dolního Egypta faraonem Meni, hlavní město Memfis • 42 správních oblastí - nomů • vznik státu - vybudování administrativního aparátu • zdokonalení písma - hieroglyfů • stavba prvních hrobek - mastab • 3. dynastie - faraón Džoser - stupňovitá pyramida - Sakkara - blízko Memfisu, stavitelem vezír Imhotep • Stará říše • 2700-2180 př. n. l. • faraoni 4. dynastie - stavitelé pyramid v Gíze - Cheopsova (146,5m), Chefrénova, Mykerina + Velká Sfinga • stavba pyramid dokazuje vyspělost a organizaci Egypta • 1. přechodné období • 2180-2040 př. n. l. • vzpoury rolníků a otroků - nastalo období bezvládí v Dolním Egyptě, hladomor • faraoni v horním Egyptě pak sjednotili • Střední říše • 2040-1700 př. n. l. • hlavní město Veséf (Théby) - horní Egypt • rozšiřování území na jih, budovatelské období • ebenové (Súdán) a cedrové (Libanon) dřevo, užití bronzu • Dolní Egypt - stavby - Vládcovy zdi • spoluvladařství - vybraní synové mohli vládnout s otci • 2. přechodné období • 1700-1550 př. n. l. • rozpad zapříčinil vpád kmene Hyksosů (z východu) v Dolním Egyptě • Hyksosům se říkalo vládcové pastýřů • přinesli do Egypta kolo, vozy a koně • po 150 letech znovusjednocení Egypta faraony Horního Egypta • Nová říše • největší rozkvět Egypta (mezi 3 nejmocnější státy - Mitanni, Chetti, Egypt) • hlavní městoVeséf - Horní Egypt • nové pohřebiště - Údolí králů a královen - sklaní hroby (Tutanchamonova hrobka) • sjednotitelem nové říše je faraon Almose I. • královna Hatšepsovet - královna s vousy, postavila skalní chrám • byla regentkou svého bratra - budoucí faraon Thutmose III. • • Thutmose III. - nejvýznamější vojevůdce - Egypt dosáhl největší rozlohy - dobyl Sýrii a Mezopotámii • Amenhotep IV. - Achmaton • Amon - uznávaný bůh • kněží měli moc velkou moc, ohrožovali faraonovu moc • faraon zavrhl všechny egyptské bohy, zavedl nového boha Atona • náboženský reformátor, změnil své jméno na Achmaton • egyptské náboženství se stává monoteistickým • nové hlavní město Achetaton • manželka Nefertiti • Achnaton se příliš zabýval bohem, poštval proti sobě kněží, velmože a armádu, byl zavražděn • • Tutnachamon, syn Achnatona, nastoupil jako devítiletý, loutka v rukou kněze Aje • návrat k bohu Amonovi • soupeř Aje - vojevůdce Haremheb (později faraon) • Tutnachamon umírá velmi mladý • jeho hrobka - jediná nevykradená • • po Haremhebovi nastoupila dynastie Ramessovců • Ramesse II. Veliký - 13. stol. př. n. l. • výboje - bitva u Kadeše (1285 př. n. l.) proti Chetitům • první mírová smlouva v dějinách + sňatek (1280 úř. n. l.) • Abu Simbel - stavitel chrámů Karnak, Luxor - zádušné chrámy, přinášely se sem oběti pro mrtvé faraony • • konec Nové říše (12. stol. př. n. l.) • vláda Ramesse II. • vpád "mořských národů" neznámého původu • zničili Chetitskou říši, Mykény, Sýrii • rozpad Egypta na Horní a Dolní Egypt • • 3. přechodné období • 1085-712 př. n. l. • Horní Egypt - vláda kněžích boha Amona ve Vesétu • Dolní Egypt - faraoni ve městě Tanis v deltě, střídají se cizí dynastie (libyjská a nubijská) • Pozdní doba • 712-525 př. n. l. • 7. stol. př. n. l. Egypt ovládnut Asyřany • Sajská dynastie • Konec starověkého Egypta • 625 - král Kambýses (Peršan) dobyl Egypt • 332 - Egypt ovládl Alexandr Veliký (založil město Alexandrie - knihovna) • 323 - helenistický stát dynastie Ptolemaiovců • poslední královna - Kleopatra VII. • 31 - římská provincie • Kultura • písmo - hieroglyfy - obrázkové, posvátné písmo, tesáno do kamene - hrobky • z hieroglyfů vznikly: • hieratické písmo - kněží • démotické písmo - lidové, písaři • • kartuše - do nich se psala jména faraonů • písmo rozluštil Francois Champollion • sochařství: • obelisky, Memnonovy kolosy, reliéfy (Achnaton a Nefertiti) - rytiny, pyramidy • kolosy - tesány podle kánonu - důležití lidé, strnulá poloha, nadživotní velikost • • malířství - nezlani perspektivu, hlava z profilu, tělo přímo • kanapy - nádoby, kam se dávaly orgány mumií • sarkofág - rakve •
Klasické státy • Řecko, Řím • rozvoj od 2. tis. př. n. l. • přímořské státy (život a fungování spjato se Středozemním mořem) • půda je v soukromém vlastnictví • převážně řemeslná výroba, obchod • typické je klasické otroctví – otrok není člověk, je to jen mluvící nástroj • dynamický vývoj (střídají se formy vlády) •
Starověké Řecko Členění • pevninské (jih Balkánského poloostrova) • severní Řecko - Makedonie – ve srovnání se zbytkem Řecka zaostalá • střední Řecko – vyspělé, složené z městských států • Attika (oblast), v ní Athény • • Peloponés (oddělen korintským zálivem, spojen korintskou šíjí), oblast Lakónie (Sparta) • • ostrovy v Egejském moři – Rhodos, Sumos, Lesbos • západ Malé Asie, Milét, Fez, Smyrna • Povrch • hornatý povrch, nížiny jen u pobřeží moře, začali dobývat a zpracovávat rudy z hor, řemeslníci • Heinrich Schliemann – objevil Tróju a Mykény • hornatý povrch zabraňoval sjednocení Řecka (byly jen městské státy), sjednocení bránila take individualita měst • Obyvatelstvo • Helénové = Řekové; přišli ve třech vlnách • 2000 př. n. l. – Achátové – obsadili (Střední Řecko) a Peloponés • 1400 př. n. l. – Iónové, Aiolové – obsadili Střední Řecko • 1100 př. n. l. – Dórové – bojovní, na nižší úrovni, došli až na Peloponés a založili Spartu • • Chronologie Minojské období • 2300 – 1450 př. n. l. • Kréta – největší Řecký ostrov, vznik civilizace (první v Evropě) Minojská – podle mýtického krále – Minoa z Knossu (labyrint) • lineární písmo typu A – nerozluštěno (disk z Faistu – pokrytý tímto písmem) • 2000 př. n. l. – první města – s neopevněnými paláci (ostrov, nehrozí nebezpečí) • paláce – Knossos, Faistos (archeolog sir Arthur Evans) • • hlavní božstvo – bohyně matka • ženy – svobodné postavení (vlastnily majetek) • posvátné zvíře – býk • náboženské slavnosti spjaté s kultem býka • zánik – občanská válka, 15. stol. př. n. l. zemětřesení (ostrov Théra), vpád Achajů z Peloponésu • památka – disk z Faistu • Mykénské období • 1600 – 1200 př. n. l. • Peloponés • doba heroů – hrdinů • stavba mohutných opevněných paláců (Kyklopské hrady) – sídla králů (basilů, první král se jmenoval Basileos) • Mykény – Lví brána (vstup) (nejvýznamnější hrad na Peloponésu), Tyrins • šachtové hroby vládců – thalosy, Atreova pokladnice – velké poklady – bronzové meče, šperky, džbány, zlaté masky – Agamemnonova – vedl Trojskou válku • 13. stol. př. n. l. – Trojská válka – Troja, pahorek Hisarlik – Homér – Ilias a Odysea • Schliemann objevil Troju (spáleniště) – Priamův poklad • lineární písmo typu B – rozluštěno • Homérovské Řecko • temná staletí • 11. – 8. století př. n. l.; 12. století – vpád „mořských národů“ = "temné období" • příchod Dórů – kočovníci na koních, železné zbraně, změna předchozí civilizace – hmotný a kulturní úbytek • zapomenuta znalost písma – v 8. století nové písmo – od Féničanů, obohaceno o samohlásky • 1. řecká kolonizace – do Malé Asie – založena města Dres, Milét, Smyrna; 10. stol. – vyvolána příchodem Dórů a strachem z nich • postupně došlo k vzestupu – důkazem eposy Ilias a Odysea, podle jejich autora se období říká Homérské • Archaické období • 8. – 6. stol. př. n. l. • vznik řeckých městských států – polis • vzniká občanská společnost – lidé – občané jsou si rovni, vybírají si úředníky, oligarchie – mocná skupina (hrstka) lidí, ovládají polis – např. ve Spartě • demokracie – Athény, démos – lid, vláda lidu = vláda svobodných občanů, práva: právo volit a být volen, zastávat úřady, majetek, spravedlivý soud; svobodný občan se musel v Athénách narodit svobodným občanům • povinnosti – platit daně, bránit město (těžkooděnci, dlouhá kopí, lehkooděnci, thetovéc (nejchudší) – sloužili na lodích, + nejdražší jízdy na koních, • vojsko – vytvářeli Falangy – řecký oddíl (dlouhá kopí) , další povinnosti – vzývat bohy města a plodit děti. • využívala se znalost písma, rozvíjí se obchod (peněžní), města se sdružují do větších spolků, • 2. řecká kolonizace - velká řecká kolonizace, 8. – 6. stol. př. n. l. • příčiny: přelidněnost Řecka, nedostatek potravin, hledání nových zdrojů surovin a odbytišť • směry: Jižní Itálie + Sicílie – nejúrodnější půda ("Velké Řecko") • původní město = metropole, kolonie (faktorie) • změnilo to hospodářství Řecka – obilí levně dováželi, pěstovali obilí a vinnou révu (vyžaduje čas a peníze) • rozšířilo se dlužní otroctví = vzpoury, nepokoje; hlavní nepřítel – Féničané (taky obchodovali a dělali kolonie) • i lidé v koloniích se považovali za Řeky, udržení spojitosti – jednoty (Bůh, Všeřecké hry – vše společné) • • hry – především sportovní – Olympijské hry, Pythické (Pythin a věštkyně v Delfách), istmické hry – Korint; v době her se přerušovaly války • Olympijské hry původně jednodenní, jedna disciplína – běh (na jeden stadion), postupně se rozšířily, odměnou byl vavřínový (myrtový) věnec, závodníci byli nazí, her se nesměly účastnit ženy; poslední Olympijské hry starověku byly 393 n. l., další rok byly zakázány císařem jako pohanské, obnoveny roku 1896 – v Řecku • • Athény • příklad demokratického státu, vývoj dynamický – stále se vyvíjí, hlavní zaměstnání – obchod a řemeslná výroba • aristokraté – rozhodující role, zpočátku v čele • • král (basileos), kmenová společnost (leg. Theseus), zemědělci, později řemeslníci a obchodníci • vláda rodové aristokracie (oligarchie) – 9 úředníků (archontů), areopag – doživotní rada bývalých archontů, dochází ke 2. řecké kolonizaci (mnoho lidí do otroctví – patriarchální otroctví), nastupuje doba zákonodárců, aby vyřešili situaci chudých a nových otroků • Drakon – 623 př. n. l. – přísné zákony (až příliš, moc neuspěly) • Solón – 594 př. n. l. – zrušil dlužní otroctví, všechny dlužní otroky stát vykoupil (byli vyplaceni), rozdělil obyvatelstvo do 4 tříd podle majetku (tím rozbil rodovou společnost), umožňuje to i neurozeným v omezené míře přístup k úřadům, určuje pozici ve vojsku • rada 400 – lidová shromáždění, schvalovali zákony • • změna formy vlády – raná řecká tyranis, do čela vlády se dostává jeden člověk – tyran (silný jedinec, který se ujal obchodníků a řemeslníků), bohatý jedinec, upevňuje popularitu i penězi (stavby, hry) • peisistratos (později jeho synové, byli vyhnáni) • • přechod na demokracii – Kleisthenes – vytvořil ústavu, znovu rozdělil obyvatelstvo – podle místa bydliště – deset skupin = Fýl, každá Fýly vyslala 50 lidí do celkové rady, která rozhodovala o městě (rada 500), úřady byly losovány, úřad stratéga (vojenského velitele) byl volený • apella – shromáždění všech svobodných athéňanů, zavedl střepinkový soud (ostrakismus) - na střepy napsali jména lidí, o kterých si mysleli, že škodí městu, a kdo byl napsán nejčastěji byl na 10 let vyhoštěna • • Sparta • Lakedaimón; oligarchická – vláda aristokracie, jih Peloponésu = Lakonie, zabývají se válečnictvím, vývoj statický – režim stálem stejný • původní obyvatelstvo – Heilóti – podmaněno Dóry (Sparťany), zcela bezprávní, stálý strach o život, byla jich většina • půda je majetkem státu, byla rozdělena do rodin, ty ji obdělávaly • • periokové – přistěhovalci, zabývali se obchodem a řemeslem, svobodní ale neplnoprávní (ne občanská práva a práva státu) • sloužili spolu se Sparťany ve vojsku, sparťané privilegovaní, vládnoucí, plnoprávní, nepracovali, věnovali se vojenskému výcviku a válce • byla jich jen desetina, žili z vlastnictví státní půdy a otroků • • Sparta – jeden z nejmocnějších a nejobávanějších států v řecku • 2. pol. 6. stol. – vznik Peloponéského spolku – vytvořen Spartou, městské státy peloponéského poloostrova – v čele Sparta • v čele Sparty 2 králové – 2 rody, dědičná funkce, dohled nad nimi a nad dodržováním zákonů – 5 efortů, vládli v míru a králové vládli v době války • eforti – každý rok voleni shromážděním všech plnoprávných občanů - apella • • soudní a poradní funkce, rada starších gerusia – členové voleni na doživotí (občan starší 60 let), 28 starců – gerontů, členy i oba králové • byli k ruce efortům • • krypterie – hony na otroky – mladí sparťané vycvičení v boji (ještě nebojovali) se živili lovem a bojem (mohou zabít i otroka – učili se zabíjet a snižovali počty otroků) • zákonodárce Lykurgas – legendární (zákony stále stejné již od počátku řecka) • chlapci v 7 letech – museli odejít z rodiny – žili společně s dalšími, učili je starší – výcvik budoucího vojáka, asi v 15-ti letech nastoupili na krypterie • žili i s dospělými muži (i ženatí tam trávili většinu času) • • Klasické období • 500 – 337 př. n. l. • na počátku byly Řecko-perské války, Řecko vyhrálo a Persii porazilo • důvod válek – snaha Persie získat řecký majetek, začátek: Persie zaútočila na řecká města v Malé Asii, města obsadila – vysoké daně – vzpoura, v jejím čele Milét (pomoc tří lodí) • 492 př. Kr. – 1. výprava, námořní, Dareios 1. vede výpravu, výprava ztroskotala u mysu Athos (bouře) • 490 př. Kr. – 2. výprava, námořní, Dareios 1. – výprava s obnoveným vojskem, pluje přes Egejské moře přímo proti Athénám • v Athénách stratég Milthiades, ten vymyslel strategii, vyšli z Athén na pobřeží, které na rozdíl od peršanů dobře znali • bitva u Maratonu – porážka Peršanů, na památku maratonský běh (olympijské hry), Dareios 1. výpravu vzdává • • 480 př. n. l. – 3. výprava, námořní i pozemní, král Xerxes, Peršané se pečlivě připravili, Peršané x Athény + Sparta + další státy středního Řecka • do stř. řecka se dostávají Thermopylskou soutěskou – bitva u Thermopyl • řecko brání Spartský oddíl v čele s králem Leonidasem, sparťanů bylo 200, bránili dlouho, ale peršané podplácí domorodce – boční cesty • obklíčili soutěsku, sparťané všichni pobiti; Athény – stratég Themistokles – nařídil přesun všech athéňanů na ostrov Salamis - athény vypleněny • námořní bitva u ostrova Salamis – Peršané mají víc lodí, ale ty jsou moc velké, řekové měli menší lodě, to byla výhoda, řekové vyhrávají • Xerxes odpluje, své vojáky ale nechal v Řecku, 479 př. n. l. – bitva u Plataj – porážka perské pozemní výpravy, 449 př. Kr. – válka definitivně končí, peršané zcela vytlačeni z Řecka • • • Athény zakládají tzv. athénský námořní spolek, hlavním cílem bylo stavba lodí a vyzbrojení vojska proti peršanům • společná pokladna na ostrově Delos – občas se říká Delský spolek, po válce se spolek mění na Athénskou námořní říši – především Athény využívají peníze ze společné pokladny – začínají být nenáviděny • • Athény za vlády Perikla • Perikles – první stratég (stratégů bylo celkem deset) od 443 do 429 • Athény dosahují nejvyšší demokracie, Perikles zavádí novou ústavu – demokracie se ještě prohloubila • zavedl diety - náhrady za vykonávání úřadu (i chudší mohli vykonávat úřad), posílení postavení Thétů • finanční pomoc pro vojáky z válek, bezplatné vydávání obilí chudým, bohatí musí přispívat na chod Athén • nová výstavba Athén – chrám Parthenón – nejvýznamnější chrám, zasvěcen bohyni Athéně • nové hradby Athén – prodlouženy až k přístavu Pireos ("Dlouhé zdi") • schodiště z Parthenonu = Propylaje •
Starověký Řím • kultura nebyla originální, převzata od Řeků a Etrusků • vytvořili sjednocené impérium • bojovní, cílem bylo vítězství nad nepřáteli a zabírání území • zabývali se bojem, zemědělstvím, později řemeslem a obchodem • Italikové (podle nich název Itálie) • Itálie – málo členitá, ostrovy: Sicílie, Sardinie, Korsika • povrch méně hornatý, umožňoval sjednocení • dostatek nížin, Pádská nížina – Galové (Galie předalpská) • • jejich povahu změnily výboje • původně patriarchální otroctví, později klasické • osídlení: od 2. tis. př. n. l. • Italické kmeny – do střední Itálie; Latinové (oblast Latium, později Řím), Sabinové, Umbrové (střední Itálie) • 1. tis. př.n.l. - Etruskové – západní část severní Itálie (Eutrulie) • vyhynulý národ, jsou záhadní původem (z Lídie?), jazykem a písmem • písmo nerozluštěno, památky nezachovány • rozvíjeli zemědělství, terasovitá pole, vysoušení bažin, uměli zpracovávat kov • svobodné postavení žen • víra v posmrtný život – nekropole (města mrtvých vedle měst živých) • výroba sošek – terakota • náboženství – antropomorfní božstvo • věřili v osud – věštili z letu ptáků, z vnitřností zvířat, výklad snů • tvořili federaci největších 12 měst – byly zde jen městské státy, později Řím • etruská města: Volsinie, Veje • Etruskové ovládli podstatnou část poloostrova – později moc slábne a vládnou Římané • Forum romanum – římské náměstí • • • Římané převzali: • fasces – svazky prutů svázané dohromady, uvnitř byla sekera, znak úřadu, v Římě to byl znak senátu • umění – klenba • typ věštby • gladiátorské zápasy • socha Kapitolské vlčice • Kloaka maxima = velká stoka • • Vznik Říma • pověsti o založení: Aeneas – hlavní hrdina zachránil skupinu Trojanů z hořící Troje a připlul k ústí Tibery • Alba Longa – město, které založil syn Aenea, Romulus a Remus – Řím • původ odvozen od Troje – hrdina Enea • • skutečnost: Řím založili Etruskové spojením pasteveckých osad na 7 pahorcích u Tibery • pahorky spojeny hradbami na město • pahorky: Aventin, Palatin, Kapitol • rok založení 753 př. n. l. • • Doba královská • 753 – 510 př. n. l. • vláda 7 etruských králů (1. Romulus) • v Římě 3 kmeny – Latinové (100 patricijských rodů), Sabinové, Etruskové • dohromady tvořili římský národ (populus romanu) • • patriciové x plebejové – právní vztah „patron x klient“ • patriciové – bohatí, majetní, vlastnili půdu, plnoprávní, zástupci v senátu • plebejové – chudí, svobodní, neplnoprávní, zemědělci, řemeslníci • „klienti“ byli plebejové, patroni je chránili, zaměstnávali, plebejové je za to volili • • senát (SPQR) = senatus populusque romanu (senát a lid římský) - poradní sbor krále (300 členů) • reforma krále Servia Tullia – společnost rozdělena do 5 tříd podle majetku, původně podle urozenosti • první skupina – nejbohatší – přehlasovali ostatní, nejvíce centurií • pátá skupina – nejchudší – neměli práva • každá třída měla založit určitý počet centurií • pátá skupina měla jeden hlas na směnu – centrální sněm • • poslední etruský král Tarquinius Superbus vyhnán i s rodinou z Říma kolem roku 510 př. n. l. • vznik republiky • otroci – patriarchální otroctví • Doba republiky • 510 – 27 př. n. l. • republika – res publica – věc veřejná • moc v rukou lidu, vykonávána prostřednictvím svých volených zástupců = nepřímá demokracie • římské úřady – úředníci – magistráti – voleni • konzulové – byli dva, voleni na 1 rok – střídají se po měsíci • diktátor – byl jeden na půl roku, v době války, konzulové museli odstoupit • kvestoři – 2 až 10, státní finance • cenzoři – chování, dobré mravy • prétoři – soudní úředníci • senát – zahraniční politika, uzavírání míru, válka, zákony • znak fascés, bílá tóga s nachovým okrajem • budova Curie, v senátu - šlechta • • lidové shromáždění – shromáždění obyvatel • • Boj Plebejů za rovnoprávnost • příčina – růst bohatství části plebejů x žádná politická moc • secese (3x) – první 494 př. n. l. – hrozba plebejů, že opustí Řím a založí nové město • => úřad tribuna lidu = právo veta, právo azylu, právo nedotknutelnosti osoby, mohli navrhovat zákony, svolávat lidové shromáždění • • zákony dvanácti desek – 449 př. n. l. - zákoník – občanské, trestní, rodinné právo – je na Forum romanum • 285 př. n. l. – povolení sňatků mezi patricii a plebeji => vznik nobility – vládnoucí bohatá vrstva • homo novus – nový člověk • Války Říma za ovládnutí Itálie • obranné války • proti Etruskům • proti Galům (387 př. n. l.) – vojevůdce Brennus – „Vae victis“ = „běda poraženým“ • • útočné války – proti Etruskům (396 – 265 př. n. l.) • zabrán severozápad Itálie • proti Samnitům (3 války) – udělali z nich spojence • zabrána střední Itálie • • proti řeckým městským státům • Tarent pozval na pomoc krále Pyrrha Epiru (řecký vojevůdce) • => Pyrrhovo vítězství – vítězství, které se takřka rovná porážce • • 270 př. n. l. – zabrána jižní Itálie • 265 př. n. l. – zabrána celá Itálie (od Pádské nížiny po Mesinskou úžinu) • římská armáda – legie (asi 6000 mužů) – občanská armáda, výborně vycvičená a ukázněná • budování silnic (Via Appia) • Charakter římské společnosti a stýtu v době rané republiky • Řím a jeho obyvatelstvo – nadřazeni zbytku Itálie • římské občanství – privilegium Římanů • osobní svoboda • občanská práva • plná ochrana státu kdekoliv v římském státě • nadřazenost nad všemi ostatními obyvateli • • zemědělský charakter společnosti – práva a povinnosti podle vlastnictví půdy • dodržování římských morálních hodnot a ctnosti – statečnost, zdatnost, zbožnost, sebeovládání • skromnost – jednoduchý a prostý způsob života • nábožensky tolerantní – nevnucovali jiným své bohy • nemohli se smířit s křesťanstvím => nakonec v Římě pouze křesťanství • Punské války • 3 – 2 století př. n. l. • boje s Kartágem, boj o západní Středomoří • Kartágo – oligarchická republika, městský stát, vládnou nejbohatší • původně kolonie – silný stát • námezní armáda • bůh Baal – přinášeli mu lidské oběti • příčiny: boj o moc nad západním Středomořím • 1. Punská válka • záminkou pomoc Římanů městu Mesina na Sicílii proti Kartágu • Kartágo mělo výborné lodě, Římané lodě kopírovali -> námořní velmoc • boje dlouho nerozhodné • vítězí Řím – zisk Sicílie => 1. mimoitalské území, 1. římská provincie • prokonzul – vůdce provincie • provincie musely platit daně, nesměly nosit zbraně, daně vybírali publikáni – vybírali víc, aby získali peníze • úřad prokonzula • 2. Punská válka • 218 – 201 př. n. l. • Kartágo nadále velmocí, hledali náhradu v Hispánii • zabírání území • v čele armády Hamilkar Barkas (blesk) – měl dva syny – Hasdrubal a Hanibal • 218 př. n. l. – záminka – útok Hanibala na město Sagunt – později se stalo spojencem Říma • tažení přes Alpy v zimě z Pyrenejského poloostrova – Hanibal se slony, jeho armádu doplnili Galové • 217 př. n. l. – bitva u Trasimenského jezera => porážka Římanů • 216 př. n. l. – bitva u Kann => druhá velká porážka Římanů • 3. Punská válka • v Římě velký strach z Hanibala => vyzbrojeny 2 legie otroků • proslulé zvolání: „Hanibal ante portas“ (Hanibal před branami) • v Itálii poražen Hanibalův bratr Hasdrubal • zničeny Římany Syrakusy – Archimédes • vylodění Římanů v Africe – vítězství u Zamy – 202 př. n. l. • těžké mírové podmínky: 260 tun stříbra Římanům • ztráta všech území kromě města Kartága • ztráta celého loďstva až na 3 obchodní lodě • zákaz vést války, i obranné • • římský řečník Cato starší: „Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno“ • numický král Yogurtha napadl Kartágo • 149 – 146 př. n. l. – obrana před Yogurthem • Kartágo vypleněno a zapáleno – posypáno vápnem, solí a prokleto • obyvatelé, kteří přežili válku, rozprodáni do otroctví • Boj Římanů o východní středomoří • útok na Sýrii (dynastie Sargonovců) – 188 př. n. l. ovládnuta, Řím je prohlásil za spojence • Makedonie (3 války) – 168 př. n. l. – ovládnutí Makedonie => provincie • 146 př. n. l. – dobytí Řecka • 133 př. n. l. – získali Malou Asii (Pergamon) => nazvali ji Asia => Římské impérium • Důsledky římských výbojů • vzniká římské impérium • příliv bohatství – změna způsobu života (Římané bohatí) • příliv otroků – změna na klasické období – práce v zemědělství (latifundia – velkostatky) • ztráta půdy u malých rolníků, neměli půdu, nemohli být vojáky • mizí občanská armáda -> námezní armáda -> reforma 107 př. n. l. – konzul Marius • rozpory v římské společnosti - bohatí x chudí Římané • pozemkové reformy bratří Grachů • 133 př. n. l. – tribunem lidu Tiberius Grachus • navrhl pro Římany pozemkovou reformu • část půdy bohatí vrátí a ta se rozdělí mezi rolníky, odmítli • boje – pokus dopadl špatně – byl ubit i se svými 300 stoupenci • 123 př. n. l. – Gaius Grachus – vrátil se k reformě svého bratra – chtěl ji rozšířit • -> na dobytých územích nová města a okolí dát chudým rolníkům • pokus o rozšíření římského občanství do Itálie – privilegium • nepovedlo se, Gaius zabit • • Římané x spojenci -> spojenecká válka 90 - 88 př. n. l. • přestanou bojovat -> římské občanství – jen Itálie • • otrokáři x otroci – vzpoury otroků • Sicílie – zemědělští otroci povstali 138 - 132 př. n. l. • • siřan Eumnus – dlouhé povstání • Spartakovo povstání • povstání gladiátorů • 73 – 71 př. n. l. • Spartakus – otrok z Trácie • gladiátorská škola v Capui • vzpoura – útěk na Vesuv • porážka římských legií • počet vzbouřenců 60000 • tažení Itálie k Pádu, odchod z Itálie domů • rozdělení otroků – nový pochod na jih, pronajaty lodě od pirátů, zrada • Římané útočí – vojevůdce Marcus Crassus (decimace – skupinky po deseti, jeden zabit) • Římští vojáci vykopali hluboký příkop přes poloostrov, odřízli otrokům cestu zpět • 71 př. n. l. – Spartakus poražen, 6000 zajatců přibili na kříže lemující cestu z Kapuy do Říma • Občanské války • 1. občanská válka – 88-82 př. n. l. • vojevůdce Sulla (optimát – stoupenci aristokracie) x konzul Marius (populár – stoupenci lidu) • oba usilují o tažení do Asie proti králi Mithridatovi z Pontu • Sulla poprvé zaútočil proti Římu • Sullova diktatura – 82-79 př. n. l. – titul diktátora na neomezenou dobu, senát 600 členů, proskripce (seznam nepřátel státu, proti populárům, jeho majetek zkonfiskován) • • • 1. triumvirát – 60 př. n. l. – v pozadí • Pompeius (optimát), Crassus (optimát, patricij, porazil Spartaka), Caesar (plebej, populár) -> co největší moc • 59 př. n. l. – zisk konzulátu -> Caesar táhl do Gálie, Británie, proti Germánům • Crassus – smrt -> spory s Pompeiem • • • 2. občanská válka – 49-45 př. n. l. • „kostky jsou vrženy“ • 48 př. n. l. – bitva u Farsalu (Řecko) – Pompeius poražen • Egypt – podpora Kleopatry VII. • Caesar samovládcem, diktátor, podporoval kolonizaci, příděly obilí chudině, • uděloval občanské právo, úprava kalendáře • 44 př. n. l. – spiknutí proti Caesarovi – zabit na schodech senátu • • • 2. triumvirát – 43 př. n. l. • vládli formálně • Octaviánus (západ), Marcus Antonius (východ), Lepidus (Egypt) • Triumvirové – pány Říma – 3 části • přivlastnili si funkce senátu • úkolem zbavit se vrahů Caesara – zabiti • opět používali proskripce • • • 3. očanská válka • 31 př. n. l. – bitva u Aktia – Antonius poražen x Octavianus – zisk Egypta • 27 př. n. l. – princes (císař) • • římská republika končí => císařství • Principát • 27-284 n. l. • „princes inter pares“ – první mezi rovnými • císař – Octaviánus (24-14 n. l.) – se senátem celá moc; konzul, v senátu, diktátor • kumulace funkcí v rukou císaře, vládce Říma, instituce zachovány • Octaviánus – zakladatel císařství, adoptivní syn J. Caesara • největší oporou vojsko, pretoriáni – osobní císařská garda • starají se o vojsko – veteráni -> půda, společenský vzestup důstojníků • období obnoveného klidu (stabilita) – hospodářsky, vojensky • obnova cest, rozvoj obchodu, centrální vláda • správní reformy – rozdělení provincií -> senátní (klid, ostatní, bez vojska) -> císařské (důležitější, nejvýznamnější území, vojsko, okrajové území) • období rozšiřování říše • posun hranic k Rýnu a Dunaji -> římské obranné valy (Limes Romanus) • pokus o dobití Germánie – 9 n. l. – bitva v Teutoburském lese, prohra Římanů, pobity 3 legie • „pax romana“ – římský mír – velké vojsko -> na zastrašení a poražení • po smrti Oktaviána – dynastie julsko-claudijská (27-68 n. l.) • hospodářská prosperita, rozkvět, klid • moc císařů se neustále zvyšuje – na úkor senátu • adopce – příbuzní císaře • Tiberius -> Caligula (37-41 n. l.) – krutý, tyran, zavražděn pretoriánem • Claudius (41-54 n. l.) – připojil jižní Anglii a Maroko • zavražděn, žena Agrippína • syn Nero (54-68) – vláda senátem, z Nera tyran, krutovládce • považoval se za básníka, nechá zapálit Řím 54. n. l. – inspirace – vinu dává křesťanům – perzekuce • boje o Řím – nová dynastie – Flaviovců (69-96) • Vespasián (69-79) velitel legií na východě, provolán za císaře, po potlačení povstání v Judei – vrací se do Říma, stává se císařem • do senátu – aristokraté ze všech provincií – snaha o předcházení povstání • koloseum – zábava pro římský lid • 79 n. l. – východ Vesuvu – zničeny Pompeje, Herkulaneum – vládne Titus • Domitiánus – další syn Vespasiána (81-96) – krutovládce, tyran • období adoptivních císařů (96-192 n. l.) • největší hospodářský, politický rozmach Říma, zisk největšího území • vládce – nástupci schopní lidé – nemusí být příbuzný – adopce schopných • císaři neměli rozpory se senátem, respektování republikánských tradic • Nerva – 1. adoptivní – zvolen senátem • Traiánus (98-117) – nejvyšší územní rozmach, dobití Dácie a Mezopotámie • Hadriánus (117-138) potíže s udržením říše, konec expanze, už se nebude rozšiřovat • vzdává se Mezopotámie, Limes Romanus – budování dalších – Hadriánův val • 132 – povstání v Judei – v čele Bar Kochba – povstání potlačeno, zákaz pobytu Židů v Judei • • Antonius Pius (138-161) – absolutní vrchol římské moci, žádná krize, největší politický rozmach • Marcus Aurelius (161-180) – „filozof na trůně“, stoik • v této době propukají germánské války -> na Římskou říši • markomanské války – bojovalo se v oblasti Rakouska, Slovenska, Morava • války na východě – boje s parthskou říší -> ztráta východních provincií • konec prosperity, konec zlatého věku, vnější i vnitřní problémy • • Commodus (180-192) – syn, rozpor se senátem, násilně odstraněn • končí období adoptivních císařů • dynastie severovská – období vojenských císařů (193-284), období otevřené krize, boje o trůn • poslední dynastie, moc vojenských velitelů vzrůstá • • Severus (193-211) – zmocňuje se vlády pomocí legií, potlačil senát -> samovláda • Caracalla (211-217) – zavedl občanské právo pro všechny obyvatele říše • -> rychlé změny na trůně, oslabení centrální moci, povstání, vojenská anarchie • říše se na čas rozpadá (pol. 3. století) • Aurelianus (270-275) – obnovena říše • pronásledování křesťanů ve 3. století, v Římě převažoval polyteismus, v čele Jupiter • -> křesťanství nebezpečné – odmítali jakékoli jiné bohy, monoteismus, božský původ císařů • považováni za hrozbu pro římskou společnost • • Dominát • 284 - 476 • všeobecný úpadek říše, pokračování častých změn na trůně • časté útoky barbarů, pax romana nerealizovatelné -> Římané se musí s barbary domluvit • udělali z nich spojence (federáti) -> Římané jim nabídli spolupráci, usazování na území římské říše -> obrana Říma barbary • barbarizace vojska – vojenští velitelé – barbaři, vojsko se stává nezávislé • velký úpadek zemědělství – nedostatek otroků (skončila expanze, všichni jsou občané) • latifundia – pronájem – nájemci – kolóni – kolonát -> později feudalismus (feudální vztahy) • proměna vnímání křesťanství -> na státní náboženství • osobní posílení moci císaře – vyřazení senátu z moci • absolutní vláda, vládne sám • dominus = pán – nejvyšší soudce, zákonodárce, vojevůdce • dominát -> reakce na všeobecnou krizi • Dioklecián (284-305) – původně otrokem, díky legii se stal císařem • zakladatel dominátu, dbal na posílení moci císaře • správní reforma, tetrarchie = vláda 4 císařů (2 vyšší augustové, 2 nižší caesarové) • -> společně ovládali celou říši, každý měl ve správě část říše • caesaři – po smrti augustů jejich nástupci • měnová reforma – nová měna pro podporu řemesel a hospodářství • vojenská reforma – zdvojnásobení legií na 60 • snaha o obnovení pax romana • reformy dočasné – zrušeny nebo sami vyprchaly • pronásledování křesťanů – krvavé, brutální • problémy Římské říše svalovány na křesťany • • Konstantin I. Veliký (306-337) – vítězí v boji o trůn, tetrarchie se neosvědčila • opačný postoj ke křesťanství, vidí v něm silnou oporu, legalizace křesťanství • 313 – edikt milánský – zrovnoprávnění křesťanství s jinými kulty • svoboda vyznání • 325 – koncil (shromáždění) v Nikii -> katolictví proti ariánství • trojjedinost Boha, katolíci – bůh otec = bůh syn = duch svatý • ariánství – otec je důležitější než syn (podobá se člověku) • vítězí katolíci • založení Konstantinopole (Istanbul) – osada Byzantion • Konstantinopol brzy druhým hlavním městem -> přesun politické moci na východ • • Křesťanství • 4. století – obrovský rozmach • církev – oporou císařské moci • polovina 4. století – císař Juliánus Apostata (odpadlík) – snaha k návratu pohanského kultu – neúspěšné -> poslední pronásledování křesťanství • Theodosius I. Veliký (379-395) – katolické křesťanství jako jediné státní náboženství • církevní otcové (patres, apologeti) – šiřitelé víry (4. - 5. století) • sv. Augustýn; sv. Jeroným – přeložil Bibli (původně napsána hebrejsky, řecky, přeložil ji do latiny – Vulgáta) • 395 – rozdělení římské říše na východní a západní část • hranice přes Balkán a v Africe přes Lýbii • kompaktnost, lépe se spravovaly, říše spolu nadále spolupracovaly • východní část – později Byzantská říše – Konstantinopol (do roku 1342) • méně napadána barbary, vnitřní stabilita, hospodářská vyspělost, silná řecká tradice • • západní část – napadána barbary -> federáti, barbarizace armády, hospodářsky i politicky nestabilní, neustálá krize • Stěhování národů • Hunové se posunují do oblasti nad Černým mořem • nad Černým mořem Gótové – část si Hunové podmanili (Ostrogóti) a část prchá k deltě Dunaje (Vizigóti) • Vizigóti se stávají federáty Říma • 378 – spory mezi Vizigóty a Římany – Řím poražen • bitva u Hadrianopole – Vizigóti ohrožují Balkán i Konstantinopol • • 409 – přesun Vizigótů na Západ • 410 – dobytí Říma Vizigóty, vůdce Alarich – dohoda s Římany, že se usadí v oblasti Pyrenejí a budou federáty Západořímské říše • 455 – dobytí Říma Vandaly, Řím totálně vydrancovaný • 476 – vojenský velitel Odoaker sesazuje posledního císaře – Romulus Augustulus => konec Západořímské říše, konec starověku v Evropě a počátek středověku •
Středověk • 476 - 1492 • navazuje na starověk, pravěk • raný (5. - 11. století) • vrcholný (12. - 15. století) • pozdní (15. - polovina 16. století) • Raný středověk • feudealismus • vzniká společnost • základní bohatství - půda • ekonomika středověku založena na vlastnictví půdy • půda oficiálně náležela panovníkovi - ten i přiděloval budoucí šlechtě (feudeálům) jako léno (feudum) • léno přidělováno doživotně za úsluhy (vojenská pomoc, slib věrnosti a udržování dvora) • nejdříve doživotně, později dědičně (panovníkova moc slábne) • lenní soustava - základ ekonomiky • • boj mezi pohanstvím a křesťanstvím • společenská pyramida • král - lenní pán magnátů • velcí feudeálové (magnáti) - leníci krále • drobní feudeálové - leníci magnátů • rolníci - obdělávali půdu • • stratifikace obyvatelstva • feudeálové • panovník • feudeálové (budoucí šlechta) • církev (kněz, jediná vzdělaná vrstva) • měšťané, šlechta (vládnoucí vrstva) • • poddaní • rolníci (bývalí otroci) • kolóni - rolníci obdělávající půdu feudeálům, ekonomická závislost - poddanství • • • nevolník - osobně závislý na feudeálovi, ten jej nesmí zabít, ale může mu přikazovat s kým se oženit • poddanské dávky • feudeálovi - renta (naturální, peněžní, robota - úkony) • církvi - desátky • králi - daně (berně) • • typy půd - poddanská, šlechtická • dominikál - obdělávaji ji poddaní; velkostatky, půda kolem šlechtického sídla • rustikál - poddanská; patří šlechtě, ale ti ji přidělovali poddaným (daně) • společná - les, rybníky, řeky, pastviny • •
Evropa ve středověku 1. část Franská říše • 5. - 9. století • původně barbarský stát, ale nerozpadla se • Frankové - germánské kmeny • romanizace - přijímání znaků od Římanů • Chlodvík - zakladatel Merovejské dynastie (1. dynastie Franské říše), 5. století • násilím připojoval území • jako první přijal křesťanství • přidělování půdy, lenní soustava • první zákonník - Sálský • • Dagobert (631) • boj proti Sámově říši - bojovali proti Avarům • bitva u Wogastisburgu • Merovejci - 6. a 7. století - "leniví králové" • majordomus - správce králova domu, když byl pryč; důsledek vnitřní krize • • majordomus Karel Martel • 732 bitva u Poiters • zastavil vpád Arabů do Evropy • upevnil říši • reorganizoval vojsko - profesionální jezdectví • 711 - Tarik (africký vojevůdce) překročil Gibraltar - Taríkova skála • Maurové přešli Pyreneje, roku 732 je zastavili • • 1492 - reconquista - boj o znovunavrácení území; vyhnali Maury • syn Martela - Pipin III. Krátký - sesadil posledního Merovejce • zakladatel dynastie Karlovců • se souhlasem papeže se stává králem (751) • pomoc papeži proti Langobardům • část území je nezávislý papežský stát • • Karel Veliký • 768 - 814 • syn Pipina • Itálie - Langobardi; připojil Langobardsou říši - rozšířil území • Pyrenejský poloostrov - Arabové - nahnal Araby na řeku Ebro • Německo - Sasové - přinutil je ke christianizaci; rozšířil území - oženil se s princeznou • východ - Avaři (803), Slované - museli platit mírovou daň, zakázal prodej zbraní Slovanům • pohraniční území - marky (česká marka) • nesměli převážet zbraně ke Slovanům • markrabě - velitel marek • • 800 korunován v Římě papežem Lvem III. na římského císaře • považuje se za nástupce císařů římského impéria a hodlá ji obnovit • chce být hlavou celého křesťanství (právo a povinost šířit křesťanství) • konflikty s císaři • protest byzantského císaře proti obnovení císařství na západě • stavby: falc v Cáchách (raně středověký hrad) • správa řiše - uvnitř říše - hrabství - hrabě (dozíral na poddané, vybíral dávky, velitel vojenské hotovosti) • Karolínská renesance • znovuzrození antické vzdělanosti • spisy antuckých autorů - opisovali je mniši • vznik nového, jednoduššího písma - Karolínská minuskule (základ středověkého písma) • • zval do říše spoustu učenců (Einhard - životopis Vita Caroli Magni) • zřizovány školy pro syny šlechticů • říše se rozpadá za jeho vnuků, po jeho smrti • 843 - Verdenská smlouva, Verdenská rozcestí, 3 vnukové si rozdělili říši na 3 části • Západofranská říše - Karel Holý - Francie • Východofranská říše - Ludvík Němec - Německo • Lotharingie - Lothar - severní Itálie (později se rozdělila mezi východo a západofranskou říši • • Byzantská říše • původní Východořímská říše • hlavní město Konstantinopol - Cařihrad (sídlo císaře) • zůstala ekonomika, obchod, peníze • císař Justinián I. + Theodora (spoluvládkyně) • césaropapismus - césar + pápá (nejvyšší svatský panovník) • hlavou východní říše, ale nemůže provádět konkrétní církevní úkony • pokusil se obnovit říši římskou • Belisar (vůdce) - z Byzance na západ • ovládl severní Afriku a severní a středí Itálii • město Ravena - chrám San Vitale • 532 - povstání Niká (zvýšil daně) • v Konstantinopoli římské stavby • Soubor občanského práva - Justiniánův zákoník • podobný zákoníku dvanácti desek • prosazuje křesťanství - ničí antickou vzdělanost (vypálil alexandrijskou knihovnu) • • • části říše - Malá Asie, část východního Středomoří, Balkán, část Itálie, Korsika, Sicílie, severní Afrika, Egypt, východní Slované • soupeři - Bulhaři (turko-tatarský kmen), Arabové, Vikingové, Kyjevská rus • byzantská kultura je ovlivněna helénskou kulturou (z Asie) • kupole - východní Asie, sloupy - Řecko, chrám - Hagia Sofia • • rozvíjí se právní vědy - Justinián napsal Soubor občanského práva • uplatňuje se tam nadvláda a moc císařů • • rozvoj lékařství, matematiky, fyziky • křesťanství - vše co bylo řecké bylo považováno za pohanské, odmítali to • památky - mozaiky, ikony • 1054 - proběhl koncil v Nikai (nejvyšší shromáždění) • na něm se uskutečnilo Velké schizma • rozkol v křesťanské církvi, rozdělení na dva směry • katolíci (islám) - hlavou církve je papež, jazyk bohoslužebný je latina • pravoslavní (ortodoxní) - hlavou církve je patriarcha, původně v Konstantinopoli -> Moskva; řečtina • • Arabská říše • Arabský polosotrov - sucho, pouště • pastevectví, obchod (z Asie přeš Arábii do Afriky) - Mekka • svatyně Kaaba v Mece (černý kámen - úlomek meteoritu) • přicházeli sem Arabové, považovali to za posvátné • • Arabové žili v kmenech jako kočovníci - Beduíni • 622 - Mohamed (kupec z MEkky) vystoupil se svými myšlenkami • islám (muslimové) - monoteistivké náboženství, navazuje na křesťanství a judaismus, víra v Alláha, víra v posmrtný život • • sjednocení arabských kmenů - jednotící prvek islám • 622 - útek Mohameda do Mediny - Hidžrá, počátek arabského letopočtu • 630 - Mohamed dobyl Mekku, přivítali ho, protože pořádal poutě do Mekky • Korán • veršovaný, víra v jediného boha Alláha • Mohamed je jeho prorokem • jednou za život museli navštívit Mekku • pětkrát denně modlitba • dodat almužnu chudým • zachovávat jednou v roce postní měsíc • džihad - svatá válka, kterou vedou muslimové proti lidem • obracejí je na svou víru (vírav posmrtný život, ráj, nesměli jíst vepřové maso, každodenní omývání) • • rozdíly mezi křesťanstvím a islámem • jiný pohled na ráj (muslimové - ráj = pokračování života) • uznávají Krista jako jednoho z proroků • povolení mnohoženství • • Sunna • životopis Mohameda • Šíité - uznávali Sunnu, je jich méně - sektáři (zakladatel Ali) • uznávali za nástupce Mohameda jen jeho potomky • • Sunité - uznávali za nástupce kohokoli (Evropa, Asie, Afrika Irán) • Kalifové • nástupci Mohameda • první dynastie Ummajovců • ovládli Egypt • 711 - Pyrenejský poloostrov - Tarik • 732 -zastaveni Martellem • Arabové zůstali na Pyrenejském poloostrově - Cordobský kalifát • arabský stát = Maurové, nejkulturnější oblast Evropy, vzniklo tam Španělsko • • • další dynestie - Abbasovců • ovládli východ (Malá Asie, Byzancie), hlavní město Damašek • 800 - Al-Rašíd - diplomat • • malířství - neumí zobrazovat zvířata, lidi • arabesky - drobné kresby • • stavby • mešity - bohoslužebné chrámy • minorety • • rozvíjeli vědu (lékařství, mystika, arabská čísla) • cestovatelství • 1492 - recon quista - dobytí křesťany • Slované • indoevropané • původní sídla mezi Dněprem a Vislou • prameny od antických autorů - řekové, nazývali Slovany Venétové • Sklavíni, Antové • nová sídla, 6. - 7. století ukončují stěhování národů • Slované • západní - Poláci, Češi, Slováci • jižní - Balkán - Chorvati, Srbové, Makedonci, Bulhaři • východní - Rusové, Ukrajinci • • doloženo zhruba na konci 5. století - archeologické nálezy, keramika pražského typu • pastevci, zemědělci (v nížinách) • obilniny, ovoce, zelenina (luštěniny, mrkev, zelí) • dobytek, lov ryb, brtnictví - včelařství • • řemesla - kovářství, tkalcovství, káceli lesy - dřevo • žili na vesnicích, v hradištích (ochrana místního obyvatelstva) • patriarchální otroctví • rozpadají se kmenové říše, vznik kmenových svazů • vojenská demokracie - náčelník - budoucí vládce a šlechta • všichni svobodní muži - porady - kmenová shromáždění - mohou spolu rozhodovat - majetková diferenciace • polyteismus - Perun, Radegast, Morana • pohanské svatyně - Arkana • kmenový svaz - obrana před společným nepřítelem - Avarům • Sámova říše • 7. století • divocí kočovníci, ohrožováni Avary z oblasti Maďarska, Panonské nížiny • každý rok nájezdy • brali obyvatele do otroctví • Slované závislí na Avarech • muži do vojska Avarů - slovanští bojovníci - Bifunkové • nastoupili do boje jako první • Slované si zvolili Sáma za knížete - franský kupec • uměl bojovat jiným způsobem - porazil Avary • Frankové poslali posly k Sámovi - zabiti -> válka • 631 - bitva u Wogastisburgu - Dagobert poražen • po Sámově smrti se říše rozpadla • zprávy o Sámově říši - Fradegarova kronika • Velká Morava • 1. společný stát Čechů a Slováků , není to pravda :D • archeologické nálezy • naleziště hradišť - jižní Morava, jihozápadní Slovensko • 1954 - Mikulčice, Staré město u Uherského Hradiště • pozůstatky kostelů, šperky, nástroje • centrum - Velihrad • písemné materiály • anály fuldské (historické zápisy), anály král. Franků • Velká Morava vznikla ze dvou knížectví • Moravské - Mojmír I. (mocnější) • Nitranské - Pribina • • 831 - přijal Mojmír I. křesťanství v Pasově • křesťanství se šíří ze západu • udržoval mír s Franskou říší (843 - východofranská říše) • 830 - Mojmír zaútočil na Pribinu - vyhnán • připojil Nitranské knížectví - vznik Velké Moravy - dynastie Mojmírovců • • po jeho smrti Rastislav • aby udržel celistvost Velké Moravy, chtěl rozšířit křesťanství • 863 - příchod věrozvěstů - Konstantin a Metoděj • bratři ze Soluně, Michal III. je uvolnil • přeložili Bibli do staroslověnštiny • první písmo hlaholice • křesťanská misie - křesťanství ve srozumitelném jazyce • slovanská liturgie (bohoslužba) • papež je povolal do Říma • Konstantin přijal jméno Cyril - smrt • Metoděj se vrátil - arcibiskup Moravsko-panonský • • • Pribina - balatonské knížectví (+syn Kocel) • vládne Svatopluk - nejmocnější vládce, zrádce • přestal spolupracovat s východofranským králem • ovládl české země, Polsko • zástupce Čechů - Bořivoj (pohan, nechal se pokřtít) • boj mezi biskupem Wichingem (franským biskupem) a Metodějem, ten byl zajat • po smrti Metoděje - žáci vyhnáni na východ (Bulharsko, Kyjevská Rus) • cyrilice - základ azbuky • • • po smrti Svatopluka - Mojmír II. • střední Evropu ohrožovaly maďarské kmeny • Velká Morava se rozpadá - 907 • převálcována Maďary • • vnitřní nestabilita, vzpoura velmožů • Bořivoj zatím spojuje české kmeny • • panovník Boleslav • 955 - zastavil Maďary • usadili se v Maďarsku (v Panonské nížině) • • Slovensko součástí maďarské říše (až do konce 1. světové války) • obyvatelé Velké Moravy - zemědělci, šperky, nákončí (spony na opasky) • Partikularismus • feudeální středověká rozdrobenost - rozpad raně středověkých států • důvod - slábne moc panovníka (dává půdu feudeálům do dědičného držení) • sílí moc feudeálů (velmožů) • nájezdy Normanů • • vznikají soběstačná panství (domény) • území jsou slabá (pod nájezdy), nutnost zvýšit obranu území (důvody pro vznik nového státu) • vnitřní rozpory feudeálů •