Dějepis 2. ročník

Přejít na:navigace, hledání

Evropa ve středověku 2. část Normané • národ ze severu, šli za teplem a úrodnou půdou • jejich pravlastí byla Skandinávie a Dánsko • Germánské kmeny, osídlili Sicílii, severní Francii - Normandii • říká se jim i Vikingové, Seveřané, Varjagové • divoký, bojovný národ, obávaní bojovníci • hlavně boj, námořníci, piráti, rybolov • kvůli špatnému podnebí nemohou být zemědělci • staví lodě - tzv. drakary, malý ponor, až 32 veslařů, zvýšená příď a na ní drak, ploché dno (díky tomu mohou až k pobřeží a do řek) • Dánští Normané • nájezdy na Anglii, Franskou říši a Lamanšský průliv • 793 - 1. známé napadení v Británii na klášter Lindisferne • 911 - v západofranské říši • vzniká Normandie jako léno, které dostal norský vévoda Rollo od západofranského krále Karla Prostého • Normandie - vládnou zde vévodové norského původu • po řece se dostali až do Paříže • • Norští Normané • směřují na ostrovy v Atlantském oceánu (840 osídlili Island) • 10. století Grónsko (Erik Rudý, jeho syn Errikson doplul až k pobřeží Ameriky - 1000) • na Islandu vznikají ságy - historické zprávy (severské ságy) • mají své náčelnky, založili systémy, které vzdáleně připomínají dnešní republiky • Švédští Normané • do východní Evropy, žijí zde Rusové • na východě Evropy vytvořili obchodní cestu - říční "iz Varjag v Greki", která vedla až do Byzantské říše (kolem Černého moře) • přes Finský záliv, po řece Něvě se dostali do jezera Ladoga (Ladožské jezero) -> Západní Dvina -> přenesení lodí na Dněpr -> Černé moře -> Byzantská říše - s ní obchodují • Rurik - 822 - zmocnil se města Novgorod - tím položil základy Kyjevské Rusi - norský vévoda • Vznik Anglie • původními obyvateli Británie jsou Keltové - žijí zde v kmenech • ve Starověku na Británii útočí Římané (Caesar), za císaře Claudia ji ovládli, postavena Hadrianova zeď, stáhli se odtud, zanechali zde Křesťanství • v období stěhování národů sem přichází kmeny Sasů, Anglů, Jutů - pohané • křesťanství sem opět z Irska • kmeny Keltů byly zahnány kmeny Germánů • zpočátku Británie rozdrobena • v 7. století vznik tzv. Sedmi království (do 8. století), legendy o Artušovi, jeho meči Excaliburu) • útoky dánských Normanů • 793 - útok na klášter Lindisferne - klášter vypálili (1. doložený útok) • několikrát vypálili Londýn • • první sjednocený stát zde vzniká na přelomu 9. a 10. století • král Alfréd Veliký - založil loďstvo (do teď nebylo) • u ústí řek postavil pevnosti, rozkvět kultury, sjednotil stát, ke svému dvoru zve učence, zarazil vpády Normanů, území Danelo - povolil zde usídlit se dánským Normanům a užívat jejich zákony (hranice Londýn <-> Chester) • • Ethelred Váhavý - syn Alfréda, nenavazuje na jeho mírovou politiku s Dány, nechal je vyvraždit, vpád Dánského krále Svena - syn Knut Veliký - vytvořil velkou říši: Dánsko + Norsko + Británie (ztrácí samostatnost) • po jeho smrti vrácení anglosaským králům, říše se rozpadla • • Eduard Vyznavač - neoženil se, bez dědice • trůn odkázal příbuznému - Vilém z Normandie • proti němu Harold II. - anglosaský šlechtic • bitva u Hestingsu - Harold "pudl" poražen • • Vilém Dobyvatel - založil Normandskou dynastii, stává se anglickým králem • tapiserie z Baycaux - důkaz o bitvě • přivedl šlechtu z Normandie (drobná válka se starou anglickou šlechtou - 200 let) • za jeho vlády Domesday Book - "kniha posledního soudu" - 1085 • soupis veškeré půdy, nevolníků, dobytka i šlechty - 1. katastr - za účelem zotavení • • Vznik Francie • 843 - Verdenská smlouva • ze Západofranské říše - slabá - feudeální rozdrobenost + nájezdy Normanů (devastace Paříže) • 911 - Karel Prostý dovolil normanskému vévodovi Rollovi usadit se v severní Francii - Normandii • polovina 10. století - bezvládí, nevýhodné (vymřela dynastie Karlovců) • 987 - za krále Francie zvolen Hugo Kapet (pařížský hrabě) • zpočátku slabí (ovládá malé území Isle de France - od Paříže do Orleans) • jsou závislí na přízni šlechty - opora je církev + města • církevní hnutí - Clunyjské - vychází z kláštera v Cluny - opat Odon položil základy • návrat ke křesťanským hodnotám, církevní moc nemá být podřízena světské moci (na volbu hodnostářů měla vliv šlechta) - podporoval například Vojtěch Slavníkovec • • Boží mír - církevní pacifismus, vycházející z jižní Francie v 11. stol., se snažilo chránit obyvatelstvo stíhané šlechtickými sváry. Jeho cílem bylo uklidnění míst a osob na určitou dobu a zamezení násilných činů. Selské milice, občas zřizované k ochraně míru, byly bezpodmínečně podřízené šlechtickým vojskům. Boží mír byl vyhlášen r. 1083 v Kolíně a r. 1085 v Mohuči. • zavedlo se boží příměří - v době církevních svátků se přerušily boje mezi feudeály • interdikt - církev zakazuje konání církevních úkonů (pohřby, křty) v případě nežádané osoby na území (nebo při prohřešcích) • církevní klatba - byl vyobcován z církve - ostatní ho ignorovali • Svatá říše Římská • středověké Německo - Svatá říše Římská národa německého • vzniká z Východofranské říše • je soupeřem Velké Moravy; partikularismus po celou dobu • nadnárodní útvar, v čele stojí císař, musí neustále upevňovat a dobývat své postavení • římský císař - volená, ne dědičná funkce • původně ho volí říšské stavy, od 13. století 7 kurfiřtů • kurfiřti: 4 světští (Český, Saský, Rýnský, Braniborský vévoda), 3 duchovní (arcibiskupové - korýnský, trevírský a mohučský) • • volba: kurfiřtové se sjeli do Frankfurtu • interregnum - období bezvládí • Karel IV. provedl reformu volby - Zlatá bula karlova (1356) - změna volebního řádu • stačí nadpoloviční většina ke zvolení císaře, nejvýznamnější byl český král, kurfiřtové museli ovládat nejen němčinu a italštinu, ale také češtinu • korunovační cesta do Říma (na císaře korunován až papežem, do té doby jen říšský král v Cáchách) • • území: ne jen čistě německé státy (české země neměly vliv na vládu), severní Itálie, Lotrinsko (patřily formálně) • trvá 919 - 1806 • říšský císař se považuje za vůdce Křesťanů, spory s papežem • Jindřich Ptáčník • dynastie Saská (Ottonská) • 919 sjednocuje Německo, je vládce, ale nebude zasahovat do vnitřních záležitostí "vévodství" • zavedl hradskou soustavu - dosazeni kastelánové • boj proti polabským a pobaltským Slovanům • Otto I. • syn Jindřicha Ptáčníka • boje s Boleslavem I., 14 let, potom se smířili (950) a spojili proti Maďarům, na řece Lechu 955 • 962 - obnovil titul římského císaře • odjel do Říma a nechal se korunovat • • Otto II. • oženil se s Byzantskou princeznou, příjmá byzantské zvyky • renovatio impérií - obnova římského impéria • Otto III. • rozvíjí renovatio impérií • sídlil v Římě, nechal si stavět palác podle římského vzoru • římské zvyky u dvora • pokusil se sjednotit střední Evropu - chce spolupráci mezi Polskem, Českem, Uhry • jeho rádcem byl Vojtěch Slavníkovec • před dokončením plánu zemřel • po jeho smrti postupný rozpad • Jindřich IV. • dynastie Sálská • spor s papežem Řehořem VII. • zahájen boj o investituru (jmenování církevních hodnostářů) • církevní mocnost měla být řízena světskou • Řehoř se nechal zvolit sborem kardinálů • Jindřich s ním nesouhlasil a svolal německé kardinály, ti ho prohlásili za neplatného • Řehoř uvalil na Jindřicha klatba - přestává mít moc • Jindřich ustupuje, pokořil se před papežem a ten mu odpustil • když se Jindřich vrátil, znovu zaútočil • konec sporu až 1122 - Konkordát německý - smlouva mezi státem a církví • papež vybírá osobu, císař potvrdí • • další konflikt papeže a světské moci • • 1309 - 1377 Avignonské zajetí papežů • Filip IV. (francouzský král), Kliment V. • 1377 papežské schizma • koncil v Pise, místo odstranění, zvolili třetího papeže • • definitivně situace vyřešena na Kostnickém koncilu • • Fridrich I. Barbarossa • dynastie Štaufská (12. - 13. století) • "rudovous" • pokusil se ovládnout severní Itálii • 6 válečných výprav, účast českých králů • 1158 - Milano, český kníže Vladislav II. (král) • v Itálii vznikají dvě strany • ghibellini (císař) • guelfové (papež) • • 1176 - bitva u Legnana - ghibellini poraženi • skončily Fridrichovy snahy o ovládnutí Itálie • • zásahy do českých záležitostí • snaha rozdělit český stát, vytvořil Markrabství moravské • • nečekaně zemřel, když se při 3. křížové výpravě šel koupat a žaba mu ukousla... • Fridrich II. • původně sicilský král, papež nesouhlasil s jeho volbou - účast Přemysla Otakara I. • Přemysl Otakar I. - 1212 - získává od Fridricha Zlatou bulu sicilskou • znovu se neúspěšně snaží ovládnout severní Itálii • Polský stát • vznik: stěhování národů, přicházejí na polské území první Slované - Polané • zakládají Hnězdno (arcibiskupství roku 999) • Vislané - Krakow • legendární kníže Piast (dynastie Piastovců) • Měšek I. Piastovec • první doložený kníže • připojil Pomořansko a Slezsko, sjednotil Polsko • přijal Křesťanství sňatkem s českou dcerou Boleslava I. - Doubravkou • křesťanské misie - Vojtěch Slavníkovec (zabit v Prusku, kde šířil křesťanství, pohřben v Hnězdně na příkaz polského panovníka) • Boleslav I. Chrabrý • 1002 - 1003 - ovládal české země (krize Přemysovců) • 1025 se jmenoval polským králem a umřel • moc Piastovců postupně slábne • Uherský stát • počátek 10. století vpád ugrofinských kmenů • rozbili Velkou Moravu (dementi) • legendární zakladatel Arpád - Arpádovci, centrum Esztergom (Ostřihom) • Gejza I. • výboje do střední Evropy • na řece Lechu zastaveni - usídlili se v Panonské nížině, kde založili Uhry • položil základ moci, zakládá hradskou soustavu, křesťanství • Štěpán I. • 1. uherský král • 1000 v Ostřihomi založeno arcibiskupství za účasti Otty III. (nebyl sem tam, neni to jisty) • rozdělení na správní oblasti - župy • správce oblasti - župan (např. Matuščák Trenčanský) • • Uhry • Slovensko - horní země Uherská • Maďarsko - dolní země Uherská • Bosna • Rumunsko • • Vznik Kyjevské Rusi • první stát východních Slovanů (mezi Vislou a Dněprem) • ze západu sousedí s civilizovanou Evropou • z východu kočovné kmeny (Pečeněhové, Polovci) - boje • námořní cesta - iz Varjag v Greki • Finský záliv - Ladožské jezero -> Dněpr -> Černé moře • obchodovali zde s Řeky • • normanský vévoda Rurig (dynastie Rurikovců), základ Kyjevské Rusi • 882 - kníže Oleg ovládl Kyjev (hl. sídlo knížete), propojil Novogrodské knížectví s Kyjevským a vytvořil Kyjevskou Rus • boje proti Byzanci a Chazarské říši (asiaté) • 987 - kníže Vladimír, z Byzance přijímá křesťanství • syn Vladimíra Velikého = Jaroslav Moudrý • první psaný ruský zakoník - Ruská moudra • • • Vladimír Monomach - počátky azbuky (vznikla z cyrilice), po jeho vládě rozpad • Křížové výpravy • byly vojenská tažení evropských feudálů proti pohanům nebo kacířům, vyhlášené papežem • 1095 - 1291 • asi 7 • =kruciáty • nejdříve za účelem osvobodit Boží hrob • nejznámější směřují do Palestiny • cíl - osvobození Jeruzalému (1078 dobyt) z rukou Seldžuckých Turků • příčiny náboženské, politické, hospodářské • výzva papeže Urbana II. na závěr koncilu v Clermontu k evropským rytířům k dobytí Palestiny - nečekaný ohlas - 1094 • 1096 křížová výprava chudiny - spontánní, neorganizovaná v Porýní - způsobila zmatek v Evropě • 1. křížová výprava - 1096 - 1099 • jediná úspěšná • 1099 dobyt Jeruzalém - krveprolití • vznik křižáckých států - Jeruzalémské království, Edesské hrabství, Tripolské hrabství, Antiochijské knížectví • • křižácké rytířské řády - Johanité (Maltézští rytíři), Templáři, Řád německých rytířů (Teutonský řád) • ochrana křesťanských poutníků (křižácké hrady) - Krak de Chervaliers • • 2. křižácká výprava (1147 - 1149) • pád Edessy do rukou muslimů • účast evropských panovníků (Ludvík VII. + jeho žena Eleonora Akvitánská, Konrád III. - římský král, vladislav II. - český kníže) • neúspěšná • • 3. křížová výprava (1189 - 1193) • bitva u Hattinu - sultán Saladin porazil křižáky a získal Jeruzalém • Richard Lví Srdce, Filip Lví Srdce, Filip II. August, Fridrich I. Barbarossa (utopil se) • neúspěšná (ale obnova poutí křesťanů k Božímu hrobu • • 4. křížová výprava • útok na Jeruzalém a Byzantskou říši • dobyli Konstantinopol • vznik Latinského císařství - poté obnova Byzantské říše • 1453 - dobytí Konstantinopole osmanskými Turky • •
Počátky českého státu • knížecí doba • předtím na území jsou Keltové (Bojové) • 845 - Řezno - zmínka o pokřtění 14 českých knížat • • 2 teorie sjednocení • kmenová teorie - na území české kotliny asi 14 slovanských kmenů (Doudlebové, Zličané, Čechové, ...), pod svou vládu sjednotili Čechové (Přemyslovci), centra - Budeč, Levý Hradec, Praha, Litice, Kouřim • teorie jediného kmene - u nás usazen jediný kmen - Čechové (nejdůležitější rod - Přemyslovci - začali podmaňovat), pravděpodobnější teorie • • nejstarší období (legendy) - popsáno v Kosmově kronice • praotec Čech, Krok, Libuše, Přemysl Oráč (Stadice) - legendární zakladatel Přemyslovců • po něm 7 knížat • sídla knížat - Olomouc (biskupství 1063), Znojmo, Brno • Hukvaldy - správní centrum biskupství • 1. historicky doložený kníže - Bořivoj a Ludmila (do 889) • Svatopluk - ovládl české země - dosadil Bořivoje do funkce, aby řídil české země; později Bořivoj přijal křesťanství • Bořivoj zakládá 1. kostely (na Levém Hradci) • Bořivoj přesídlil do Prahy - vrch Žiži • Spytihněv po Bořivojově smrti (Spytihněv + Vratislav - synové Bořivoje) • Vratislav + Drahomíra - manželé • Svatopluk umírá - Moravu přebírá Mojmír (není tak silný), Čechy a Slezsko se dělí • spor Ludmily a Drahomíry (matka Václava a Boleslava) - nejspíš mocenský spor • Ludmila vychovává Václava na Budči v křesťanském duchu, Drahomíra Václava zastupuje (po smrti Vratislava I.) • spor dovršen vraždou Ludmily (Drahomíra ji nechala uškrtit), časem byla prohlášena za svatou, zemřela mučednickou smrtí • Kníže Václav • svatý Václav • horlivý šiřitel křesťanství, velmi vzdělaný a asketický • založil v Praze kostel sv. Víta • žil velmi skromně - oddán křesťanské víře • platil východofranskému panovníkovi Jindřichu I. Ptáčníkovi Tribut pacis (mírová daň, za rok 500 hřiven stříbra a 120 volů), aby Jindřich znovu nenapadl českou zemi • zavražděn 935 svým bratrem Boleslavem I. (zosnoval to na tvrzi Staré Boleslavi) - bojovali spolu o moc (mocenský spor), boj o prvenství v českém státě (Václav ubit ve dveřích chrámu) • Svatováclavská tradice • svatořečení Václava, který zemřel mučednickou smrtí, i sv. Ludmila • patron českých zemí • chorál "sv. Václave" - hymna českého středověkého státu • zobrazován na pečetích, mincích, korouhvích • vůdce Blanických rytířů • je mu zasvěcena svatováclavská koruna • zneužití kultu za 2. sv. války - Němci udělují řád "Svatováclavské orlice" - udělují ho kolaborantům s Německem • Boleslav I. Ukrutný • 935 - 972 • zpočátku proti Ottovi I. - 14 let boje (přestal platit Tribut pacis) • poté ohrožováni Maďary - 955 společná bitva na řece Lechu - Maďaři poraženi • Boleslav obnovil placení Tributu pacis • "sjednotitel" českých kmenů • zakládá hradskou soustavu • razí první mince (stříbrné denáry) • je zavedena pravidelná daň (berně) pro svobodné obyvatele • snaha osamostatnit se od církevní závislosti na Německu (Řeznu) • pokus o založení biskupství - mise k papeži - abatyše Mlada (dcera Boleslava) - benediktinka, 970 založila v Praze klášter u sv. Jiří • dceru Doubravku provdal za Měška • Boleslav II. Pobožný • 972 - 999 • 973 - Praha - založeno 1. české biskupství • 1. biskup - Dětmar • 2. biskup - vojtěch Slavníkovec (zastánce clunyjského hnutí), Boleslav I. Chrabrý se vykoupil • • 995 - vyvraždění Slavníkovců Přemyslovci - udeřili na tvrz Libici - zbavili se největšího nepřítele a znamenalo to dokončení sjednocení českého státu • 1. krize přemyslovského státu 999 - 1035 • Boleslav III. Ryšavý • 999 - 1002, 1003 • spor s mladšími bratry - Jaromír a Oldřich • spory s Polskem a Uhrami • útěk knížat do Německa • polský Boleslav I. Chrabrý vybral Vladivoje (Přemyslovce, český kníže, člověk neschopný a opilý) • Vladivoj • nemohl se udržet - o pomoc žádá německého císaře Jindřicha II. - uděluje mu Čechy jako léno, vládl pouze rok • poté se vrací Boleslav III. - pokusil se vyvraždit Vršovce (1003) (Přemyslovci se pokusili Vršovce vyvraždit třikrát, nikdy se jim to však nepovedlo úplně. Roku 1003, 1014 a 1108 Vratislav II.) • Boleslav I. Chrabrý, polák, pokusil se o vytvoření česko-polské unie (1003 - 1004) • 1004 poláci vypuzeni, mladší bratři se vrací • • 993 - Vojtěch Slavníkovec zakládá 1. mužský klášter • Jaromír • skončil neblaze, oslepen, vykastrován v bojích s Oldřichem • Oldřich • upevnil svou moc • definitivně připojena Morava • 1030 založil Sázavský klášter - slovanská liturgie • 1. opat sv. Prokop (ikona s ďáblem a holí) • poslední opat slovanských mnichů - Božetěch, dle legendy syn Kosmy (klášter fungoval až do roku 1785) • • žena němka - princezna Guta • Božena - legendární pradlena , která bohužel ještě neměla pračku • měl s ní syna Břetislava - původ problémů • • Břetislav I. • 1034 - 1055 • své potíže s identitou vyřešil unesením Jitky (německá princezna, unesena ze Svinibrodského kláštera) • "český Achilles" - fešný + hrdinské činy • výprava do Polska - 1039 pro ostatky sv. Vojtěcha, nad jeho hrobem v Hnězdně - Břetislavova (Hnězdenská) dekreta - 1. nepsaný zakoník (křesťanství a jejich pravidla - zákaz pohřbívání mimo svatou půdu, svěcení nedělí, monogamní manželství, odmítá opilství, zlodějství), posvětil je biskup Šebík • zpět přivezl mrtvolu a kořist (o tu se musel s německým vládcem rozdělit) , vzal si jednu ruku a torzo hlavy a poklad - kořist fifty-fifty • Stařešínský zákon - zákon o nástupitelství Přemyslovců - vládcem stařešina - nejstarší z rodu (zákon, nebyl vždy dodržován) • rozdělení Moravy na údělná knížectví (olomoucké, brněnské, znojemské) • nejstarší syn - Spytihněv II. - český kníže (brzy zemřel) • další synové vládnou údělům; nejmladší syn - Jaromír - pražský biskup (měl s bratry mnoho konfliktů) • Vratislav II. • 1061 - 1092; druhý syn Břetislava • spojenec Jindřicha IV. v boji o investituru - udělil mu roku 1085 doživotní královský titul (pouze pro jeho osobu - není dědičný) • 1086 - korunovace v Praze + Kodex vyšehradský (kniha zákonů, málo textu, krásně zdobený, velmi drahý - šlo za něj koupit pár vesnic) • spory s bratrem - biskupem Jaromírem • Vratislav se stěhuje na Vyšehrad, aby unikl • 1063 - založil v Olomouci biskupství • po jeho smrti - časté střídání Přemyslovců - porušován stařešínský řád • 1108 - vyvraždění Vršovců, od té doby už nešlo beztrestně zabít šlechtice • Soběslav I. • nejmladší syn Vratislava, předběhl Stařešínský řád • Otto II. (starší bratr) žádá o pomoc němce • do Čech jde výprava s německým králem • 1126 - bitva u Chlumce - německé vojsko poraženo • Otta padl a Lothar (německý král) upadl do zajetí • na památku rotunda sv. Jiří na Řípu • • Vladislav II. • 1140 - 1172 • získal dědičný titul českého krále (jen ústně), ale neudržel si jej • bojovný, účastnící se mnoha bitev a válek (2. křížová výprava) • pomáhal v boji římskému císaři Fridrichu I. Barbarossovi v boji v Itálii - dobyli Miláno 1158 • statky pražského biskupství Fridrich prohlásil za říšské léno, opět závislé na německu • Fridrich naštěstí předčasně zemřel při 3. křížové výpravě • po Vladislavově smrti je panovníkem (Bedřich, Soběslav II, o5 Bedřich a až pak) Konrád II. Otta - spojení Čech (Morava nadále Markrabství moravské) • Konrád II. Otta • 1189 vydal Statuta Konráda Otty - 1. psaný český zákoník, podstatnou část tvoří pravidla přechodu půdy do dědičného vlastnictví šlechty • Přemysl Otakar I. • 1197 se stává českým panovníkem • usiloval o definitivní potvrzení dědičného titulu krále • 1204 získává od papeže potvrzení, 1212 od Fridricha Zlatou bulu sicilskou •
Románská kultura • 11. století - polovina 13. století • 1. univerzální kultura v křesťanské Evropě • 3 okruhy - arabský, byzantský, západní - románský • napodobuje kulturu starověkého Říma • hlavní nositelé kultury - duchovní (klérus) - jediná vzdělaná vrstva • latina - univerzální jazyk vzdělanců • školy pro šlechtice při klášterech a biskupstvích • stavby - silné zdivo, nízké stavby, trámové stropy, valená klenba, malá okna (nahoře půlkruh, často sdružená), portál (upravený vchod, zdobený tympanonem) • při vstupní straně hranolovitá věž + výběžky - absidy (kněžiště) • typické rotundy (rotunda sv. Kateřiny, sv. Jiří, sv. Martina) a baziliky, tvrze - falce (Levý Hradec) • • sochařství - sochy slouží k výzdobě exteriéru kostela, nestály o samotě • malířství - knižní (kodexy - malby, iniciály) - Kodex vyšehradský • Kláštery • např. sázavský • sídla mnichů - 3 mnišské řády • benediktinský řád ("černí mniši") • 970 - ženský klášter v Praze u sv. Jiří - Abatyše Mlada • 993 - mužský klášter v Břevnově u Prahy - Vojtěch Slavníkovec • zaměřeni na náboženskou činnost (modlení, opis textů) • orá et laborá! - modli se a pracuj • • cisterciáci • premonstráti ("bílí mniši") • • pravidla pro život mnišských řádů - řehole • představený kláštera je opat nebo abatyše • noviciát - období, kdy v klášteře žijí, poté musí složit řeholní slib • místnosti • refektář - společná jídelna • dormitář - společná ložnice (až později cely) • rajský dvůr - místnost uprostřed kláštera • • polní práce, opisování knih • scriptorium - zde opisovali texty • iluminace - celková výzdoba knih, iniciála - první písmeno • písmo vychází z Karolinské minuskule - Karel Veliký • Kapitula - organizace vznikající při biskupstvích, členové - kanovníci • u nás v Praze a Olomouci • •
Vrcholný středověk • 12. - 15. století • položeny základy středověké společnosti, společnost stavovská • společnost rozdělena podle stavů, ne podle národů • Stavy • skupiny lidí, kteří mají stejné postavení ve společnosti • panský stav - šlechta, panovník • duchovní stav - církev, všechny typy církevních hodnostářů, představitelů • poddanský stav - rolníci, nevolníci • městský stav - měšťané • • obyvatelé ve vrcholném středověku jsou svobodní • stavovská společnost vychází z ideje učení o trojím lidu • vychází z církve • • lidé jsou rozděleni do stavů díky boží vůli, každý má ve svém životě nějaký úkol • panský stav - organizují a brání společnost • duchovní stav - modlí se za společnost • poddanský stav - pracují pro společnost • • dostat se z nižšího do vyššího stavu bylo obtížné • jenom když nějaký panovníkův poddaný vykonal něco významného pro panovníka, mohl být pasován na rytíře • rozdělení podle náboženství - křesťané, muslimové, Židé • Typy středověkých států • monarchie • západní Evropa - jednotný centralizovaný stát, monarchie založena na národnostním principu (ve Francii Francouzi, v Británii Angličané) • vzniká absolutní monarchie, panovník vládne absolutně (např. Francie) • stavy nemají žádnou moc • roku 1302 ve Francii vznikají generální stavy, jsou absolutně bez moci • • vzniká stavovská monarchie, panovník vládne spolu se stavy (např. Anglie) • na počátku 13. století, 1215 byl král Jan Bezzemek donucen podepsat chartu Libertatum (velká listina svobod) - král například nemůže popravit žádného z příslušníků stavů • • • střední Evropa - státy zde nejsou jednotné, partikulární (rozdrobené) státy, panovníkova moc je slabší • východní Evropa - mnohonárodnostní státy, dávájí se dohromady proti nepříteli (Polsko-litevská unie - obrana před řádem německých rytířů, Ruský stát) • Charakteristika • změny v zemědělství - dochází ke zdokonalení náčiní, práce • asymetrická radlice - k prokypřování orné půdy (pluh) • dokonalejší zapřahání dobytka • používání větrných a vodních mlýnů • • změny trojpolního systému - půda byla rozdělena na tři části - jář (na jaře), ozim (silo se na podzim), úhor (nesilo se, tato půda ležela ladem, využívána k pasení dobytka) • další rok se půdy vyměnily • měli málo dobytka, jedli ryby, luštěniny, ovoce, zeleninu • • kolonizace - osídlování dosud neobydlených oblastí • vnitřní - provádí obyvatelstvo uvnitř státu • vnější - příchod cizích osadníků • průběh - byla vybrána skupina rolníků, kteří měli založit novou vesnici • v čele vůdce lokátor, hledali místo locus • lesy vypalovali - vyžďářili, pařezy vyvrátili - vyklučili • za kolonizaci dostali osvobození od placení poplatků (12 - 20 let lhůta, měli přesně určené dávky, nakonec se tyto výhody rozšířily na ostatní vesnice), dostali svobodu • • zákupní právo (emfyteutické, emfiteuze) - poddaní si zakoupili půdu do dědičného nájmu, ale ta pořád patřila feudeálům • uspořádání vesnic • silniční typ - kolem cesty • okrouhlice - statky postaveny kolem návsi, půda se rozpínala paprskovitě kolem statků • • rozvoj řemeslné výroby, ukončena druhá společenská dělba práce, řemeslo se definitivně odděluje od zemědělství, specializace řemesel (kovolitectví, zbraně) • • Rozdělení měst podle vzniku • města na místě původních antických - obnovují se • obnovují se tržní osady (na místech výhodných k obchodu) - křižovatky obchodních cest, u brodů řek, v podhradí (pod panským sídlem) • města "na zeleném drnu" - nově založená města, pravá kolonizační, vznikla tam kde dříve žádná osada nebyla (např. České Budějovice) • mají zakládací listinu, moderní půdorys, náměstí do čtverce nebo obdelníku, rovné ulice • • Rozdělení měst podle majitele • města královská • věnná - přidělena královně, sloužila jako zdroj příjmu pro královny - vdovy (např. Hradec Králové, Dvůr Králové, Polička) • hornická - těžba drahých kovů (např. Kutná Hora, Stříbro, Písek, Jihlava), řídila se zákoníkem "Horní zákoník" • komorní - příjmy z nich šly do královské komory, daně vybíral komoří nebo podkomoří • • města poddanská - založena šlechtou, církví, obyvatelé byli poddaní • například Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Český Brod, Pelhřimov • majitel města přidělil obyvatelům městská privilegia (práva) • práva hospodářská • várečné (vařit pivo) • mílové - na míle od města se nesmel usadit žádný řemeslník, protože by konkuroval městu • tržní - mohly se konat trhy • nuceného vkladu - obchodníci se museli ve městě usadit a nejméně tři dny nabízet zboží • hrdelní - právo popravy • samosprávy - město řídila městská rada - v čele purkmistr, 12 členů, kažý měsíc byl purkmistr jeden z nich • dříve byl v čele měst rychtář, pak se z něj stal velitel biřiců (policie), šatlava (vězení) - za šatlavu se ještě muselo zaplatit • • osobní svobody • obehnat město hradbami • • • Rozdělení obyvatelstva • kupci - nejbohatší, obchodníci, městský patriciát, z kupců se skládá městská rada • Gildy - kupecké organizace, hodně vzdělaní, cestovali po Evropě • • řemeslníci - žili spolu pohromadě na určitém územi (pekaři, koželužci), jmenují se podle nich ulice (kde se nacházeli) • také součástí městské rady, sdružovali se do organizací podle řemesla - cechy, v čele cechmistr • řemeslníci byli mistři • počet řemeslníků ve městě byl omezen (aby si nekonkurovali), až po smrti jednoho mistra mohl přijít další • v dílnách pracovali tovaryši (vyučený řemeslník) a učedníci • věčný tovaryš - některý tovaryš se nemohl stát mistrem, protože na to neměl peníze nebo ve městě už bylo dost mistrů • • chudina - lidé bez svého domu, nečestná povolání (prostitutky, zloději, žebráci) • osobně svobodní (právem královského města byla osobní svoboda) • kati, rasi - prodávali psí sádlo, lidé se jich štítili, museli žít za hranicemi města • • lidé řídící se jinými zákony - kněží, šlechtici, mniši • Židé - neměli stát (diaspora), žili rozdrobeni po Evropě • opovrhovaní - byli bohatí, půjčovali peníze, byla jim vyčítána smrt Krista • museli nosit něco žlutého, nesměli mít příjmení a vykonávat zaměstnání • pořádaly se na ně útoky, jsou beztrestně zabíjeni a jejich města josu vypalována (kvůli moru, neúrodě) • za Josefa II. osvícenský absolutismus - Židé se zrovnoprávnili • • Význam měst • ekonomický - střediska obchodu a řemeslné výroby • kulturní - sepisovaly se knihy - vzdělání • společenský - obyvatelé byli osobně svobodní • politický - města podporují krále proti šlechtě, ti byli soupeři • Dálkový obchod • zabýval se prodeje a dovozem luxusního zboží pro šlechtu a krále • dováželo se z orientu, arabští kupci • Levanta (východní část středomoří - Sýrie, Palestina) - tam se zboží předávalo od Arabů k evropským císařům - italští kupci (Benátky a Janov) • obchodní cesty - námořní, od středozemního moře od východu na západ, ovládaly je italská města (Janov a Benátky), v čele městské republiky - městská rada • Benátky měly v čele ještě oficiálního představitele - benátského dóže • města mezi sebou soupeřila - proto měla námezní armády - v čele kondotiér • kondotiéři vojsko vypláceli - armáda byla závislá • stalo se že kondotiér ovládl město - vznikaly městské monarchie • například Florencie - Mediciové (výroba látek - první textilní manufaktury, pracují zde svobodní námezní dělníci), Miláno - Sforzové (vyráběla se zde rytířská zbroj) • • severní Itálie byla nejednotná • ve Florencii roku 1378 povstání dělníků v manufakturách - málo placeni • • další obchodní námořní cesta byla v severní Evropě - Hanza (Hanzovní cesta), byla to nadnárodní urbanizace • centrem organizace byla Lübeck, města byla politicky i ekonomicky silná • bojovala proti zemím Skandinávského poloostrova (Švédsko, Dánsko, Norsko - Kalmarská unie) • Hanza Kalmarskou unii porazila, objevení Ameriky a zámořské obchody způsobily konec těchto sporů • centra obchodu se přesunula na pobřeží západní Evropy (atlantské pobřeží) • • Rozvoj těžby drahých kovů • v Čechách těžba zlata (Zlaté hory, řeka Otava - Písek, Jílové u Prahy), stříbra (Stříbro, Jihlava, Kutná Hora) • Václav II. od roku 1300 razil pražské groše, nechal sepsat horní zákoník (kolik stříbra si může Kutná Hora nechat, jaká jsou práva horníků) • Vlašský dvůr - mincovna v Kutné Hoře • Královský regál - právo krále na těžbu drahých kovů • feudeální renta - přechod od naturální renty k peněžní, feudeálové vyžadují od poddaných peníze, nikoli např. obilí • feudeálové (šlechta) se začali dělit na vyšší a nižší stav (panský - např. pán z Hradce a rytířský - např. Jan Žižka z Trocnova) •
Vznik centralizované Francie • roku 937 rod Kapetovců (Hugo Kapet) - ovládli pouze Isle de France, slabí vůdci • domény - jsou silná území ve Francii, kde vládli silní vládci - velmožové • např. Akvitánie, Gaskoňsko, Anjou, Bretagne, Normandie, Toulouse • • francouzští králové ovládali jen malá území a velmožové vládli velikým doménám, proto se začali králové pokoušet ovládat další území • Ludvík VII. zahájil sjednocovací proces - Ludvík získal vliv na Akvitánii • oženil se s Eleonorou Akvitánská, ta se s ním ale rozvedla, vdala se za Jindřicha II. Plantageneta (stal se anglickým králem, byl leníkem francouzského krále, vyústilo ve válku), obrovské území • • Filip II. August - sjednotil Francii • sňatkovou politikou - jeho šlechta se ženila s dědičkami • válkou s Anglií - porazil Bezzemka, mír v Bouvinnes - zisk všech francouzských lén Bezzemka • angličtí králové byli leníci francouzských králů - docházelo mezi nimi ke konfliktům • • diplomacií • získává území severní a střední Francie • roku 1209 pořádal křížovou výpravu proti Albigenským - kataři (katarské hnutí), Toulouse, Languedoc • nakonec se uchýlili na tzv. katarské hrady - nejdéle se bránil Montsegur • vyhladovělí, upálili je • • • Filip IV. Sličný (1285 - 1314) - své postavení upevňuje reformami - týkají se armády, státní správy, "nová šlechta" • král si musel půjčit mnoho peněz od Židů, Templářů - zadlužení • věřitelů se musel zbavit - na Židy pogromy, Templáře obvinil z kacířství • francouzská armáda vtrhla na řády - sebrala bohatství a zajala je, chtěli templářský poklad - mučeni • požádal papeže Bonifáce VII., aby Templáře prohlásil za kacíře (poslal Nogareta), papež ze stresu umírá • další papež byl zvolen na přání Filipa - Kliment V. • Avignonské zajetí papežů (1304 - 1377) • • roku 1312 Templářský řád rozpuštěn, roku 1313 veřejné upálení hlavních představitelů v Paříži (např. Jacques de Moley a 2 hodnostáři) • • roku 1302 byly poprvé svolány generální stavy • dynastie Kapetovců vymírá po meči a králem se stává Filip VI. z Valois • záminka pro budoucí sto letou válku, protože jiné královské rody toužily nastoupit na panovnický trůn • •
Vznik centralizované Anglie • nejdříve vládl Vilém Dobyvatel, jeho rod vymírá • 1154 - nástup dynastie Plantagenetovců • Jindřich II. Plantageneta • měl také léna ve Francii • spory s cantenburským arcibiskupem Thomasem Becketem (katolická církev) • Becket zavražděn když sloužil mši, jeho hlava předložena králi jako důkaz • • reformy státní správy - šerifové (úředníci, šlechtici) • na určitých územích v Anglii, jsou správci té určité oblasti • • jeho synové - Jan Bezzemek, Richard Lví Srdce • Richard Lví Srdce • syn Jindřicha II. • účast na III. křížové výpravě - zajat sultánem Saladinem - požadoval od Richarda výkupné - byl propuštěn, ale na cestě zpět do Evropy byl opěn zajat římským králem Konrádem III. • za nepřítomnosti Richarda vládl Jan Bezzemek - nezodpovědný • v Anglii spory, neklid, občanské války, spory mezi Normany a Anglosasy • • vznikají pověsti o Robinu Hoodovi • po smrti Richarda na trůn nastupuje Jan Bezzemek • Jan Bezzemek • dostal se do sporu s Filipem II. Augustem, nakonec uzavřen mír v Bouvinnes roku 1214 (zůstalo mu pouze Bordeaux) • musel podepsat Magna Charta Libertatum (Velká listina svobod) - 1215 • omezuje královský absolutismus, král nesmí uvěznit obyvatele Anglie bez řádného soudu • šlechta a církev získává právo podílet se na vládě • nikdo nesmí být odsouzen bez rozsudku • daně jen se souhlasem Velké rady (zástupci šlechty a církve a dva kupci z Londýna) • • roku 1265 se z Velké rady stává Parlament, od 14. století Horní a Dolní sněmovna • vývoj v Anglii vede ke stavovské monarchii, ve Francii převládal královský absolutismus •
Boj Skotska za svobodu • původně Skotsko nebylo součástí Anglie • až za dynastie Stuartovců se Anglie spojuje se Skotskem • Angličtí králové se ale snaží Skotsko ovládnout • ve Skotsku povstání proti Anglii - vůdce William Wallace - zvítězil nad Eduardem roku 1297 - vítězství u Stirlingu • Robert Bruce - skotský král, roku 1306 ve Scone korunován na posvátném "kameni osudu" • Angličané jim ho ukradli • • roku 1328 agnlický král Eduard III. uznal nezávislost Skotska • bitva u Bannockburnu 1314 - vítězství Skotů nad Angličany (pod vedením Roberta Bruce) • Skotsko samostatné do roku 1603, spojuje se s Anglií za dynastie Stuartovců •
Stoletá válka • 1337 - 1453 • konflikt mezi Anglií a Francií • 3 etapy (1337 - 1360, 1360 - 1415, 1415 - 1453) • příčiny • snaha Anglie získat zpět ztracené území ve Francii • boj o Flandry - Belgie patřila Francii, ale obchodovala s Anglií • Eduard III. - nárok na panovnický trůn • • 1. etapa • 1337 - Angličané vypluli přes La Manche do Francie • 1340 - námořní bitva u Sluis, zajistila Angličanům dlouhodobou kontrolu nad La Manche • 1346 - bitva u Kresčaku - Francouzi poraženi, padl Jan Lucemburský (účastnil se ji slepý) • 1356 - bitva u Poitiers [poatie] - Francouzi opět poraženi • 1360 - mír v Bretagni - Angličané zabrali sever Francie • Francie začíná být vyčerpaná jak válkou, tak morem • 2. etapa • na začátku malá vítězství Francouzů • mor ve Francii - krysy roznášely, zemřela polovina obyvatelstva, lidé to brali jako trest od Boha • dva přístupy k moru • Flagelanti - lidé, kteří se bičovali do krve a uváděli se tím do extáze - lidé se jich báli • druhá část obyvatelstva byla klidná • • ve Francii dochází k povstáním (1358) • povstání rolnické - Jacquerie [žakeri] - povstali nevolníci vůči pánům kvůli zvýšení feudeálních povinností a platů • rolníci tím ale ničeho nedosáhli • • povstání měšťanské - Ettienne Marcel - měšťané chtěli zasedat v generálních stavech • potlačeni a Ettienne byl popraven • • Anglie - John Wycliff - působí na Oxfordské univerzitě, filozof a myslitel • jeho myšlenky rozšiřovali do lidu lidoví kazatelé, například John Ball (voják) • s Wattem Tylerem vytvořil roku 1380 Selské vojsko • • Selské vojsko dotáhlo na Londým a žádali zrušení nevolnictví, ovládli Londým • král pozval Watta a Johna na jednání a zabil je • • robota se ale zmenšovala a za určitou dobu bylo úplně zrušeno nevolnictví a poddanství • roku 1415 bitva u Azincourtu - druhá porážka Francouzů • 3. etapa • bitva u Azincourtu 1415 • Jindřich V. (Anglický král) - sňatek s francouzskou princeznou, ale než získá trůn zemře • v Anglii a části Francie vládne syn Jindřich VII. • jižní Francie je řízena Karlem VII. (dauphin Karel) • lidové povstání proti Francii - Johanka z Arku • Bůh a svatí k ní promlouvají, aby zachránila Francii • přivedla armádu k vítězství - dobyla Orleans, Remeš (korunovací město), dauphin Karel korunován - Karel VII. král • Johanka upadla do zajetí Burgunďanů - ti ji prodali Angličanům - odsouzena jako kacířka, 1431 upálena • Panna orleánská - bojové jméno • odsuzovala husitské hnutí • • válka končí porážkou Angličanů - zůstává jim jen území Calais • Francie po válce • vyvíjí se jako téměř absolutní monarchie • moc má král, který může svolat generální stavy, zasloužil se o to Ludvík XI. • vypisuje pro obyvatele stálé daně - podpora "rukodílen" (porcelán, hedvábí) - podpora ekonomiky • podporuje (upevňuje) moc krále • připisuje Burgunsko • upevňuje absolutismus • • Anglie po válce • dva roky po válce vypukla válka občanská - Válka růží • trvala 30 let, 1455-1485 • Yorkové (bílá růže) x Lancasterové (červená růže) • Richard III. se prohlásil za panovníka a zavedl teror - 1485 poražen v bitvě u Bosworthu Jindřichem VII. (příbuzný Lancasterů) • Jindřich VII. Tudor - anglickým králem, dynastie Tudorovců, spojil Lancastery a Yorky sňatkem • vybudoval vzkvétající říši dbalou zákonů • začíná hospodářský rozkvět Anglie • • •
Vrcholný středověk v Evropě Střední Evropa • zůstala rozdrobená • Itálie, Svatá říše Římská • viz dřívější učivo • Tataři • Mongolové • mongolské kmeny - turkotatarský národ, původní sídla - střední Asie, do 12. století žijí v kmenech, v čele náčelníci - chánové, kočovníci - chov koní a dobytka, žijí ve stanech - jurtách, nejednotní • sjednocení Mongolů 1206 - vliv Čingischána • vojevůdce, přijal Islám, rodné jméno Temüdžin • v mládí vyhnán po smrti otce vlastním kmenem, svatba s dcerou jiného mocného chána • • mongolské vojsko - perfektně organizované, velká mobilita, výborní jezdci a lučištníci, nesmírná krutost - vyvražděny celé oblasti • při boji děsí nepřátele i jejich koně vytím - halekali • systém vyzvědačů, obléhací stroje a věže • výboje Čingischána do Číny (obsadil 40 měst) • směrem do Evropy rozbil říši ??Chorekim?? - po nich poušť, zničili zavlažování, rozbili co mohli a táhli dál • dostali se do Persie a zničili ji, překročili Ural -> Kyjevská Rus (nefungovala správně, rozdělena na knížectví, která se proti Mongolům spojila) • předtím ještě rozehnali a pobili kočovníky (Pečeněhové a Polovce) • Pečeněhové do Uher - Kumáni (výborní jezdci) • • Čingischán do jižního Ruska, 1223 - bitva na řece Kalce • teprve po ovládnutí značného území začíná budovat stát, vytvořit úřednický aparát, jednotný zákoník • 1227 - zemřel, říše nedokončená, nástupníci ji nedokázali udržet • v Evropě, Rusku, dále na západ • 1240 jeho nástupníci dobyli Kyjev - obrana Kyjeva pouze obyvateli (Ilja Muromec) • do střední Evropy - Polsko - Poláci a Němci se spojili • 1241 - bitva u Lehnice - Tataři je porazili, dále do západní Evropy • od Lehnice se Tataři stočili na jih - Český stát (Moravu nevyplenili, šli směrem na Uhry) • z Uher zpět na východ (k volbě chána - vůdci se chtěli zúčastnit) • říši se nepodařilo udržet - rozpad na chanáty (jeden z nich - Batuchán, vytrvale ohrožoval Rusko - Zlatá horda - východní Evropa) • Čínský chanát - území dobyté v Číně (v čele Kublaj-chán) • • • Novgorodské knížectví • jako jediné z Ruska neobsazeno Tatary • měli jiné nepřátele - řád německých rytířů (Mečových bratří) a Švédy • vládl kníže Alexandr Něvský - udržel svobodu • 1240 - bitva se Švédy na řece Něvě - porazil je • 1242 - bitvá s řádem německých rytířů na Čudském jezeře - porazil je, využil přírodních podmínek • • Nadvláda Tatarů nad Ruskem • Tataři každoročně vyjížděli vybírat daně, často pobili obyvatele • Jarlyk - potvrzení tatarské nadvlády - knížata si jej musela vybrat, aby mohla vládnout svému území • listinu si museli potupně vyzvednout každý rok • • Vznik moskevského knížectví • 1147 - založení Moskvy knížetem Jurijem Dalgorukim - zpočátku malá kupecká osada • 1156 - začíná stavět Kreml ("pevnost") - sídlo ruských panovníků • Ivan I. Kalita (1. polovina 14. století) - první významný kníže, kalita = měšec • právo vybírat daně po celém Rusku pro Zlatou hordu, zbaveni každoročního ničení Tatarů • získal titul velkokníže • donutil metropolitu (hlavu pravoslavné církve) přesídlit s Kyjeva do Moskvy • • Dmitrij Donskij - moskevský kníže • 1380 - bitva na Kulikovském poli u Donu - porazil Zlatou hordu, ta ale nakonec obnovila svou nadvládu (placení daní, ...) • • kníže Ivan III. • 1480 - neposlal daně Zlaté hordě, ti se nezmohli na nápravu, končí vliv nad Ruskem • Tataři zůstali, ale bez moci • sjednotil knížectví pod svou vládu, diplomaticky a vojensky připojil území • připojil Novgorodské knížectví • • žení se s neteří posledního byzantského císaře (1453 říše přestala existovat - vpád Turků do Evropy) • Moskva - "třetí Řím" • podporuje církev, omezuje Bojary - vysoká šlechta • reorganizace armády, soudů, položil základy silného státu - dokončeno utváření ruského státu • • důsledky tatarského vpádu do Ruska • odtržení východní Evropy od západní civilizace • zpomalení hospodářského vývoje Ruska o 200 let - stálá zaostalost • •
Poslední Přemyslovci • český stát ve 13. století • rozdíly mezi prvními a posledními Přemyslovci • první bojovali o moc, český stát není příliš významný • u posledních boje o moc neprobíhají (králem je první syn), český stát je středoevropskou velmocí • • poslední Přemyslovci • Přemysl Otakar I. (1198 - 1230) • Václav I. (1230 - 1253) • Přemysl Otakar II. (1253 - 1278) • Václav II. (1283 - 1305) • Václav III. (1305 - 1306) • • Přemysl Otakar I. • konec bojů o český trůn • 1212 - Zlatá bula Sicilská - královský titul - právo volby jen stavy české • zavádí právo primogenitury (nejstarší - prvorozený syn vládne) • počátek kolonizace - příliv osadníků z Německa (i za Václava I. a Otakara II.) • dvakrát ženat, dvě dcery • Markéta - budoucí dánská královna (Dagmar) • provdala se za dánského krále Valdemara II., přijala jeho jméno Dagmar (v Dánsku) • dodnes symbol milosrdenství - pomáhala druhým, zakládala nemocnice • • Anežka - roku 1989 svatořečena • byla odmítnuta u krále (sňatek) - stala se abatyší (v klášteře sv. Františka, který nechal postavit její bratr Václav I.) • založila Anežský klášter + špitál, přivedla k nám klarisky, založila mníšský řád - křižovníci s červenou hvězdou • • • naklonil si papeže a císaře (Fridrich II. podepsal Zlatou bulu sicilskou) • českého krále můžou volit jen české stavy • povinnost: musí se zúčastnit korunovační jízdy s 300 jezdci (nebo zaplatit 30 hřiven) • • Václav I. • jednooký - přišel o oko při lovu divoké zvěře - jeho vášeň • za něj velký hospodářský růst - zavedl kolonizaci - přeměňoval lesy a močály v úrodná pole a zakládal města • zahájil těžbu stříbra v Jihlavě • 1241 - Tataři (Mongolové) - zvítězil nad nimi • jeho dvůr - střediskem rytířské kultury (převzal z Německa), podporoval hony, turnaje • v brnění, galantní k ženám, bojovali dřevci a meči • • spor se synem Přemyslem Otakarem II., tomu udělen titul "mladší král" • Václav I. podporován olomouckým biskupem • • manželka Kunhuta Štaufská • Přemysl Otakar II. • král železný a zlatý • patří k nejbohatším vládcům Evropy • ke dvoru zval kejklíře, zpěváky - minesengry, trubadúry • výbojovou politikou získal: • Alpské země - Rakousy (sňatek s Markétou Babenberskou), 1269 rozšířeny dědictvím (Korutany, Kraňsko) • vítězstvím ve válce s uherským králem Bélou IV. získává Štýrsko (1260 - bitva u Kressenbrunnu) • 1261 - sňatek s Kunhutou Uherskou (princezna) • 1266 - obsazeno Chebsko • český stát sahal od Krkonoš k Jaderskému moři • účastnil se křížové výpravy proti Prusům (pohané), založil tam Královec (Kalingrad) • • počátky zemského soudu v Čechách - nejvyšší soudní orgán šlechty, vznik zemských desek, zemský sněm • podporoval kolonizaci (25 měst - Kolín, Čáslav, Písek, České Budějovice) • založení hradů (Bezděz, Zvíkov), klášterů - Zlatá koruna v jižních Čechách • používání nového královského erbu - dvouocasý lev s korunkou • usiloval o titul římského císaře • 1273 - volba císaře, Přemysl se účastnil, protikandidátem je Rudolf Habsburský (tehdy neznámý rod, nikdo ho neznal, mysleli si, že ho budou ovládat, proto ho říšské stavy zvolily) • spor mezi nimi, Přemysl Otakar II. ztrácí své území • Alpské země - rodné území Habsburků - Rakousy • 1279 (26. srpna) - bitva na Moravském poli, Přemysl Otakar II. umírá, poražen Rudolfem • • Václav II. • české země do roku 1283 (i když to Zlatá bula zakazovala) rozděleny • Morava - Rudolf Habsburský • Čechy - Ota Braniborský - poručík Václava II. (ten byl i s matkou uvězněn na Bezdězu) - vládl prozatimně místo Václava II. • • matka Kunhuta se provdala za Záviše z Falkenštejna • Václav II. propuštěn z Bezdězu (12 letý) - stává se králem • sňatek s Gutou - dcera Rudolfa Habsburského • ovlivněn Závišem - rádce - pomoc ve vládě • opozice proti Závišovi - obžalován z úkladů proti králi, zajat, popraven pod hradem Hluboká • zval na svůj dvůr zpěváky (minnesängři - zpěváci milostných písní) • bohatství v Čechách • 1300 - Horní zákoník, pražské groše (Vlašský dvůr) • zval učence, mudrce - chtěl založit univerzitu • dobrý diplomat • 1300 - Česko-Polská unie - oženil se s polskou princeznou - Eliška Rejčka (9 let, dcera posledního Piastovce) • byl korunován polským králem -> unie • • 1301 - vymřela uherská dynastie Arpádovců, uherským králem se stává Václav III. • 1304 - uherským králem Karel Robert z Anjou, Václav se vrátil zpět do Čech • 1305 - ukončení tažení do Říma - vítězí nad Albrechtem Habsburským, Václav II. umírá • Václav III. • 1306 zavražděn v Olomouci při tažení do Polska • 1305 - nastupuje v 16 letech na trůn • sňatek s Violou Těšínskou • vzdal se Uherské koruny, rozhodnut pro Korunu českou, snaha potlačit odboj polské šlechty vedený Vladislav Lokýtkem (povstal v Polsku, protože chtěl získat korunu, Václav III. jel okamžitě do Polska, cestou v Olomouci byl ale zavražděn) • Přemyslovci vymřeli po meči • Bedřich Smetana - opera Braniboři v Čechách • 1306 - 1310 v Čechách boj o trůn - bezvládí • 1306 česká šlechta přijala za krále Jindřicha Korutanského •
Lucemburkové na českém trůně • první kandidát na trůn je Jindřich Korutanský • 1307 do Čech vtrhla armáda - Rudolf Habsburský se pokusil obsadit Čechy (syn římského císaře) • oženil se s Eliškou Rejčkou, jenže ještě roku 1307 zemřel • • na trůn se vrací Jindřich Korutanský, jenže se proti němu postavili měšťané • nejvýznamnějším rodem jsou Lucemburkové, Jindřich VII. Lucemburský byl římský císař • jeho syn Jan Lucemburský se stává českým panovníkem • • Jan Lucemburský • roku 1310 ve Špýru sňatek s Eliškou Přemyslovnou • vláda Lucemburků 1310 - 1437 (Jan Lucemburský, Karel IV., Václav IV., Zikmund) • 1310 nucen podepsat inaugurační dekrety • daně vybírat jen se souhlasem stavů • do úřadů nesmějí nastupovat cizinci • král smí použít vojsko jen tehdy, bude-li se bojovat na území českého státu • menší vliv krále • • české země směřovaly ke stavovské monarchii • 1311 - 1318 boj mezi šlechtou a králem - snaha o královský absolutismus • 1318 Jan vydává Domažlické úmluvy - svěřil správu země podkomořímu - Jindřichu z Lipé • pro Čechy se stává Jan králem cizincem, v cizině si ho více cenili • vybojoval Chodsko, Budišínsko, Zhořelecko • usiloval o korunu římského císaře (to se mu nepodařilo, ale synu Karlu IV. ano) • zahynul v bitvě u Kresčaku • zastavoval královský majetek (z toho získával peníze - zastavil i svoji korunu, ale pak si nechal vyrobit novou) • Karel IV. • byl českým králem a zároveň římským císařem • byl poloviční Přemyslovec (Eliška Přemyslovna - matka) • jeho pravé jméno - Václav • od 2 do 7 let strávil na Křivoklátě (královský hrad) • matka žila na Mělníku • v 7 letech ho odvezl otec do Francie do Paříže ke francouzskému králi, oženil se s Blankou z Valois • ženy (budoucí královny) se učily zpěvu, tanci, hře na nástroj, způsobům • při biřmování získal Václav jméno Karel IV. • učil se rytířství, jazykům (Čeština, Italština) • v 15 letech byl povolán do Itálie • svůj život popisuje v životopise Vita Caroli • v Itálii založil město Monte Carlo • 1333 - získal titul Markrabě Moravský • poté pobýval v Čechách - vykupoval zase královský majetek zpět, Čechy se začaly vracet do normálu • 1344 - založeno pražské arcibiskupství - Arnošt z Pardubic (1. arcibiskup) • 1346 - korunovace na českého krále • zahraniční politika založena na diplomacii (vše se snažil domluvit) • snažil se o získávání nových území (sňatkovou politikou, diplomacií, koupí) • 2. manželka Anna Falcká (získal Falc) - ani ta mu nedala dědice • 3. manželka Anna Svidnická (syn Václav IV. - narodil se 1361 v Norimberku, ve dvou letech korunován na českého krále, 1376 se stal římským císařem) • 4. manželka - Alžběta Pomořanská (synové Zikmund a Jan Zhořelecký) • • 1356 - Zlatá bula karlova • zákoník Svaté říše římské (platnost do 1806) • navazuje na zlatou bulu sicilskou • zdůrazňuje nezávislost českého státu na Svaté říši římské • potvrzuje českého krále jako prvního kurfiřta • synové kurfiřtů se musejí učit česky • pro zvolení římského krále stačí nadpoloviční většina hlasů • • bohemocentrismus - Římská říše je řízena z Prahy • připojil Lužici, Horní Falc, Braniborsko, Lucembursko • snaha vyřešit papežské schizma - poslední diplomatická cesta do Francie, situaci nevyřešili, po návratu umírá - 1378 • Vnitřní politika • diplomatické a kompromisní jednání s českou šlechtou • zákoník Majestas Carolina • měl v úmyslu ho vydat, ale nevydal • chtěl jím ovlivnit moc české šlechty (odúmrť) a rozšířit pravomoci krále • rozhodnutí stavovského shromáždění kontrolováno panovníkem • ostré protesty šlechty, aby neztratili tvář, Karel řekl, že údajně zákoník shořel • • nechal udělat korunovační klenoty (korunu) • Svatováslacská koruna - zdobená perlami a drahokamy, zasvěcená svatému Václavovi (v křížku údajně trn z Kristovy koruny) • Česká Koruna - název českých zemí (Země koruny české), stát je trvalá hodnota, panovníci se mění • • Zakladatelská činnost • Praha - hlavní město Svaté říše římské • nechává budovat stavby v gotickém stylu • nová čtvrť - Nové Město Pražské - velké náměstí (dnes Václavské) - "Koňský trh", rovné ulice • Praga - caput regni - Praha je hlavou království • zakládá v Praze instituce (arcibiskupství) • • 1348 (Karlova) Univerzita pražská • první ve střední Evropě • po vzoru francouzské Sorbony • od začátku měla všechny čtyři fakulty (artistická - filosofická, vstupní, prošli jí všichni; teologická; právnická; lékařská) • latina • v čele rektor, na každé fakultě děkan, označení pro profesora - mistr • dohled nad univerzitou má arcibiskup • způsob výuky - scholastika (učí se pouze to, co je schváleno církví) • studuje zde řada cizinců (hlavně ze střední Evropy) • hlasování - 4 hlasy studenti (3 hlasy cizinci, 1 hlas Češi) • • chrám sv. Víta, klášter Emauzy - Na Slovanech (vybombardovaný za 2. sv. války) • nechává stavět Karlův most (na místě Juditina mostu) • chrán Panny Marie Sněžné v Praze - nedostavěl ho, Týnský chrám na Staroměstském náměstí • hladová zeď - opevnění kolem Prahy, především na Vyšehradě - staví pražská chudina • Karlštejn - středisko diplomatických setkání, místo pro korunovační klenoty • kaple Svatého Kříže - deskové obrazy mistra Theodorika • • Václav IV. • král římský • českým králem korunován teprve ve dvou letech • 1376 - Karel IV. zařídil, aby byl zvolen římským králem • od dětství vychováván jako budoucí král (mnoho vychovatelů, např. Arnošt z Pardubic - pražský arcibiskup) • dvakrát ženatý - bavorské kněžny (Žofie, Johana) • zpočátku příznivec Mistra Jana husa • nebyl tak úspěšný jako jeho otec, vyhýbal se dlouhým jednáním, ukrýval se na své lovecké hrady (Žebrák, Točník) • údajně se v převleku vydával mezi prosté lidi do pražského města • za své rádce si vybíral představitele nižší šlechty (opomíjel šlechtu vysokou) • vysoká šlechta nespokojená, nízká šlechta neschopná zastávat svěřené úřady - oslabení vlády • • Spory • s katolickou církví - s pražským arcibiskupem Janem z Valdštejna • spor o obsazení kladrubského opatství (nepřímo řešen s Janem z Pomuku, zadržen, mučen, vytrhli mu jazyk a hodili do Vltavy, svatořečen 1729 - Jan Nepomucký) • • s vysokou šlechtou - o úřady a moc (opírá se o "milce" - nízká šlechta) • Panská jednota - v čele Jindřich z Rožmberka, Václav IV. dvakrát zajat • 1394 - uvězněn v Rakousích - zásah bratra Jana Zhořeleckého - úřady vysoké šlechtě • 1402 - zajat bratrem Zikmundem (uherský král), vtrhl do Čech, obsadil Kutnou horu (stříbro) - plenění, "liška ryšavá" • • • s německou šlechtou - nespokojenost s jeho vládou, odmítal jednání se šlechtou, nepodnikl korunovační jízdu • 1400 - sesazen z trůnu a ztrácí titul římského krále - "král nepotřebný, nečinný a nedbalý" • znovu začíná usilovat o trůn, ale nezvolili ho (zvolili jeho bratrance z Moravy), po nich Zikmund (diplomatické jednání) • • Poté • účast na koncilu v Pise (po sesazení z trůnu se začal snažit), měl vyřešit papežské schizma • zástupci Prazské univerzity hlasují jinak než král • • 1409 - Dekret kutnohorský • upravoval hlasovací právo na pražské univerzitě, rektorem univerzity se stává Mistr Jan Hus • král si tím zajistil podporu • • původně podporuje Husa (až do 1412, kdy mu bylo nařízeno odejít - odchází na Kozí hrádek) • 1419 - první pražská defenstrace • pražští konšelé urazili husity a zabarikádovali se na radnici • konšelé po nich cosi házeli, když strefili monstranci, husité vtrhli do vnitřku a vyházeli je z oken • • Václav těžce nemocen, odjel na hrad do Kunratic, umírá • po jeho smrti zavládl zmatek a nepokoje •
Gotika • 12. - 15. století • vzniká ve Francii a šíří se Evropou • nenavazuje na antiku, jako jediná • vytváří odlišné stavby - vysoké, štíhlé • nazváno podle barbarů Gótů (odporovali antice) - vymyšleno v renesanci • první stavba - opatství Saint-Denis, Francie (dnes součást Paříže), opat Suger, pohřebiště francouzských králů • Znaky architektury • lomený oblouk, žebrová klenba (nahrazuje valenou) • odhmotněnost - tenké zdi • vnější opěrný systém - pilíře, fiály (věžičky na sloupech) • vysoké stavby - vertikalismus • stavby sakrální - katedrály, kostely, kláštery • stavby světské - hrady, měšťanské domy, radnice, tržnice, mosty, paláce, brány • zdobné portály - vstup do katedrály, kružba - klenba, chrliče, roseta - okno s vitráží • hrady - Zvíkov, Křivoklát, Karlštejn (u nás stavěny hlavně za Lucemburků) • radnice ve Vratislavi, nejstarší kamenný most v Písku, Karlův most • chrám sv. Barbory (Vladislavská Gotika) • katedrály: sv. víta, sv. Václava, v Chartres, Notre Dame ("naše paní"), Saint-Chapelle v Paříži - královská kaple, ovlivnila Karla IV. • klášter Mont-Saint-Michelle v Bretagni (za přílivu ostrov), Španělsko - Burgos • Sochařství • trojrozměrnost (si ty blbá Krtku?), realistické zachycení předlohy, esovité prohnutí • už nejsou jen zdobný prvek - samostatná umělecká díla • zdobené barvami (polychromie), individuální rysy, zvláštní řasení šatu, tvář zachycuje psychický stav • Madony, Piety • Malířství • vitráže a desková malba (výzdoba oltářů - kaple sv. Kříže) • Mistr Theodorik, třeboňský, vyšebrodský • knižní malby (miniatury, iniciály) • Rytířská kultura • životní styl šlechtických vrstev ve 12. století • důraz kladen na rytířské chování k ženám • rytíř - šlechtic, pasován králem, dodržuje příkazy krále a Boha • věrnost, ochránce slabých (vdov, sirotků), zbožnost, statečnost, dvorná láska k ženě za niž bojuje • •
Husitství Příčiny husitského hnutí • 15. století, součást proticírkevních hnutí probíhajících v celé Evropě • ukončuje první reformaci • myšlenka kališnictví přijata • rozvíjí se od konce vlády Karla IV., větší rozvoj hlavně za vlády Václava IV. (mocenský zápas mezi šlechtou, šlechta proti městům, král proti vysoké šlechtě, všichni jsou proti církvi) • Odpor k církvi • bohatství církve (vlastnila třetinu půdy - od šlechty a panovníků, kteří se chtěli vykoupit z hříchů) • mnohoobročnictví - jeden člověk mohl zastávat víc církevních funkcí - peníze • svatokupectví - kupování církevních úřadů (i dětem boháčů) • způsob života - "neřestný život duchovních" • papežské schizma - měl ho řešit koncil v Pise - místo toho zvolili třetího papeže • odpustky - začátek po křížových výpravách • kritici • laikové - Tomáš Štítný ze Štítného • lidoví kazatelé - Milíč z Kroměříže, Kornád Walhauser, Mistr Matěj z Janova • • Mistr Jan Hus • narodil se v Husinci v jižních Čechách • pocházel z chudých poměrů • církví mu bylo umožněno studium (kněžský seminář, Karlova univerzita) • působil na Pražské univerzitě (děkan, rektor - vysoké funkce) • 1402 - stal se kazatelem v Betlémské kapli (soukromá kaple postavena na náklady měšťanů, aby se v ní kázalo česky) • kritizoval nesprávné žití církve - nechtěl ji zrušit, jen reformovat • vychází z učení Johna Wiklefa • zasadil se o vydání Dekteru kutnohorského (1409) • spisovatelská činnost (náboženské a jazykovědné spisy), spřežky • 1410 - začíná kázat proti odpustkům, je na něj uvalena klatba (pražským biskupem), zakázáno kázání v soukromých kaplích • 1412 - vyhlášen nad Prahou interdikt - Hus odchází na venkov (Kozí Hrádek, Hrachovec) • 1414 - zahájen kostnický koncil, za účelem odstranění schizmatu • na koncil pozván i Hus, aby ho přiměli odvolat jeho názory • Hus si myslel že bude muset vysvětlit a obhájit své názory - královský glejd jen na cestu tam • v Kostnici uvězněn, pozván na slyšení, nebyl puštěn ke slovu • prohlášen za kacíře, zbaven kněžského svěcení a předán světské moci (Zikmund Uherský), aby byl upálen 6. 7. 1415 • • zpráva o upálení vyvolává silné reakce mezi chudinou i šlechtou, šlechta posílá do Kostnice protestní list (452 pečetí) • květen 1416 - upálen Mistr Jeroným Pražský • • rozhořelo se husitské hnutí - chudina utíkala od svých pánů - ozbrojené houfy napadaly církevní usedlosti (kláštery, fary), rozbíjení kostelů (obrazoborecké hnutí) • symbolem husitství je kalich (Mistr Jakoubek ze Stříbra - přijímání pod obojí) • husité, kališníci, podobojí, utrapisté • • Praha • některé kostely přislíbeny husitům - nedodrženo, spor vyvrcholil 30. 4. 1419 - první pražská defenestrace • Novoměstská radnice, zástup husitů nespokojených kvůli tomu, že nedostali kostel Panny Marie Sněžné, vedený Janem Želivským • konšelé se zabarikádovali na radnici, uráželi husity a házeli po nich věci • husité vyházeli konšely z oken • Nové Město pražské v rukou husitů až do 1422 • • Václav IV. těžce nemocný, brzy po defenestraci umírá (mrtvice nebo epilepsie) • po smrti Želivského se situace v Praze uklidňuje, nedochází k vyhroceným situacím • králem má být Zikmund, ale šlechta ho nechce a je sesazen • 1420 - založení Tábora, sídla husitství v jižních Čechách • zpočátku husitská komuna (společenství sobě rovných lidí), později nabývá rysy běžného středověkého města • společný majetek - rovnost, obecní káď na mince, oslovení "bratře, sestro" • původně v čele stojí čtyři kněží, po příchodu Žižky vojenská správa - čtyři hejtmani (nejvýznamnější Jan Žižka, až do roku 1423) • • husitská vojska - táborité, adamité, orebité, pražané,... • husitský program - čtyři artikuly pražské - 1420 • svobodné hlásání slova Božího, nejen kněží mohou vykládat Bibli • přijímání pod obojí způsobou • aby přestalo světské panování kněží - aby se církev nepletla do politiky, ale byla chudá • spravedlivé trestání smrtelných hříchů - rovnost pro chudé a bohaté • • artikuly přijali pražané i táborité, při první křížové výpravě proti husitům (táborité přijeli pražanům na pomoc) • 1421 se artikuly staly zemským zákonem • Rozdělení obyvatel • od 1419 • husité • radikální - táborité, orebité (východní Čechy), severočeští husité (Žatec, Louny) • táborité - Jan Žižka, Prokop Holý (1426); Tábor 1420 • orebité - východní Čechy, Jan Žižka 1423, od 1424 sirotci • pražané - Jan Rokycana - jediný husitský arcibiskup (nebyl Mistr Pražské univerzity, nebyl schválen papežem) • • umírnění - husitská šlechta, šlo jim hlavně o církevní půdu, kterou zabírali • chiliasmus - nejradikálnější směr v husitství • konec světa, svět bude obnoven novým příchodem Krista, který založí novou tisíciletou říši do které přijde jen pět měst z Čech (Plzeň, Louny, Slaný, Klatovy, Písek) • • • katolíci • landfríd - spolčení šlechty a měst • plzeňský landfríd - Plzeň a západočeské panstvo • • Oldřich z Rožmberka (jižní Čechy) - vysoká šlechta obecně, založil Panskou jednotu • představitelé církve - je jich málo, buď zabiti nebo uprchli • většina moravských měst zůstala katolická • • Zikmund Lucemburský - korunovaný český král 1420, nepřijaly ho české stavy • většinou německé obyvatelstvo • • Průběh husitské revoluce • 14. 7. 1420 - bitva na Vítkově • první křížová výprava do Čech - útok na Prahu • pražané žádají Tábor o pomoc - Žižka s vojskem přitáhl do Prahy - podepsány čtyři artikuly pražské • křižáci odraženi Tábority z Vítkova (dnes Žižkov) • Zikmund dobyl Vyšehrad, nechává se korunovat, 1420, korunovace neuznána • • 1. 11. 1420 - bitva u Vyšehradu, Zikmund opět neúspěšný • červen 1421 - čáslavský sněm • Zikmund oficiálně sesazen z českého trůnu • vytvořena dvacetičlenná rada, která měla do dosazení nového krále řídit Čechy - vyšší a nižší šlechta, měšťané • přijaty čtyři artikuly pražské jako zemský zákon • • 1422 - druhá křížová výprava • Zikmund Uherský, Kutná Hora • v Praze zabit Jan Želivský, převrat v Praze (radikál, s jeho chováním většina pražáků nespokojená, hlavně měšťané) • Praha se přiklání k umírněným husitům, snaha usmířit se se Zikmunden - odmítnuti • Zikmund u Kutné Hory poražen, odchází z Čech • • • 1423 - Panská jednota - zpočátku spolek katolické šlechty proti husitům, postupně se přidávají i husité proti radikálům • 1424 - bitva u Malešova - Panská jednota poražena Žižkou (orebité) • tažení Žižky na Moravu, výprava nedokončená, Žižka umírá v Přibyslavi • • Jan Žižka z Trocnova • jih Čech, pomezí s panstvím Rožmberků • nižší šlechta - zeman, jeho rodina pravděpodobně vymřela - přidává se k lapkům • jako žoldnéř se účastnil bitvy u Grunwaldu - přišel o oko • žádá milost u Václava IV. - stává se velitelem královy stráže na hradě • osloven kázáními Mistra Jana Husa • tažení s husity do Plzně, do Tábora (bitva u Sudoměře) • Husitské vojsko • především pěšáci, nové zbraně • vozové hradby - dostali se stejně vysoko jako jezdci • zemědělské náředí přizpůsobené k boji - cepy, kosy, radlice, houfnice, dobývací praky, smolné věnce • • žižkův vojenský řád - každému určil místo v boji a jak se má chovat • síla zpěvu (Ktož sú Boží bojovníci) • dobývání hradů, hrad Rábí - nedobytý, Žižka přišel o druhé oko, Karlštejn nedobytý • Žižka - dobrý taktik a válečník - snažil se takticky vybrat místo bitvy • 1426 - Prokop Holý (Veliký) - staví se do čela husitských vojsk • dobrý vojevůdce i diplomat - Basilejský koncil • • třetí křížová výprava - bitva u Ústí nad Labem, čtvrtá křížová výprava - bitva u Tachova (nebyly vedeny Zikmundem, ale papežskými legáty) • 1431 - pátá křížová výprava - bitva u Domažlic, křižáci rozehnáni písní Ktož sú Boží bojovníci • husité neporazitelní, začínají jednání • • spanilé jízdy - rejsy - vojenské výpady do okolních zemí (do Rakous, Uher, Bavorska, Braniborska, Horních a Dolních Lužic, Slezska, Polska) • pod záminkou šíření husitských názorů, rabovali a získávali majetek • cílem bylo zasáhnout nepřítele na vlastním území • husitské manifesty (listy) - psané v řeči té země, kam je posílali, vysvětlují ideologii husitství • nejdelší spanilá jízda k Baltu (hejtman Jan Čapek ze Sám) • • 1431 - basilejský koncil, jednání s husity jako s rovnocennými • 1433 - basilejská disputace • Prokop Holý, Jan Rokycana a další • předmětem jednání - čtyři artikuly pražské • narušena Basilejská kompaktáta • • rozpory mezi huitskými stranami • radikálové - nejde o víru, profesionální vojsko - bitvy • umírnění husité a pražané se spojili s katolíky proti radikálům (přidali se k Panské jednotě) • • 1434 - bitva u Lipan - porážka radikálních husitů, smrt Prokopa Holého • Panská jednota znala způsob husitského boje, fingovaný ústup - porážka radikálů uvnitř vozové hradby • zbývající radikálové se shromažďují kolem Jana Roháče z Dubé, někteří odcházejí na Slovensko - "bratříci" • Jan Čapek ze Sád nařčen ze zrady • • 1435 - obnoveno jednání se Zikmundem • 1436 - Jihlavský sněm - přijata basilejská kompaktáta - povoleno přijímání pod obojí, husité tolerováni, poprvé povolena dvojí víra v jednom státě • přijetí Zikmunda českým králem • podmínky: zajištění bezpečnosti účastníkům husitství, půda se nebude vracet církvi, Tábor bude přijat mezi královská města • • • opozice proti Zikmundovi - v čele Jan Roháč z Dubé, opevnili se na hrádku Sion • obléhání hradu (vojsko vede bývalý husita, obléhání trvá skoro rok), po Zikmundových výhružkách hrad dobyt • Jan Roháč z Dubé popraven (škaredě) • • 9. 12. 1437 - Zikmund odjíždí zpět do Uher, po cestě ve Znojmě umírá (nejspíš na otravu krve) • Význam husitského hnutí • povznesena vzdělanost obyčejných lidí (říkalo se, že husitské ženy znají Bibli lépe než kněží v Itálii) • počeštění měst • husitská tradice • mění se složení české společnosti - Panský stav nejvýznamější a nejbohatší • vyšší šlechta získává pravomoci a bohatství, prakticky řídí stát - podmínky pro vznik stavovského státu • mnoho příslušníků nižší šlechty zemřelo • • města získala politický vliv - významný stav • katolická církev ztrácí vliv a příslušnost v zemských stavech • počátek literatury (vzestup) - humanistická česká literatura • ekonomika • úpadek hospodářství, drancování, pustošení • snížila se řemeslná a zemědělská výroba, obchod prakticky zastaven (obchodní stezky nebezpečné) • ničení řady staveb (kláštery, kostely) • hlad, nemoci - zahynulo hodně lidí, po těch kteří přežili se chce daleko víc práce - utužení nevolnictví • • husitství vyzdvihováno za národního obrození - Palacký • opačný pohled - Josef Pekař (kritika ekonomiky) •
Doba poděbradská • 1437 - Zikmund umírá • 1437-9 - Albrecht II. Habsburský • vládne v Rakousku, v Čechách, v Uhrách • zeť Zikmunda Lucemburského • na krále ho uznávají především katolíci, husitská šlechta s ním nesouhlasí • boje - Turky - umírá • po jeho smrti se mu narodil syn - Ladislav Pohrobek • • vláda rozdělena mezi zemské správce • Rakousy - vládne jeho matka - Alžběta Lucemburská • Uhry • horní země - Slovensko - český šlechtic Jan Jiskra z Brandýsa • dolní země - Maďarsko - Jan Hunyiady - opírá se o husity na slovensku (hnutí bratříků) • spor Jana Hunyiady a Jana Jiskry z Brandýsa o moc (Jan Hunyiady se chce stát králem) • bitva u Lučence 1451, Jan Hunyiady poražen, Uhry sjednoceny • • Čechy - nepokoje - vznikají landfrídy • rozpor mezi katolickoua a husitskou šlechtou • • • landfríd - spolek tvořený městy, rytíři a pány • místo ústřední vlády, buď katolické, nebo kališnické • • mezi landfrídy domluven zemský mír • 1444 - do čela východočeského a středočeského landfrídu se dostává Jiří z Poděbrad (kališník) - klidová politika • 1448 - jednota poděbradská (kališnické landfrídy), jednota strakonická (spojení katolických landfrídů, v čele Oldřich z Rožmberka • Jiří z Poděbrad útočí na Prahu - upevnil své postavení • 1452 - Jiří z Poděbrad zvolen zemským správcem (až do 1457), vládl za Ladislava Pohrobka • Ladislav Pohrobek • 1453 - český a uherský král, pobýval ve Vídni • 1457 - návrat do Čech - příprava na svatbu s francouzskou princeznou, podezření na otravu, vinili Jiřího z Poděbrad (ve skutečnosti zemřel na leukemii) • znovu bezvládí, uherským králem se stává Matyáš Korvím • v Čechách volba nového krále • Vznik jednoty bratské • na základě nároků Petra Chelčického • jihočeský hejtman, filosof, kritik (Sieť viery pravé) • odmítá středověké dělení společnosti na trojí lid, hlásá rovnost lidí • odpor proti autoritám - zákony, úřady, církev, šlechta, vojsko, soudy • odmítá panování světských i duchovních pánů, odvádění daní, vyšší vzdělání • odpor proti násilí, chce vytvořit novou společnost založenou na Bibli • • snažili se zbavit společnost špatného chování - nepřijímali mezi sebe vojáky, obchodníky • život podle Bible, společná práce, chudoba • 1467 - vznik samostatné nové církve - jednoty bratské • Řehoř zvaný Krejčí, v Kunvaldu u Žamberka • • sami volili biskupy a světili kněze • pronásledováni od katolíků i husitů (nesouhlasili s odporem k násilí) • později mění své názory • na vzdělání - zakládání škol, překladatelská činnost • přijímají i bohaté šlechtice a měšťany (od 16. století) • • Jiří z Poděbrad • zvolen českým králem (1458) českými stavy - první skutečná volba • poprvé usedl na trůn šlechtic a ne potomek královského rodu • podpora všech stavů • kališník (před korunovací musel slíbit, že přestoupí na katolickou víru) • "král dvojího lidu" - chtěl sjednotit společnost bez ohledu na víru • upevnil královskou moc doma i v zahraničí • základem politické koncepce je basilejská kompaktáta (1462 zrušena papežem Piem II.) • vnitřní politika • rozkvět hospodářství - nerušeno válkami • obnoveno dolování stříbra v Kutné Hora • podpora řemesla a obchodu, další výsady královským městům • dbal o bezpečnost na obchodních cestách • • konflikt s papežem - 1463 papež zrušil kompaktáta • 1466 Jiří z Poděbrad prohlášen za kacíře, formálně zbaven trůnu i majetku • proti Čechám vyhlášena kížová výprava • vnitřní opozice - 1465 Zelenohorská jednota, v čele Zbyněk ze Šternberka • zahraniční politika • koncept mezinárodní mírové unie (1464) • nechal diplomaty sestavit mírový plán • chtěl vytvořit spolek evropských panovníků a společně postupovat při řešení problémů mírovou cestou • v čele měl být francouzský král • oficiálně proti Turkům, neoficiálně proti papeži • neuspěl - nesouhlas evropských panovníků, předběhl svou dobu • 1462-67 - mírové poselstvo po Evropě • na podporu mírového plánu • tvořené z významných českých šlechticů (Lev z Rožmberka) • cestovali po celé Evropě, aby panovníky seznámili s plánem • reprezentovali český stát • písemná zpráva - Václav Šašek z Bířkova (účastník), v 19. století zpracoval Alois Jirásek • • • 1468 křížová výprava do Čech • Matyáš Korvín (KRAVÍN)(uherský král - bývalý zeť J. z P.) obsadil Moravu, Slezsko, Lužice • 1469 - bitva u Vilémova • Jiří z Poděbrad chtěl po Matyáši, aby ho usmířil s papežem, místo toho se nechá korunovat českým králem • Čechy ho neuznaly, jen Moravu, Lužice a Slezsko • • • Jiří z Poděbrad před svou smrtí zavazuje českou šlechtu, aby za dalšího krále zvolila příslušníka rodu Jagellonců (Polsko) • 1471 umírá •
Jagellonci • 1471 - 1526 • českým králem zvolen Vladislav II. - patnáctiletý (do roku 1526) • král dobře ("bene") - se vším souhlasil • nástup polsko-litevské dynastie na český trůn - katolíci • • dvojvládí - 1479 se Matyáš nechal podruhé korunovat v Jihlavě, vládl vedlejším zemím • do roku 1469 titul českého i uherského krále - Matyáš • 1471-9 válka • • 1479 - Olomoucké dohody - oba titul český král, záleží, který dřív zemře • rozdělení moci: Vladislav (Čechy), Matyáš (Morava, Slezsko, Lužice) • zemře Matyáš = Vladislav získá moravu + poplatek uherskému králi • zemře Vladislav = Matyáš zisk Čech • • 1490 - smrt Korvína - Vladislav ovládá Země koruny české i Uhry • česko-uherská personální unie (do roku 1918) - státy spojeny osobou panovníka • náboženský rozkol - katolící x kališníci, opětné vyhrocení sporu • Vladislav uznal kompaktáta (nebyla uznána papežem) • 1483 - povstátní Utrakvistů v Praze - útoky na tři radnice • defenestrace katolických konšelů, útoky na kláštery, židovskou osadu v Praze • • 1485 - Kutnohorský náboženský mír - rovnoprávnost obou náboženství na základě naprosté rovnosti • kompaktáta uznali i katolíci, svoboda vyznání, úplná nezávislost • konec husitské epochy v Čechách • • České země - stavovský stát • dovršení přeměny českého státu ve stavovskou monarchii, české země ztrácejí postavení středoevropské velmoci • královská moc podlomena husitstvím a následným bezvládím • král se dělí o moc ve státě se stavy (šlechta a města) • spory mezi šlechtou a městy o politické a hospodářské výhody • • 1500 - Vladislavské zřízení zemské • nejvyšší zemský zákoník - navržen šlechtou • posiluje šlechtu proti městům a králi (šlechta schvaluje králem vybrané úředníky) • popírá platnost hlasů měst na zemském sněmu • možnost zemského soudu zasahovat do městských práv - protest měst • • drobná občanská válka mezi šlechtou a městy • 1517 - Svatováclavská smlouva - ukončení • potvrzen hlas měst na zemských sněmech • uznání městských výsad x legalizace podnikání šlechty • • zahraniční politika • od 30. let 15. století - mocenské soupeření velkých panovnických rodů (Jagellonci x Habsburkové) • 1515 - Vídeňské úmluvy - tajné, uznání nástupnických práv obou dynastií • dynastické sňatky - vzájemné nástupnicví (Ludvík J. + vnučka císaře Maxmiliána Marie, Anna J. + vnuk Maxmiliána Ferdinand I.) • • Vladislavská gotika - pozdní gotika • Vladislavský sál - Benedikt Rieth (renesanční okna) • zdobnost - na klenbách květinové motivy • přestavba hradu Pernštejn (Rieth), Pražský hrad, chrám svaté Barbory • Matěj Rejsek - Prašná brána • • Ludvík Jagellonský • 1516-26 • král český a uherský, "Ludvík dítě" - převzal vládu v deseti letech • pokles panovnické moci, roste vliv a moc šlechty • • 1523-4 rozštěpení kališnické církve • novoutrakvisté - stoupenci Luthera, úsilí o samostatnou církev, nezávislost na Římu • staroutrakvisté - husitská tradice, ochotni k smíru s katolíky • • Turci • od 20. let 15. století - nájezdy na Evropu • 1526 - tažení do Uher • 1526 - bitva u Moháče • smrt Ludvíka Jagellonského - utonul při útěku v bažinách • vítězství Turků • • 1526 Ferdinand Habsburský zvolen králem •
Období pozdního středověku a počátku novověku • nerovnoměrný vývoj Evropy • západní Evropa - vymizelo nevolnictví, uvolnění pracovní síly, vznik manufaktur (Anglie, sev. Itálie) • střední a východní Evropa - zachován feudeální systém (upevnění nevolnictví) • 1453 - Osmanští Turci dobyli Konstantinopol (zánik Byzantské říše) • 1492 - objev Ameriky (Kryštof Kolumbus), rozhraní mezi středověkem a novověkem • 1517 - vznik německé reformace (Martin Luther) • 1450 - objev knihtisku - J. Guttenberg • knihy do roku 1500 - prvotisky - inkunábule • • vznik a vývoj renesance a humanismu •
Zámořské objevy • příčiny • nedostatek drahých kovů • vycházeli z cestopisů (Milion - Marco Polo) - Čína a Japonsko • byly zahrazeny pozemní cesty do orientu Turky • hledat odbytiště pro výrobky • šíření křesťanství - misionářství • touha objevovat nové • • obchod • ovládají kupci ze severní Itálie (Benátky, Janov) • od poloviny 15. století - přerušeny cesty • • předpoklady • zlepšení orientace na moři • kompas - od 1300 v Číně (u nás 15. století) • astroláb - dle hvězd • astronomické tabulky • • technická zdokonalení lodí - karavela, karaka - hlubší ponor, stabilnější • nové představy o Zemi, předpoklady kulatosti Země, přesnější mapy - Toscanelli (Evropa, Asie, Afrika) • první globus - Martin Behaim • • Portugalsko • vybudování první zámořní koloniální říše (Afrika - Ceuta) • stejnocené, mělo zájem - Jindřich Mořeplavec (druhorozený syn krále) • v Africe ovládli přístav Ceuta - námořní akademie • kapitáni zámořských plaveb - lodní deníky - začali mapovat africké pobřeží, zakládali opěrné body na pobřeží • 1487 - Bartolomeo Diaz - mys Dobré naděje (mys Bouří) - nejjižnější část Afriky • 1498 - Vasco da Gama - jako první doplul do Indie (první osada Goa) • Pedro Alvaréz Cabral - 1500 - bouře k břehům jižní Ameriky (Brazílie) • budování obchodních stanic - faktorie • 1500 - portugalské osady v Brazílii • 1512 - Moluky - indické ostrovy koření • Španělsko • od 15. století snaha Kastilie a Aragonie konkurovat Portugalsku (Křestané - pomalu vytlačovali, zbytek Maurové) • 1479 - ovládnutí Kanárských ostrovů • 1492 - Isabela Kastilská + Ferdinanf Aragonský - dokončení reconquisty • 1492 - zapojují se do objevů • Kryštof Kolumbus • z Itálie - Janova • požádal Portugalsko o prachy - nee • žádá o pomoc Isabelu Kastilskou • dostává peníze na tři karavely (Santa Maria, Pinta, Nina) - v přístavu Palos - najal posádku - trestance, nikdo jiný nechtěl • vyplul z Palosu (zastavil se na Kanárech) • tři měsíce, posádka se bouří, další tři dny, ostrov San Salvador (Bahamy) - Kuba, Haiti • • zpět dovezl hodně věcí • Isabela ho jmenovala místokrálem oblasti a dostal další peníze (Antily, ústí Orinoca, Panama) - nenašel další zlato • umírá v zapomnění, celkem uskutečnil čtyři výpravy • • 1513 - Vasco de Balboa, doplul do Střední Ameriky, přešel Panamskou šíji k Tichému Oceánu • Amerigo Vespucci - italský úředník a obchodník ve službách Španělska • popsal Ameriku (po něm se jmenuje), její přírodu, vzbudil o ni zájem • • 1519-22 - první plavba kolem světa • portugalský kapitán ve španělských službách - Fernando Magalhaes • • portugalci a španěli se hádali o území • 1494 - Tordesilaská smlouva - první smlouva o rozdělení světa • iniciována papežem o dělení světa mezi Portugalsko a Španělsko • rozděleno poledníkem (západ Španělsko, východ Portugalsko) - 2000km od Kapverd • • 1529 smlouva v Zaragoze, doplnění smlouvy, výměna určitého území • Portugalci - celá Brazílie, Španělé - Filipíny • • dobyvatelé - conguistadoři, výpravy do Ameriky, hlavně Španělé (většinou druhorození synové šlechticů) • Hernando Cortéz - výprava a dobytí říše Aztéků - 1519-22 (Mexiko - Nové Španělsko) • doplul k pobřeží, lodě nechal potopit • Aztéci (ovládli místní kmeny, např. Maje, byli krutí) • Aztékové je přijali, hodně zlata • Cortéz došel k Tenochtitlanu - hlavní město, vládce Montezuma, přijati vlídně • Cortéz je poté napadl (nové zbraně, nemoci) • • jižní Amerika - Peru • 1524 - Francesco Pizzaro - říše Inků - hlavní město Cuzko • inský král Atahualpa, kruté náboženství • Machu Picchu - svatyně, posvátné místo • • Holandsko • osvobozeno od Španělska • ovládli: východní Indie, Jáva, Moluky (bývalé portugalské ostrovy s kořením), jižní Afrika - koloniální území Oraňsko, Transvaal - britské republiky • 1600 - východoindická společnost - dovoz orientálního zboží, zakládání kolonií, obchodovali jako jediní i s Japonskem • Anglie • nejdřív přepadávali španělské lodě - piráti (podpora královny Alžběty) • Francis Drake - 1577-80 - druhá cesta kolem světa (prchal před pronásledováním Španělů) • Alžběta ho za službu královně povýšila do šlechtického stavu • porážka španělské armády (loďstva) - 1588 - u Lamanchského průlivu - Anglie královnou moří • • boj o Kanadu s Francií • sir Walter Raleigh - Alžbětou vyslán do severní Ameriky, aby založil osadu (80. léta) - osada Virginie (první osadníci vymizeli) • 1620 - angličtí puritáni - prchající před náboženskou reformou • loď - Meyflower - lidé - Otcové poutníci (za drsných podmínek přežili) - základ budoucích USA • • Přínosy, důsledky • nové druhy plodin (brambory, kakao, rajčata, kukuřice, papriky) a zvířat (krocan, krůta) • cenová revoluce - cena zlata klesla, výrobky zdražily (Španělsko, Portugalskko) • misionářská činnost •
Renesance • humanus - lidský • myšlenkový směr renesance • zájem o člověka • využití krás pozemského života • obdiv k Antice • snaha pochopit přírodu, důvěra ve smyslové poznání • kontrast k církevnímu světovému názoru • jazykové vzdělání - klasické jazyky (latina, řečtina, hebrejština) • studium mateřského jazyka, nadnárodní jazyk humanistická latina • • Alighieri, Boccaccio, Petrarca • Machiavelli - spis Vladař - budoucnost patří silným vládcům • k zajištění blaha státu má vládce právo užít jakékoliv prostředky (Machiavelismus) • • rozvoj filosofie - T. Moore • astronomie - Koperník, Kepler, Galilei • z latinského renascio - znovuzrození • umělecký směr čerpající z Antiky, inspirace v umění, vědě, způsobu života • individualismus, racionalismus, vzdělanost, společenská aktivita • periodizace • trecento (14. století) - zrod renesance, odklon od středověkého myšlení (Florencie) • quatrocento (15. století) - vrcholný rozkvět v Itálii • cinquecento (po roce 1500) - pozdní renesance (rozšíření do zaalpských zemí - Francie, Holandsko, Německo) • • Florencie - vláda rodu Medici • Lorenzo de Medici, řečený il Magnifico (nádherný) - mecenáš umění • Signorie - typ renesanční "republiky" - pod vlivem jednoho rodu • • Architektura • horizontálnost • římsy, sloupy, pilastry - polosloupy • oblouková klenba, symetričnost • kopule, pravoúhlá okna • arkády - ochozy, sgrafita - do mokré omítky, balustráda - zábradlí • základní tvary - krychle a koule • letohrádek královny Anny (Belvedér) - Pražský hrad • Schwarzenberský palác - Praha - Hradčany • nádvoří zámku v Litomyšli a v Opočně • zámek Červená Lhota • Telč - domy na náměstí • letohrádek Hvězda • Florencie • první renesanční stavba - chrán Santa Maria del Fiore • první architekt - Filippo Brunelleschi - završil stavbu chrámu kupolí (vzorem římský Pantheon) • Leon Battista Alberti - první architekt chrámu svatého Petra v Římě • napsal o architektuře renesanční knížku - i teoretik • • • Malířsví, sochařství • realističnost zobrazení lidského těla, krása a přirozenost nahoty • světské náměty • objev prostorové perspektivy (Masaccio) • Sandro Botticelli - Zrození Venuše • Donatello - socha Davida jako renesančního rytíře, jezdecká socha kondotiera (vojenský vůdce ve městě) Gattamelaty • Leonardo da Vinci - malíř, sochař, stavitel, vědec, teoretik umění • renesanční člověk • ve Florencii soutěžil s Michelangelem • návrhy konstrukcí strojů (vrtulníky, obléhací stroje, parníky, granáty) • traktát o anatomii - sám prováděl pitvy • Mona Lisa, Dáma s hranostajem, Poslední večeře Páně, Anatomie těla • • Rafael Santi - výzdoba vatikánských úředních místností (fresky) • Sixtinská madona - v Dráždanech • od 1513 stavba chrámu • Rafael Santi - Athénská škola - freska • • Michelangelo Buonarroti - sochař, malíř, stavitel, básník • navrhl kupoli pro chrám svatého Petra v Římě • sochy - David ve Florencii, Pieta v chrámu svatého Petra, Mojžíš • malby - výzdoba Sixtinské kaple ve Vatikánu (fresky - Stvoření světa, Poslední soud, Stvoření Adama) • mecenáš - papež Julius II. • • Benátky • Jacopo Giorgione • Tizian - Apollo a Marsyas • • Zaalpská renesance • Albrecht Dürer - němec • Hans Holbein - portrétista - Jindřich VIII. • Jan van Eyck - holanďan • Gentský oltář - polyptych - otevíratelný oltář • • Jeroným Bosch • tvoří noční můry, fantaskní obrazy (Rajská zahrada, Peklo i ráj) • • •
Reformace další info Německo • 16. století - snaha o nápravu církve • Martin Luther - 95 tezí - 1517 - město Wittenberg - poprvé vystoupil • kritizovaly prodej odpustků a svatokupectví • kladl důraz na osobní víru jednotlivce, znalost Bible, přijímání podobojí, odmítal církevní organizaci, řeholnictví a celibát • za hlavu církve považoval Boha, ne papeže • zrodila se nová církev - Luteránská - její zasady sepsal v tzv. Augsburské konfesi teolog Filip Melanchton • jeho myšlenky získaly velký ohlas mezi lidovými vrstvami - byly rozšířeny na požadavek nápravy celé společnosti, jedním z mluvčích se stal Lutherův žák Tomáš Müntzer s požadavkem opravy církve • spojoval i rozsáhlé sociální a politické změny - zrušení privilegií šlechty a bohatého měšťanstva, zrušení daní, desátku atd. • • 1524 - 1526 - selská povstání • souhrně německá selská válka, v různých částech říše • nekoordinovaná, spontánní, chyběla osobnost vojevůdce • luteránská i katolická šlechta se proti sedlákům spojila a bouře byly poraženy, tuto válku odsoudil i Martin Luther • • poté opět luteráni proti katolíkům • luteráni odmítli jednat na sněmu ve Špýru • vytvořili obranný spolek Šmalkadskou jednotu - proti katolíkům a císaři Karlovi V., podporována českými stavy • 1546 - válka zvaná šmalkadská - protestanti (luteráni) poraženi, přesto v říši nadále nepokoje • • 1555 - v Ausburgu uzavřen náboženský smír • platný pro celou říši • zásada "čí panství, toho náboženství" • • monopol katolické církve byl zlomen (v Německu) • luteránská církev – stoupenci i v dalších evropských zemích – Švédsko, Dánsko, Island, Polsko, Uhry, Sedmihradsko a švýcarské kantony, i Čechy (tehdy rozdělení na staro a novoutrakvisty) • Švýcarsko • často zde spojována s odporem vůči Habsburkům • šiřitel Lutherových myšlenek byl curyšský farář Huldrych Zwingli – klade důraz na křesťanskou mravnost, odsuzoval světskou moc a bohatství církve • narozdíl od Luthera neupíral poddaným právo vzbouření se • usiloval o sjednocení kantonů v čele s Curychem • druhým střediskem reformace Ženeva • • Jan Kalvín – jeho učení založeno na víře v předurčení: Bůh určil každému člověku zda bude zatracen či spasen, pojítkem mezi bohem a člověkem Bible, ne církev • nesnášenlivost nejen ke katolické církvi, ale i všem ostatním • jeho učení si získalo sympatie mezi měšťanstvem a drobnou šlechtou ve Francii (hugenoti), Nizozemí, Skotsku, Uhrách, Polsku, Anglii(puritáni), Amerika • reformovaná náboženství = evangelická • • Katolická protireformace • katolická církev - ztráta duchovní vlády nad velkou částí Evropy, zahájila boj na udržení zbylých území a znovuzískání území ztracených • obnovena inkvizice, ostřena cenzura a vydán soupis zakázaných knih • 1540 Ignác z Loyoly – španělský šlechtic • Nový řád – Tovaryšstvo Ježíšovo, Jezuitský řád + zásady, snaha upevnit a rozšířit moc katolické církve, heslo „pro slávu Boží“ • především výchova mladé generace, zakládají školy, jezuitské koleje • 1545 svolal papež Pavel III. církevní koncil do italského města Tridentu - Tridentský koncil – až do roku 1563, omezeno svatokupectví, potvrzen celibát, potvrdil nejvyšší autoritu papežské moci • vznik baroka •
Raná absolutní monarchie • 15. - 16. století ve všech zemích Evropy • panovník vládne neomezeně - vnitřní, zahraniční politika • zákony pod jeho palcem • oporou šlechta, církev, bohaté měšťanstvo • podporuje ekonomiku státu • Francie • počátek - Ludvík XI. - 15. století, po stoleté válce • František I. - 16. století - skutečné základy absolutní monarchie • francouzská národní církev - král rozhoduje o církevních záležitostech, podílí se na financích • šíření kalvinismu do Francie - Hugenoti • katolíci (vévoda de Guise + král) proti Hugenotům (Jindřich Navarský - z mini království) • vložila se do toho královna • Kateřina Medicejská - regentka Francie • sňatek její dcery Markéty z Valoa a Jindřicha Navarského • v noc sňatku - 24. 8. 1572 - Bartolomějská noc • Hugenoti slaví - připravení katolíci vtrhnou do domů a zabíjí (2000 obětí v Paříži, celkově 20000) • krvavé vypořádání s Hugenoty v Paříži i Francii • Jindřicha přepadli o svatební noci - nahý (musel přerušit soulož) slíbil, že přestoupí ke katolíkům (neudělal to) • tři synové Kateřiny umřeli • • Jindřich Navarský králem - 1589 • teď fakt konvertoval (přestoupil ke katolíkům) • významný franouzský král • přestaly války • odstranil náboženské spory - 1598 - Edikt Nantský • v Nantse, zrovnoprávnil Hugenoty a katolíky všude kromě Paříže • hospodářský význam, Hugenoti pracovití - manufaktury, lodě (přístav La Rochell) • • žena umírá, vzal si Marii Medicejskou - Ludvík VIII (synátor) • 1610 Jindřich IV zavražděn • • Anglie • absolutistická • 1485 - bitva u Bosworthu - skončila Válka růží • Jindřich VIII. - poslední z příbuzných Lancasterů porazil Richarda III - vévodu z Yorku • • vláda Tudorovců - podporovali obchod, přijatelné daně • Jindřich VIII. • absolutistická vláda • druhý syn Jindřicha VII. • zakladatel anglikánské církve, panovník je hlavou církve • král - právo investitury (vybírá biskupy a tak) • majetek církve zabaven - parlament (kontrola) • liturgie i Bible v angličtině • zastaveny poplatky do Říma • příčina - papež odmítl Jindřicha rozvést s jeho manželkou Kateřinou Aragonskou • • manželky • Kateřina Aragonská - španělská princezna • dcera Marie (Bloody Marry) • • Anno Boleynová • do svatby nic nebude! • nechal ji zabít • dcera Alžběta • kvůli ní popraven Thomas Moore • • Jana Seymourová - poddajná, miloval ji • zemřela při porodu Edwarda • syn Edward • • Anna de Cleves • podle medailonku si ji vybral • prý poďobaná od neštovic • kamarádi, za rok se rozvedli • • Kateřina Howardová - mladá šlechtična • mladá x starý - nevěry, popravena • • Kateřina Parrová - dvorní dáma, ošetřovatelka, přežila ho • • Edward VI. • syn Jany Seymourové, nemocný - brzy umírá • nevýrazná vláda • zmírnil některé zákony (např. krádeže) • Marie Tudorovna • Bloody Marry • dcera Kateřiny Aragonské, katolička • provdána za španělského krále Filipa II. - bez dětí • popravy anglikánů - upalování • Alžběta I. • "panenská královna" • "Alžbětínská Anglie" • období stability a míru • obratná diplomacie • politika kompromisu a umírněný protestantismus • svobodné podnikání (podpora), chov ovcí - vlnařství, rozvoj obchodu • Sir Walter Raleigh - pokus o první anglickou kolonii - Virginia • podpora pirátů, podpora tvorby kolonií • spory se Španělskem • nechtěla Filipa II. za manžela (snaha o znovuovládnutí Anglie) • podporovala nizozemské Gézy - bojovníci proti Španělsku • osobní neshody mezi panovníky, neshody ve víře • Filip II. - vypravil Armadu - loďstvo na břehy Anglie • 1588 - Španělé hanebně prohráli - bouře rozbila loďstvo, poté hnáni • Anglie - nadvláda nad moři • • zlatý věk divadla - William Shakespeare • katoličtí příbuzní - Alžběta je bastart • Marie Stuartovna - skotská královna, spor - usilovala o anglický trůn • Marie zajata a uvězněna (dlouho), poté popravena • • 1603 - Alžběta bezdětná umírá - Tudorovci vymírají • nástup dynastie Stuartovců • Španělsko • politicky silné, ale slabé ekonomicky • dováželi zlato, ale nedokázali ho zužitkovat pro svůj rozvoj • nedováželi zboží, ale zlato - cenová inflace (draho) • Karel IV. • 16. století • mocný - španělský král, římský císař • jako císař - v Německu velké problémy (probíhá reformace) • nemůže snést Augsburský náboženský mír (1555) • abdikuje, rozdělení moci • Filip II. - syn - španělský král • Ferdinand I. - bratr - řínský císař • • • Filip II. • spory s Anglií • 1577 bitva u Lepanta (Středozemní moře), porazili Turky • 1580 - personální unie - Portugalsko a Španělsko • portugalci si dočasně (po smrti panovníka) zvolili dočasně Filipa II. • • vládne i koloniím - vládne ohromnému území • území nad kterým Slunce nezapadá • nové hlavní město - Madrid (dřív Toledo) • Estorial - klášter poblíž Madridu - pohřebiště španělských králů • Rusko • v době rané absolutní monarchie • Ivan IV. Hrozný • car, krutý k vysoké šlechtě (bojarům) • zabil svého staršího syna • napadl Novgorod (traumata z dětství) • 1547 - jako první korunován carem • carský titul pro vládce Ruska • výbojná zahraniční politika, snaha o rozšíření Ruska • východ - západní Sibiř (připojuje první asijská území bojem proti tatarským chanátům) • Kazaňský chanát • na Sibiř posílal objevitelské výpravy pod vedením Kozáka Yermak • oblasti nebyly kolonizovány - pouze obchodníci • obchod se Sibiří - bratři Stroganovové - centrum obchodu město Tobolsk • • sever - Livonsko (oblast kolem Severního moře) - boje se Švédy, výsledkem měl být přístup k Severnímu moři - neúspěch • • výpravy vyžadovaly peníze - reformy • finanční - výběr daní do rukou speciálně určených úředníků • soudní - vydán zákoník - Stoglav - zmenšoval vliv šlechty, soudili carovi úředníci • vojenská - zavádí novou výzbroj - vznikají oddíly střelců (palné zbraně) • držení půdy • šlechtě chtěl zabrat část úrodné půdy (dal ji jiným) • za úrodnou půdu kus Sibiře - zemština - bojarům • • • vzal si za ženu sestru jednoho z největších bojarů (B. Godunov) • po jeho smrti druhorozený syn • Fjodor • slabomyslný - vládne za něho strýc Boris Godunov - carem • Boris Godunov • krutý !! • proti němu lidové povstání - občanská válka • car proti všem - toho využili Poláci (odvěcí nepřátelé) • v čele Poláků "Dmitrij" (ztracený třetí syn) - Lžidimitrij (kecy, prý se skrýval před Godunovem) • Lžidimitrij • krutý, zabit, Poláci prchli • druhá polská armáda - druhý Lžidimitrij • 1613 - nastupuje vládu zvolený (ostatními bojary) Michail Romanov • poslední - Mikuláš II. zavražděn v průběhu první světové (za revoluce) •
Nizozemská revoluce • přechodné období • buržoazní revoluce - dochází ke změně rozdělení obyvatelstva, prudký skok dopředu, změna systému, změna feudealismu na novověký systém • obast Holandska a Belgie - středověké Nizozemsko • dělí se na 17 provincií - nejednolité • původní součást Svaté říše římské - za Karla V. připojeno ke Španělsku (mohlo využívat bohatství Nizozemska) • každá provincie své stavovské shromáždění - určitá samostatnost provincií • severní - hlavní oblasti Hooland, Leeland, Utrecht • jižní - Flandry, Brabantsko, Antverpy • na severu vznikaly manufaktury - výroba lodí • na jihu hlavně zemědělství, maximálně cechy (brzdí vývoj) • na severu hlavně kalvíni, na jihu katolíci • na severu hlavní slovo bohatí měšťané (majitelé manufaktur), na jihu vládnoucí vrstvou stále šlechta (feudeálové) • místo držící - dohlíží na všechny provincie, původně Markéta z Parmy (za Karla V. Parma v Itálii) • za Filipa II. změna k horšímu - zvýšil daně, začal prosazovat katolictví i na severu (zřídil zde inkvizici), odpor provincií proti Španělsku • mírná (stavovská) opozice - 1565 - proti králi se postavila šlechta (protože se jí zmenšovala moc ve stavovském shromáždění) - Egmond, Hoorn, Vilém Oranžský se chtěli dohodnout, žádná hrozba pro krále, neodpovídá na petice • lidová opozie - obrazoborecká hnutí - ničí katolické kostely, kláštery, výzdoby, obrazy, sochy • • Filip II. posílá vojsko pod vedením nového místo držícího Vévody z Alby - krutý, vtrhl do země - krutovláda, hromadné upalování • lidé začínají prchat (hlavně do Anglie) - Vilém Oranžský jako jediný z těch tří uprchl a přežil • Gézové - označení bojovníků proti Španělům (mořští - ti co utekli do Anglie, lesní - zůstali, ale utekli do lesů a tam tvořili oddíly) • mořští Gézové podpora Alžběty I. - výroba lodí - flotila pod vedením Viléma Oranžského • 1572 - mořští Gézové se vylodili pod vedením Viléma v Brielle - za pomoci lesních dobíjí sever Nizozemska • 1578 - vznik Arraské unie - jižní část (Belgie), zůstává u Španělska • 1579 - Utrechtská unie - vyhlašuje odtržení severu od Španělska • 1581 - Utrechtská unie se mění na Spojené nizozemské provincie - stávají se republikou, přijali ústavu, v čele místo držící (Vilém Oranžský - svobodné Nizozemí) • o tři roky později atentát na Viléma, i poté stále rod Oranžských zastával úřad místo držícího • 1609 - Španělé uznali nezávislost Nizozemska • 1648 - skončila třicetiletá válka - Vestfalský mír - jedním z bodů: Nizozemí uznáno jako nový nezávislý stát • změny po revoluci (význam revoluce) • zvítězily kapitalistické stavy (potlačen feudealismus) • rozhodující slovo bohatí obchodníci • republika, řídí se ústavou • nejvyspělejším obchodním státem (díky španělským výbojům) - obchodují se zadní Indií, Čínou, Japonskem • založena Východoindická společnost - obchod s Indonésií a Ceilonem - koření • na jihu Afriky dvě búrské republiky - Oranžsko, Transwaal • severní Amerika - město Nový Amsterodam, později ovládli Angličané - New York • •
Habsburkové na českém trůně • 1526 - bitva u Moháče - padl poslední mužský potomek české větve Jagellonců - Ludvík Dítě • zemský sněm opět volí krále - vedlejší země Koruny české uznaly za dědice trůnu manžela Anny Jagellonské - rekouského arcivévodu Ferdinanda I. Habsburského na základě dynastických úmluv • český sněm se nakonec rozhodl taky pro něj (měli víc kandidátů) - hodně jim slíbil, že jim nechá úřady, české vojsko nebude v zahraničí, Praha jako sídelní město, nebude zasahovat do náboženských poměrů - nesplnil • • téhož roku Ferdinand zvolen i uherským sněmem - pán západní části Uher a Slovenska • po bitvě u Moháče podstatná část Uher patří Turkům - Budínský pašalik • východ Uher - Sedmihradsku vládne Jan Zápolský • 1526 ve střední Evropě vznik mnohonárodnostního soustátí - Habsburská (Podunajská) monarchie - tvoří ji dědičné země Habsburků (Dolní a Horní Rakousy, Štýrsko, Tyroly, Korutany, Kraňsko), země Koruny české (Čechy, Morava, Slezsko, Dolní a Horní Lužice) a část Uher (až do roku 1918) • Ferdinand I. je bratr Karla V. (španělský král a římský císař) • Habsburkové ovládli velkou část Evropy - v 16. století nejbohatší a nejmocnější vládnoucí evropský rod • usiloval o vytvoření jednotné monarchie se silnou ústřední mocí, jediné přípustné náboženství katolictví • • v českých zemích katolíci jen menšina, většinou se hlásí k reformovaným církvím - k husitství - staroutrakvisté; luteránství - novoutrakvisté; jednota bratrská • stavy - odpor k posilování centrální moci - protože panovník zřídil ústřední dvorské úřady ve Vídni a obsadil je svými stoupenci, omezoval městům privilegia a zvýšil daně - vyhrocení rozporu 1546-7 - Ferdinand I. pomáhá bratrovi Karlovi V. (ve Svaté říši římské Šmalkadská válka) a bez souhlasu zemského sněmu svolal zemskou hotovost k tažení za hranice země - stavové vypověděli králi poslušnost - Měšťansko-šlechtická opozice (české stavy se přidaly ke šmalkadské jednotě) • Karel nakonec pomoc nepotřebuje, Ferdinand vyuzívá situaci k rozprášení opozice v zemi - ke šlechtě celkem mírný, ale k městům tvrdý (zrušení městské samosprávy) • vyřadil města z politického života, posílil moc patriciátu, zrušil cechy jako politickou instituci, městské soudnictví podřídil královskému dozoru, města ztratila i vojenský význam (musela odevzdat střelné zbraně, zbourat hradby), ještě vyšší daně, zbavil je veškerého pozemkového majetku, platili posudné - groš za každý sud piva - Ferdinand I. v českých zemích zadusil na dlouho rozvoj měst • zakročil i proti nekatolíkům - zákázal jednotu bratrskou (biskup Jan Augusta uvězněn, její příslušníci pronásledováni), do země povolal Jezuizty - založili v Praze kolej Klementinum, jezuitská kolej zřízena i v Olomouci, bylo také obnoveno pražské arcibiskupství (od husitských válek bylo neobsazeno) • v prvním větším střetnutí stavové podlehli • 1556 Karel V. abdikuje - císařský titul předán Ferdinandu I., španělská koruna Filipovi II. - vytvořily se dvě habsburské větve (rakouská - ovládala celou střední Evropu, a španělská) • • Letohrádek - první renesanční stavba u nás (Ferdinand I. pro Annu Jagellonskou) • obě větve se navzájem podporovaly, v mezinárodní politice prosazovaly protireformační síly • Maxmilián II. (1564 - 1576) • reformační síly posílily své pozice, syn Ferdinanda I. • není tak výrazná osobnost jako otec - toho využívají čeští stavové v roce 1575 - Česká konfese • Maxmilián jel do Prahy (chtěl prosadit ještě za svého života syna Rudolfa II. na český trůn a zároveň požádal zemský sněm o vypsání mimřádné daně na válku proti Turkům - stavové jako protiváhu žídali schválení společného vyznání víry českých evangelíků české konfese - Maxmilián ji potvrdil jen ústně • • Rudolf II. (1576 - 1611) • nejvýznamnější úspěch evangelíků, silně katolický panovník, nebyl ženatý • přesídlil i se svým dvorem roku 1583 do Prahy - učinil ji tak sídelním městem císaře a centrem politického a kulturního života Svaté říše římské • jeho bratr Matyáš se snaží získat trůn - stavové se postavili na stranu Rudolfa - za to získali rozsáhlé náboženské svobody, které panovník potvrdil roku 1609 v listině zvané Majestát - umožňoval svobodu volby vyznání i poddaným, velký ale poslední úspěch českých evangelíků - následné boje s rudolfovými nástupci o respektování Majestátu prohráli • v Uhrách povstání proti Rudolfovi, v čele Štěpán Bočkaj (podpora Turků) - Rudolf tam posílá Matyáše - zvolen uherským králem • roku 1608 Libeňský mír - Matyáš král v Rakousích, Uhrách, Moravě; Rudolf v Čechách, Slezsku, Lužicích a je římským císařem • •
Renesance v českých zemích • přišla s Habsburky • 1541 v Praze požár - na místech zničených domů vyrostly velkolepé renesanční paláce • 1611 vpád Pasovských - vojsko v čele s pasovským biskupem Leopoldem - zve je sem Rudolf - české stavy si taky volí Matyáše • vymírá rod Rožmberků - poslední Petr Vok, neměl děti • rabí Löv - golem - uměl mu vdechnout duši • za Rudolfa II. velký kulturní rozkvět - Praha střediskem evropských vzdělanců a umělců - Jan Kepler, Tycho de Brahe, Giordano Bruno • Rudolf II. byl vášnivý sběratel uměleckých předmětů - na Pražském hradě shromáždil velkolepou sbírku • na rudolfově dvoře pobýval italský malíř Arcimboldo - představitel nové umělecké vlny Manýrismu (obraz Rudolfa II. z ovoce) • umělci zobrazují svět (krajinu i člověka) tak, jak jej vidí svým vnitřním viděním, nikoli podle skutečnosti - odmítají zákony renesančního umění (založené na perpektivě, harmonii a vyvážených proporcích) - zachycují svůj osobitý pohled na svět, protáhlé postavy, malá hlava • •
Třicetiletá válka • 1618-48 • 17. století - náboženské rozpory v Evropě se vyhrotily - odráží se v nich i nerovnoměrný hospodářský vývoj v jednotlivých oblastech • západní Evropa - Anglie, Nizozemí, Francie i Skandinávie • rozvoj obchodu a manufakturní výroby, bohatne podnikatelská vrstva (ti tíhnou k reformovaným náboženstvím) • spojenectví španělských a rakouských Habsburků - snaha zničit reformovaná náboženství a vytvořit v západní i střední Evropě univerzální katolické monarchie se silnou ústřední vládou Habsburků - podpora papeže a polských králů • Svatá říše římská - dva nepřátelské bloky • Katolická liga (jižní Německo) - Maxmilián Bavorský • Unie kalvínskch knížat (jihozápadní část říše) • třetí váhavá skupina - luteránská knízata, střední a severní Německo, v čele saský kurfiřt • • Třicetiletá válka zasáhla velkou část Evropy • hlavní příčina mocenský zápas o Evropu - mezi Habsburky a ostatní Evropou • odlišení od jiných - válka dvou koalic (ne dvou států), náboženský boj se mění na mocenský, používání palných zbraní • náboženský universalismus x požadavky národních států • několik fází (podle toho, kde se odehrává) • České stavovské povstání • první fáze - 1618-1620 • válka česká • Matyáš II. Habsburský - sídelním městem císaře Vídeň • 1611 - 1619 - české země spravují místodržící jmenovaní z řad katolické šlechty - záměrně porušují náboženské svobody, jež povoloval Rudolfův Majestát - kostely nekatolického vyznání zavírány, nový evangelický kostel v Hrobech na příkaz arcibiskupa dokonce pobořen - obavy a nespokojenost v řadách nekatolických stavů - 21. 5. 1618 - schuzká radikální opozice - v čele Matyáš Thurn - v pražském Karolinu - o dva dny později na Pražský hrad - vnikli do kanceláře místodržících a na protest porušování Majestátu vyhodili z okna místodržící Viléma Slavatu z Chlumu, Jaroslava Bořitu z Martinic a písaře Fabricia - třetí pražská defenestrace - znamenala otevřené vypovězení poslušnosti - vůdcové povstátní vytvořili vlastní vládu - Třicetičlenné diktatorium - mělo spravovat zemi, byli v něm zastupitelé všech tří stavů (panstva, rytířstva, měšťanů) • Matyáš zemřel v roce 1619 jako bezdětný • Ferdinand II. = Ferdinand Štýrský, na trůn po dohodě mezi španělskými a rakouskými Habsburky (císařský trůn, ale i trůn jednotlivých zemí Podunajské monarchie) • synovec Matyáše • čeští stavové ho odmítají - zvolili na český trůn falckého kurfiřta Fridricha - kalvínského vyznání, stál v čele říšských evangelíků sdružených v Unii, manželkou dcera anglického krále Jakuba I. Stuarta (v jeho pomoc čeští stavové doufali) • • na obou stranách se verbovalo žoldnérské vojsko - čeští stavové mají ale málo peněz - vojáci nedostávají pravidelně - žold, zklamala i zahraniční pomoc - Unie má spoustu vnitřních problémů a uzavřela s Ligou v říši smlouvu o neútočení • anglický král považuje stavovské povstání za vzpouru proti legitimnímu panovníkovi a odmítá ji podporovat • Ferdinand II. měl oporu ve španělských příbuzných a získal na svou stranu i Katolickou ligu v říši • 8. 11. 1620 - bitva na Bílé hoře u Prahy - rozhodující střetnutí stavovských a císařských vojsk • Fridrich Falcký po prohrané bitvě uprchl z Čech (byl zde jen rok - "zimní král"), české země vydány císaři Ferdinandu II. bez dalšího boje • Důsledky bělohorské porážky • Ferdinand II. definitivně skoncoval s opozicí v Čechách - zahájeny tvrdé regrese - účastníkům povstání konfiskován majetek - panovník přiděloval panství svým věrným - rozsáhlé statky získal Albrecht z Valdštejna • do Čech přichází německá, italská a španělská šlechta • 21. 6. 1621 - na Staroměstském náměstí v Praze popraveno 27 vůdčích, představitelů odboje (kat Mydlář, popraven i rektor Karlovy univerzity Jan Jesenius) a také hudební skladatel Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic • pražská univerzita do rukou jezuitů - Karlo-Ferdinandova univerzita, jezuité zahájili rozsáhlou rekatolizační činnost - páter Koniáš - velmi krutý • 1622 - generální pardon - císař slíbil, že nebudou další popravy, nadále ale zabavuje viníkům majetek • 1627 (pro Moravu 1628) - soubor zákonů Obnovené zřízení zemské • Habsburkové dědičnými českými králi, volba nového krále jen pokud rod Habsburků vymře po meči i po přeslici, zemský sněm ztratil právo vydávat zákony - jen pravomoc vypisovat mimořádné berně • po 200 letech se vrátilo katolické duchovenstvo jako první stav v zemi • • jediné povolené náboženství je katolctví - ti co nechtěli konvertovat museli do půl roku opustit české země - vlna emigrace - vlast opouští elita národa - Jan Amos Komenský, Pavel Stránský, Pavel Skála ze Zhoře, Václav Hollar, poddaní převáděni na katolickou víru násilím • němčina zrovnoprávněna s češtinou - otevření cesty absolutní moci panovníka, monopolní vládě katolické církve, germanizaci českého prostředí • • Válka falcká • druhá fáze - 1620-1623 • Fridrich Falcký uprchl do Falce - sem pronásledován Ligou, poražen a vyhnán, zbaven vedení protestantských vojsk • Válka dánská • třetí fáze - 1625-1629 • Kristián IV. - vzniká silná protihabsburská koalice • Haagská koalice (Norsko, Dánsko, Nizozemí, Anglie a severoněmecké země) • chtěli ovládnout sever Německa • pronikla až na území Čech a Moravy - ničení, drancování - císař Ferdinand II. • přijímá pomoc Albrechta z Valdštejna (generalismus rakouské armády) - porazil Haagskou koalici • koalice vytlačena ze severní Evropy • • 1629 uzavřen Lübecký mír (Meklenbursko pro Albrechta), císař prosazuje restituční edikt - navrácení majetku katolíkům, neprošel, oslabil svoji moc, musel Albrechta propustit ze svých služeb • Válka švédská • čtvrtá fáze - 1630-1635 • v čele protestantských vojsk je švédský král Gustav II. Adolf (bojují tam i čeští emigranti • saský kurfiřt do Čech (1632) - podporuje Švédsko • znovu povolán Albrecht z Valdštejna - porazil Gustava v bitvě u Licenu - 1632, zahynul • Švédsko oslabeno - v čele nezletilá Kristýna, kancléř Axel Oxenstierna řídí Švédsko - unával Komenského jako významného vědce • Albrecht obviněn říšskou šlechtou že nevyjednává za Rakousko ale za sebe, že chce český trůn, krýl ho odvolal - roku 1634 zavražděn v Chebu, Švédové se stahují z Evropy • Sasové obsadili Prahu, když byli Švédové poraženi přešli k Habsburkům - získali do trvalého držení Lužici • za Švédsko se postavila Francie (předtím jen finančně, teď i vojensky • Válka švédsko-francouzská • pátá fáze • katolická Francie se přidává na stranu nekatolíků - chtějí oslabit moc Habsburků • francouzský král Ludvík XIII., kardinál Richelieu - rádce, zajistil, aby se Francie přidala, znovu útočí • do Prahy odvezli Rudolfínské sbírky a různé cenné památky (Ďáblova bible) • nakonec Habsburkové neudrželi své dobré postavení (ale nebyli poraženi) - kompromis (velmi posílila Francie a Švédsko) • od roku 1644 mírová jednání v městech Osnabrücku a Münsteru - až do 1648 - Vestfálský mír • Francie a Švédsko prvořadé mocnosti • Habsburkové ztratili Lužici, ale upevnili si vládu ve svých državách (neposílili svůj vliv v Evropě, nezískali žádná nová území • politicky se Evropa vrátila do roku 1624 (politicky české stavy neuspěly - zůstaly podřízeny Habsburkům) • Nizozemí - potvrzeno jeho osamostatnění (v rámci Evropy), i Švýcarsko • prohlubují se rozdíly mezi západní, východní a střední Evropou - utužení feudeálních stavů, nevolnictví, cechy • rozvoj baroka - slouží proti reformaci • zdobnost, oblouky, řasení šatů, citové výjevy v obličejích soch atd. • • •
Baroko • slouží proti reformaci • zdobenost, oblouky, řasení šatů, křivka • malířství - citové výjevy v obličejích • 2. polovina 16. století • poslední univerzální sloh • znaky - vášnivost, okázalost, zlacení, vše vypočítáno na efekt, ohromit, vše v pohybu, rafinovaná symbolika • klasicizující - protestantské země, Francie - Versailles, francouzské zahrady, kašny, Escorial, opírá se o antiku • dynamizující - vše v pohybu • architektura • Giovanni Lorenzo Bernini - kolonáda na náměstí svatého Petra • Francessco Borromini - chrám svaté Anežky Římské • Johan Bernard Fisher z Erlachu - chrám svatého Karla Boromejského ve Vídni, Clam-Gallasův palác v Praze • Christopher Wren - katedrála svatého Pavla v Londýně • • sochařství - rozevláté, vysoké, pozlacené sochy • citové výjevy v obličejích • Bernini - Vidění svaté Terezie • mučedníci, protikladné duševní stavy (smutek x radost, utrpení x blaženost) • • malířství - motivy z Bible, mytologie • Caravaggio - Vzkříšení Lazara, Povolání svatého Matouše • Petrus Paulus Rubens - Klanění tří králů, Tři grácie • Rembrandt van Rijn - "mistr šerosvitu" (střídání světla a stínu), portrétista, Noční hlídka, maluje i velké scény, Meditující filosof, Anatomie doktora Tulpa • Diego Velázquez - Dvorní dámy, Infantka Margarita, začínal jako portrétista, později na španělském dvoře maluje jeho členy • nové náměty - krajinomalba, žánrové obrázky (zobrazení lidí v běžných situacích, do kterých se mohou dostat), zátiší • • v Čechách hlavně dynamizující baroko - postupně se mění na české baroko, nejznámější architekti Dientzehoferové (otec a syn), Jan Blažej Santini - Aichel (poutní kostel Zelená hora), stavby - Strahovský klášter, sochař Matyáš Braun - alegorické sochy na zámku Kuks, spolu s Fedrinandem Brokoffem jsou autoři soch na Karlově mostě, často sochy Jana Nepomuckého •
Anglická revoluce • 1603 - umírá Alžběta I. - nástup dynastie Stuartovců (ze Skotska) • Jakub I., Karel I. • vracejí se k přísnému královskému absolutismu • od roku 1629 nesvolávají parlament • zhoršení ekonomiky, protože nepodporují měšťany (podnikání) • zavedení prodeje monopolů na určité zboží • vyčerpali královskou pokladnu • příznivci krále - kavalíři, šlechta protěžována králem, podporují krále, jeho dvořané, krásné oděvy, patří k anglikánské církvi, bujarý život • odpůrci krále - puritáni - měšťané a nižší šlechta, oděvy bez ozdob - hlavně černá, anglické kalvínství, nábožensky i politicky pronásledováni, 1620 - otci poutníci - Mayflower - severní Amerika • presbyteriáni - umírnění, jsou ochotni se dohodnout s králem na kompromisu • independenti - radikálnější, schopni jít do boje proti králi - povstání, vůdce Oliver Cromwell • levelleři - radikální inteligence, chtějí bojovat za buržoazii a chudé vrstvy • • • Karel I. • na Anglii útočí katolíci ze Skotska - potřebuje peníze • 1640 svolán Karlem I. parlament, aby mu vypsali daně na armádu proti Skotsku - jednali tři týdny, pak rozpuštěn - krátký parlament • 1640 znovu svolán parlament - odpor - nenechal se rozpustit, zasedal až do roku 1653 - dlouhý parlament • 1640-2 - král vyjednává s parlamentem - nebyl schopný daně získat • s gardou vrthl do parlamentu - na stranu parlamentu lid - nezdar - král prchá - občanská válka (1642-9) mezi králem a parlamentem • král - žoldnérské vojsko • parlament si armádu tvoří - zpočátku prohrává, poté nově sestavena O. Cromwellem (ne žoldnérská, ale občanská - dobrovolnost a plat) • důstojníkem i prostý vojín za zásluhy (i neurození důstojníci) • naučil armádu taktickým postupům (za pomocí trubky, žoldnéři se hnali bezhlavě) • • vítězství parlamentní armády • 1645 - bitva u Naseby - první velké vítězství parlamentu • 1647 - král padl do zajetí Skotů - prodali ho parlamentu • král byl ochoten se domlouvat, ale proti parlament a armáda • 1649 král odsouzen k trestu smrti a popraven, protože se k tomu nakonec přiklonil O. Cromwell • zděšení u ostatních monarchů, monarchie padla - Anglie se stává republikou - 1653 • • • Republika • rozpuštěna Horní sněmovna, období kusého parlamentu • přístup na korupční politiku • O. Cromwell prosadil zákon o mořeplavbě - 1651 navigační akta • zboží, které není vyrobeno v Anglii jen na anglických lodích nebo lodích státu výrobce - vyšachovat Nizozemí • Nizozemci vyvolali válku (tři konflikty) - Anglie zvítězila - největší námořní velmoc (obchodní) • Cromwell rozčilen vedením republiky Dolní sněmovnou - 1653 rozpuštěna • • 1653-8 diktatura O. Cromwella • prohlašuje se za protektora lorda • 1658 umřel, za dalšího protektora chtěl svého syna Richarda - neuplatnil se, v Anglii chaos, bezvládí dva roky • 1660 - návrat vyhnáných Stuartovců z Francie • syn Karla I. - Karel II. - restaurace Stuartovců • • Karel II. - přijímá ústavu, souhlasí s konstituční monarchií • přijak Habeas Corpus Act - bez řádného soudu nesmí být uvězněn žádný občan - zajištění spravedlivého soudu • • Jakub II - bratr Karla II. • chtěl se vrátit k absolutismu - do sporu s parlamentem, nakonec hnán jako pes (1688 abdikuje) • 1688 - "Slavná revoluce" - Anglii bez boje opouští Jakub II., angličané si volí Viléma Oranžského (manžel Marie Stuartovny) • • Vilém Oranžský - slíbil že absolutismus ne • bezdětný • Anglie končí s absolutismem, nastupuje buržoasie, obchodníci, práva • • Anna Stuartovna - neprovdaná, bez dětí • do 1714 - definitivní konec dynastie • • do Anglie rod Hannoverský - protestanti •
Francie za Ludvíka XIV. • po třicetileté válce výsadní postavení v Evropě • 1643 na trůn Ludvík XIV. z rodu Bourbonů • po dobu nezletilosti - matka regentka - Anna Rakouská • její rádce (skutečný vládce) - kardinál Mazarin • zem vyčerpána řadou spiknutí proti kardinálovi • odboj vedený strýci Ludvíka - Fronda princů • • moc po dosažení plnoletosti - 1661 - Mazarin umřel - poté určoval a řádil politiku Francie, obklopoval se odborníky - ministři královské rady, spolupracovníci ze vzdělaných měšťanských vrstev • šlechta shromážděna ve Versailles - pověřena drobnými dvorskými službami za vysoký plat • čest býti zde - panovník přehled o intrikách • šlechta příjmy z panství (správcové) - příjmy nepodléhaly zdanění - privilegované stavy • centralizace Francie • 1685 zrušil Edikt Nantský • Hugenoti konvertovat nebo opustit zem • katolická církev - náboženská jednota Francie - podřízena panovníkovi • • dělení na provincie - správní jednotky - řídili intendanti • dohled na výběr daní a dodržování zákonů • jmenováni králem z řad vzdělaných měšťanů a drobné šlechty (jemu se také zodpovídali) - panovník má kontrolu • • centralismus - ve všech oblastech života - správě státu, v zákonodárství, hospodářství i náboženství • opírá se o největší armádu v Evropě - profesionální, moderní zbraně (pušky s křesadlem a bajonetem), stavěny kasárny, nemocnice a invalidovny - spolu s Versailles velká finanční zátěž pro stát • finanční politika - minimum financí - Jean-Baptiste Colbert • ekonomika založená na aktivní obchodní bilanci • omezen dovoz zboží do Francie, na import vysoká cla • zakládány manufaktury - vývoz gobelínů, parfémů, hedvábí, punčoch do celého světa • zpracování levných surovin z kolonií (kožešiny, dřevo) • stát - péče o obchodní komunikace, silnice, průplavy, stavba lodí, budování přístavů • tato hospodářská politika - merkantilismus • ani toto neuchránilo od zadluženosti • penězožrout ludvíkovy války - rozšířit území na S, V a J - válčil s Nizozemím, Španělskem i Rakouskými Habsburky • • válka o španělské dědictví (1701 - 1714) • přerostla ve velký evropský konflikt • zemřel poslední potomek vládnocího rodu - Karel II. Habsburský • nárok Ludva pro vnuka Filipa II., a habsburského císaře Leopolda I. pro mladšího syna Karla VI. • válka do níž zasáhla většina evropských zemí včetně Anglie (obavy ze Španělska a Francie) • finanční vyčerpání Francie, hospodářský rozklad • od naprosté porážky zachráněna vystoupením Anglie z války • v Utrechtu zahájena jednání o míru - Utrechtský mír - španělské dědictví rozděleno mezi obě strany • královskou korunu Ludvíkův vnuk Filip V., ale Francie a Španělsko se nesmí spojit • rakouským Habsburkům zbývají španělské državy v Evropě: jih Nizozemí (Belgie), Neapolsko • Anglii Gibraltar a několik francouzských zámořských držav (New Foundland), monopol na dovoz černých otroků z Afiky do Ameriky • Utrechtský mír - konec hegemonie Francie v Evropě • Ludvík XIV - umírá 1715 - zanechal rozvrácenou a vyčerpanou zemi • •
Habsburská monarchie po třicetileté válce • v době krále Slunce Ludvíka XIV. řídil politiku střední Evropy Leopold I. Habsburský • císař Svaté říše římské, ale možnosti zasahovat do politiky říšských států omezené • skutečným vládcem především v dědičných zemích v alpských zemích (Rakousko), v zemích Koruny české a části Uher (již nebyla okupována osmanskými Turky) • snaha vybudovat jednotný stát, centrálně řízený vídenským dvorem • • vzorem Ludvík XIV. • obklopuje se dvorskou šlechtou, podpora církve, budování armády, rovněž dospěl k absolutismu • • období vlády bohaté na válečné konflikty • v 2. polovině 17. století - nová expanze osmanských Turků • vojska hlouběji o střední Evropy - jižní Slovensko (pevnost Nové zámky) • • 1683 vojska vedená vezírem Karou Mustafou - před Vídní na pomoc říšské vojsko vedené Karlem Lotrinským a polsko-litevské oddíly v čele s Janem III. Sobieským • spojenci zvítězili - Turci ustupují • v následujících letech osmanská vojska zdrcující porážky - u Temešváru, Bělehradu a Zenty • Habsbuská vojska v čele s Evženem Savojským zatlačila Turky hluboko do Balkánského poloostrova • 1699 - v Karlovicích podepsán mír (Uhry, Sedmihradsko a část Slavonie součástí říše Leopolda I.) • Habsburská (Podunajská) monarchie evropskou velmocí • šlechta těžké smiřování s Habsburky - povstání s Františkem II. Rákoci, 1711 mír v Sátmáru - uznáni Habsburky - respektovat • 18. století - válka o španělské dědictví • • po předčasné smrti Josefa I. na trůn mladší bratr Karel VI. - pouze dcery • 1713 - pragmatická sankce - potvrzení primogenitury, v případě vymření mužské linie na trůn ženská dědička (1740 - Marie Terezie) • •
České země po třicetileté válce • tězce postihla • v důsledku poválečných útrap počet obyvatel snížen na třetinu • část poddanské půdy neobdělávaná (rustikál) • majitelé panství rozšiřovali svou půdu (dominál) a zvyšovali robotní povinnosti poddaných • robota tři dny v týdnu a více v době žní a sezónních prací • omezení osobní svobody (bez povolení se neženit, děti na studia, stěhovat se) - nevolnictví • poddaní - četná povstání • 1680 - proti zvyšování robotní povinnosti - 150 panství v S a Z Čechách • císař vyšetřovací komise - dal za pravdu šlechtě - k potlačení povstání poslal vojsko • desítky na popravišti, nucené práce na stavbách vojenských pevností • • 1680 - robotní patent (Leopold I.) • robota maximálně tři dny v týdnu • vrchnost k poddaným s křesťanskou laskavostí • právní potvrzení roboty • problém neřešil - nebyl dodržován ani kontrolován • • 1680 - 1775 - mnoho dalších selských bouří • 1692 - 1695 - povstání Chodů - Jan Sladký Kozina (popraven v Plzni) • také na Moravě - Hukvaldy • • úpadek města • ztráta politického vlivu, ztráta hlasu na zemském sněmu • úbytek obyvatelstva • řemeslná výroba bržděna Cechovními pravidly • • manufaktury sporadicky • zakládá je šlechta - pro porrané drobné příjmy nebo robota • rozptýlené, předlácké, tkalcovské • • obnovené zřízení zemské - 1627-8 • katolictví - jezuité, reformační komise, rekatolizace • • 1729 svatořečen Jan Nepomucký (vytlačen Jan Hus) • Antonín Koniáš - seznam zakázaných knih - "Klíč kacířské bludy k rozeznávání otvírající, k vykořenění zamykající" • nová katolická nakladatelství - v jeho duchu • •
Vznik pruského království • Svatá říše římská po Třicetileté válce rozdrobena (stovky samostatných států a státečků, vládli jim vévodové, kurfiřti, knížata) • císař spíše reprezentativní, o vnitřní ani zahraniční politice jednotlivých států nerozhodoval • největším státem říše Habsburská monarchie • z Třicetileté války vyšlo posíleno Bavorsko (získalo Horní Falc), Sasko (Horní a Dolní Lužice), Braniborsko (Pomořany) • "velký kurfiřt braniborský" - Fridrich Vilém - obratný diplomat • využil napětí mezi Ludvíkem XIV. a Leopoldem I. pro upevnění pozic svého státu • provedl řadu reforem, omezil výsady šlechty • budování absolutistického systému • za vlády jeho syna Fridricha připojeno Branibosko k východnímu Prusku (toto území spravoval řád německých rytířů, bojovali proti Polsku, opora v Braniborsku) • • 1701 - Fridrich I. korunován na pruského krále • hlavní městem Prusko-Braniborska - Berlín • stát převážně zemědělský • aristokracie - rozsáhlé velkostatky - nevolníci • na Labi a Odře - do přístavů v Severním a Baltském moři • vrstva bohatých Junkerů - opora krále • • pilířem pruských králů - silná armáda - vybudoval ji • Fridrich Vilém I. • "kaprál na trůně" • státní příjmy do armády, kasárny, nemocnice • mladí šlechtici - armáda • řadoví vojáci - 24 let, fyzické tresty • z vojenské služby vykoupit • vojenské přehlídky - nikdy armádu nepoužil • •
Vstup Ruska na evropskou politickou scénu • v 17. století pro Evropu "neznámou" zemí, vzdálenost ... • doprava po moři nejrychlejší a nejlevnější nebyla možná (přístav Archangelsk devět měsíců v roce zamrzlý - Severní moře, Baltské moře - Švédi, Černé moře - Turci) • zvětšovalo své území • 1655 - připojení východní Ukrajiny až po Dněpr, expanze na Sibiř • 1680 hranice až na pomezí Číny • nutné vyvést Rusko ze zaostalosti a navázat kontakty • těchto úspěchů dosáhl car Petr I. Veliký z rodu romanovců • energický, schopný, vzdělávací cesta do Evropy • při povstání v Moskvě se vrátil a potlačil ho, podezíravý vůči odporu a vše potlačil (i vlastního syna - nepřežil výslech) • začal reformy hospodářství, státní správy, školství i armády • obdivoval západní kulturu a chtěl ji Rusku přizpůsobit - oblékat se tak, žít • nutil bojary posílat syny na studium do Evropy • do Ruska zval vědce a umělce ze západu • založil ruskou akademii věd - výzkum a vzdělání • tížila ho izolovanost Ruska • 1690 - 1724 - války, snem vybudovat válečnou flotilu v Černém nebo Baltském moři • po počátečních neúspěších proti Turkům na jihu pozornost na severu • spojence proti Švédsku získal v Polsku, Dánsku a Prusku • 1700 začala vleklá Severní válka • hned na počátku poraženi mladým švédským králem Karlem XII. u Narvy (švédská pevnost ve finském zálivu (8000 proti 40000 vojáků) • poté Karel XII. pozornost na Polsko • Petr I. zatím reorganizoval armádu • • v Rusku vznikaly manufaktury založené na práci nevolníků - vyráběly pro armádu • Petr tavil i zvony na děla • 1707 - další vpád (připravenější) do Švédska • 1709 - u Poltavy Švédsko rozdrceno a Karel XII. hledal útočiště u Turků, válka pokračovala • 1721 - mír v Nystadtu - Rusko získalo Livonsko, Estonsko, Ingrii, Karélii • byla otevřena cesta do Evropy - Petr si splnil sen, vybudoval baltskou flotilu • 1703 zahájil stavbu Sankt Petěrburgu - na ostrovech Něvy - řeka jež vytéká z Ladožského jezera a ústí do Baltu • v místech dobytého Švédska chtěl mít Ruský Amsterodam • výstavba za krutých podmínek (úmrtí nevolníků) • bojaři si v novém městě museli postavit kamenný dům a část roku tu pobývat - překonat k městu nechuť (severské klima) • 1712 - hlavním městem - "okno do Evropy" • finanční tíži uvalil Petr na lid - daně z duše • většina obyvatelstva nevolníci, skoro jako otroci • šlechta - státní služby, důstojnické hodnosti v armádě • Petr I. - systém - zaručit kvalitu řízení a podřídit šlechtu carovi, vytvořit silnou ústřední moc, ruský absolutismus - samoděržaví • 1725 umírá, Rusko je státem jenž Evropa musela brát na vědomí • •
Osvícenství • nový myšlenkový směr v 17. a 18. století, který klade důraz na rozum • racionalismus, ratio = rozum • odmítá církevní dogmata, absolutismus, pověry • navazuje na vědecké poznatky • vzniká v Anglii - odtud šíření • Isaac Newton - fyzik, matematik, přírodovědec, zakladatel osvícenství v oblasti přírodních věd • John Lock - společenské vědy, filozof, autorem Společenské smlouvy - lidé mají právo na vládu jakou si přejí - právo vládu svrhnout • Jean J. Rousseau - francouz, dílo Emil, čili o výchově; návrat k přírodě • Voltaire - šířil osvícenství (Rusko, Prusko), kritik církve, nucen odejít z Francie • Charles Montesquie - jako první příklad demokratického státu - O duchu zákonů • moc ne do jedněch rukou, rozdělena: výkonná, zákonodárná, soudní • • ve Francii encyklopedisté - sepsali Encyklopedii věd, umění a řemesel (první svého druhu v Evropě), v čele D. Diderot • osvícenství oslovilo měšťany, podnikatele • názory směřující k revolucím • vzniká osvícenský absolutismus • typický pro zaostalé země (střední a východní Evropa) • panovník, který vládne absolutisticky chce reformami zmodernizovat stát (při zachování absolutismu) • týka se Rakouska (Marie Terezie, Josef II.), Ruska (Petr I., Kateřina II.), Pruska (Fridrich II.) • •
Marie Terezie • manžel František Štěpán Lotrinský • dcera Marie Antoinetta • reformy • reforma státní správy a soudnictví - ve Vídni vytvořeny úřady pro Rakousko a České země - Česko-Rakouská dvorská kancelář • v čechách silná centralizace a germanizace • • Tereziánský zákoník - zákaz mučení při výsleších • 1773 - zrušen jezuitský řád (příkaz vydal papež, protože jezuité byli příliš mocní a zasahovali do jejich záležitostí) • reformy hospodářské • zakládání nevolnických manufaktur - zvaní holandští a angličtí odborníci • raabizace • 1775 - vydán robotní patent Marie Terezie, navazuje na Leopoldův • nejbohatší měli největší robotní povinnost • • • reforma armády • pevnosti - Terezín, Josefof • • reforma školství • 1774 - Školský řád - povinná školní docházka (6 - 12 let) • triviální školy (číst, psát, počítat), vznikaly u kostelů, používaly se tělesné tresty • školy hlavní (střední) • školy normální (pedagogické školy) • univerzity • • tereziánský katastr - soupis poddanské půdy • zavedeno sčítání lidu a první bankovky • • Není to celé!
Josef II. • 1780-90 • patent o zrušení nevolnictví • toleranční patent - tolerance i k jiným náboženstvím než je katolictví - protestanství, pravoslaví • Není to celé!
Osvícenský absolutismus • způsob vlády, který se prosadil v 18. století v Evropě • Prusko, Rakousko, Svatá říše římská, Dánsko, Švédsko, Itálie, Španělsko, Portugalsko, Rusko • vladař vládne absolutisticky a zavádí reformy • hospodářství - pozvednutí průmyslu • veřejné vzdělávání - povínná školní docházka, zakládá akademie • do úřadů dosazováni byrokraté (úředníci) - dělali reformy, zasahovali do soudnictví, zjednodušovali zákony, omezovali útrpné právo • • moc papeže byla omezena • roku 1773 papež nucen zrušit Tovaryšstvo ježíšovo (Jezuitský řád) • Není to celé!
Prusko za Fridricha Velikého • 1740 - 1786 • mluvil a psal pouze francouzsky • podle něj je největší autoritou stát (on se mu podřizuje) • podpořil obchod, manufaktury, zavedl povinnou školní docházku, zrušil mučení při soudech • projevoval náboženskou toleranci i vůči poddaným • podporoval rozvoj kultury (sám psal) • vybudoval Sanssouci (francouzský vzor) • po celý svůj život vedl války - využíval armádu po otci • vpadl do Slezska - válka o rakouské dědictví (1740-8), porušuje pragmatickou sankci, získal Slezsko • Sedmiletá válka (1756-63) - Marie Terezie se pokoušela získat zpět Slezsko • Trojí dělení Polska (1772, 93 a 95) - rozděleno mezi Prusko, Rusko a Rakousko - zmizelo zcela z mapy • pruským králům se splnil sen o propojení Braniborska a Pruska • • •
Průmyslová revoluce Není to celé!
Americká revoluce • dochází ke kolonizování severní Ameriky evropskými státy • Anglie, Francie - Kanada, dochází k bojům, Anglie vyhrává • Holanďané - Nový Amsterodam, později dobyli Angličané - New York • Francouzi - Louisiana • Španělé - Florida • Španělé a Portugalci - jižní Amerika • Rusové - Aljaška • 1867 Rusové prodali Aljašku Američanům, poté tam Američané našli zlato • Angličané vytvořili na atlantském pobřeží systém kolonií (Sir Walter Releigh, 1620 - Mayflower) • • obyvatelstvo britských kolonií • indiáni (původní) • obyvatelé zavlečení - černoši - pracovali na plantážích • přistěhovalí obyvatelé - běloši (angličané) • pionýři - farmáři - osídlovali západ amerických osad • • svoboda vyznání • puritáni byli v Anglii pronásledováni ("otcové poutníci") • soudce Lynch - soudil zločince, trestal velmi přísně • desperádové - zločinci, kteří do Ameriky prchají • kolonizování severní Ameriky • Holanďané - řeka Hudson - Nový Amsterodam • Francouzi - Kanada (ztráta ze Sedmileté války 1756-63), Louisiana (Napoleon I. prodal USA) • • kolonizování západu - probíhalo pomocí farmářských vozů, kolonisté zabírali půdu indiánů • hospodářství amerických osad - nevyskytoval se feudealismus - demokracie • kladen důraz na podnikání a vzdělávání • sever - manufaktury (dělníci) • střed - farmáři - přistěhovalci • jih - plantáže, černí otroci • vedoucí role - bohatí plantážníci, právníci, obchodníci • • růst odporu proti Angličanům • Anglie brání svobodnému podnikání - kolonie jsou zdrojem nerostných surovin • malé zastoupení v anglickém parlamentu • zákaz osádlování nové půdy • nová cla a daně - "kolkovní daň" • bojkot anglického zboží - cla zrušena, zůstává clo na čaj • 1773 - "bostonské pití čaje" - vrhli se na loď a vyházeli čaj z lodi • • Válka za nezávislost • král Jiří III. Hannoverský posílá anglické vojáky a jsou ubytováni u Angličanů • 1774 - první kongres do Filadelfie • 1775 - bitva u Lexingtonu (s Američany - poraženi) • George Washington - v čele americké dobrovolnické armády, zpočátku neúspěšná • 4. července 1776 - prohlášení nezávislosti (druhý kongres ve Filadelfii) • autor - Thomas Jefferson • dostávají se do popředí osvícenské názory • formulují zde lidská a občanská práva • • vítězství amerických osad • převzali bojovou taktiku od Indiánů - bojovali ráno, křičeli • 1777 - články konfederace, silné pravomoci • 1777 - bitva u Saratogy - odjezd Benjamina Franklina do Evropy - spojenectví Francie (Ludvík XVI.), Španělska, Rakouska, Ruska proti Anglii • do Ameriky - francouzští vojáci - generál La Fayette • 1781 - bitva u Yorktownu - kapitulace anglického generála - rozhodující moment války • 1783 - mír v Paříži - Anglie uznala samostatnost USA • • Ústava USA • 1789 - Ústava konfederace amerických států - USA republikou • posílení ústřední moci • spravedlivé dělení moci • zákonodárná (Kongres - Sněmovna reprezentantů, Senát) • výkonná - prezident, vláda • soudní - Nejvyšší soudní dvůr • • George Washington - založil Kapitol, dvakrát zvolen • Význam války za nezávislost • zrušení koloniální závislost a vznik samostatného státu • ve všech serverních státech zrušeno otroctví (1787) • vyvlastnění majetku královské koruny, státní anglikánské církve, bývalých vlastníků kolonií a přívrženců krále • prosadila se náboženská svoboda • volební právo pro všechny muže platící daně • USA - republika s demokratickým způsobem vlády •