Z 8.B8 wiki

Historie

• historie je společenská věda, která zkoumá vznik a vývoj lidské společnosti
• historia, magistra vitae - historie je učitelkou života

Historické prameny

• písemné (zákony, buly)
• hmotné (zbraně, nádoby)
• obrazové
• tradiční

Historické metody

• heuristika
• kritické zhodnocení
• interpretace
• syntéza

Historické instituce

• muzeum
• skanzen
• archiv
• galerie

Pomocné vědy historické

• poleografie - typy písma
• diplomatika - úřední listiny
• chronologie - určování času
• numismatika - věda o mincích
• sfragistika - věda o pečetích

Pravěk

• prehistorie - věda zabývající se pravěkem
• archeologie - pomocná věda
• Zdeněk Burian - ilustrace pravěku

Teorie

• náboženská - Zemi a člověka stvořil Bůh během šesti dnů (sedmý odpočíval)
• vědecká - svět vznikl velkým třeskem
  • vše na Zemi se vyvíjí evolucí (postupný vývoj) - Charles Darwin - kniha O vzniku druhů přirozeným výběrem - 1859
  • život se vyvíjí od nižších forem k vyšším, přežijí jen ti nejsilnější
  • opičí procesy - Darwinova teorie odsuzována - nejvíce v USA (silný protestantismus)

Vývoj člověka

• mezi savci se objevují primáti - antropoidní opice, ze které se hominizací (polidštěním) vyvíjí za 10 mil. let člověk
• hominizace byla podmíněna změnou přírodních podmínek - ustupování pralesů
• začali se pohybovat po zemi
• napřimuje se postava - 2x esovitě prohnutá páteř
• mění se složení potravy - větší přísun bílkovin - větší mozkovna
• napřimuje se čelo, tvoří se bradový výčnělej
• palec v opozici proti ostatním prstům - úchop

Periodizace

• podle materiálu (na výrobu zbraní, nástrojů)
  • doba kamenná
    • paleolit - starší - pleistocén (geologická doba), střídání dob ledových (4) a meziledových (3)
    • mezolit - mladší - holocén, zformovalo se dnešní podnebí
    • neolit - mladší
    • eneolit - pozdní, na východě už doba měděná
  • doba bronzová - starší, střední, mladší
  • doba železná (halštatská - laténská - mladší)
• podle způsobu obživy
  • období přisvojovacího hospodářství - sběr, lov
  • období výrobního hospodářství - pastevectví, zemědělství
• antropologická periodizace
  • australopithecus
    • poslední antropoidní opice, první článek člověka (homo)
    • Lucy - nejznámější exemplář australopitheca - 40% kostry
  • homo habilis - člověk zručný
    • první primitivní přirozené nástroje, hrubě opracovaný kámen, bradový výčnělek, prvotní stádo, dorozumívání pomocí skřeků
  • homo erectus - člověk vzpřímený
    • pithecantrophus erectus - Afrika, naleziště Oldunajská rokle
    • sinantrophus erectus - Asie
    • Evropa - člověk heidelberský
    • umí používat oheň, žije v jeskyních v tlupách, univerzální kamenný nástroj - pěstní klín, štěpením opracovává šutry (pazourek, křemen)
  • homo sapiens - člověk moudrý
    • neandrtálský člověk - rodové společenství, prvotní náboženství - abstraktní myšlení
      • způsoby pohřbívání - žárové pohřby; hroby - uloženi naboku, někteří svázaní do kozelce
      • pohřbíváni s jídlem, posypáni červenou hlinkou - šaman
      • vymřeli na konci doby ledové (mamuti odešli)
  • homo sapiens sapiens - člověk dnešního typu
    • žijí v kmenech, rodech
    • přirozená dělba práce - ženy chrání oheň, děti
    • počátky umění - 40000 př. n. l.
    • sošky venuší (Věstonická Venuše) a zvířat (rozbodaných)
    • rytiny na klech, kamenech - znázorněna zvířata ve většinou nadživotní velikosti
    • Altamíra ve Španělsku - zvířata v pohybu, bez lidí

Mezolit

• definitivně mizí ledovce
• odešli mamuti - lov drobnější zvěře - jeleni
• rybolov
• dálkové zbraně - oštěpy, harpuny, luky, šípy
• osídlena především údolí řek
• kruhové chatrče polozemnice - částečně zahloubené do země
• pes

Neolit

• nerovnoměrný vývoj
• 8000 př. n. l. - neolit začíná na předním východě a v Číně
• znalosti se šíří z primárních oblastí do sekundárních - Egypt, Indie, o hodně později Evropa (5000 př. n. l.)
• neolytická revoluce - počátek hospodářství - zemědělství, pastevectví
• Mezopotámie, Egypt, Středomoří - úrodný půlměsíc - vznik zemědělství
• ochočování zvířat
• důsledky: více potravy - prodloužila se délka života, přírůstek obyvatelstva, začali chápat abstraktní pojmy (čas), usedlý způsob života (kvůli zemědělství)
• matriarchát - život rodu v rukou matky - ženy, žena rozhoduje
• první společenská dělba práce, některé rody více pastevectví; vznikají nové činnosti - řemesla
• vznik keramiky

Chalkolit

• přední východ 5000 - 3000 př. n. l.
• metalurgie - zpracování kovů
• kolo, vůz, oradlo
• první rozsáhlé vesnice městského charakteru - hrazené vesnice
• město Jericho (Palestina)
• první peníze - peněžní směna, obchod
• vznik civilizace
• ve stejné době je v Evropě eneolit

Eneolit

• z matriarchátu na patriarchát, rpste role mužů kvůli vojenství, práci
• vznikají vesnické občiny
• sousedská občina - společenství lidí, společně obdělávaná půda
• kultura - skupina lidí se společnými znaky (způsob života)
  • podle místa nálezu (Bylanská kultura)
  • podle způsobu pohřbívání (lid mohylový, lid popelnicových polí)
  • podle zdobení keramiky (lid zvoncových pohárů)
• pestrost kultur (lid zvoncových pohárů, lid nálevkových pohárů, vypíchaná keramika)
• monolitická kultura
  • menhiry - Karmak - S. Francie
  • dolmeny - Stonehenge
• vznikají indoevropské jazyky
• holocén - období mladších čtvrtohor
  • skončily doby ledové
  • vzniká podnebí dnešního typu
  • předchází pleistocén

Doba bronzová

• 1900 - 700 př. n. l.
• bronz - slitina mědi a cínu
• starší - opevněná hradiště - sídla velmožů, centra obchodu a řemeslnné výroby
  • Bylanská kultura
  • sekyra
  • 2. společenská dělba práce - obchod, řemeslo a zemědělství, pastevectví
  • směnný obchod
  • depoty - poklady - plíšky bronzu, polotovary
• střední - výrazně se ochladilo - malá doba ledová
  • začalo se rozvíjet pastevectví
  • lid mohylový - pohřbívání do mohyl (náčelníci)
    • milodary - meče, osobní věci - nůžky, pinzety; ženy - jehlice, náramky
• mladší - lid popelnicových polí - žárové pohřby, nádoby

Doba železná

• 750 př. n. l. - 0
• období halštatské (střední doba železná)
  • kůň, kur domácí - využití nových zvířat
  • "knížecí hroby" - velké pohřební komory
  • "pohřby" na vozíku
• výrazná diferenciace společnosti
• "Býčí skála"
  • vpád Skythů do východní Evropy
  • "Zvěrný sloh" umění
• období laténské - lokalita La Tene
  • Keltové - pravlasti - Francie, Německo, Švýcarsko
    • expanze do ostatní Evropy (Galie, Španělsko, Sev. Itálie, Střední Evropa)
    • potomci Keltů ve Walesu
    • zpracování železa, rotační mlýnky na drcení obilí, použití hrnčířského kruhu
    • druidové - posvátné háje, obřady, léčili, předpovídali budoucnost
    • bojovníci - poraženi Germánskými kmeny
  • Francie - Galové (Galie)
    • hlavní náčelník Galů se snažil spojit Galy proti Římanům - Vercingetorix
  • ČR - Bójové - středověk Bohemia

Doba Římská

• římská hranice - Limes Romanus - opevnění na místech kde se k nim dobývali
  • boje mezi Římany a Germány (barbary)
  • Hadriánův val v Británii
  • obranný val s vojenskými tábory
  • předsunuté věže
  • mezi Rýnem a Dunajem
• Markomanské války (Markomani - Germáni - Narobut vůdcem); Narobut - Čechy
• Kvádové
• Trenčín - 179 n. l. - II. římská legie - Marcus Aurelius
• Germáni (zima) - postupovali - naráželi na Limes Romanus
• Tacitus - římský historik, psal o sídlech a původu Germánů

Období stěhování národů

• přesun kmenů a národů od východu na západ, součást stěhování národů je zničení římské civilizace
• zahájili Hunové - kočovné kmeny - 375 n. l., usídlili se na krátkou dobu v Panonii
  • v 5. století vládce Hunů Attila (Bič boží)
  • bitva na Katalaunských polích (451) - bitva starověkých národů (Hunové x Římané + Keltové + Germáni) - Hunové poraženi
• 476 - pád Západořímské říše
• příchod Slovanů, zánik pravěké společnosti způsoben stěhováním národů a majetkovými rozdíly mezi obyvateli

Starověký orient

• na nejvhodnějších místech, nejřpíhodnějších přírodních podmínkách - teplo, vláha
• Mezopotámie - řeky Eufrat, Tigris
• Čína - Jang-c'-ťiang
• Indie - Gamba, Indus
• Egypt - Nil
• první civilizace, organizuje se společnost, souvisí se vznikem státu
• určitá forma vlády, především monarchie - panovník
• instituce - úředníci, církev, armáda
• státy se závlahovým zařízením: Čína, Egypt, Babylon; bez: Asýrie, Chetité, Persie, Fénicie
• funkce státu vnitřní: obranná, útočná; vnitřní: udržení moci pomocí armády

Charakteristika

• hlavní způsob obživy - zemědělství, závlahové systémy
• panovník byl oficiálním držitelem půdy, ale pracovaly na ní vesnicke občiny - základní jednotky státu (zemědělci a řemeslníci), zemědělci obdělávají půdu, staví stavby
• znalost metalurgie
• oddělení fyzické práce od duševní
• vznik písma
• neměnnost - stabilita vývoje - vše po staletích zůstávalo stejné
• 5 tis. př. n. l. - hrazené vesnice - centrem je chrám - kněží rozhodují - řídí společnost - teokracie
• kněží - obřady, obětí, přerozdělují úrodu, soudí - chrámové hospodářství
• postupně z hrazených vesnic vznikají města, ta mezi sebou bojují
• centrem města je palác - panovník - palácové hospodářství - monarchie
• první typ státu - městský stát 3500 př. n. l.

Stratifikace obyvatelstva

• rozdělení obyvatel do určitých skupin
• vládnoucí skupiny:
  • panovník - absolutní moc
  • velmožové - pomáhají panovníkovi
  • kněží - jediná vzdělaná vrstva, bohoslužby, zaývali se vědami
  • důstojníci - vojenští velitelé
• vrstva ovládaná (neplnoprávní):
  • řemeslníci
  • rolníci
• vrstva bezprávná, nesvobodná: otroci
  • patriarchální otroctví - otroci pracovali v domácnostech
  • státní otroci - v dolech
  • klasické otroctví - otroci = mluvící nástroje (v Řecku a Římě)

Státy

Sumérové

• dolní tok Eufratu a Tigridu
• první národ, který označujeme jménem
• vytvořili klínové písmo (třtinové pero + hlíněné desky) k zapsání záležitostí ekonomického charakteru
• kolo, vůz, závlahový systém, hrnčířský kruh
• Bedřich Hrozný - rozluštil Chetitštinu
• Rawlinson + Grotefend - rozluštili klínové písmo
• sumérské městské státy - Ur, Uruk, Umma, Lagas, Kish, Nippur
• nejstarší stavby - zikkuraty - velký, stupňovitý chrám
• náboženství polyteistické, sochy modlících se sumérů
• památky:
  • Urská standarta - krabice ozdobené obrázky, zachycující děj - mír a válka
  • Gudea z Lagaše - socha krále Gudea
  • Supí stéla - deska, znázorňuje vítězství krále
• města mezi sebou bojovala, oslabovala se

Akkadská říše

• divoké kmeny z východu
• ovládli Summérská města (2340 - 2150 př. n. l.)
• král Sargon I. založil říši
• rozpad Akkadské říše - vznik Babylonské říše

Starobabylonská říše

• 1900 - 1600 př. n. l.
• král Chammurapi - Chammurapiho zákoník - kamenná stéla, sloup, do kterého je do kmene vytesáno 282 zákonů
  • ze zákonů vychází: složení obyvatelstva:
    • plnoprávní (bohatí) občané
    • muskéni - řemeslníci, zemědělci
    • otroci - neplnoprávní
  • zákon odvety - oko za oko, zub za zub - mezi plnoprávnými občany
  • zákon náhrady - mezi plnoprávnými, muskény a otroky

Novobabylonská říše

• Nabukandnezar II. - rozšířil Babylon
  • výboje - Sýrie, Asýrie, Fénicie, Palestina
  • přinutil Židy odejít z Palestiny do Babylonu - stali se z nich otroci
  • stavby v Babylonu:
    • chrám boha Marduba (7 stupňový zikkurat) - Babylonská věž
    • Ištařina brána - impozantní vstup do města (Berlín - Pergamonské muzeum)
    • Cesta procesí
    • visuté zahrady Semiramidiny
  • z tohoto období první zápis Bible
• 535 př. n. l. - Peršané - Kýros II.

Asýrie

• horní a střední tok Eufratu a Tigridu
• pastevci, později řemeslníci
• hlavní město Aššur - staré a střední období asyrské říše
• staroasyrská říše - 19 - 16. stol. př. n. l. - rozpad způsobily kmeny Churritů - ti vytvořili říši Mittani - 15. stol. př. n. l., patřila ke třem nejvýznamnějším zemím - Mittani, Chetitská říše, Egypt

Novoasyrská říše

• 11 - 7. stol. př. n. l.
• dynastie Sargonovců
• Sargon II. - výboje, obsadil Babylonii, Sýrii, Fénicii, Palestinu, Egypt
• dochází k deportaci - násilné přemisťování kmenů, národů
• Aššurbanipal - Asýrie je v defenzívě
  • založil nové město Ninive - Gilgameš - 25 tisíc hliněných tabulek
• zánik vpádem Babyloňanů

Chetitská říše

• Malá Asie - příchod Chetitů ve 2. tis. př. n. l. - Indoevropské kmeny
• hlavní město Chattušaš
• ve 14. stol. př. n. l. největší rozmach - dobré vojsko
• dobyli Sýrii, ve 13. stol. př. n. l. zastavili Egypt
• 1280 př. n. l. první mírová smlouva
• ve 12. stol. př. n. l. chetitská říše rozbita "mořskými národy"
• Bedřich Hrozný rozluštil chetitské písmo

Fénicie

• území Libanonu - městské státy Byblos, Sidon, Tyros
• námořníci, obchodníci, piráti
• výroba červeného barviva - purpuru
• kolonizace středozemního moře - zakládali stálé osady - faktorie, nejznámější Kartágo (S. Afrika)

Perská říše

• vznik v 6. stol. př. n. l. v Íránu
• hlavní město Susy, později Persepolis
• úředníci satrapové, oblasti satrapie
• silná armáda, silnice (první národ, který vybudoval systém silnic), první pošty
• Kýros II. Veliký - dobyl Babylonii, propustil Židy v zajetí
• Kambýses - obsadil Egypt
• Dareios I. + Xerxes (Dareiův syn) - Řecko-perské války, nedobyli Řecko
• Dareios III. - poražen Alexandrem Velikým - bitva u Gaugamél
• 331 př. n. l. rozpad Persie
• Nesmrtelní - osobní garda perských králů

Starověká Indie

• stát se závlahovým systémem
• Harappská kultura - 2. tis. př. n. l. v povodí Indu
• našly se zde pozůstatky ohromných měst (Harap), písmo nerozluštěno
• v průběhu 2. tis. př. n. l. - Árjové v povodí Gangy
• Brahmánismus - rozdělení lidí do kast - lidi z různých kast se nesměli stýkat
• Bráhmani - nejvyšší kasta - kněží; šúdrové - sluhové, nádeníci; nedotknutelní - původní obyvatelé
• Hinduismus - převtělování
  • bohové - Brahma, Višnua, Šiva
  • Védy - oslavné zpěvy - eposy - Mahabháráta, Rámájana
• Buddhismus - 6. stol. př. n. l. - princ Gautama - zřekl se majetku
  • učení směřuje k nirváně
• 3. stol. př. n. l. - dynastie Maurjů
  • král Ašóka - zákony, výstavba říše
• hláskové písmo - 22 souhlásek - základ evropské abecedy

Starověká Palestina

• Kannán, Jericho
• 1850 př. n. l. - Abrahám z města Ur
• 1. zajetí Židů - Hebrejci přesídlili do Egypta - otroci faraonů; Mojžíš ve 13. stol. př. n. l. zpět
• ve 12. stol. př. n. l. vpád mořských národů Pelištějci - Filištíni
  • založili Jeruzalém
• sjednocený židovský stát - 11. stol. př. n. l. - vojevůdce Saul - 1. židovský král
• král David sjednotil Židy, hlavní město Jeruzalém
• král Šalamoun - Šalamounův chrám diplomacie, obchod, silná armáda
• rozpad židovského státu po Šalamounově smrti - 10. stol. př. n. l. na:
  • Izrael (sever ) - hlavní město Samaří - asyrské zajetí Židů - 8. stol př. n. l.
  • Judsko (jih), hlavní město Jeruzalém - babylónské zajetí Židů - 6. stol. př. n. l.
• začátek diaspory - rozptýlení Židů po světě
• v 1. stol. př. n. l. - po "Židovské válce" římská provincie
• Judaismus
  • monoteistické náboženství
  • víra v jednoho Boha (1. Bible vznikla v babylónském zajetí)
  • bůh Jahve (v Bibli "Jsem, který jsem")
  • představa o "vyvoleném národu"
  • zákaz uzavírání sňatků s cizinci
  • náboženské prvky, např. Desatero, převzaty do křesťanství
    • myšlenky o spravedlnosti, svobodě, nezávislosti

Starověká Čína

• říše středu - oddělena od ostatního světa, izolovanost
• vývoj Číny bez přerušení do současnosti - císařství do roku 1911
• jiné dělení historického vývoje - podle vládnoucích dynastií
• jedinečné památky - Velká čínská zeď (13. stol. př. n. l.), Hedvábná cesta - stezka
• velké vynálezy - porcelán, papír, střelný prach, hedvábí
• obrázkové písmo - na papír, hedvábí - štětce

Starověký Egypt

• vznikl v sekundární oblasti
• stát se závlahovým systémem - rozkládá se kolem Nilu
• Egypt je darem řeky Nilu
• zavlažovací zařízení postavil stát a stará se o něj občina
• občina - starají se o zavlažovací zařízení, pěstují, staví
• Nil slouží také k dopravě
• náboženství polyteistické
• bohové - Amon, Ré, Anupev (průvodce mrtvých), Thovt (bůh písařů), Suteh (ztělesnění zla)
• stavba chrámů (také střediskem vzdělanosti)
• každodenní oběti bohům
• podoba bohů - lidská, zvířecí, hlava zvířete + tělo lidské
• mastaby - hroby postaveny již za života Egypťanů, dávaly se tam i amulety
• faraon - inkarnace boha Hora
• společenská pyramida:
  • vládnoucí vrstvy - faraon, kněží, úředníci, vojevůdci
  • ovládané vrstvy - rolníci a řemeslníci - vesnické občiny
  • otroci
• kněz Manetho rozdělil Egypt na 31 dynastií

Chronologie

Rané období

• 3100-2700 př. n. l.
• spojení horního a dolního Egypta faraonem Meni, hlavní město Memfis
• 42 správních oblastí - nomů
• vznik státu - vybudování administrativního aparátu
• zdokonalení písma - hieroglyfů
• stavba prvních hrobek - mastab
• 3. dynastie - faraón Džoser - stupňovitá pyramida - Sakkara - blízko Memfisu, stavitelem vezír Imhotep

Stará říše

• 2700-2180 př. n. l.
• faraoni 4. dynastie - stavitelé pyramid v Gíze - Cheopsova (146,5m), Chefrénova, Mykerina + Velká Sfinga
• stavba pyramid dokazuje vyspělost a organizaci Egypta

1. přechodné období

• 2180-2040 př. n. l.
• vzpoury rolníků a otroků - nastalo období bezvládí v Dolním Egyptě, hladomor
• faraoni v horním Egyptě pak sjednotili

Střední říše

• 2040-1700 př. n. l.
• hlavní město Veséf (Théby) - horní Egypt
• rozšiřování území na jih, budovatelské období
• ebenové (Súdán) a cedrové (Libanon) dřevo, užití bronzu
• Dolní Egypt - stavby - Vládcovy zdi
• spoluvladařství - vybraní synové mohli vládnout s otci

2. přechodné období

• 1700-1550 př. n. l.
• rozpad zapříčinil vpád kmene Hyksosů (z východu) v Dolním Egyptě
• Hyksosům se říkalo vládcové pastýřů
• přinesli do Egypta kolo, vozy a koně
• po 150 letech znovusjednocení Egypta faraony Horního Egypta

Nová říše

• největší rozkvět Egypta (mezi 3 nejmocnější státy - Mitanni, Chetti, Egypt)
• hlavní městoVeséf - Horní Egypt
• nové pohřebiště - Údolí králů a královen - sklaní hroby (Tutanchamonova hrobka)
• sjednotitelem nové říše je faraon Almose I.
• královna Hatšepsovet - královna s vousy, postavila skalní chrám
  • byla regentkou svého bratra - budoucí faraon Thutmose III.
• Thutmose III. - nejvýznamější vojevůdce - Egypt dosáhl největší rozlohy - dobyl Sýrii a Mezopotámii
• Amenhotep IV. - Achmaton
  • Amon - uznávaný bůh
  • kněží měli moc velkou moc, ohrožovali faraonovu moc
  • faraon zavrhl všechny egyptské bohy, zavedl nového boha Atona
  • náboženský reformátor, změnil své jméno na Achmaton
  • egyptské náboženství se stává monoteistickým
  • nové hlavní město Achetaton
  • manželka Nefertiti
  • Achnaton se příliš zabýval bohem, poštval proti sobě kněží, velmože a armádu, byl zavražděn
• Tutnachamon, syn Achnatona, nastoupil jako devítiletý, loutka v rukou kněze Aje
  • návrat k bohu Amonovi
  • soupeř Aje - vojevůdce Haremheb (později faraon)
  • Tutnachamon umírá velmi mladý
  • jeho hrobka - jediná nevykradená
• po Haremhebovi nastoupila dynastie Ramessovců
• Ramesse II. Veliký - 13. stol. př. n. l.
  • výboje - bitva u Kadeše (1285 př. n. l.) proti Chetitům
  • první mírová smlouva v dějinách + sňatek (1280 úř. n. l.)
  • Abu Simbel - stavitel chrámů Karnak, Luxor - zádušné chrámy, přinášely se sem oběti pro mrtvé faraony
• konec Nové říše (12. stol. př. n. l.)
  • vláda Ramesse II.
  • vpád "mořských národů" neznámého původu
  • zničili Chetitskou říši, Mykény, Sýrii
  • rozpad Egypta na Horní a Dolní Egypt

3. přechodné období

• 1085-712 př. n. l.
• Horní Egypt - vláda kněžích boha Amona ve Vesétu
• Dolní Egypt - faraoni ve městě Tanis v deltě, střídají se cizí dynastie (libyjská a nubijská)

Pozdní doba

• 712-525 př. n. l.
• 7. stol. př. n. l. Egypt ovládnut Asyřany
• Sajská dynastie

Konec starověkého Egypta

• 625 - král Kambýses (Peršan) dobyl Egypt
• 332 - Egypt ovládl Alexandr Veliký (založil město Alexandrie - knihovna)
• 323 - helenistický stát dynastie Ptolemaiovců
• poslední královna - Kleopatra VII.
• 31 - římská provincie

Kultura

• písmo - hieroglyfy - obrázkové, posvátné písmo, tesáno do kamene - hrobky
• z hieroglyfů vznikly:
  • hieratické písmo - kněží
  • démotické písmo - lidové, písaři
• kartuše - do nich se psala jména faraonů
• písmo rozluštil Francois Champollion
• sochařství:
  • obelisky, Memnonovy kolosy, reliéfy (Achnaton a Nefertiti) - rytiny, pyramidy
  • kolosy - tesány podle kánonu - důležití lidé, strnulá poloha, nadživotní velikost
• malířství - nezlani perspektivu, hlava z profilu, tělo přímo
• kanapy - nádoby, kam se dávaly orgány mumií
• sarkofág - rakve

Klasické státy

• Řecko, Řím
• rozvoj od 2. tis. př. n. l.
• přímořské státy (život a fungování spjato se Středozemním mořem)
• půda je v soukromém vlastnictví
• převážně řemeslná výroba, obchod
• typické je klasické otroctví – otrok není člověk, je to jen mluvící nástroj
• dynamický vývoj (střídají se formy vlády)

Starověké Řecko

Členění

• pevninské (jih Balkánského poloostrova)
  • severní Řecko - Makedonie – ve srovnání se zbytkem Řecka zaostalá
  • střední Řecko – vyspělé, složené z městských států
    • Attika (oblast), v ní Athény
  • Peloponés (oddělen korintským zálivem, spojen korintskou šíjí), oblast Lakónie (Sparta)
• ostrovy v Egejském moři – Rhodos, Sumos, Lesbos
• západ Malé Asie, Milét, Fez, Smyrna

Povrch

• hornatý povrch, nížiny jen u pobřeží moře, začali dobývat a zpracovávat rudy z hor, řemeslníci
• Heinrich Schliemann – objevil Tróju a Mykény
• hornatý povrch zabraňoval sjednocení Řecka (byly jen městské státy), sjednocení bránila take individualita měst

Obyvatelstvo

• Helénové = Řekové; přišli ve třech vlnách
  • 2000 př. n. l. – Achátové – obsadili (Střední Řecko) a Peloponés
  • 1400 př. n. l. – Iónové, Aiolové – obsadili Střední Řecko
  • 1100 př. n. l. – Dórové – bojovní, na nižší úrovni, došli až na Peloponés a založili Spartu

Chronologie

Minojské období

• 2300 – 1450 př. n. l.
• Kréta – největší Řecký ostrov, vznik civilizace (první v Evropě) Minojská – podle mýtického krále – Minoa z Knossu (labyrint)
• lineární písmo typu A – nerozluštěno (disk z Faistu – pokrytý tímto písmem)
• 2000 př. n. l. – první města – s neopevněnými paláci (ostrov, nehrozí nebezpečí)
  • paláce – Knossos, Faistos (archeolog sir Arthur Evans)
• hlavní božstvo – bohyně matka
• ženy – svobodné postavení (vlastnily majetek)
• posvátné zvíře – býk
• náboženské slavnosti spjaté s kultem býka
• zánik – občanská válka, 15. stol. př. n. l. zemětřesení (ostrov Théra), vpád Achajů z Peloponésu
• památka – disk z Faistu

Mykénské období

• 1600 – 1200 př. n. l.
• Peloponés
• doba heroů – hrdinů
• stavba mohutných opevněných paláců (Kyklopské hrady) – sídla králů (basilů, první král se jmenoval Basileos)
• Mykény – Lví brána (vstup) (nejvýznamnější hrad na Peloponésu), Tyrins
• šachtové hroby vládců – thalosy, Atreova pokladnice – velké poklady – bronzové meče, šperky, džbány, zlaté masky – Agamemnonova – vedl Trojskou válku
• 13. stol. př. n. l. – Trojská válka – Troja, pahorek Hisarlik – Homér – Ilias a Odysea
• Schliemann objevil Troju (spáleniště) – Priamův poklad
• lineární písmo typu B – rozluštěno

Homérovské Řecko

• temná staletí
• 11. – 8. století př. n. l.; 12. století – vpád „mořských národů“ = "temné období"
• příchod Dórů – kočovníci na koních, železné zbraně, změna předchozí civilizace – hmotný a kulturní úbytek
• zapomenuta znalost písma – v 8. století nové písmo – od Féničanů, obohaceno o samohlásky
• 1. řecká kolonizace – do Malé Asie – založena města Dres, Milét, Smyrna; 10. stol. – vyvolána příchodem Dórů a strachem z nich
• postupně došlo k vzestupu – důkazem eposy Ilias a Odysea, podle jejich autora se období říká Homérské

Archaické období

• 8. – 6. stol. př. n. l.
• vznik řeckých městských států – polis
• vzniká občanská společnost – lidé – občané jsou si rovni, vybírají si úředníky, oligarchie – mocná skupina (hrstka) lidí, ovládají polis – např. ve Spartě
• demokracie – Athény, démos – lid, vláda lidu = vláda svobodných občanů, práva: právo volit a být volen, zastávat úřady, majetek, spravedlivý soud; svobodný občan se musel v Athénách narodit svobodným občanům
• povinnosti – platit daně, bránit město (těžkooděnci, dlouhá kopí, lehkooděnci, thetovéc (nejchudší) – sloužili na lodích, + nejdražší jízdy na koních,
• vojsko – vytvářeli Falangy – řecký oddíl (dlouhá kopí) , další povinnosti – vzývat bohy města a plodit děti.
• využívala se znalost písma, rozvíjí se obchod (peněžní), města se sdružují do větších spolků,
• 2. řecká kolonizace - velká řecká kolonizace, 8. – 6. stol. př. n. l.
  • příčiny: přelidněnost Řecka, nedostatek potravin, hledání nových zdrojů surovin a odbytišť
  • směry: Jižní Itálie + Sicílie – nejúrodnější půda ("Velké Řecko")
  • původní město = metropole, kolonie (faktorie)
  • změnilo to hospodářství Řecka – obilí levně dováželi, pěstovali obilí a vinnou révu (vyžaduje čas a peníze)
  • rozšířilo se dlužní otroctví = vzpoury, nepokoje; hlavní nepřítel – Féničané (taky obchodovali a dělali kolonie)
  • i lidé v koloniích se považovali za Řeky, udržení spojitosti – jednoty (Bůh, Všeřecké hry – vše společné)
• hry – především sportovní – Olympijské hry, Pythické (Pythin a věštkyně v Delfách), istmické hry – Korint; v době her se přerušovaly války
  • Olympijské hry původně jednodenní, jedna disciplína – běh (na jeden stadion), postupně se rozšířily, odměnou byl vavřínový (myrtový) věnec, závodníci byli nazí, her se nesměly účastnit ženy; poslední Olympijské hry starověku byly 393 n. l., další rok byly zakázány císařem jako pohanské, obnoveny roku 1896 – v Řecku

Athény

• příklad demokratického státu, vývoj dynamický – stále se vyvíjí, hlavní zaměstnání – obchod a řemeslná výroba
• aristokraté – rozhodující role, zpočátku v čele

1. král (basileos), kmenová společnost (leg. Theseus), zemědělci, později řemeslníci a obchodníci
2. vláda rodové aristokracie (oligarchie) – 9 úředníků (archontů), areopag – doživotní rada bývalých archontů, dochází ke 2. řecké kolonizaci (mnoho lidí do otroctví – patriarchální otroctví), nastupuje doba zákonodárců, aby vyřešili situaci chudých a nových otroků
   • Drakon – 623 př. n. l. – přísné zákony (až příliš, moc neuspěly)
   • Solón – 594 př. n. l. – zrušil dlužní otroctví, všechny dlužní otroky stát vykoupil (byli vyplaceni), rozdělil obyvatelstvo do 4 tříd podle majetku (tím rozbil rodovou společnost), umožňuje to i neurozeným v omezené míře přístup k úřadům, určuje pozici ve vojsku
   • rada 400 – lidová shromáždění, schvalovali zákony
3. změna formy vlády – raná řecká tyranis, do čela vlády se dostává jeden člověk – tyran (silný jedinec, který se ujal obchodníků a řemeslníků), bohatý jedinec, upevňuje popularitu i penězi (stavby, hry)
   • peisistratos (později jeho synové, byli vyhnáni)
4. přechod na demokracii – Kleisthenes – vytvořil ústavu, znovu rozdělil obyvatelstvo – podle místa bydliště – deset skupin = Fýl, každá Fýly vyslala 50 lidí do celkové rady, která rozhodovala o městě (rada 500), úřady byly losovány, úřad stratéga (vojenského velitele) byl volený
   • apella – shromáždění všech svobodných athéňanů, zavedl střepinkový soud (ostrakismus) - na střepy napsali jména lidí, o kterých si mysleli, že škodí městu, a kdo byl napsán nejčastěji byl na 10 let vyhoštěna

Sparta

• Lakedaimón; oligarchická – vláda aristokracie, jih Peloponésu = Lakonie, zabývají se válečnictvím, vývoj statický – režim stálem stejný
• původní obyvatelstvo – Heilóti – podmaněno Dóry (Sparťany), zcela bezprávní, stálý strach o život, byla jich většina
  • půda je majetkem státu, byla rozdělena do rodin, ty ji obdělávaly
• periokové – přistěhovalci, zabývali se obchodem a řemeslem, svobodní ale neplnoprávní (ne občanská práva a práva státu)
  • sloužili spolu se Sparťany ve vojsku, sparťané privilegovaní, vládnoucí, plnoprávní, nepracovali, věnovali se vojenskému výcviku a válce
  • byla jich jen desetina, žili z vlastnictví státní půdy a otroků
• Sparta – jeden z nejmocnějších a nejobávanějších států v řecku
• 2. pol. 6. stol. – vznik Peloponéského spolku – vytvořen Spartou, městské státy peloponéského poloostrova – v čele Sparta
• v čele Sparty 2 králové – 2 rody, dědičná funkce, dohled nad nimi a nad dodržováním zákonů – 5 efortů, vládli v míru a králové vládli v době války
  • eforti – každý rok voleni shromážděním všech plnoprávných občanů - apella
• soudní a poradní funkce, rada starších gerusia – členové voleni na doživotí (občan starší 60 let), 28 starců – gerontů, členy i oba králové
  • byli k ruce efortům
• krypterie – hony na otroky – mladí sparťané vycvičení v boji (ještě nebojovali) se živili lovem a bojem (mohou zabít i otroka – učili se zabíjet a snižovali počty otroků)
  • zákonodárce Lykurgas – legendární (zákony stále stejné již od počátku řecka)
  • chlapci v 7 letech – museli odejít z rodiny – žili společně s dalšími, učili je starší – výcvik budoucího vojáka, asi v 15-ti letech nastoupili na krypterie
  • žili i s dospělými muži (i ženatí tam trávili většinu času)

Klasické období

• 500 – 337 př. n. l.
• na počátku byly Řecko-perské války, Řecko vyhrálo a Persii porazilo
  • důvod válek – snaha Persie získat řecký majetek, začátek: Persie zaútočila na řecká města v Malé Asii, města obsadila – vysoké daně – vzpoura, v jejím čele Milét (pomoc tří lodí)
  • 492 př. Kr. – 1. výprava, námořní, Dareios 1. vede výpravu, výprava ztroskotala u mysu Athos (bouře)
  • 490 př. Kr. – 2. výprava, námořní, Dareios 1. – výprava s obnoveným vojskem, pluje přes Egejské moře přímo proti Athénám
    • v Athénách stratég Milthiades, ten vymyslel strategii, vyšli z Athén na pobřeží, které na rozdíl od peršanů dobře znali
    • bitva u Maratonu – porážka Peršanů, na památku maratonský běh (olympijské hry), Dareios 1. výpravu vzdává
  • 480 př. n. l. – 3. výprava, námořní i pozemní, král Xerxes, Peršané se pečlivě připravili, Peršané x Athény + Sparta + další státy středního Řecka
    • do stř. řecka se dostávají Thermopylskou soutěskou – bitva u Thermopyl
    • řecko brání Spartský oddíl v čele s králem Leonidasem, sparťanů bylo 200, bránili dlouho, ale peršané podplácí domorodce – boční cesty
    • obklíčili soutěsku, sparťané všichni pobiti; Athény – stratég Themistokles – nařídil přesun všech athéňanů na ostrov Salamis - athény vypleněny
    • námořní bitva u ostrova Salamis – Peršané mají víc lodí, ale ty jsou moc velké, řekové měli menší lodě, to byla výhoda, řekové vyhrávají
    • Xerxes odpluje, své vojáky ale nechal v Řecku, 479 př. n. l. – bitva u Plataj – porážka perské pozemní výpravy, 449 př. Kr. – válka definitivně končí, peršané zcela vytlačeni z Řecka
• Athény zakládají tzv. athénský námořní spolek, hlavním cílem bylo stavba lodí a vyzbrojení vojska proti peršanům
  • společná pokladna na ostrově Delos – občas se říká Delský spolek, po válce se spolek mění na Athénskou námořní říši – především Athény využívají peníze ze společné pokladny – začínají být nenáviděny

Athény za vlády Perikla

• Perikles – první stratég (stratégů bylo celkem deset) od 443 do 429
• Athény dosahují nejvyšší demokracie, Perikles zavádí novou ústavu – demokracie se ještě prohloubila
• zavedl diety - náhrady za vykonávání úřadu (i chudší mohli vykonávat úřad), posílení postavení Thétů
• finanční pomoc pro vojáky z válek, bezplatné vydávání obilí chudým, bohatí musí přispívat na chod Athén
• nová výstavba Athén – chrám Parthenón – nejvýznamnější chrám, zasvěcen bohyni Athéně
• nové hradby Athén – prodlouženy až k přístavu Pireos ("Dlouhé zdi")
• schodiště z Parthenonu = Propylaje

Starověký Řím

• kultura nebyla originální, převzata od Řeků a Etrusků
• vytvořili sjednocené impérium
• bojovní, cílem bylo vítězství nad nepřáteli a zabírání území
• zabývali se bojem, zemědělstvím, později řemeslem a obchodem
• Italikové (podle nich název Itálie)
• Itálie – málo členitá, ostrovy: Sicílie, Sardinie, Korsika
• povrch méně hornatý, umožňoval sjednocení
  • dostatek nížin, Pádská nížina – Galové (Galie předalpská)
• jejich povahu změnily výboje
• původně patriarchální otroctví, později klasické
• osídlení: od 2. tis. př. n. l.
  • Italické kmeny – do střední Itálie; Latinové (oblast Latium, později Řím), Sabinové, Umbrové (střední Itálie)
  • 1. tis. př.n.l. - Etruskové – západní část severní Itálie (Eutrulie)
    • vyhynulý národ, jsou záhadní původem (z Lídie?), jazykem a písmem
    • písmo nerozluštěno, památky nezachovány
    • rozvíjeli zemědělství, terasovitá pole, vysoušení bažin, uměli zpracovávat kov
    • svobodné postavení žen
    • víra v posmrtný život – nekropole (města mrtvých vedle měst živých)
    • výroba sošek – terakota
    • náboženství – antropomorfní božstvo
    • věřili v osud – věštili z letu ptáků, z vnitřností zvířat, výklad snů
    • tvořili federaci největších 12 měst – byly zde jen městské státy, později Řím
    • etruská města: Volsinie, Veje
    • Etruskové ovládli podstatnou část poloostrova – později moc slábne a vládnou Římané
    • Forum romanum – římské náměstí
• Římané převzali:
  • fasces – svazky prutů svázané dohromady, uvnitř byla sekera, znak úřadu, v Římě to byl znak senátu
  • umění – klenba
  • typ věštby
  • gladiátorské zápasy
  • socha Kapitolské vlčice
  • Kloaka maxima = velká stoka

Vznik Říma

• pověsti o založení: Aeneas – hlavní hrdina zachránil skupinu Trojanů z hořící Troje a připlul k ústí Tibery
  • Alba Longa – město, které založil syn Aenea, Romulus a Remus – Řím
  • původ odvozen od Troje – hrdina Enea
• skutečnost: Řím založili Etruskové spojením pasteveckých osad na 7 pahorcích u Tibery
  • pahorky spojeny hradbami na město
  • pahorky: Aventin, Palatin, Kapitol
  • rok založení 753 př. n. l.

Doba královská

• 753 – 510 př. n. l.
• vláda 7 etruských králů (1. Romulus)
• v Římě 3 kmeny – Latinové (100 patricijských rodů), Sabinové, Etruskové
  • dohromady tvořili římský národ (populus romanu)
• patriciové x plebejové – právní vztah „patron x klient“
  • patriciové – bohatí, majetní, vlastnili půdu, plnoprávní, zástupci v senátu
  • plebejové – chudí, svobodní, neplnoprávní, zemědělci, řemeslníci
  • „klienti“ byli plebejové, patroni je chránili, zaměstnávali, plebejové je za to volili
• senát (SPQR) = senatus populusque romanu (senát a lid římský) - poradní sbor krále (300 členů)
• reforma krále Servia Tullia – společnost rozdělena do 5 tříd podle majetku, původně podle urozenosti
  • první skupina – nejbohatší – přehlasovali ostatní, nejvíce centurií
  • pátá skupina – nejchudší – neměli práva
  • každá třída měla založit určitý počet centurií
  • pátá skupina měla jeden hlas na směnu – centrální sněm
• poslední etruský král Tarquinius Superbus vyhnán i s rodinou z Říma kolem roku 510 př. n. l.
• vznik republiky
• otroci – patriarchální otroctví

Doba republiky

• 510 – 27 př. n. l.
• republika – res publica – věc veřejná
• moc v rukou lidu, vykonávána prostřednictvím svých volených zástupců = nepřímá demokracie
• římské úřady – úředníci – magistráti – voleni
  1. konzulové – byli dva, voleni na 1 rok – střídají se po měsíci
  2. diktátor – byl jeden na půl roku, v době války, konzulové museli odstoupit
  3. kvestoři – 2 až 10, státní finance
  4. cenzoři – chování, dobré mravy
  5. prétoři – soudní úředníci
  6. senát – zahraniční politika, uzavírání míru, válka, zákony
     • znak fascés, bílá tóga s nachovým okrajem
     • budova Curie, v senátu - šlechta
  7. lidové shromáždění – shromáždění obyvatel

Boj Plebejů za rovnoprávnost

• příčina – růst bohatství části plebejů x žádná politická moc
• secese (3x) – první 494 př. n. l. – hrozba plebejů, že opustí Řím a založí nové město
  • => úřad tribuna lidu = právo veta, právo azylu, právo nedotknutelnosti osoby, mohli navrhovat zákony, svolávat lidové shromáždění
• zákony dvanácti desek – 449 př. n. l. - zákoník – občanské, trestní, rodinné právo – je na Forum romanum
• 285 př. n. l. – povolení sňatků mezi patricii a plebeji => vznik nobility – vládnoucí bohatá vrstva
• homo novus – nový člověk

Války Říma za ovládnutí Itálie

• obranné války
  • proti Etruskům
  • proti Galům (387 př. n. l.) – vojevůdce Brennus – „Vae victis“ = „běda poraženým“
• útočné války – proti Etruskům (396 – 265 př. n. l.)
  • zabrán severozápad Itálie
  • proti Samnitům (3 války) – udělali z nich spojence
  • zabrána střední Itálie
• proti řeckým městským státům
  • Tarent pozval na pomoc krále Pyrrha Epiru (řecký vojevůdce)
  • => Pyrrhovo vítězství – vítězství, které se takřka rovná porážce
• 270 př. n. l. – zabrána jižní Itálie
• 265 př. n. l. – zabrána celá Itálie (od Pádské nížiny po Mesinskou úžinu)
• římská armáda – legie (asi 6000 mužů) – občanská armáda, výborně vycvičená a ukázněná
• budování silnic (Via Appia)

Charakter římské společnosti a stýtu v době rané republiky

• Řím a jeho obyvatelstvo – nadřazeni zbytku Itálie
• římské občanství – privilegium Římanů
  • osobní svoboda
  • občanská práva
  • plná ochrana státu kdekoliv v římském státě
  • nadřazenost nad všemi ostatními obyvateli
• zemědělský charakter společnosti – práva a povinnosti podle vlastnictví půdy
• dodržování římských morálních hodnot a ctnosti – statečnost, zdatnost, zbožnost, sebeovládání
• skromnost – jednoduchý a prostý způsob života
• nábožensky tolerantní – nevnucovali jiným své bohy
• nemohli se smířit s křesťanstvím => nakonec v Římě pouze křesťanství

Punské války

• 3 – 2 století př. n. l.
• boje s Kartágem, boj o západní Středomoří
• Kartágo – oligarchická republika, městský stát, vládnou nejbohatší
• původně kolonie – silný stát
• námezní armáda
• bůh Baal – přinášeli mu lidské oběti
• příčiny: boj o moc nad západním Středomořím

1. Punská válka

• záminkou pomoc Římanů městu Mesina na Sicílii proti Kartágu
• Kartágo mělo výborné lodě, Římané lodě kopírovali -> námořní velmoc
• boje dlouho nerozhodné
• vítězí Řím – zisk Sicílie => 1. mimoitalské území, 1. římská provincie
• prokonzul – vůdce provincie
• provincie musely platit daně, nesměly nosit zbraně, daně vybírali publikáni – vybírali víc, aby získali peníze
• úřad prokonzula

2. Punská válka

• 218 – 201 př. n. l.
• Kartágo nadále velmocí, hledali náhradu v Hispánii
• zabírání území
• v čele armády Hamilkar Barkas (blesk) – měl dva syny – Hasdrubal a Hanibal
• 218 př. n. l. – záminka – útok Hanibala na město Sagunt – později se stalo spojencem Říma
• tažení přes Alpy v zimě z Pyrenejského poloostrova – Hanibal se slony, jeho armádu doplnili Galové
• 217 př. n. l. – bitva u Trasimenského jezera => porážka Římanů
• 216 př. n. l. – bitva u Kann => druhá velká porážka Římanů

3. Punská válka

• v Římě velký strach z Hanibala => vyzbrojeny 2 legie otroků
• proslulé zvolání: „Hanibal ante portas“ (Hanibal před branami)
• v Itálii poražen Hanibalův bratr Hasdrubal
• zničeny Římany Syrakusy – Archimédes
• vylodění Římanů v Africe – vítězství u Zamy – 202 př. n. l.
• těžké mírové podmínky: 260 tun stříbra Římanům
  • ztráta všech území kromě města Kartága
  • ztráta celého loďstva až na 3 obchodní lodě
  • zákaz vést války, i obranné
• římský řečník Cato starší: „Ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno“
• numický král Yogurtha napadl Kartágo
• 149 – 146 př. n. l. – obrana před Yogurthem
• Kartágo vypleněno a zapáleno – posypáno vápnem, solí a prokleto
• obyvatelé, kteří přežili válku, rozprodáni do otroctví

Boj Římanů o východní středomoří

• útok na Sýrii (dynastie Sargonovců) – 188 př. n. l. ovládnuta, Řím je prohlásil za spojence
• Makedonie (3 války) – 168 př. n. l. – ovládnutí Makedonie => provincie
• 146 př. n. l. – dobytí Řecka
• 133 př. n. l. – získali Malou Asii (Pergamon) => nazvali ji Asia => Římské impérium

Důsledky římských výbojů

• vzniká římské impérium
• příliv bohatství – změna způsobu života (Římané bohatí)
• příliv otroků – změna na klasické období – práce v zemědělství (latifundia – velkostatky)
• ztráta půdy u malých rolníků, neměli půdu, nemohli být vojáky
• mizí občanská armáda -> námezní armáda -> reforma 107 př. n. l. – konzul Marius
• rozpory v římské společnosti - bohatí x chudí Římané
• pozemkové reformy bratří Grachů
• 133 př. n. l. – tribunem lidu Tiberius Grachus
  • navrhl pro Římany pozemkovou reformu
  • část půdy bohatí vrátí a ta se rozdělí mezi rolníky, odmítli
  • boje – pokus dopadl špatně – byl ubit i se svými 300 stoupenci
  • 123 př. n. l. – Gaius Grachus – vrátil se k reformě svého bratra – chtěl ji rozšířit
  • -> na dobytých územích nová města a okolí dát chudým rolníkům
  • pokus o rozšíření římského občanství do Itálie – privilegium
  • nepovedlo se, Gaius zabit
• Římané x spojenci -> spojenecká válka 90 - 88 př. n. l.
  • přestanou bojovat -> římské občanství – jen Itálie
• otrokáři x otroci – vzpoury otroků
  • Sicílie – zemědělští otroci povstali 138 - 132 př. n. l.
• siřan Eumnus – dlouhé povstání

Spartakovo povstání

• povstání gladiátorů
• 73 – 71 př. n. l.
• Spartakus – otrok z Trácie
• gladiátorská škola v Capui
• vzpoura – útěk na Vesuv
• porážka římských legií
• počet vzbouřenců 60000
• tažení Itálie k Pádu, odchod z Itálie domů
• rozdělení otroků – nový pochod na jih, pronajaty lodě od pirátů, zrada
• Římané útočí – vojevůdce Marcus Crassus (decimace – skupinky po deseti, jeden zabit)
• Římští vojáci vykopali hluboký příkop přes poloostrov, odřízli otrokům cestu zpět
• 71 př. n. l. – Spartakus poražen, 6000 zajatců přibili na kříže lemující cestu z Kapuy do Říma

Občanské války

• 1. občanská válka – 88-82 př. n. l.
  • vojevůdce Sulla (optimát – stoupenci aristokracie) x konzul Marius (populár – stoupenci lidu)
  • oba usilují o tažení do Asie proti králi Mithridatovi z Pontu
  • Sulla poprvé zaútočil proti Římu
  • Sullova diktatura – 82-79 př. n. l. – titul diktátora na neomezenou dobu, senát 600 členů, proskripce (seznam nepřátel státu, proti populárům, jeho majetek zkonfiskován)

• 1. triumvirát – 60 př. n. l. – v pozadí
  • Pompeius (optimát), Crassus (optimát, patricij, porazil Spartaka), Caesar (plebej, populár) -> co největší moc
  • 59 př. n. l. – zisk konzulátu -> Caesar táhl do Gálie, Británie, proti Germánům
  • Crassus – smrt -> spory s Pompeiem

• 2. občanská válka – 49-45 př. n. l.
  • „kostky jsou vrženy“
  • 48 př. n. l. – bitva u Farsalu (Řecko) – Pompeius poražen
  • Egypt – podpora Kleopatry VII.
  • Caesar samovládcem, diktátor, podporoval kolonizaci, příděly obilí chudině,
  • uděloval občanské právo, úprava kalendáře
  • 44 př. n. l. – spiknutí proti Caesarovi – zabit na schodech senátu

• 2. triumvirát – 43 př. n. l.
  • vládli formálně
  • Octaviánus (západ), Marcus Antonius (východ), Lepidus (Egypt)
  • Triumvirové – pány Říma – 3 části
  • přivlastnili si funkce senátu
  • úkolem zbavit se vrahů Caesara – zabiti
  • opět používali proskripce

• 3. očanská válka
  • 31 př. n. l. – bitva u Aktia – Antonius poražen x Octavianus – zisk Egypta
  • 27 př. n. l. – princes (císař)
• římská republika končí => císařství

Principát

• 27-284 n. l.
• „princes inter pares“ – první mezi rovnými
• císař – Octaviánus (24-14 n. l.) – se senátem celá moc; konzul, v senátu, diktátor
• kumulace funkcí v rukou císaře, vládce Říma, instituce zachovány
• Octaviánus – zakladatel císařství, adoptivní syn J. Caesara
• největší oporou vojsko, pretoriáni – osobní císařská garda
• starají se o vojsko – veteráni -> půda, společenský vzestup důstojníků
• období obnoveného klidu (stabilita) – hospodářsky, vojensky
• obnova cest, rozvoj obchodu, centrální vláda
• správní reformy – rozdělení provincií -> senátní (klid, ostatní, bez vojska) -> císařské (důležitější, nejvýznamnější území, vojsko, okrajové území)
• období rozšiřování říše
• posun hranic k Rýnu a Dunaji -> římské obranné valy (Limes Romanus)
• pokus o dobití Germánie – 9 n. l. – bitva v Teutoburském lese, prohra Římanů, pobity 3 legie
• „pax romana“ – římský mír – velké vojsko -> na zastrašení a poražení
• po smrti Oktaviána – dynastie julsko-claudijská (27-68 n. l.)
• hospodářská prosperita, rozkvět, klid
• moc císařů se neustále zvyšuje – na úkor senátu
• adopce – příbuzní císaře
• Tiberius -> Caligula (37-41 n. l.) – krutý, tyran, zavražděn pretoriánem
• Claudius (41-54 n. l.) – připojil jižní Anglii a Maroko
• zavražděn, žena Agrippína
• syn Nero (54-68) – vláda senátem, z Nera tyran, krutovládce
• považoval se za básníka, nechá zapálit Řím 54. n. l. – inspirace – vinu dává křesťanům – perzekuce
• boje o Řím – nová dynastie – Flaviovců (69-96)
• Vespasián (69-79) velitel legií na východě, provolán za císaře, po potlačení povstání v Judei – vrací se do Říma, stává se císařem
• do senátu – aristokraté ze všech provincií – snaha o předcházení povstání
• koloseum – zábava pro římský lid
• 79 n. l. – východ Vesuvu – zničeny Pompeje, Herkulaneum – vládne Titus
• Domitiánus – další syn Vespasiána (81-96) – krutovládce, tyran
• období adoptivních císařů (96-192 n. l.)
• největší hospodářský, politický rozmach Říma, zisk největšího území
• vládce – nástupci schopní lidé – nemusí být příbuzný – adopce schopných
• císaři neměli rozpory se senátem, respektování republikánských tradic
• Nerva – 1. adoptivní – zvolen senátem
• Traiánus (98-117) – nejvyšší územní rozmach, dobití Dácie a Mezopotámie
• Hadriánus (117-138) potíže s udržením říše, konec expanze, už se nebude rozšiřovat
  • vzdává se Mezopotámie, Limes Romanus – budování dalších – Hadriánův val
  • 132 – povstání v Judei – v čele Bar Kochba – povstání potlačeno, zákaz pobytu Židů v Judei
• Antonius Pius (138-161) – absolutní vrchol římské moci, žádná krize, největší politický rozmach
• Marcus Aurelius (161-180) – „filozof na trůně“, stoik
  • v této době propukají germánské války -> na Římskou říši
  • markomanské války – bojovalo se v oblasti Rakouska, Slovenska, Morava
  • války na východě – boje s parthskou říší -> ztráta východních provincií
  • konec prosperity, konec zlatého věku, vnější i vnitřní problémy
• Commodus (180-192) – syn, rozpor se senátem, násilně odstraněn
  • končí období adoptivních císařů
  • dynastie severovská – období vojenských císařů (193-284), období otevřené krize, boje o trůn
  • poslední dynastie, moc vojenských velitelů vzrůstá
• Severus (193-211) – zmocňuje se vlády pomocí legií, potlačil senát -> samovláda
• Caracalla (211-217) – zavedl občanské právo pro všechny obyvatele říše
• -> rychlé změny na trůně, oslabení centrální moci, povstání, vojenská anarchie
• říše se na čas rozpadá (pol. 3. století)
• Aurelianus (270-275) – obnovena říše
• pronásledování křesťanů ve 3. století, v Římě převažoval polyteismus, v čele Jupiter
  • -> křesťanství nebezpečné – odmítali jakékoli jiné bohy, monoteismus, božský původ císařů
  • považováni za hrozbu pro římskou společnost

Dominát

• 284 - 476
• všeobecný úpadek říše, pokračování častých změn na trůně
• časté útoky barbarů, pax romana nerealizovatelné -> Římané se musí s barbary domluvit
• udělali z nich spojence (federáti) -> Římané jim nabídli spolupráci, usazování na území římské říše -> obrana Říma barbary
• barbarizace vojska – vojenští velitelé – barbaři, vojsko se stává nezávislé
• velký úpadek zemědělství – nedostatek otroků (skončila expanze, všichni jsou občané)
• latifundia – pronájem – nájemci – kolóni – kolonát -> později feudalismus (feudální vztahy)
• proměna vnímání křesťanství -> na státní náboženství
• osobní posílení moci císaře – vyřazení senátu z moci
• absolutní vláda, vládne sám
• dominus = pán – nejvyšší soudce, zákonodárce, vojevůdce
• dominát -> reakce na všeobecnou krizi
• Dioklecián (284-305) – původně otrokem, díky legii se stal císařem
  • zakladatel dominátu, dbal na posílení moci císaře
  • správní reforma, tetrarchie = vláda 4 císařů (2 vyšší augustové, 2 nižší caesarové)
  • -> společně ovládali celou říši, každý měl ve správě část říše
  • caesaři – po smrti augustů jejich nástupci
  • měnová reforma – nová měna pro podporu řemesel a hospodářství
  • vojenská reforma – zdvojnásobení legií na 60
  • snaha o obnovení pax romana
  • reformy dočasné – zrušeny nebo sami vyprchaly
  • pronásledování křesťanů – krvavé, brutální
  • problémy Římské říše svalovány na křesťany
• Konstantin I. Veliký (306-337) – vítězí v boji o trůn, tetrarchie se neosvědčila
  • opačný postoj ke křesťanství, vidí v něm silnou oporu, legalizace křesťanství
  • 313 – edikt milánský – zrovnoprávnění křesťanství s jinými kulty
  • svoboda vyznání
  • 325 – koncil (shromáždění) v Nikii -> katolictví proti ariánství
  • trojjedinost Boha, katolíci – bůh otec = bůh syn = duch svatý
  • ariánství – otec je důležitější než syn (podobá se člověku)
  • vítězí katolíci
  • založení Konstantinopole (Istanbul) – osada Byzantion
  • Konstantinopol brzy druhým hlavním městem -> přesun politické moci na východ

Křesťanství

• 4. století – obrovský rozmach
• církev – oporou císařské moci
• polovina 4. století – císař Juliánus Apostata (odpadlík) – snaha k návratu pohanského kultu – neúspěšné -> poslední pronásledování křesťanství
• Theodosius I. Veliký (379-395) – katolické křesťanství jako jediné státní náboženství
• církevní otcové (patres, apologeti) – šiřitelé víry (4. - 5. století)
• sv. Augustýn; sv. Jeroným – přeložil Bibli (původně napsána hebrejsky, řecky, přeložil ji do latiny – Vulgáta)
• 395 – rozdělení římské říše na východní a západní část
• hranice přes Balkán a v Africe přes Lýbii
• kompaktnost, lépe se spravovaly, říše spolu nadále spolupracovaly
• východní část – později Byzantská říše – Konstantinopol (do roku 1342)
  • méně napadána barbary, vnitřní stabilita, hospodářská vyspělost, silná řecká tradice
• západní část – napadána barbary -> federáti, barbarizace armády, hospodářsky i politicky nestabilní, neustálá krize

Stěhování národů

• Hunové se posunují do oblasti nad Černým mořem
• nad Černým mořem Gótové – část si Hunové podmanili (Ostrogóti) a část prchá k deltě Dunaje (Vizigóti)
• Vizigóti se stávají federáty Říma
• 378 – spory mezi Vizigóty a Římany – Řím poražen
  • bitva u Hadrianopole – Vizigóti ohrožují Balkán i Konstantinopol
• 409 – přesun Vizigótů na Západ
• 410 – dobytí Říma Vizigóty, vůdce Alarich – dohoda s Římany, že se usadí v oblasti Pyrenejí a budou federáty Západořímské říše
• 455 – dobytí Říma Vandaly, Řím totálně vydrancovaný
• 476 – vojenský velitel Odoaker sesazuje posledního císaře – Romulus Augustulus => konec Západořímské říše, konec starověku v Evropě a počátek středověku

Středověk

• 476 - 1492
• navazuje na starověk, pravěk
• raný (5. - 11. století)
• vrcholný (12. - 15. století)
• pozdní (15. - polovina 16. století)

Raný středověk

• feudealismus
• vzniká společnost
• základní bohatství - půda
  • ekonomika středověku založena na vlastnictví půdy
  • půda oficiálně náležela panovníkovi - ten i přiděloval budoucí šlechtě (feudeálům) jako léno (feudum)
  • léno přidělováno doživotně za úsluhy (vojenská pomoc, slib věrnosti a udržování dvora)
  • nejdříve doživotně, později dědičně (panovníkova moc slábne)
  • lenní soustava - základ ekonomiky
• boj mezi pohanstvím a křesťanstvím
• společenská pyramida
  • král - lenní pán magnátů
  • velcí feudeálové (magnáti) - leníci krále
  • drobní feudeálové - leníci magnátů
  • rolníci - obdělávali půdu
• stratifikace obyvatelstva
  • feudeálové
    • panovník
    • feudeálové (budoucí šlechta)
    • církev (kněz, jediná vzdělaná vrstva)
    • měšťané, šlechta (vládnoucí vrstva)
  • poddaní
    • rolníci (bývalí otroci)
    • kolóni - rolníci obdělávající půdu feudeálům, ekonomická závislost - poddanství
• nevolník - osobně závislý na feudeálovi, ten jej nesmí zabít, ale může mu přikazovat s kým se oženit
• poddanské dávky
  • feudeálovi - renta (naturální, peněžní, robota - úkony)
  • církvi - desátky
  • králi - daně (berně)
• typy půd - poddanská, šlechtická
  • dominikál - obdělávaji ji poddaní; velkostatky, půda kolem šlechtického sídla
  • rustikál - poddanská; patří šlechtě, ale ti ji přidělovali poddaným (daně)
  • společná - les, rybníky, řeky, pastviny

Evropa ve středověku 1. část

Franská říše

• 5. - 9. století
• původně barbarský stát, ale nerozpadla se
• Frankové - germánské kmeny
• romanizace - přijímání znaků od Římanů
• Chlodvík - zakladatel Merovejské dynastie (1. dynastie Franské říše), 5. století
  • násilím připojoval území
  • jako první přijal křesťanství
  • přidělování půdy, lenní soustava
  • první zákonník - Sálský
• Dagobert (631)
  • boj proti Sámově říši - bojovali proti Avarům
  • bitva u Wogastisburgu
  • Merovejci - 6. a 7. století - "leniví králové"
  • majordomus - správce králova domu, když byl pryč; důsledek vnitřní krize
• majordomus Karel Martel
  • 732 bitva u Poiters
  • zastavil vpád Arabů do Evropy
  • upevnil říši
  • reorganizoval vojsko - profesionální jezdectví
  • 711 - Tarik (africký vojevůdce) překročil Gibraltar - Taríkova skála
  • Maurové přešli Pyreneje, roku 732 je zastavili
• 1492 - reconquista - boj o znovunavrácení území; vyhnali Maury
• syn Martela - Pipin III. Krátký - sesadil posledního Merovejce
  • zakladatel dynastie Karlovců
  • se souhlasem papeže se stává králem (751)
  • pomoc papeži proti Langobardům
  • část území je nezávislý papežský stát

Karel Veliký

• 768 - 814
• syn Pipina
• Itálie - Langobardi; připojil Langobardsou říši - rozšířil území
• Pyrenejský poloostrov - Arabové - nahnal Araby na řeku Ebro
• Německo - Sasové - přinutil je ke christianizaci; rozšířil území - oženil se s princeznou
• východ - Avaři (803), Slované - museli platit mírovou daň, zakázal prodej zbraní Slovanům
• pohraniční území - marky (česká marka)
  • nesměli převážet zbraně ke Slovanům
  • markrabě - velitel marek
• 800 korunován v Římě papežem Lvem III. na římského císaře
• považuje se za nástupce císařů římského impéria a hodlá ji obnovit
• chce být hlavou celého křesťanství (právo a povinost šířit křesťanství)
• konflikty s císaři
• protest byzantského císaře proti obnovení císařství na západě
• stavby: falc v Cáchách (raně středověký hrad)
• správa řiše - uvnitř říše - hrabství - hrabě (dozíral na poddané, vybíral dávky, velitel vojenské hotovosti)

Karolínská renesance

• znovuzrození antické vzdělanosti
• spisy antuckých autorů - opisovali je mniši
  • vznik nového, jednoduššího písma - Karolínská minuskule (základ středověkého písma)
• zval do říše spoustu učenců (Einhard - životopis Vita Caroli Magni)
• zřizovány školy pro syny šlechticů
• říše se rozpadá za jeho vnuků, po jeho smrti
• 843 - Verdenská smlouva, Verdenská rozcestí, 3 vnukové si rozdělili říši na 3 části
  • Západofranská říše - Karel Holý - Francie
  • Východofranská říše - Ludvík Němec - Německo
  • Lotharingie - Lothar - severní Itálie (později se rozdělila mezi východo a západofranskou říši

Byzantská říše

• původní Východořímská říše
• hlavní město Konstantinopol - Cařihrad (sídlo císaře)
• zůstala ekonomika, obchod, peníze
• císař Justinián I. + Theodora (spoluvládkyně)
  • césaropapismus - césar + pápá (nejvyšší svatský panovník)
  • hlavou východní říše, ale nemůže provádět konkrétní církevní úkony
  • pokusil se obnovit říši římskou
  • Belisar (vůdce) - z Byzance na západ
  • ovládl severní Afriku a severní a středí Itálii
  • město Ravena - chrám San Vitale
  • 532 - povstání Niká (zvýšil daně)
  • v Konstantinopoli římské stavby
  • Soubor občanského práva - Justiniánův zákoník
    • podobný zákoníku dvanácti desek
    • prosazuje křesťanství - ničí antickou vzdělanost (vypálil alexandrijskou knihovnu)
• části říše - Malá Asie, část východního Středomoří, Balkán, část Itálie, Korsika, Sicílie, severní Afrika, Egypt, východní Slované
• soupeři - Bulhaři (turko-tatarský kmen), Arabové, Vikingové, Kyjevská rus
• byzantská kultura je ovlivněna helénskou kulturou (z Asie)
  • kupole - východní Asie, sloupy - Řecko, chrám - Hagia Sofia
• rozvíjí se právní vědy - Justinián napsal Soubor občanského práva
  • uplatňuje se tam nadvláda a moc císařů
• rozvoj lékařství, matematiky, fyziky
• křesťanství - vše co bylo řecké bylo považováno za pohanské, odmítali to
• památky - mozaiky, ikony
• 1054 - proběhl koncil v Nikai (nejvyšší shromáždění)
• na něm se uskutečnilo Velké schizma
• rozkol v křesťanské církvi, rozdělení na dva směry
  • katolíci (islám) - hlavou církve je papež, jazyk bohoslužebný je latina
  • pravoslavní (ortodoxní) - hlavou církve je patriarcha, původně v Konstantinopoli -> Moskva; řečtina

Arabská říše

• Arabský polosotrov - sucho, pouště
• pastevectví, obchod (z Asie přeš Arábii do Afriky) - Mekka
• svatyně Kaaba v Mece (černý kámen - úlomek meteoritu)
  • přicházeli sem Arabové, považovali to za posvátné
• Arabové žili v kmenech jako kočovníci - Beduíni
• 622 - Mohamed (kupec z MEkky) vystoupil se svými myšlenkami
  • islám (muslimové) - monoteistivké náboženství, navazuje na křesťanství a judaismus, víra v Alláha, víra v posmrtný život
• sjednocení arabských kmenů - jednotící prvek islám
• 622 - útek Mohameda do Mediny - Hidžrá, počátek arabského letopočtu
• 630 - Mohamed dobyl Mekku, přivítali ho, protože pořádal poutě do Mekky

Korán

• veršovaný, víra v jediného boha Alláha
• Mohamed je jeho prorokem
• jednou za život museli navštívit Mekku
• pětkrát denně modlitba
• dodat almužnu chudým
• zachovávat jednou v roce postní měsíc
• džihad - svatá válka, kterou vedou muslimové proti lidem
  • obracejí je na svou víru (vírav posmrtný život, ráj, nesměli jíst vepřové maso, každodenní omývání)
• rozdíly mezi křesťanstvím a islámem
  • jiný pohled na ráj (muslimové - ráj = pokračování života)
  • uznávají Krista jako jednoho z proroků
  • povolení mnohoženství

Sunna

• životopis Mohameda
• Šíité - uznávali Sunnu, je jich méně - sektáři (zakladatel Ali)
  • uznávali za nástupce Mohameda jen jeho potomky
• Sunité - uznávali za nástupce kohokoli (Evropa, Asie, Afrika Irán)

Kalifové

• nástupci Mohameda
• první dynastie Ummajovců
  • ovládli Egypt
  • 711 - Pyrenejský poloostrov - Tarik
  • 732 -zastaveni Martellem
  • Arabové zůstali na Pyrenejském poloostrově - Cordobský kalifát
    • arabský stát = Maurové, nejkulturnější oblast Evropy, vzniklo tam Španělsko
• další dynestie - Abbasovců
  • ovládli východ (Malá Asie, Byzancie), hlavní město Damašek
  • 800 - Al-Rašíd - diplomat
• malířství - neumí zobrazovat zvířata, lidi
  • arabesky - drobné kresby
• stavby
  • mešity - bohoslužebné chrámy
  • minorety
• rozvíjeli vědu (lékařství, mystika, arabská čísla)
• cestovatelství
• 1492 - recon quista - dobytí křesťany

Slované

• indoevropané
• původní sídla mezi Dněprem a Vislou
• prameny od antických autorů - řekové, nazývali Slovany Venétové
• Sklavíni, Antové
• nová sídla, 6. - 7. století ukončují stěhování národů
• Slované
  • západní - Poláci, Češi, Slováci
  • jižní - Balkán - Chorvati, Srbové, Makedonci, Bulhaři
  • východní - Rusové, Ukrajinci
• doloženo zhruba na konci 5. století - archeologické nálezy, keramika pražského typu
• pastevci, zemědělci (v nížinách)
  • obilniny, ovoce, zelenina (luštěniny, mrkev, zelí)
  • dobytek, lov ryb, brtnictví - včelařství
• řemesla - kovářství, tkalcovství, káceli lesy - dřevo
• žili na vesnicích, v hradištích (ochrana místního obyvatelstva)
• patriarchální otroctví
• rozpadají se kmenové říše, vznik kmenových svazů
• vojenská demokracie - náčelník - budoucí vládce a šlechta
• všichni svobodní muži - porady - kmenová shromáždění - mohou spolu rozhodovat - majetková diferenciace
• polyteismus - Perun, Radegast, Morana
• pohanské svatyně - Arkana
• kmenový svaz - obrana před společným nepřítelem - Avarům

Sámova říše

• 7. století
• divocí kočovníci, ohrožováni Avary z oblasti Maďarska, Panonské nížiny
• každý rok nájezdy
• brali obyvatele do otroctví
• Slované závislí na Avarech
• muži do vojska Avarů - slovanští bojovníci - Bifunkové
• nastoupili do boje jako první
• Slované si zvolili Sáma za knížete - franský kupec
• uměl bojovat jiným způsobem - porazil Avary
• Frankové poslali posly k Sámovi - zabiti -> válka
• 631 - bitva u Wogastisburgu - Dagobert poražen
• po Sámově smrti se říše rozpadla
• zprávy o Sámově říši - Fradegarova kronika

Velká Morava

• 1. společný stát Čechů a Slováků, není to pravda :D
• archeologické nálezy
• naleziště hradišť - jižní Morava, jihozápadní Slovensko
• 1954 - Mikulčice, Staré město u Uherského Hradiště
• pozůstatky kostelů, šperky, nástroje
• centrum - Velihrad
• písemné materiály
• anály fuldské (historické zápisy), anály král. Franků
• Velká Morava vznikla ze dvou knížectví
  • Moravské - Mojmír I. (mocnější)
  • Nitranské - Pribina
• 831 - přijal Mojmír I. křesťanství v Pasově
  • křesťanství se šíří ze západu
  • udržoval mír s Franskou říší (843 - východofranská říše)
  • 830 - Mojmír zaútočil na Pribinu - vyhnán
  • připojil Nitranské knížectví - vznik Velké Moravy - dynastie Mojmírovců
• po jeho smrti Rastislav
  • aby udržel celistvost Velké Moravy, chtěl rozšířit křesťanství
  • 863 - příchod věrozvěstů - Konstantin a Metoděj
    • bratři ze Soluně, Michal III. je uvolnil
    • přeložili Bibli do staroslověnštiny
    • první písmo hlaholice
    • křesťanská misie - křesťanství ve srozumitelném jazyce
    • slovanská liturgie (bohoslužba)
    • papež je povolal do Říma
    • Konstantin přijal jméno Cyril - smrt
    • Metoděj se vrátil - arcibiskup Moravsko-panonský
• Pribina - balatonské knížectví (+syn Kocel)
• vládne Svatopluk - nejmocnější vládce, zrádce
  • přestal spolupracovat s východofranským králem
  • ovládl české země, Polsko
  • zástupce Čechů - Bořivoj (pohan, nechal se pokřtít)
  • boj mezi biskupem Wichingem (franským biskupem) a Metodějem, ten byl zajat
  • po smrti Metoděje - žáci vyhnáni na východ (Bulharsko, Kyjevská Rus)
    • cyrilice - základ azbuky
• po smrti Svatopluka - Mojmír II.
  • střední Evropu ohrožovaly maďarské kmeny
  • Velká Morava se rozpadá - 907
    • převálcována Maďary
  • vnitřní nestabilita, vzpoura velmožů
  • Bořivoj zatím spojuje české kmeny
• panovník Boleslav
  • 955 - zastavil Maďary
  • usadili se v Maďarsku (v Panonské nížině)
• Slovensko součástí maďarské říše (až do konce 1. světové války)
• obyvatelé Velké Moravy - zemědělci, šperky, nákončí (spony na opasky)

Partikularismus

• feudeální středověká rozdrobenost - rozpad raně středověkých států
• důvod - slábne moc panovníka (dává půdu feudeálům do dědičného držení)
  • sílí moc feudeálů (velmožů)
  • nájezdy Normanů
• vznikají soběstačná panství (domény)
• území jsou slabá (pod nájezdy), nutnost zvýšit obranu území (důvody pro vznik nového státu)
• vnitřní rozpory feudeálů