Stavba rostlinné buňky

Z 8.B8 wiki

Přejít na:navigace, hledání
• tvar rostlinné buňky je rozmanitý • průměr 0,01 - 0,1mm, buňky některých řas mohou mít délku několik dm, buňky pryšcovitých rostlin až několik metrů - mléčnice • součásti protoplastu: chloroplast, mitochondrie, jádro a jadérko, ribozony, drsné a hladké endoplazmatické retikulum, cytoplazma, vakuola, Golgiho aparát • v živé rostlinné buňce se protoplast pohybuje prouděním cytoplasmy, tím je usnadněna výměna látek mezi buněčnými organelami (ústroječky) nebo mezi buňkami navzájem • li>• uvnitř je jaderná hmota - karyoplazma = chromozomy DNA a proteiny • jadérko je součástí buněčného jádra a má vztah ke tvorbě ribozomů • Mitochondrie • organely opatřené dvojitou biomembránou, vnější určuje tvar, vnitřní vytváří výčněkly - kristy • oválný tvar, velikost 0,1 až 10 mikrometrů • význam: probíhá v nich bun. dýchání při kterém se uvolňuje energie, která slouží k zajištění všech životních funkcí • počet: od několika set po tisíce • Vakuoly • uvnitř je bun. šťáva, která kromě vody obsahuje složité organické látky: • kyseliny - kys. jablečná, vinná, citronová, šťavelová • cukry - monosacharidy (glukoza), disacharidy (cukr řepný, třtinový), polysacharidy (inulin - kořen čekanky a topinamburu) • třísloviny - svíravá chuť; tanin (zabraňuje hnilobě dřeva) • barviva - antokyany - způsobují zbarvení květů (plicník), listů (červené zelí), kořenů (červená řepa) • oleje a tuky - semena máku, řepky a plody slunečnice • glykosidy - funkce zásobní a ochranná, jsou hořké nebo jedovaté; muscarin (halucinogen - muchomůrka červená), phalloidin (jed - muchomůrka zelená), makovice obsahují morfin, kodein, papaverin, chinin (kůra stromů chininovníku, lék na malárii) • • v mladých buňkách je větší počet malých vakuol, v buňkách diferencovaných je jedna velká vakuola, která zabírá 90% obsahu buňky • Endoplazmatické retikulum • velmi rozsáhlý a rozvětvený systém biomembrán, který prostupuje celý obsah buňky • místo syntézy biomembrán • dělení • drsné - na jehož povrchu jsou připojeny ribozomy - je to místo syntézy bílkovin • hladké - bez ribozomů - místo syntézy tuků • • představuje komunikační systém buňky a zajišťuje transport látek mezi jednotlivými částmi buňky • Plastidy • oválná tělíska ohraničená dvojitou membránou • vnitřní obsah plastidu se nazývá stroma • vnitřní membrána vytváří zvláštní útvary zvané tylakoidy (váčky) • rozdělení: • chloroplasty - fotosyntéza, v každé buňce 40-50, velikost 4-6 mikrometrů, čočkovitý tvar, obsahuje chlorofyl • chromoplasty - obsahují vysoké množství karotenoidů, které jsou červené a žluté barvy, vznikají z chloroplastů a jejich funkce je ekologická - zbarvené květy lákají opylovače • leukoplasty - neobsahují žádná barviva, jsou místem syntézy tuků; amyloplasty - škrobotvorci (brambory), v některých se mohou tvořit i tuky a bílkoviny • • Cytoplazma • vyplňuje vnitřní prostor buňky mezi jednotlivými organelami, systém jemných vláken, v prostorách mezi vlákny se nachází tekutá vodní fáze, která obsahuje enzymy a inkluze (kapky tuků nebo krystalických solí) • Ribozomy • bílkovinná tělíska bohatá na ribozomální ribonukleovou kyselinu • volné, vázané • Golgiho systém • tvořen systémem váčků a dutinek • upravuje látky určené k vyloučení z buňky • upravuje látky vytvořené v jiných organelách • syntetizuje biomembrány • Cytoplazmatická membrána • dvojitá biomembrána, která odděluje protoplast od buněčné stěny • procházejí jí tzv. integrální membránové proteiny (IMP), které slouží ke komunikaci buňky mezi jejím vnitřním obsahem a vnějším prostředím • IMP slouží jako přenašeči složitých organických látek do nitra buňky • Buněčná stěna • typická organela rostlinné buňky (u živočichů chybí) • tvoří pevný obal buňky a určuje tvar buňky • je propustná - permeabilní (pro látky pronikající do buňky z vnějšího prostředí) • tvořena z buničiny - celulózy • mezi buňkami jsou v buněčné stěně vytvořené otvůrky - plazmodesmy, pomocí nichž může cytoplazma pronikat z jedné buňky do druhé, to umožňuje rovněž transport látek mezi buňkami navzájem • základem je střední lamela, na kterou ve většině případů nasedá primární stěna. Obsahuje rovněž celulózu, hemicelulózu a pektiny • v ojedinělých případech je primární stěna pokryta silnou druhotnou (sekundární) stěnou, která může být tvořena korkem, kutinem, suberinem a dalšími složitými organickými látkami •
Navigace
Nástroje